Těžební strasti pastevců

23. září 2013, 11:00 - Dáša Hyklová
23. září 2013, 11:00

Mongolská ekonomika roste, země však potřebuje více zkušeností. Její nevyspělost využívají především zahraniční těžaři

Za sovětských časů mongolská delegace odjela na týden do Moskvy a nad několika láhvemi vodky se úspěšně vyřešil i složitý obchodní kontrakt. „Nějak jsme se prostě dohodli. S byznysmeny ze Západu je to mnohem složitější,“ posteskl si nedávno v přítomnosti evropských diplomatů poradce mongolského prezidenta, který je zároveň členem správní rady těžařské britsko-australské společnosti Rio Tinto. Právě s touto obří korporací přitom Mongolové poněkud neuváženě spojili velké naděje na hospodářský rozmach země.

Současné Mongolsko nicméně po socialismu rozhodně netruchlí. Pouze prochází rychlým vývojem financovaným těžbou nerostných surovin – a učí se z vlastních chyb, za které draze platí.

Tamní nová generace již před kdysi rozšířenou ruštinou upřednostňuje angličtinu a korejštinu.

Ovšem dobrý zvuk má v Mongolsku i čeština. Řada Mongolů studovala v někdejším Československu a nyní sedí na významných postech ve státní správě i ve velkých firmách.

Rychlý ekonomický růst země tak představuje dobrou příležitost i pro firmy z Česka.

Bohatství ukryté pod zemí Co do rozlohy je Mongolsko více než čtyřikrát větší než Německo, ovšem 1,5 milionu kilometrů čtverečních obývá pouhých 2,8 milionu lidí. Hrubý domácí produkt rostl loni o 12,3 procenta a přesáhl deset miliard dolarů. Důlní korporace Rio Tinto zaměstnává kolem 71 tisíc lidí ve více než 40 zemích světa a její hodnota je odhadována na přibližně 60 miliard dolarů.

Tito dva nerovní partneři nyní složitě hledají cestu, jak společně vytěžit největší světové zásoby mědi a zlata nacházející se asi 550 kilometrů jižně od hlavního města Ulánbátaru v poušti Gobi. Řeč je o dole Oju Tolgoj (Tyrkysový kopec), kde se pod tenkou vrstvou země nachází podle odhadů kolem 36 milionů tun mědi a 1275 tun zlata. Po náběhu na plnou kapacitu by roční produkce tohoto dolu mohla dosahovat 450 tisíc tun mědi a 13 tun zlata. Oju Tolgoj by se pak měl kolem roku 2021 podílet na tvorbě mongolského HDP z neuvěřitelných 30 procent.

Obří projekt má však jeden háček. Mnozí Mongolové včetně nejvyšších představitelů země mají nyní pocit, že zisky z těžby nerostného bohatství (které se vyváží především do sousední Číny) končí z velké části v cizích kapsách. Novému kabinetu vzešlému z loňských parlamentních voleb se nelíbí dříve sjednané podmínky těžební smlouvy, podle které státu ve společném podniku patří 34 procent, zatímco soukromé společnosti Turquoise Hill kontrolované z 51 procent gigantem Rio Tinto náleží zbytek. Vláda zaslala firmě již několik nót, v nichž požaduje navýšení svého podílu v Oju Tolgoj na 50 procent. Vedení koncernu je však v otázce vlastnictví neústupné a smlouvu měnit nehodlá.

Chybu je přitom spíše třeba hledat na straně mongolských vyjednávačů, často nekompetentních, nebo přímo úplatných. Ostatně například bývalý šéf úřadu zodpovědného za nerostné bohatství byl letos odsouzen k šesti a půl roku vězení za to, že za jeho působení bylo nelegálně vydáno na 120 těžebních licencí. Emotivní hra o doly Jak uvedl ředitel odboru plánování na ministerstvu těžby Chuluuntseren Otgochuluu v nedávném rozhovoru pro týdeník Spiegel, jedním z hlavních problémů mongolské strany v případě dolu Oju Tolgoj zůstává úvěr. Podle něj společnost Rio Tinto zvýšila náklady původně odhadované na pět až šest miliard dolarů o další stamiliony dolarů. A vzhledem k tomu, že mongolská vláda se zavázala nést také 34 procent nákladů na vybudování dolu, s jeho rostoucí cenou bude muset zaplatit více.

„Potrvá nám desítky let, než splatíme půjčku. Předpokládali jsme, že první dividendy uvidíme v roce 2019. Nyní to však vypadá, že to bude trvat 20 až 30 let, než dostaneme nějaký podíl z profitu,“ posteskl si Otgochuluu.

Rio Tinto odmítá, že by porušili nějaký kontrakt, a dodává, že náklady na vybudování dolu jsou pouze o 786 milionů dolarů vyšší než odhad z roku 2009. Podle mluvčího společnosti tato suma odpovídá nákladům podobných rozměrů. Firma navíc Mongolsku doposud odvedla dalších 1,1 miliardy dolarů na daních a poplatcích.

Ulánbátar nicméně frustruje, že by si společnost Rio Tinto měla pouze letos díky těžbě mědi vydělat přibližně jednu miliardu dolarů a další dvě miliardy v roce 2014. (Korporace odmítá tyto údaje komentovat.) „Zatímco my dostaneme letos 70 milionů dolarů a v příštím roce snad 200 milionů jako poplatky za těžební koncesi. Ale to není dost. Do státní kasy na rozpočet země potřebuje nejméně 700 milionů

dolarů,“ uvedl ve zmiňovaném rozhovoru Otgochuluu. Není divu, že napětí mezi mongolskou vládou a vedením těžařské společnosti přetrvává. Korporace Rio Tinto v polovině srpna oznámila, že pozastavuje investici ve výši pěti miliard dolarů plánovanou na rozšíření měděného dolu. V důsledku toho má přijít o práci více než 1700 lidí.

Koncem dubna pracovalo v dole Oju Tolgoj 11 750 zaměstnanců, z toho více než 90 procent Mongolů.

„Rio Tinto několikrát hrozilo, že odejde, nicméně z Mongolska se mu nechce. Byla to především mediální hra, i když zpočátku hodně emotivní,“ uvedla v rozhovoru pro týdeník Euro Ivana Grollová, česká velvyslankyně v Mongolsku.

Obří ložiska mědi a zlata na místě dolu Oju Tolgoj byla objevena v roce 2001. Od roku 2006 investovala firma Rio Tinto prostřednictvím firmy Turquoise Hill Resources do první fáze výstavby dolu přibližně 6,2 miliardy dolarů. Letos v březnu vydala těžařská společnost zprávu, podle níž vyjde druhá fáze projektu – zahájení hlubinné těžby – na 5,1 miliardy dolarů.

Právě v této fázi by se mohlo uplatnit více českých strojírenských firem, které zatím v povrchové těžbě, jež v Mongolsku dosud převládá, mnoho příležitostí nenašly. Projekt navíc potřebuje i hydrogeologický průzkum, což je rovněž česká doména.

Příležitost i pro Čechy „Mongolská ekonomika roste dvoucifernými čísly a jsem přesvědčen, že české firmy v Ulánbátaru

mají na co navazovat. Nezapomeňme na silnou tradici česko-mongolských vztahů, která je zde velmi znát. Česko je zemí, která každoročně přitahuje stovky mongolských studentů, a když k tomu připočteme zvýšenou podnikatelskou aktivitu a rostoucí počet studentů mongolštiny na Karlově univerzitě, vyjde nám unikátní platforma, na které mohou české firmy budovat pevnou vzájemnou obchodní spolupráci,“ uvedl na česko-mongolském podnikatelském fóru, které koncem srpna organizovala Hospodářská komora ČR, její viceprezident Josef Cílek.

V průběhu akce podepsala například česká firma Eurosound se svým mongolským partnerem dohodu o výstavbě čističky odpadních vod a firma Pavlů-Complex uzavřela dohodu o spolupráci v oblasti technologií na výrobu plastových oken a dveří.

„Díky rychlému ekonomickému růstu a zvyšování životní úrovně má Mongolsko hlad po nových věcech. I když je tam neskutečný stavební boom, spousta odvětví stále neexistuje, případně se pomalu začínají rozvíjet, takže tamní prostředí je pro investory a podnikatele rozhodně zajímavé,“ potvrzuje Daniel Bojko, jednatel společnosti Bokra economy energy, která založila v Ulánbátaru s mongolským partnerem firmu Economy Energy Khiits vyrábějící úsporné a ekologické komínové nástavce.

Podle Cílka má Mongolsko a jeho trh do budoucna pro české firmy ohromný potenciál, kterého je třeba využít. I když tamní situaci do určité míry komplikuje přetrvávající nízká transparentnost mongolských veřejných zakázek. Země má zájem o budování vlastní průmyslové základny, od elektráren a zpracování mědi až po nová odvětví lehkého průmyslu, včetně potravinářství nebo zpracování kůží.

Také Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru sleduje příležitosti pro naše podnikatele a v případě zájmu jim zařizuje schůzky.

„Bohužel, Mongolsko je dost daleko, což mnohé odrazuje a ne všem firmám se tam chce. To, co by si měli jejich představitelé ohlídat na místě, se snažíme dělat my… Dost často jsme zklamaní, protože se domníváme, že v Čechách existují podniky, které by měly šanci v Mongolsku uspět, ale musely by tam být,“ je si jista velvyslankyně Grollová. l

Graf

Raketový růst

Počet obyvatel

(v mil.)

2008 2,68

2009 2,737

2010 2,781

2011 2,834

2012 2,869

HDP na obyvatele

(v USD)

2008 1946

2009 1685

2010 2434

2011 3067

2012 3471

HDP v současných cenách

(v mil. USD)

2008 5174

2009 4567

2010 6694

2011 8562

2012 9960

Devizové rezervy

(v mil. USD)

2008 637

2009 1328

2010 2288

2011 2457,1

2012 4090,7

Zdroj: Světová banka, Mongolský statistický úřad

O autorovi| Dáša Hyklová, hyklova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče