Svěřenský fond – nový nástroj pro správu a zhodnocení majetku

09. září 2013, 00:00 -
09. září 2013, 00:00

Novela občanského zákoníku zavádí alternativu k dědictví, jež umožňuje vyvarovat se ztráty hodnoty majetku rozmělněním mezi oprávněné dědice

Svěřenský fond, který zavádí nový občanský zákoník, představuje jednu z možností, jak od 1. 1. 2014 zajistit správu a zhodnocování majetku osoby, která nemůže nebo již dále nechce o majetek pečovat.

Význam svěřenského fondu je však daleko širší, například vzhledem k nerovnoměrnému rozdělení užitků z majetku či jeho ochraně. Nerovnoměrným rozdělením užitků z majetku máme na mysli situaci, kdy jedna osoba chce ekonomicky zajistit více na ní závislých osob (dětí, synovců, neteří), ovšem bez možnosti, aby tyto osoby nakládaly s celým majetkem, rozhodovaly o jeho prodeji nebo měnily výši jim určených podílů.

Mezi hlavní aktéry svěřenského fondu patří zakladatel, beneficient (jeden či více příjemců užitků z fondu) a správce. Důvěra mezi zakladatelem a správcem je hlavním prvkem celého svěřenství, bez kterého by zcela vymizel jeho smysl, neboť svěřenský fond funguje na principu odděleného vlastnictví. Zakladatel zde ztrácí vlastnické právo k majetku, který převedl do svěřenského fondu. Vlastnické právo k danému majetku žádný subjekt nově nenabývá. Veškeré potřebné dispozice s majetkem (tedy jakoby vlastnická práva k danému majetku) vykonává jeho správce. Správci náleží tzv. plná správa majetku, tedy musí dbát nikoli pouze o jeho zachování, ale také o rozmnožení a uplatnění majetku v zájmu beneficienta.

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele, jehož správu převezme správce. Zakladatel stanoví ve statutu svěřenského fondu podmínky správy a činnosti svěřenského fondu. Zároveň také určí správce a okruh beneficientů (obmyšlených osob), kterým bude správce povinen poskytovat plnění. Plnění může být mezi beneficienty rozděleno nerovnoměrně.

Do svěřenského fondu může být vyčleněn jakýkoli majetek (peníze, movité nebo nemovité věci). Příkladem může být vyčlenění akcií do svěřenského fondu. Dividendy z těchto akcií budou tvořit zisk svěřenského fondu, který se přerozdělí mezi beneficienty. Dalším příkladem může být vyčlenění nemovitostí, kde užitkem bude zisk z jejich pronájmu.

Pro založení svěřenského fondu za života zakladatele je nutno sepsat smlouvu – statut. Jedná se o zásadní dokument, kterému je při přípravě nutné věnovat pozornost nejenom po stránce právní, ale i daňové a účetní. Obsahuje základní informace o svěřenském fondu – jaké je jeho označení, jaký je majetek při jeho založení, účel fondu a také označení beneficientů. Podstatné bude i pečlivé nastavení kontrolních prvků, které znemožní nakládání s majetkem v rozporu s vůlí zakladatele. Jedním z kontrolních prvků může být např. povinnost auditu účetních závěrek svěřenského fondu, kterou může zakladatel zakotvit do statutu.

Svěřenský fond vzniká v okamžiku, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Pro založení svěřenského fondu pro případ smrti musí zakladatel sepsat pořízení pro případ smrti, tj. závěť, dědickou smlouvu nebo dovětek. Svěřenský fond pro případ smrti pak vzniká okamžikem smrti zakladatele. Svěřenský fond představuje určitou alternativu k dědictví. Na rozdíl od něj však umožňuje vyvarovat se ztráty hodnoty majetku rozmělněním mezi oprávněné dědice (majetek bude jako celek kvalifikovaně obhospodařován správcem), přičemž jsou zajištěna pravidelná finanční či hmotná plnění pro určené osoby (beneficienty). Majetek ve svěřenském fondu má tedy zajištěnu trvalou ochranu a odbornou správu.

MOŽNÁ BEZ DANÍ Přestože čistě právní úprava režimu svěřenského fondu je dnes jasná, neboť nový občanský zákoník je platným předpisem, z daňového hlediska je situace odlišná. V současné době je v legislativním procesu návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (sněmovní tisk č. 1004).

Podle aktuálního stavu dotčených novel má být vyčlenění majetku zakladatele do svěřenského fondu i distribuce plnění ze svěřenského fondu k beneficientům daňově neutrální operací. Tato informace je zásadním průlomem. Na základě aktuální verze novel daňových předpisů lze zajistit, že vyčlenění majetku do svěřenského fondu nebude podléhat zdanění žádnou daní. Co se týče výplaty plnění beneficientům, pak byly v návrhu identifikovány četné možnosti pro osvobození vypláceného plnění od daně z příjmů. Zákon o daních z příjmů je součástí sněmovního tisku č. 1004, který v tuto chvíli čeká v Poslanecké sněmovně na třetí čtení.

Závěrem lze tedy zrekapitulovat, že svěřenské fondy přinášejí možnost zachování, ochrany a dalšího fungování majetku zakladatele s cílem výplaty plnění osobám, které určil zakladatel. Určitou negativní stránkou svěřenského fondu může být otázka nákladů spojených s jeho zřízením a s jeho provozem. Náklady související se zřízením svěřenského fondu ponese většinou zakladatel. Provozní náklady zatíží samotný svěřenský fond, sníží jeho zisk nebo majetkovou podstatu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče