Syrizou ke zdi

01. června 2015, 00:00 - Daniel Deyl
01. června 2015, 00:00

Řecká vláda hrála v jednání s věřiteli o čas, ale na konci finančního tunelu je namísto světla jen další tunel

Nemá to Alexis Tsipras lehké. Před necelým půlrokem nasliboval nesplnitelné, aby se nechal zvolit do role zachránce nejen řecké národní hrdosti a – to především – ekonomiky. V květnu se aténský premiér každý den probouzel s vědomím, že než slunce zapadne, zmizí z Řecka 22 milionů eur a šedesát malých a středních firem zavře. (Statistiky pocházejí z Řecké obchodní a podnikatelské konfederace, ESEE.) Naopak za stejnou dobu přibude zhruba 250 muslimských uprchlíků, kteří se do země dostanou přes Turecko. A co je nejhorší, natažené dlaně euroamerických věřitelů se začnou stále zřetelněji svírat v pěst.

Minulý týden byl ve znamení horečného jednání řecké vlády s věřiteli – Evropskou centrální bankou (ECB), Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a politickými špičkami eurozóny. Řekové nutně potřebovali uvolnit poslední tranši záchranného balíčku v podobě 7,2 miliardy eur od MMF, která by umožnila uhradit červnové splátky mamutího dluhu ve výši minimálně 320 miliard eur. Když peníze nedostaneme, žádné vám nedáme, protože žádné nemáme, znělo do Evropy z Atén. Věřitelé však trvali na tom, že řečené miliardy poskytnou Tsiprasovi a spol. k použití pouze pod podmínkou, že jeho vláda podnikne konkrétní kroky směřující k ozdravění řecké ekonomiky.

Hrozba grexitu Právě to je klíčový bod sporu: Tsipras a jeho lidé tvrdí, že jejich země splnila, co splnit šlo. Úsporná opatření dosáhla takového stadia, že každý čtvrtý práceschopný Řek (jakkoli takové slovní spojení dokáže na severozápad od Atén pozdvihnout nejedno obočí) je bez práce. Země loni hospodařila s primárním rozpočtovým přebytkem. Nicméně letos je to podle hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu Oliviera Blancharda nereálné. Ačkoli se tedy Řekové vydali po cestě vedoucí k realističtějšímu pohledu na veřejné finance, nenese na tom současná vláda žádnou zásluhu, protože loni ještě seděla v opozici.

Věřitelé naopak pravdivě tvrdí, že Tsipras neudělal téměř žádný z požadovaných dlouhodobých ekonomických kroků – k nim patří především zprůhlednění veškerého veřejného financování a privatizace. Právě odmítání těchto požadavků však Tsiprasovi a spol. přineslo letos v lednu vítězství ve volbách.

Minulý týden značně zpochybnil všeobecné očekávání, že kompromisní dohoda mezi oběma stranami zažehná hrozbu grexitu, řeckého odchodu z eurozóny. Na všechny přitom tlačil čas: nebude-li dohoda schválena včas, aby Atény stihly splatit vládní dluhopisy, jež drží ECB, bude skutečně zle. „Arbitrárně určené měkké lhůty, které jsou věcí politické dohody, jsou jedna věc, a splatnost dluhopisů je věc druhá,“ napsal na to téma David Powell, ekonom z Bloomberg Intelligence. Neschopnost Řecka dostát svým závazkům by v tomto případě grexit významně přiblížila.

Ne že by Tsipras nedělal všechno možné.

Již na přelomu dubna a května sebral veškeré volné peníze ze všech státních úřadů, aby dodržel květnové termíny. V druhé půli května přestala vláda platit svým smluvním dodavatelům.

Ministr financí Janis Varufakis uvalil daň na výběr z bankomatů a na přeshraniční transakce, aby zpomalil odliv kapitálu (viz graf). Výsledek byl mizerný: v květnu, odhaduje ESEE, z řeckých bank zmizelo pět miliard dolarů, stejně jako v dubnu. Řekové bankám nevěří a raději si kupují auta (viz graf).

Mezitím byla Tsiprasova vláda v kleštích neslučitelných očekávání z obou stran. Ministr Varufakis žádal o odložení splatnosti zmíněných dluhopisů, největší červnové splátky. Ve hře bylo i vydání „věčných“ dluhopisů, které vyplácejí pouze výnos, nikoli jistinu, a žádost o procentuální snížení či „očesání“ veškerého řeckého dluhu. Odpovědi z eurozóny byly vždy stejné: kategorické „ne“. K dispozici je Řekům pouze „zambijská varianta“, podle níž může zaplatit veškeré pohledávky MMF najednou na konci měsíce, namísto ve splátkách (viz graf). Zambijská se jmenuje proto, že tato země využila takového aranžmá jako poslední před třiceti lety. Podle agentury Reuters však Řekové o tuto možnost nestojí.

Ultimátum Zároveň se začaly množit netrpělivé hlasy zvenčí. Americký ministr financí Jack Lew varoval Řeky před nechtěným spuštěním nevratného procesu, na jehož konci by byl grexit nevyhutelný. Deník Wall Street Journal tiskl články pod titulky typu „Je čas, aby politici dali Řekům ultimátum“. Na rychlé řešení zatlačil i britský ministerský předseda David Cameron.

V Aténách mačkaly kleště z druhé strany: 75 ze 160 poslanců Tsiprasovy strany Syriza hlasovalo v parlamentu v tom smyslu, že by jim byl milejší odchod z eurozóny než plnění podmínek věřitelů. Jinými slovy, pro Tsiprase je radikální křídlo vlastní strany oponentem téměř stejně tvrdým, jako jsou na druhé straně věřitelé. Aby toho nebylo málo, řecké úřady oznámily, že do země od počátku roku přišlo 37,5 tisíce uprchlíků, převážně ze Sýrie.

Lepší kombinaci podmínek pro bujení nacionalisticky zabarveného extremismu si nelze představit.

Když proto minulý týden Tsipras oznámil, že dohoda s věřiteli bude uzavřena do neděle, oddechli si všichni; akciové trhy v Evropě a USA poskočily vzhůru. Vzápětí se ukázalo, že zbytečně. „Máme před sebou ještě dlouhou cestu,“ tlumila optimismus šéfka MMF Christine Lagardeová diplomaticky. Naopak v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung připustila možnost odchodu Řecka z eurozóny, což by však podle ní ale neznamenalo konec měnové unie. Německý ministr zahraničí Wolfgang Schäuble si naopak servítky nebral: „Je pěkné, že z Atén přicházejí zprávy o tom, že dohoda bude v neděli,“ citovala jej ve čtvrtek média, „ale já vidím, že tady jsou naše podmínky, které je třeba splnit, a zatím splněny nejsou.“ Akcie poslušně poklesly.

Míru zoufalství Tsiprasovy vlády ilustruje trapný incident ze čtvrtečního dopoledne. Na programu byla schůzka řecké vládní delegace s věřiteli v balení G7 v Drážďanech. Řecká média vydala před polednem zprávu s odvoláním na zdroje v delegaci, že „úředníci již dávají dohromady návrh znění dohody“. To by znamenalo, že její schválení je na dosah v horizontu hodin. Ve skutečnosti však tou dobou jednání vůbec nezačalo, protože Řekové do Drážďan kvůli počasí ještě ani nedoletěli – jejich let byl odkloněn do Belgie. ECB očekává řeckou splátku ve výši 3,5 miliardy eur 20. července. l •

Šéfka MMF Christine Lagardeová v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung připustila možnost odchodu Řecka z eurozóny.

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče