Studuj jako Lady Gaga

03. září 2012, 00:00 -
03. září 2012, 00:00

Prestižní americká univerzita rozjíždí v Česku program pro nadané středoškoláky

Co mají společného zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, zpěvačka Lady Gaga nebo třeba herečka Evanna Lynchová, představitelka filmové Lenky Láskorádové z Harryho Pottera? Svůj talent začali rozvíjet již na střední škole, protože s nimi pedagogové cíleně pracovali jako s nadanými dětmi. Všichni jsou absolventi kurzů prestižní americké Univerzity Johnse Hopkinse, která se v rámci Centra talentované mládeže (CTY) na odlov mozků specializuje.

Průkopník Facebooku by se asi divil, kdyby zjistil, že má spolužáky i v Česku. Projekt CTY, který zaštítila brněnská Masarykova univerzita, v tuzemsku běží již druhým rokem – i když jen v rámci pilotní fáze. Ještě letos na podzim by se však program pro mladé talenty měl rozjet naostro v podobě středoevropské základny amerického projektu.

Pokud se CTY Central Europe podaří rozběhnout, bude brněnská univerzita po Irsku a Španělsku teprve třetí evropskou vysokou školou, jež se s americkou licencí v zádech pokusí v rámci globální sítě o rozvoj talentovaných středoškoláků, kteří musejí prokázat mnohem více než jen dobré známky. Zkušenosti studentů, kteří v rámci pilotního projektu CTY v Česku absolvovali půlroční on-line kurzy a následně vyrazili na letní kampusy do USA, Irska a Hongkongu, totiž ukazují, že být jedničkářem na gymnáziu ještě nestačí. Především je třeba prosadit se v mezinárodní konkurenci. A vzít si ke klasickému gymnaziálnímu učivu jako doplňkovou aktivitu domácí úkoly zadávané po e-mailu z USA, které je pak nutné po skypu a samozřejmě dobrou angličtinou obhájit, je pořádné sousto.

Petr Kaftan z libeňského gymnázia PORG takto absolvoval výukový program matematiky. „Kurz byl dost náročný, protože připravuje studenty na nejznámější americké matematické turnaje,“ vysvětluje jeden z šedesáti studentů, kteří si e-learning v režii Univerzity Johnse Hopkinse loni zkusili. Své o náročnosti ví také Anna Rojková, studentka pražského Gymnázia Jana Keplera, která se v rámci CTYOnline prokousala třiceti lekcemi fyziky zakončenými mezinárodním certifikátem. Brala to jako pravou vědu, kterou se v povinných dvou hodinách týdně nenaučí. „Většina studentů se našprtá nějaké vzorečky, kvůli tempu výuky je s úspěchem zapomene a nevidí souvislosti. Kdo se chce fyzikou ve škole opravdu zabývat, dělá to jako svoje hobby,“ říká.

Občanská nauka pro VIP Náročný koníček má pro středoškoláky svůj bonus. Šest gymnazistů z Česka letos vyrazilo na závěrečný třítýdenní letní kurz, který je jakousi nadstavbou e-learningu. Zatímco na dálku CTY testovalo schopnosti středoškoláků třeba z fyziky, logiky, matematiky, přírodních věd nebo tvůrčího psaní, za oceánem je čekala výuka k uvědomělému občanství.

Předmět civic leadership je ale na hony vzdálen české občanské nauce. V Americe se vyučuje především charitě a mecenášství, tedy způsobům, jak pílí vydělané peníze částečně vracet potřebným. Něco takového na tuzemských školách zcela chybí. „Rozdávali jsme polévku, pomáhali jsme bezdomovcům s pouličním prodejem novin, uklízeli jsme zahradu, měli jsme přednášky o rasismu a přistěhovalectví,“ vypočítává Tereza Brousilová z gymnázia PORG. Její spolužačka Barbora Hudcová to bere jako součást výchovy budoucích elit. „Na kurzy CTY jezdí lidé, kteří se chtějí dostat třeba na Harvard nebo Stanford,“ říká čerstvá septimánka se zájmem o matematiku.

I když se v právě začínajícím školním roce v české větvi CTY angažuje již sedm gymnázií, včetně tří mimopražských, projekt funguje jen na půl plynu. Celý ho totiž financuje krajanský The American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies (AFCSLS), který do českých a slovenských středoškoláků investoval za poslední dva roky více než 340 tisíc dolarů. Mecenáši z řad českých emigrantů se ale netají tím, že by chtěli CTY Central Europe postavit po vzoru irské odnože na komerční bázi – nechat rodiče, aby za své potomky platili. V Dublinu se to povedlo. „Program se samofinancuje díky platícím účastníkům kurzů. Máme také řadu sponzorů a dárců,“ říká Colm O’Reilly, ředitel CTY Ireland. A doplňuje, že nejlepší reklamou jsou bývalí absolventi. „Někdy jsou rodiče studentů ve vlivných pozicích ve firmách a pomohou nám dále rozvíjet náš program, totéž samozřejmě platí pro někdejší účastníky,“ pochvaluje si šéf irské pobočky, kterou ročně projde kolem 4400 studentů od první třídy základní školy až po maturanty. Mimochodem, až do nástupu hospodářské krize v roce 2009 irskou větev CTY finančně podporovalo dublinské ministerstvo školství.

Irská metropole má s CTY dvacetiletou zkušenost a funguje především pro místní mladé lidi. „Program si tu pochvalují a většina Irů se sem pravidelně vrací,“ potvrzuje Milan Pultar z Keplerova gymnázia, který byl na letním kurzu při City University v Dublinu. Díky zapojení irských pedagogů a využití kampusu univerzity se podařilo cenu programu zaštítěného jménem prestižní soukromé vysoké školy v Baltimoru srazit na 1700 eur za třítýdenní letní kurz včetně jídla a ubytování. Domovská Univerzita Johnse Hopkinse si účtuje více než dvojnásobek – pět tisíc dolarů. Peníze především I po irské slevě je ale školné pořád závratně vysoké a odpovídá částce, kterou rodiče zaplatí za své dítě na soukromém gymnáziu Václava Klause ml. za celý rok. Zaplatit školné v CTY bez velkorysých mecenášů nebo sponzorů se zdráhají i sami studenti. „Myslím, že pro Čechy je dost drahé, nebýt amerického fondu, sama bych si to asi nezaplatila,“ říká Tereza Brousilová. Američtí krajané ale věří, že najdou cestu, jak cenu ještě srazit. Třeba půlroční on-line kurzy chce CTY Central Europe nabízet za 350 dolarů, zatímco americký originál přijde na téměř čtyřnásobek.

Marketingový plán počítá s tím, že první rok se do internetové výuky zapojí tisícovka platících účastníků, do tří let se jejich počet zdvojnásobí a výhledově nabídne středoevropská pobočka i speciální programy pro nadané děti ze základních škol.

Krajanský fond věří, že zájemců bude dost. AFCSLS odhaduje, že mimořádných studijních talentů je u nás na sto tisíc, zhruba pětinu je přitom možné nalákat na renomovanou značku americké univerzity. Jenže až poté, co se CTY Central Europe rozjede a z jejích absolventů se stanou politici, vědci a manažeři. Potřebných 30 milionů do startovní fáze je tak nutné sehnat především mezi sponzory. Příliš mnoho olympiád Dávat peníze nadaným studentům na vstupenku do vysokoškolského světa v USA nemusí být marné. Mimo jiné proto, že americký systém je založen právě na kombinaci drahého školného a nadačních nebo sponzorských stipendií, která ho těm talentovanějším pokryjí. Zatímco v Americe existují na rozpoznávání talentů síta třeba právě v podobě CTY, Česko má zatím smůlu. Nikdo tu s nadanými dětmi systematicky nepracuje.

„Existují tu sice desítky různých vědomostních olympiád, ale nikdo to nekoordinuje,“ podotýká Jiří Růžička, ředitel Gymnázia Jana Keplera. Pedagog, který funguje jako spojka mezi krajanským fondem a českými středními školami, proto iniciativy, jako je CTY, vítá. Mimo jiné také kvůli tomu, že péče o mladé talenty je hodnota, která přetrvá. „Tahle vyrabovaná země jinak nemá mnoho, na čem by se dalo stavět,“ uzavírá.

Americký systém je založen na kombinaci drahého školného a nadačních nebo sponzorských stipendií, která ho těm talentovanějším pokryjí

O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče