Tereza je prostě Julie

15. června 2015, 00:00 - Petr Horký
15. června 2015, 00:00

Na Hradě se bude premiérově hrát Romeo a Julie, chybět nebudou ani tradiční Menzelovy Veselé paničky windsorské

Když jsme Tereze Voříškové zavolali a nabídli jí roli Julie, byla zrovna v Itálii ve Veroně, říká o jedné z hvězd letošních Letních shakespearovských slavností ředitel divadelního festivalu Michal Rychlý.

* Pro ty z nás, kteří vloni sledovali Letní shakespearovské slavnosti spíše v médiích, byl jednou z jejich hlavních hvězd Petr Čtvrtníček a jeho památný živý vstup v Událostech a komentářích na ČT, kdy moderátorovi Danielu Takáčovi řekl ahoj, tykal mu a odpovídal, na co se mu chtělo. To bylo spontánní, nebo připravené?

To se musíte zeptat Petra, ale já bych řekl, že to byla improvizace. Herce ukočírovat je občas dost složité, jsou to kapitoly samy pro sebe. Ale zrovna s Petrem Čtvrtníčkem byla spolupráce fantastická. Jak herecky, tak co se týče PR festivalu, což je taky samozřejmě potřeba.

* Kdo bude hvězdou festivalu letos?

Vzhledem k našemu novému titulu, kterým je letos Romeo a Julie, bude hvězdou určitě Tereza Voříšková. A Honza Sklenář jako Romeo. Pak také Naďa Konvalinková v roli chůvy.

* Jak jste přišli na Terezu Voříškovou, že zrovna ona bude hrát Julii?

Julii jsme samozřejmě hledali. Ale pak nám, tedy hlavně pánům režisérům, kterými je autorská dvojice Skutr, přišlo, že prostě Tereza je Julie. Když jí volal umělecký ředitel našeho festivalu Libor Gross a ona mu zvedla mobil, tak zrovna stála v Itálii ve Veroně pod balkonem. Takže by se dalo říci, že to bylo osudové zavolání.

* Já jsem ale slyšel, že balkonová scéna v Romeovi a Julii v podání režisérské dvojice Skutr v inscenaci nebude…

Balkonová scéna je, ale balkon ne. Ale nebudu prozrazovat, jak je to autorsky vyřešené, ať se diváci přijdou podívat na Hrad, jak to kluci vymysleli. Scéna bude moderní. Teď zrovna se na Hradě staví a potom bude první zkouška inscenace v reálném prostředí Nejvyššího purkrabství.

* Říká se, že u režiséra je jeho hlavním tvůrčím přínosem výběr herců. Co je to u ředitele divadelního festivalu?

Máte pravdu, že výběr herců je v 90 procentech případů v rukou režiséra. Ale zase producenti obecně do toho můžou zasáhnout, aby vybrali takové herce, kteří budou divácky atraktivní. Je to vždy trošku kompromis. Ale už výběrem režiséra tušíte, jaké asi bude obsazení.

* Proč zrovna Romeo a Julie?

Je to titul, který už jsme dříve dělali. Dvojice Skutr, která u nás před dvěma lety inscenodivadlo vala Sen noci svatojánské, vznesla myšlenku, že by rádi dělali Romea a Julii. Jejich Sen noci svatojánské měl úspěch a koncepce představení se nám tak líbila, že jsme po nich sáhli ještě jednou.

* Jak jste se vypořádali s tím, že jste letos nedostali příspěvek od Prahy?

To není jenom letos. Příspěvek jsme tedy dostali, ale jen v minimální výši a ne zdaleka takový, jaký dostávají některá jiná divadla. Zaplaťpánbůh nejsme závislí jen na příspěvku od města nebo od státu. Máme věrného partnera ve skupině PPF, která nám pomáhá už 17 let a bez níž si vůbec nedokážu představit, že by festival mohl vzniknout v této podobě. Když se podíváte na kvalitu našich scén, kostýmů, obsazení, režie, tak to se ze vstupného v žádném případě nedá zaplatit. Bez sponzorů by taková produkce na hradech v Česku a Slovensku nešla dělat.

* Jaký máte roční rozpočet?

V řádu desítek milionů korun. Z toho tvoří asi 60 procent tržby ze vstupného, 40 procent jsou sponzorské příspěvky.

* Když jste začínal na svém místě před 18 lety, jaký byl tehdy rozpočet?

Na první ročník to bylo asi pět milionů korun. Vstupenky byly levnější, herecké honoráře byly nesrovnatelně nižší, měli jsme jen jednu scénu na nádvoří Nejvyššího purkrabství Pražského hradu. Až postupem času jsme se rozšířili do Brna, do Bratislavy, do Ostravy. Kromě toho děláme i výpady na další hrady, hráli jsme na Spišském hradě, ve Zvoleni, letos potřetí jedeme na hrad Loket.

* Co je na té práci to nejtěžší?

Nejhorší jsou ty nervy, aby nám vydrželo počasí, protože to je základ ekonomického úspěchu. Jsme otevřená scéna a počasí nám může udělat pořádný kolotoč.

* Vybavuje se vám nějaké obzvláště deštivé léto?

Naše nejhorší sezona, kdy jsme museli zachraňovat, co se dalo, byla sezona 2002, kdy v Praze byly povodně. Tehdy jsme museli festival přerušit na 14 dní, protože na Hradě sice povodně nebyly, ale přístupové cesty byly zavřené. Ten rok jsme měli zvláštní derniéru – aby vůbec mohla být, přestěhovali jsme ji do divadélka v klubu Lávka, které má mnohem menší kapacitu. Loňský rok byl fajn, ze 138 jsme zrušili asi jenom pět představení.

* Když se rozprší během představení, co děláte?

Pár desítek minut můžeme počkat. Za mírného deště se snažíme hrát. Vloni jsme rozdali patnáct tisíc pláštěnek. Začali jsme je rozdávat proto, že lidé vždycky začali vytahovat deštníky a to je konec, protože ti vzadu nic nevidí a bouří se. Někdy je to docela legrační pohled, když tam třeba sedí 600 lidí ve žlutých pláštěnkách…

* A když prší tolik, že musíte představení ukončit?

Když je odehráno méně než 60 minut, vracíme vstupné.

* Jaká z inscenací, které hrajete, je nejúspěšnější?

Rozhodně Veselé paničky windsorské od Jiřího Menzela, které už hrajeme sedmou sezonu. Naše představení většinou žijí tři čtyři roky. I letos je tohle představení prakticky vyprodané jak v Praze, tak i v Brně.

* Čím to je?

To se nedá popsat. Je to jeho atmosférou. Bolek Polívka a Simona Stašová v hlavních rolích jsou opravdu kouzelní, Jiřímu Menzelovi se podařilo udělat představení tak, aby bylo divácky atraktivní. Znám více lidí, kteří hru viděli několikrát.

* Hrajete na čtyřech různých hradech. Jak se liší atmosféra těch míst?

Poměrně dost. V Praze je to takové nejkomornější, Nejvyšší purkrabství je uzavřený, akusticky velmi kvalitní prostor. Brno je přesný opak, protože je to obrovské nádvoří, kam se vejde asi 1100 lidí, scéna se musí zvučit. Bratislavský hrad je specifický v tom, že tam pořád fouká vítr. A v Ostravě je scéna trošku mimo hrad, takže ho diváci vidí v pozadí, což má také jinou atmosféru.

* Liší se i vyznění různých představení na těch hradech?

Může být malinko jiné. Herci jinak improvizují, využívají specifik prostoru. V Praze se někdy třeba v nějaké scéně rozezvoní zvony na chrámu svatého Víta a fakt se to právě hodí, na druhé straně může taky zacinkat tramvaj v Chotkových sadech. V Ostravě slyšíte trošku hučet dálnici, v Bratislavě je zmíněný vítr. Nejklidnější je v tomto ohledu Špilberk.

* Prý vám napsal dopis i princ Charles, ať ve své práci pokračujete.

To bylo v začátcích, koncem devadesátých let. Vyslovil nám podporu, což nás potěšilo. Ono takových festivalů, co hrají Shakespeara, moc není. My odehrajeme 140 představení za léto, což je skoro tolik, co kamenné divadlo za rok.

* Čím to, že lidé pořád chodí na Shakespeara?

Určitě ne proto, aby se dozvěděli, jak to dopadne (smích). Nejen my, ale všichni divadelníci na světě se snaží do Shakespeara promítat něco nového, něco navíc. Proto to žije stále dál. l

V Praze je to takové nejkomornější, Nejvyšší purkrabství je uzavřený, akusticky velmi kvalitní prostor. Brno je přesný opak, protože je to obrovské nádvoří, kam se vejde asi 1100 lidí, scéna se musí zvučit.

LSS 2015

Letní shakespearovské slavnosti 2015 zahájí premiéra inscenace Romeo a Julie 25. června v prostorách Nejvyššího purkrabství Pražského hradu. Režie: Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (Skutr) Hrají: Tereza Voříšková, Jan Sklenář, Naďa Konvalinková, Saša Rašilov, Lenka Krobotová a další

O autorovi| Petr Horký • horky@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče