Tak trochu privátní exit

20. srpna 2012, 00:00 - Hana Boříková
20. srpna 2012, 00:00

Firma, kterou spoluvlastní matka exšéfa dopravního podniku Dvořáka, připravuje projekt křižovatky. Zaplatit ji má stát

Přijeďte raději až příští týden. V pátek odpoledne se projednává protizákonný kladný posudek EIA na dokumentaci té gigantické křižovatky, a to asi budu trochu nervózní, odkládá novinářskou návštěvu starosta pražské městské části Křeslice Antonín Zápotocký.

Ačkoli samotných Křeslic se plánovaný Exit 4 na 3,7. kilometru D1 nijak bezprostředně nedotkne, před veřejným slyšením v průhonickém hotelu Floret nechal starosta spolu s místními sdruženími distribuovat po okolních obcích stovky letáků. Jejich obyvatele chtěl vyburcovat, aby se osobně přišli přesvědčit, jaká taškařice se v jejich okolí chystá. Jan Macků z nedaleké Rozkoše tam zašel a nestačil se divit. Nejprve zjistil, že dokumentaci k posouzení vlivu na životní prostředí platí soukromá firma, jejíž jméno ani kompetenci nechtěl zástupce ŘSD obecenstvu sdělit. Stejně tak mu nikdo neobjasnil, proč má stát platit stamiliony za křižovatku, která napojí jenom privátní subjekty. Nepozdávalo se mu také, že zhotovitel dokumentace nezapočítal vlivy dopravy, kterou by vyvolaly nové velké projekty, jako je administrativní centrum v Újezdě nebo komerční zóna v Průhonicích, o kterých každý z okolí ví, že čekají jen na nový exit. „Jedním slovem nekorektní. Tak na mě celé to divadlo působilo,“ shrnuje dojmy Macků.

Don Quijote? Ne tak úplně Antonín Zápotocký starostuje osmisethlavým Křeslicím sedmnáctým rokem. Při vyslovení jeho jména rysy tvrdnou už několikáté garnituře na „velké“ pražské radnici. Don Quijote – to je nejlichotivější označení, které pro něj mají. Ale houževnatý, dodávají.

V podstatě celou svou kariéru na radnici Zápotocký věnoval – podobně jako suchdolský starosta Petr Hejl na opačném konci Prahy – tomu, aby jeho obcí nevedla nová velkokapacitní komunikace. Podle pamětníků byl jedním z těch, kteří dokázali svým nasazením strhnout veřejnost a donutit v roce 1996 pražské politiky v čele s primátorem Janem Koukalem, aby oddálili trasu Pražského okruhu o pět kilometrů od Prahy do polí (tzv. trasa JVD), čímž se vyhnula hustě obydleným okrajovým částem metropole a přírodní památce Milíčovský les a údolí Botiče.

Starosta Zápotocký už tehdy poukazoval na to, že hlavním důvodem prosazování nešetrné kratší varianty okruhu (tzv. JVK) jsou pozemky, které investoři skoupili kolem původně plánovaného obchvatu. Hned po oddálení trasy se objevila v konceptu územního plánu v místech, kde měla JVK protnout D1, křižovatka nazvaná Exit 4. Zájmy developerů jsou opět ve hře, měl jasno starosta a nikdo už jej nepřesvědčil, že krátká trasa okruhu je definitivně mrtvá. „JVK jen rozkouskovali a přejmenovali na Exit 4 a Vesteckou spojku.

Prostě chtějí tuhle část okruhu postavit po částech. Až budou hotové, už jim nezabráníme, aby nepokračovali dál do Křeslic a do Petrovic, kde je obří kontejnerové překladiště Metrans. To chce jeho majitel také napojit na D1,“ trvá na svém. Zápotockého nezviklá ani to, že na rozdíl od exitu není komunikace u Křeslic zanesena v územním plánu ani v Zásadách územního rozvoje, kde by pro svůj význam být musela. „Já už jsem toho zažil. Tak mi vysvětlete, proč nám magistrát nepovolí postavit v trase JVK ani třicet domků, což by její výstavbu navždy znemožnilo,“ ptá se starosta. Magistrát odmítavé stanovisko zdůvodňuje tím, že zónu u Milíčovského lesa je potřeba chránit jako nezastavitelné území pro rekreaci.

Úředníci zároveň poukazují na to, že starosta si chce zhodnotit i vlastní pozemky. „Ano, jsem jedním ze sedmdesáti vlastníků polí. Můj spoluvlastnický podíl v té lokalitě odpovídá výměře asi tři čtvrtě hektaru. Veškerý zisk bych daroval obci, což jsem několikrát veřejně deklaroval,“ odmítá nařčení starosta.

Tenhle kšeft se vážně nepovedl Pohled na mapu a do katastru nemovitostí nasvědčují tomu, že starosta není tak úplně obětí vlastního bludu, jak mnozí naznačují. Exit 4 a Vestecká spojka skutečně vedou ve stopě JVK a bez nich mohou majitelé stovek okolních parcel jen dál pěstovat obilí. Nejde přitom o žádné „čudly“, které by radostně sedlačily. Podobně jako starosta se i občanská hnutí na Jižním Městě obávají, že následkem uspokojení privátních potřeb vlivných osob tady vznikne křižovatka, na kterou se připojí silnice devastující Milíčovský les.

Snad nejdražší pole v Evropě si u zatím papírového Exitu 4 pořídil obchodní řetězec Tesco. Na rozdíl od dvou dalších velkých vlastníků – Eurospektra a právníka Miloše Červenky – kteří získali pozemky velmi levně od Pozemkového fondu, Tesco za zemědělskou půdu zaplatilo přímo královsky. Původně koupil lány u Šeberova podnikatel Jiří Malík. Banky jeho vizi komerční zóny uvěřily a půjčily mu na nákupy polí přes půl miliardy. Jenomže Malík se dostal do finančních problémů a začal shánět pro své državy kupce. Podařilo se mu přesvědčit právě Tesco.

Mezitím ovšem pražské zastupitelstvo přijalo v roce 1998 nový územní plán, který oranici na kýžené stavební parcely nezměnil.

Komu tenkrát sedlo Tesco na lep, není jasné. Spekulovalo se, že zafungoval lobbing firreality my Rodamco, která na Chodově právě připravovala obří nákupní park, nebo Eurospektra budujícího u Čestlic obří obchodní zónu – obě společnosti mohly vnímat Tesco jako konkurenci.

Každopádně „kšeft“ se řetězci ještě prodražil tím, že odmítl Malíkovi doplatit poslední splátky poté, co zjistil, že se nestavební parcely v územním plánu nezačervenají.

Malík začal vyhrávat soudy a do dvou obchodních domů kvůli této kauze zamířili exekutoři. Soudní spory podle vyjádření Teska dosud pravomocně neskončily. Myšlenky na šeberovský hypermarket se ovšem nevzdalo. „Návrh na změnu územního plánu jsme podali v roce 2001 a jednání stále probíhají. Již na počátku bylo podmíněno, že naše lokalita musí být primárně napojena z nově připravované křižovatky na D1 na 3,7. kilometru,“ potvrzuje zástupce Teska Eva Karasová. Loni v květnu se hypermarket pokusil návrh na změnu územního plánu trochu obměnit a resuscitovat, šeberovští zastupitelé kvůli odporu místních ovšem nekývli.

Vládní městečko u dálnice Mnohem úspěšnější byla v tomto ohledu společnost MSI Invest se svým projektem administrativního a obytného centra v protilehlém Újezdě u Průhonic. Letos v dubnu odmávali pražští zastupitelé změnu jejího pole mezi dálnicí a ulicí Formanskou na stavební parcely, přestože v lokalitě není žádné kolejové spojení. Na pouhých 15 hektarech by tu měly v budoucnu vyrůst kanceláře až pro osm tisíc lidí a bytové domy pro dvě tisícovky nových obyvatel. Zástupce investora Josef Novák si pohrává s představou, že by centrum mohlo sloužit třeba jako vládní čtvrť. „Kdyby vláda našla odvahu chovat se racionálně a hospodárně, pokusila by se soustředit nereprezentativní část státní správy mimo centrum města. Proč má být například Báňský úřad nebo MMR u Staroměstského náměstí?“ ptá se.

Josef Novák v letech 1994 až 2004 v Újezdu starostoval a ještě v roce 1998 stál po boku starosty Zápotockého. „Víte, co je to NIMBY nebo BANANA? Jsou to akronymy, které charakterizují postoje lidí odmítajících, aby nějaká obecně spíše prospěšná, nebo dokonce nezbytná stavba byla nablízku jejich domova,“ říká dnes a tvrdí, že bránit se urbanizaci je popírání přirozeného rozvoje společnosti.

Starosta sousední obce Zápotocký ovšem zůstal v názorech konzistentní a změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu administrativního centra, se chystá napadnout správní žalobou. Před koncem minulého roku tak už ostatně učinil i v případě samotného Exitu 4.

Vysoké napětí? Nevadí, přeložíme Rétoriku bývalého starosty Újezdu Nováka převzal i jeho nástupce. Václav Drahorád vnímá projekt nového centra a exitu spíše pozitivně. Újezdu prý pomůže dopravně a dálnici, u které vyrostl, odhluční. Problém nemá ani s obytnou zástavbou na protějším poli.

To vlastní JUDr. Miloš Červenka, u kterého novináři používají přívlastek realitní magnát, častěji ovšem pozemkový spekulant. Zdatný vyjednávač s Pozemkovým fondem se před osmi lety nechal slyšet, že mu v okolí Újezdu říká pane milion metrů čtverečních, s nimiž má velkolepé plány. Měla na nich vyrůst kolonáda s wellness centrem a sídlištěm až pro 2,5 tisíce lidí. V místních radničních novinách v roce 2007 starosta Drahorád uvedl, že by tu měl za rodinné domy a čtyřpatrové viladomy utratit 3,5 miliardy korun.

Realita je o poznání skromnější. Na stavebním úřadě Prahy 11 leží žádost o územní rozhodnutí pro pár desítek domků. Velké pole zatím zůstává prázdné. Zřejmě proto, že jej půlí dráty vysokého napětí. Červenka ovšem nezná malé cíle. Aktuálně to vypadá, že se mu možná nakonec podaří vedení přeložit k okraji Milíčovského lesa, kde mu nebude cenné metry blokovat. „Mají tu vyrůst padesátimetrové sloupy. Budou hyzdit krajinu, navíc v navrhovaném novém trasování bude nutné vykácet část lesa v údolí Botiče,“ podotýká starosta Křeslic Zápotocký, v jehož katastru by padaly stromy.

Televizní podnikaní Posledním velkým vlastníkem pozemků je společnost Carpet Praha televizního magnáta Ivana Zacha, který vlastní zhruba 40 hektarů v tzv. Západní komerční zóně Průhonice. Tomu je prodala donedávna veřejnosti neznámá společnost Eurospektrum Group, která dnes v Carpet Praha drží desetiprocentní podíl. Eurospektrum (mimochodem do roku 1993 byl členem dozorčí rady této společnosti bývalý primátor Jan Koukal) vybudovalo na protější straně dálnice úspěšnou čestlickou obchodní zónu.

„Proslavila“ se ale teprve nedávno, když se Marie Nováková – matka exředitele televize Prima a pražského dopravního podniku Martina Dvořáka – snažila dokázat, že není žádná chudá penzistka, která by potřebovala k nákupu vily na Madeiře peníze od syna osočovaného z tunelování dopravního podniku.

Eurospektrum spoluvlastní se svým životním partnerem Vítězslavem Bauerem.

Přípravu stavby Exitu 4 a Vestecké spojky zajišťuje právě tato společnost, což nechtěl nikdo v průhonickém hotelu vysvětlovat.

Firma podepsala v roce 2006 s ŘSD dohodu o společné přípravě a postupu při přípravě a financování mimoúrovňové křižovatky Exit 4 s napojením na Vesteckou spojku. Do variantní studie křižovatky, dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace EIA dosud vložila podle slov Vítězslava Bauera 7,1 milionu korun a dalších 0,8 milionu ještě plánuje utratit. Další podobné částky investuje do přípravy samotné Vestecké spojky.

Bauer tvrdí, že tyto peníze budou součástí kofinancování křižovatky a firma je nebude po ŘSD požadovat. Samotné ŘSD uvádí, že v současnosti připravuje podklady pro zpracování investičního záměru křižovatky, ve střednědobém plánu tato akce zatím prioritně nefiguruje. Do plánu ji lze zařadit až po schválení záměru ministerstvem dopravy. Náklady na samotnou křižovatku ŘSD předběžně odhaduje na 600 milionů korun, samotné napojení komerční zóny na křižovatku by měly zaplatit soukromé firmy. Mluvčí ŘSD Martina Vápeníková upozorňuje, že součástí oné dohody je i to, že Středočeský kraj zajistí zároveň výstavbu Vestecké spojky, která prochází z více než devadesáti procent jeho územím.

Bez spojky, která se u Vestce napojí na přivaděč z Pražského okruhu a povede mezi Hrnčíři a Rozkoší k zmiňovanému exitu, je totiž zbudování nákladné křižovatky na erární útraty absolutně neobhajitelné. V tuto chvíli ovšem nastává otázka, nakolik je Vestecká spojka, navržená jako dvoupruhová sběrná komunikace, která se před Průhonicemi rozšíří do šesti pruhů, vlastně potřebná a aktuální.

Narodí se nechtěné dítě?

Výstavbu spojky i exitu by uvítala Petra Venturová. „Je to v tuto chvíli jediná možnost, jak by se u nás mohla zlepšit doprava. Na vlastní obchvat peníze mít nikdy nebudeme,“ říká starostka Šeberova, přes který si zkracují cestu do metropole obyvatelé okolních bouřlivě se rozvíjejících obcí. Je ovšem otázkou, jak velký zájem by měl mít Středočeský kraj na tom, aby ulevil pražské městské části, obzvláště když by výstavba Vestecké spojky měla vyjít minimálně na miliardu korun.

„Nám Vestecká spojka nic dobrého nepřinese,“ říká Tibor Švec, starosta středočeského Vestce. Má spíše dojem, že je to takové nechtěné dítě, které má odůvodnit výstavbu křižovatky. Vestec si nechal zpracovat dopravní studii, která měla zhodnotit přínosy spojky pro něj i pro okolní obce. Vyplynulo z ní, že smysl proto, aby ulevila „satelitnímu“ regionu s přetíženou sítí komunikací, určitě má. Řešitel ale také spočítal, že tři čtvrtiny automobilů, které vjedou z Vestecké spojky na křižovatku Exit 4, budou pocházet ze západní komerční průhonické zóny nebo z Pražského okruhu, ze kterého sjedou řidiči, aby si zkrátili cestu.

Dál už asi nemá význam o smyslu komunikace spekulovat. Určitě se najdou i studie a odborníci, kteří budou dokazovat, že právě tyto stavby vyřeší dopravní problémy lokality. Každopádně až dny příští definitivně ukážou, zda je i dnes možné postavit za veřejné peníze privátní exit. Zvlášť vezmeme-li v úvahu, že pokud by firmy, kterým exit několikanásobně zhodnotí pozemky, věnovaly pár stokorun z každého metru, stavbu křižovatky by hravě zafinancovaly. l •

Proč má stát platit stamiliony za křižovatku, která napojí jenom privátní subjekty? Bez spojky, která se u Vestce napojí na přivaděč z Pražského okruhu a povede k Exitu 4, je zbudování nákladné křižovatky na erární útraty neobhajitelné

O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče