Ten, jenž vrazil Fondové do ruky kanon

31. října, 00:00 - Luboš Heger
31. října, 00:00

Tom Hayden je jedním z „chicagské sedmičky“, která spunktovala nepokoje proti válce ve Vietnamu. Později se omluvil

Studentské protestní hnutí, které zažehlo celosvětovou „revoluci“ roku 1968, má kořeny na jedné nenápadné univerzitě v Ann Arboru v Michiganu. Syn středostavovských rodičů z Michiganu Tom Hayden (11. prosince 1939 - 23. října 2016) napsal v roce 1962 úvodní věty prohlášení, které později dostalo auru americké obdoby komunistického manifestu. Ne tak docela právem, jak ukazuje první věta z pera dvaadvacetiletého Haydena: „Jsme lidé této generace, vzešlí ze skromného pohodlí, zabydleni na univerzitách a starostlivě hledící na svět, který přebíráme.“

Bitky na jihu

Byl to slavný Port Huron Statement, politický program hnutí Studentů za demokratickou společnost (SDS), které Hayden spoluzakládal. V konzervativní Americe první poloviny 60. let mělo pověst radikálně levicové organizace, ač byl jeho program z dnešního hlediska směšně krotký: konec nukleárního testování, větší práva odmítačům vojny z důvodu svědomí a občanská rovnost. V prvních letech měl Hayden jedinou agendu - zrušení segregace. Původně byl „zuřivým reportérem“ univerzitního časopisu, postupně se měnil na aktivistu. „Nechtěl jsem o světě psát. Chtěl jsem jej měnit,“ řekl později.

Asi dva roky objížděl jižanské státy v rámci „jízdy svobody“ a snažil se černošské obyvatelstvo přimět k boji za svá práva. Při potyčkách v Georgii a Mississippi byl zatčen a krátce vězněn. Jízdami svobody se však brzy unavil a založil SDS: „Nechtěl jsem putovat od bitky k bitce, z vězení do vězení. Jedna celá generace čekala na probuzení, aby povstala za důležitější otázky.“

Hanoi Jane

Na konci srpna 1968 svolali Hayden, Abbie Hoffman, Jerry Rubin a další předáci desetitisícový dav, který se v ulicích Chicaga střetl s policejními těžkooděnci.

Později byli souzeni za spiknutí a vešli do dějin pod nálepkou „chicagská sedmička“. V té době již Hayden dokončil přerod z aktivisty v revolucionáře. Oženil se s Jane Fondovou, objížděl protiválečné demonstrace a dvakrát navštívil Vietnam. Při druhé návštěvě se Fondová převlékla za severovietnamskou vojačku a nechala se vyfotografovat s protileteckou zbraní v ruce. Ještě dlouho se jí pak v tisku přezdívalo Hanoi Jane.

Manželství vydrželo 17 let, Hayden během něj učinil třetí přerod v sociálně progresivního politika v kalifornském Kongresu a Senátu. Stovka zákonů, které navrhl, zahrnovala sociálně progresivní agendu včetně životního prostředí.

Bývalí druzi „ve zbrani“ jeho přerod nezkousli a obviňovali jej, že se „zaprodal“ s establishmentem. Poslední přerod přišel po miléniu: Hayden napsal asi 20 knih a absolvoval stovky přednášek. Přestože byl z 50 let ve veřejné sféře buřičem jen asi třetinu, nálepka mu zůstala. „Mám bílé vlasy a jsem už v penzi, ale pro lidi jsem pořád ten, co se rve s policií. Nikdy nepřestanu věřit, že válka ve Vietnamu byla zlo - ale neměl jsem pravdu, když jsem zranil city tisíců rodin, jejichž synové tam zemřeli. Už nikdy neuvěřím ve svou neomylnost,“ řekl krátce před smrtí.

O autorovi| Luboš Heger, heger@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče