Švédsko prokazuje odolnost vůči krizovým situacím

26. srpna 2013, 00:00 - Slavoj Czesaný
26. srpna 2013, 00:00

K silným stránkám švédské ekonomiky patří jak ekonomický růst, tak i udržování makroekonomických rovnováh

U všech hlavních makroekonomických cílů, ke kterým patří výkonnost ekonomiky, makroekonomické rovnováhy, míra nezaměstnanosti a inflace, vykazuje Švédsko nemalou míru odolnosti vůči negativním vlivům krizových situací, s nimiž se světové hospodářství v posledních letech potýká. Na tomto výsledku se podílí více faktorů. Jednu z hlavních rolí sehrává obezřetné nastavení makroekonomických politik orientovaných na měnový a fiskální vývoj v růstové i sestupné fázi hospodářského cyklu. Poměrně silný přínos měly rovněž strukturální reformy cíleně uskutečňované od roku 1990. Zázemí pro růst Dramatické změny, které pozitivně poznamenaly výkonnost tamní ekonomiky, mají počátek v 90. letech minulého století. Švédský HDP rostl v letech 1993 až 2010 meziročně v průměru o 2,7 procenta a produktivita práce o 2,1 procenta ročně, zatímco v zemích EU15 činilo tempo růstu stejných indikátorů pouze 1,9 procenta, respektive jedno procento. Přitom po většinu let byl růst podporován ve zpravidla vyvážené podobě hlavními komponentami poptávky, tj. spotřebou obyvatel, investicemi a převisem vývozu nad dovozem. V pokrizovém období země nastartovala rychlý ekonomický růst, který v roce 2010 překročil pět procent. Švédsko se tak zařadilo k zemím s nejvyšší dynamikou HDP.

Podpůrné zázemí ekonomického růstu tvořilo několik mechanismů. K jednomu z nich patřila vysoká tempa růstu produktivity práce a vysoká míra zaměstnanosti, jež ve svých účincích bránily nadměrnému růstu běžné i dlouhodobé míry nezaměstnanosti. Vysoká výkonnost ekonomiky se opírala rovněž o přední pozici země v růstu nominálních i reálných mezd a o nízkou a stabilní inflaci, jež ve svých důsledcích podporovala nadprůměrně rostoucí spotřebu obyvatelstva.

Ke stimulačním složkám ekonomického růstu však patřily i další faktory. Výrazného pokroku bylo dosaženo v konkurenceschopnosti. Švédsko se podle výsledku žebříčku indexu globální konkurenceschopnosti za rok 2010 umístilo na druhém místě s vysokým hodnocením technologického zázemí a kvalit vzdělávacího i výzkumného systému.

Makroekonomické rovnováhy prioritou K silným stránkám švédské ekonomiky patří výše přebytků běžného účtu platební bilance, které již dlouhodobě přesahují šest procent HDP. Tento příznivý výsledek je generován vysokou mírou národních úspor, jež převyšuje míru investic, která ve svých účincích napomáhala vytvářet kladné saldo běžného účtu platební bilance, a tím i zabezpečovat vnější rovnováhu státu bez vnější zadluženosti.

Na udržování příznivé vnější ekonomické rovnováhy se v nemalé míře spolupodílí převis vývozu nad dovozem i přebytková bilance výnosů z investiční činnosti v zahraničí, v které nemalou roli mají korporace jako IKEA, Skanska či Ericsson. Podpůrnou roli v otázkách vytváření vnější makroekonomické rovnováhy vytváří však i velký pokrok, jenž nastal v posunu Švédska u indexu ekonomické svobody, kde země zaujímá společně s USA jednu z nejvyšších pozic na světě.

Výrazným kladem švédského hospodářství je již delší dobu i fiskální politika, jež tvoří část ekonomického prostředí pro vnitřní makroekonomickou rovnováhu. Stalo se postupně běžnou praxí, že v předkrizovém období se vládní dluh země snižoval a vytvářely se tak rezervy pro sestupnou fázi hospodářského cyklu či recesi.

Posun nastal i u snižování daní. Například výše daně ze zisku právnických osob se snižovala i v průběhu dluhové krize, kdy se výše daně začala přibližovat průměru EU. Přitom výdaje vlády se snížily z 67 procent HDP v roce 1993 na 49 procent v roce 2011. Kumulovaný vládní dluh Švédska se snižoval dokonce i během dluhové krize Evropy, a to z 42,6 procenta HDP v roce 2009 na 37,7 procenta v roce 2012.

Úspěch je připisován dobrému vládnutí, a to nejen transparentnosti a zodpovědnosti, ale i konsenzuálnímu přístupu a dosaženým kompromisům. Výčet pozitivních faktorů ekonomického prostředí by nebyl úplný, kdyby nebyly zmíněny posuny na politické scéně, kde podle hodnocení řady komentátorů byly ve Švédsku opuštěny extrémní ortodoxní platformy levice a pravice.

Pokud jde o slabé stránky v makroekonomickém vývoji Švédska, tak těch není mnoho a nemají větší míru závažnosti. Patří k nim především rizika u obyvatelstva spjatá s nadměrným růstem cen na trhu s bydlením, kde by v případě propadu cen domů hrozil růst reálných úrokových sazeb, případně i růst nezaměstnanosti. V záměrech hospodářské politiky jsou však již připravována opatření ke korekcím bankovního dohledu a posílení likvidity bankovních domů, která by čelila potenciálním rizikům.

Očekává se rovněž zlepšení aktivní hospodářské politiky na trhu práce. Zde jsou signalizovány problémy u některých skupin obyvatelstva s nižší kvalifikací či u skupin imigrantů, které jsou nedostatečně integrovány.

Kumulovaný vládní dluh Švédska se snižoval dokonce i během dluhové krize Evropy.

O autorovi| Slavoj Czesaný• VŠE Praha

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče