Svět z Ostravy

07. dubna 2014, 00:00 - Jakub Křešnička
07. dubna 2014, 00:00

Ač nadnárodní Tieto na českém trhu příliš nepůsobí, lidé z ostravské pobočky ovlivňují celý byznys společnosti, říká její šéf

Tieto Czech je největší nadnárodní IT korporací v Moravskoslezském kraji. Zhruba z 98 procent ostravskou pobočku zaměstnávají zakázky pro Skandinávii. Až Tieto plně využije potenciálu Skandinávie, zaměří se více na svět.

„Ve Finsku jsme jedničkou, ve Švédsku v první pětce a v Norsku se etablujeme. Další trhy, možná i s Českem, by mohly přijít na řadu za dva roky,“ říká generální ředitel firmy Tieto Czech Petr Lukasík.

* Jako českého klienta jsem u vás našel jen Walmark, je opravdu jediný?

Vesměs ano, s nimi jsme pracovali, protože je to firma z naší lokality a měli jsme na to čas. Zakázky na českém trhu jsou pro nás zatím spíše doplňkové. Další trhy přijdou na řadu, až využijeme plný potenciál Skandinávie. A Česko mezi nimi může být. To je ale až tak za dva roky. V Česku má však korporace třetí největší pobočku. Ze zhruba 20 lidí jsme se dopracovali k přibližně dvěma tisícům zaměstnanců. Vyplývá to z blízkosti kultury a naší schopnosti přizpůsobit se požadavkům společnosti, ale hlavně zákazníků. Hraje nám samozřejmě do karet, že jsme v EU, můžeme pracovat i s kritickými daty.

* V IT je dost vysoká konkurence, jak si lidi v Ostravě udržíte?

Třeba já měl možnost pracovat pro známou americkou firmu, nebo jít do tehdy prakticky neznámého podniku Tieto Enator. Naštěstí jsem si vybral předchůdce dnešního Tieta. Rozdíly jsou už jen v kultuře - ta severská je o dost méně hierarchická, je otevřená, panuje důvěra a váží si člověka i s tím, že má soukromý život. Nedávno jsem se bavil s jednou z podřízených, která dělá 12 hodin denně -dostala za úkol to během letoška snížit.

* To je poměrně nezvyklý přístup…

Ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatí. Podobně nám nevadí, když se někomu z našich zaměstnanců nelíbí rozhodnutí vedení a řekne to nahlas. Naopak to po lidech vyžadujeme. Nejsme také jen dodavateli řešení, navrhujeme nabídky, vyvíjíme vlastní produkty. Hodně investujeme třeba do mobilních technologií a do takzvaného internetu věcí. U nás lidé mohou pracovat na obrovských projektech co do velikosti i významu. Například každá třetí faktura za odběr elektrické energie v severských zemích je vytvořena softwarem vyráběným v Ostravě.

* Jsou místa, kde děláte i samoobslužné uzavírání smluv, proč to nerozšířit ještě na další trhy? Česko má určitě také potenciál…

Uvidíme za ty dva roky. Český trh má potenciál, ale i nevýhody. Stačí se podívat na velikost IT, jeho poměr k HDP. Ve Finsku je to zhruba 1,8 procenta, u nás 0,8 procenta, je nižší poptávka. Největší dodavatelé na českém trhu mají roční obrat zhruba 130 milionů eur. Naše korporace celkově přibližně 1,6 miliardy. Co se týče velikosti IT trhu, jsme zkrátka relativně malá země. Jsou tu ale i příležitosti, třeba v outsourcingu - tady si firmy drží vlastní IT oddělení, kdežto třeba ve Finsku se IT oddělení zeštíhlují až skoro na nulu a jen si řídí dodavatele. Tyto příležitosti samozřejmě kontinuálně vyhodnocujeme.

* Když srovnám Česko s Estonskem, kde se dá firma zařídit elektronicky přes noc z domova, proč je Česko v digitalizaci tak pozadu?

Pořád jsme na tom z bývalého východního bloku ještě nejlépe, pokud porovnáváme Česko s Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Rumunskem a Bulharskem. Souvisí to ale třeba i s tím, že ve Finsku je sice zhruba polovina obyvatel oproti nám, ale rozloha státu je několikanásobná. Proto také elektronické bankovnictví vznikalo tam a v rámci šetření nákladů se to dohnalo do extrému. Elektronicky se dá vyřešit všechno, aby banky nemusely mít zbytečně moc poboček. Česko je také konzervativní trh, třeba cloud využívají spíše malé firmy, státní správa prakticky vůbec.

* S tím souvisí fungování státních zakázek. Jak se díváte na jejich průběh v Česku?

My se mnoha zakázek v Česku neúčastníme, spíše to pozorujeme z hlediska potenciálu trhu. Se severskými zeměmi se to moc srovnat nedá. Chce to ještě pár let a také aby se při zadávání zakázek uvažovalo z dlouhodobého pohledu. Tady řada IT firem vyrostla na tom, že se chytila státních zakázek a nepouští je. Ve Finsku existuje řada zákonů a pravidel předcházejících těmto „vendor lock-in“ situacím. Jelikož tak dochází k častějším výměnám poskytovatelů jednotlivých IT služeb, jsou systémy jednodušší z pohledu správy a předávky a dosahuje se reálného snižování nákladů. Úspora nákladů za údržbu systému je pak často přesměrována jako investice do rozvoje a zkvalitnění služeb. Oproti tomu situace „vendor lock-in“ je v české veřejné správě bohužel pořád běžná.

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče