Technologie vyrovnávají rozdíly v kariérních vyhlídkách

26. srpna 2013, 00:00 - JOHN T. DELANEY
26. srpna 2013, 00:00

Důležité je naučit studenty, jak efektivně používat technologie k řešení problémů reálného světa

Konkurence vždy spočívala v tom, mít něčeho nejvíce – nejvíce peněz, největší armádu, nejvíce akademických titulů. S rostoucím významem technologií v našem světě už ale nejde tolik o to, co máme nebo kolik toho máme, nýbrž jak toho umíme využít. Technologie se tak stala vyrovnávacím prvkem, jakýmsi „ekvalizérem“ v celé škále situací: menší národy dokážou ohrozit tradiční světové velmoci, méně významné univerzity mohou produkovat absolventy stejně kvalifikované pro kariérní dráhu jako Ivy League (označení pro osm elitních univerzit severovýchodu Spojených států včetně Harvardu, Princetonu, Yalu – pozn. red.). V zemích, jako je Česká republika, kde ekonomiku převážně pohání vývoz a kde jsou technické dovednosti lidí odedávna na vysoké úrovni, je tato situace o to zřetelnější. Tradiční vzdělávání na všech úrovních včetně vysokoškolské mělo za cíl natlačit do mozků studentů tolik, kolik je jen možné – fakta, data, procesy a tak dále. Dnešní studenti ale mohou získat odpověď na cokoli jediným pohybem prstu či kliknutím myši. Co absolventi již vědí, je stále méně podstatné. Důležitější je naučit studenty, jak efektivně používat technologie k řešení problémů reálného světa.

ROVNOST DÍKY TECHNOLOGII

Díky technologiím mají studenti rovné šance na získání nejlepších pozic. Personalisté dnes při hodnocení životopisů věnují méně pozornosti vzdělání a více výčtu schopností a zkušeností. Studenti s nejpůsobivějšími životopisy dokážou efektivně využívat dostupné technologie a zúčastnili se náročných stáží a kurzů založených na učení prožitkem (experience­based learning). Ti mají větší šance na úspěch než jejich vrstevníci bez jakékoli praxe z reálného světa.

Mnoho společností roste díky technologiím.

Sociální média jsou dobrým příkladem činnosti, kde jsou často hnací silou stážisté. Seniorní zaměstnanci se obracejí na mladší a technicky zdatnější členy týmu s žádostmi o pomoc s technologiemi, aby udrželi krok s dobou a pomohli firmě vzkvétat.

Pro vzdělávací instituce může být náročné upustit od tradičních metod vyučování faktů a vzorců a školit studenty v umění efektivně využívat zdroje tak, aby se stali přínosem pro firmy. Technologie se vyvíjejí rychleji, než mnozí dokážou sledovat. Proto je důležité, aby profesoři připravili své studenty pro úspěch tím, že sami budou mít přehled o nejnovějších technologiích a začlení do svých předmětů učení na základě prožitku, kdekoli je to možné.

Své studenty podněcuji k tomu, aby aplikovali vše, co se naučí ve třídě, aby okamžitě přidali hodnotu vlastní společnosti či organizaci. Hodnota může mít podobu zvýšení tržeb, posílení dodavatelského řetězce, zlepšení výkonnosti zaměstnanců a podobně. V tomto novém prostředí mají vědomosti, které nelze uplatnit pro zvýšení výkonu či vylepšení rozhodovacího procesu, pouze povrchní hodnotu. Na nás profesorech a univerzitách leží břemeno zajistit, aby osnovy byly pro studenty relevantní. Toho lze dosáhnout právě důrazem na aktivity založené na učení prožitkem, které nedávají studentům jinou možnost než zaujmout v procesu vzdělání aktivní roli.

Zahrnutí smysluplného učení prožitkem do výuky umožňují rozličné manažerské simulace. Podobají se laboratořím, ve kterých mohou studenti experimentovat a testovat koncepty managementu. V tomto prostředí jsou studenti vystaveni komplexním výzvám napříč obory a pro dosažení nejlepších řešení musejí pracovat jako tým. Výsledkem je, že studenti rozvinou schopnost, které říkám „hbitost v byznysu“ (business agility), tedy schopnost rychle reagovat a přetvářet nečekaný vývoj událostí v příležitosti.

STUDENTI SE NESMĚJÍ BÁT SELHÁNÍ

Když studentům dodáme potřebné nástroje – to jest základní vědomost a technologické zdroje – nejlépe je naučíme uspět metodou pokus–omyl. Tento přístup může být novinkou v kulturách, kde chyba znamená selhání a selhání je považováno za konečnou pro kariéru. Nové technologie nás ale zároveň učí přijmout selhání jako cestu k objevům nových věcí a k pokroku společnosti jako celku. Svět se mění a výsledky jsou jediné, na čem záleží. Nikoli prospěch, peníze či zapamatování faktů – nýbrž to, co člověk dokáže s tím, co má k dispozici, a inovace, které předloží na stůl. Studenti nepotřebují pouze udržet krok s nejnovějšími technologiemi. Také by měli přijmout způsob myšlení, který zmírní jejich averzi vůči riziku. Tento otevřený náhled na svět se nebojí změn nebo nevyhnutelných narušení, která změny přinášejí.

To je jediný možný přístup pro manažery, kteří zavádějí nové technologie do provozu nebo vstupují na nové trhy či do nových společných podniků. V byznysové škole Josepha M. Katze věříme v následující krédo: Byznys se nikdy nepřestává vyvíjet, a stejně tak by se měli neustále vyvíjet i jeho lídři.

Zatímco někteří považují technologie za změnu k horšímu, protože ohrožují jejich pozice, v akademickém světě jsme připraveni a ochotni této výzvě čelit. Aby byli konkurenceschopní v globálním prostředí, potřebují studenti byznysovou hbitost. Ti, kdo se dobře adaptují na změny a stojí neohroženě i tehdy, když se jim trhy otřásají pod nohama, jsou skutečnými lídry zítřka.

O autorovi| JOHN T. DELANEY, děkan, Joseph M. Katz Graduate School of Business a College of Business Administration na University of Pittsburgh

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče