Tchajwancům „IZIP“ funguje několik let

17. prosince 2012, 00:00 - DÁŠA HYKLOVÁ
17. prosince 2012, 00:00

Zdravotní pojištění na Tchaj-wanu budí obdiv. A to nejen u sousedů v Asii. Systém se dolaďuje a od ledna začíná jeho druhá generace

Všeobecná nemocnice Tzu Chi ve městě Tchaj-čchung v centrálním Tchaj-wanu začala v listopadu vydávat svým pacientům léky ve speciálních obalech, na nichž jsou nejen přesné údaje o dávkování, jméno konkrétního uživatele, ale také jeho aktuální barevná fotografie. Jedná se o dodatečnou pojistku, která má vyloučit jakoukoli potenciální záměnu medikamentů mezi pacienty. A také další z důkazů, že zdravotní péče na Tchaj-wanu je na velice dobré úrovni. Navíc díky tamnímu systému národního zdravotního pojištění (NHI) i finančně dostupná.

Pojištěný pacient si například v lékárně připlatí v tchajwanských dolarech ekvivalent maximálně 6,7 USD (130,3 korun). Návštěva obvodní polikliniky anebo ordinace čínského lékaře jej vyjde na pouhých 1,7 USD (33 korun), v regionální nemocnici je to 4,7 USD (91 korun) a ve specializovaném zdravotním středisku představuje finanční spoluúčast 7 USD (136 korun). Nutno však dodat, že lidé s nízkými příjmy, váleční veteráni a děti do tří let neplatí nic. Na vážná onemocnění a porody se poplatky také nevztahují. Výjimka platí i pro zdravotní střediska nabízející služby v horských oblastech a na odlehlých ostrovech spadajících pod jurisdikci Čínské republiky (ROC).

Současná sazba pojistného činí 5,17 procenta z měsíčního příjmu jednotlivce, přičemž v případě odvedených vojenských příslušníků, veteránů a domácností s nízkými příjmy platí 100 procent stát. Farmářům a rybářům přispívá ze 70 procent, zbylých 30 procent zůstává na nich. Podobné je to u státních úředníků, kterým hradí zdravotní pojištění ze 70 procent zaměstnavatel. Ani zaměstnanci v soukromém sektoru na tom nejsou špatně. Od zaměstnavatele dostávají 60 procent, od vlády 10 a sami si platí zbývajících 30 procent.

Domácí jsou spokojení „Národní zdravotní pojištění jsme odstartovali v roce 1995. Je povinné, týká se všech našich občanů včetně cizích státních příslušníků s povolením k pobytu. Náklady na Národní zdravotní pojištění nyní dosahují přibližně 6,7 procenta HDP,“ uvedl pro týdeník Euro Li-Jen Lin, ředitel divize plánování z Úřadu pro národní zdravotní pojištění. Tato vládní instituce sídlí v centru Tchaj-peje a spadá pod tchajwanské ministerstvo zdravotnictví.

Program patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější vládní projekty v zemi. „Aktuálně je se zdravotním pojištěním spokojeno přes 85 procent našich obyvatel,“ dodává ředitel. Důvodem je bezpochyby i skutečnost, že je lehce přístupné, a to i díky prostředkům, jakými jsou dotace pojistného nebo splátkový kalendář. Zahrnouli se do NHI druhé generace, které má být odstartováno v lednu příštího roku, i vězni, pojištěnost vzroste na 99,51 procenta populace. Jinými slovy, stane se univerzálním systémem zahrnujícím všechny občany kromě těch, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí.

I když Tchaj-wan není kvůli složité politické situaci a odporu Pekingu plnohodnotným členem Světové zdravotnické organizace (WHO), její cíle plní. V roce 2003 vyhodnotila právě WHO systém tchajwanské zdravotní péče podle finančních příspěvků jako druhý nejspravedlivější na světě. Rodinám s nízkými příjmy se dostává kvalitních služeb. Jejich objem ve srovnání s uhrazeným pojistným vychází přibližně v poměru 5,2 : 1.

Každým rokem vysílá několik států na Tchajwan své zástupce, aby tam studovali nenákladný, ale štědrý systém tamní zdravotní péče.

Úřad pro národní zdravotní pojištění potvrzuje, že letos přivítali delegace z Jižní Koreje, Thajska, Malajsie, Filipín, Mongolska, Vietnamu a ze Saúdské Arábie. „Rádi se o naše zkušenosti podělíme,“ dodává s úsměvem Li-Jen.

V roce 2000 zařadil časopis The Economist Tchaj-wan na druhé místo hned za Švédsko, a to díky výsledkům v oblasti veřejného zdraví, kontrole výdajů na zdravotnické služby a kvalitě péče. O pět let později Paul Krugman, známý americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za rok 2008, prohlásil, že Spojené státy by se měly přiučit od tchajwanského NHI. Naposled chválil efektivitu a výkonnost programu letos koncem července Uwe E. Reinhardt, profesor ekonomie z americké Univerzity v Princetonu. Prohlásil, že Spojené státy by si měly vzít příklad z jeho integrovaných elektronických operací. V článku otištěném v online verzi magazínu The New York Times Reinhardt vyzdvihl vysokou úroveň NHI, které v zájmu vytvoření elektronických zdravotních záznamů a plně digitalizovaného provozu implementuje ty nejvyspělejší technologie. Podle něj právě podobné programy v USA chybějí. A to přesto, že se Spojené státy mohou pochlubit vysoce školeným personálem a luxusními (soukromými) zdravotnickými zařízeními.

Moderní technologie v praxi Zavádění elektronických zdravotních identifikačních karet (IC) odstartoval Tchaj-wan v lednu 2004. Jejich smyslem je zlepšení uchovávání údajů o každém pacientovi, snížení administrativních nákladů na tuto činnost, ale hlavně zjednodušení a zpříjemnění fungování pro občany, kteří musejí vyhledat lékařskou pomoc. Diskrétní síť centrální databáze propojující vládní úřady, lékaře a pacienty aktuálně zahrnuje přibližně 500 nemocničních zařízení na ostrově. Do roku 2016 by měla být do programu zapojena všechna, čímž vzroste jejich počet na 20 tisíc. Informační síť obsahuje také elektronické kiosky, díky nimž se může pacient pomocí vlastní IC karty objednat k lékaři anebo si prohlédnout svůj lékařský záznam. Mobilní zdravotnická zařízení jsou vybavena notebooky napojenými na data ústředí NHI.

Materiál, z něhož jsou karty vyrobeny, a také jejich design zabraňují možnému zneužití. Patří k nim například mikrotisk, jemné a komplexní obrazce skládající se z propletených nepřerušovaných čar sestavených do geometrických vzorců a opticky proměnlivé barvy. Zadní strana fotografie držitele karty obsahuje další bezpečnostní prvky. Mezi nejdůležitější však patří zasazený mikročip s číslem. Spojení s ústředím se uskutečňuje prostřednictvím uzavřené sítě Úřadu pro národní pojištění zabezpečené několikastupňovou programovou ochranou serveru. Karta obsahuje jak základní osobní údaje pojištěného, tak jeho záznamy z návštěv u lékaře, výsledky důležitých vyšetření a další relevantní informace týkající se vážných onemocnění, ale i alergií na léky. Informace však proudí i druhým směrem. „Když pacient absolvuje v nějakém zdravotnickém zařízení více než sto návštěv za rok, tak jej kontaktujeme a zjišťujeme, co se děje, jak na tom doopravdy je,“ vysvětluje ředitel Li-Jen.

Nová doba vyžaduje změny Zavedení zdravotního pojištění na Tchaj-wanu přináší konkrétní výsledky. „Jsme přesvědčeni, že se to pozitivně odráží na zdraví našeho obyvatelstva. Zatímco v roce 1995 se ženy na Tchajwanu dožívaly v průměru 80 let, nyní je to 83 let. Také u mužů se hranice posunula z tehdejších 74 let na 76,“ uvádí ředitel Li-Jen. Jak dodává, NHI zahrnuje například i kvalitní programy pro prevenci a léčení cukrovky, díky čemuž klesá i úmrtnost na tuto nemoc u tamních obyvatel. Důležité také je, že žádné tchajwanské rodině nehrozí, že by kvůli vážné nemoci některého svého člena zbankrotovala, jak je tomu v jiných zemích Asie. Při akutní péči platí pacient v případě 30denního pobytu v nemocnici maximálně 10procentní spoluúčast, nad 61 dnů je to 30 procent. Na hospitalizace se však vztahuje finanční strop, který nesmí přesáhnout 933 za jeden pobyt na jednotce intenzivní péče. Za celý kalendářní rok je to maximálně 1567 dolarů pro tu samou nemoc. Opět ovšem platí pravidlo, že lidé s nízkými příjmy jsou od poplatků osvobozeni.

Nutno dodat, že tchajwanský systém národního zdravotního pojištění zaznamenal od svého zavedení několik změn. Týkaly se samotné struktury pojistného a i platebního systému. Letos se dolaďoval již zmiňovaný NHI tzv. druhé generace, který by měl být implementován v lednu 2013. Jeho podstatou je úprava sazby pojistného, a to zřejmě směrem dolů. Koncem listopadu však stále nebylo jasné, zda se vláda rozhodne pro 4,91 procenta, 5 procent, anebo nakonec přece jenom ponechá nynějších 5,17 procenta. Jisté však je, že nově se zavádí dodatečná dvouprocentní sazba pojistného. Ta se má počítat z pravidelných vedlejších příjmů, jako jsou například úroky, odměny a další měsíční platy, které v úhrnu přesáhnou čtyřnásobek měsíční mzdy, dále ze zisku z pronájmu nemovitostí, z burzovních dividend a bonusů.

Podle ministra zdravotnictví Čchiou Wenta se totiž situace za posledních 17 let značně změnila. Nemocnice se rozrůstají, stávají se větší a „korporátnější“, kladou důraz na péči o ambulantní pacienty. Další komplikací je fakt, že mnozí tchajwanští lékaři utíkají k méně rizikovým, méně stresovým a lépe placeným oborům. Kvůli tomuto trendu Tchaj-wan začíná pociťovat nedostatek internistů, chirurgů, porodníků a pediatrů.

I ředitel Li-Jen připouští, že Tchaj-wan čelí problému narůstajících nákladů ve zdravotnictví, a proto byl vypracován NHI druhé generace. „Musíme se ještě více snažit, abychom udrželi kvalitu zdravotní péče pro naše občany i do budoucna,“ dodává na závěr.

O autorovi| DÁŠA HYKLOVÁ, hyklova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče