Středomoří v balíčku

24. září 2012, 00:00 - Irena Blunt-Mastná
24. září 2012, 00:00

Podnik na půl cesty mezi Můstkem a Staroměstským náměstím má nový jídelní lístek, ale jižní pohoda se z něj nevytratila

Zatímco u jiných restaurací se vás partner při pozvání často ptá na adresu, v případě Koga většinou nezaváhá. Pokud tedy patří do pražské byznysové komunity. Otázka zní spíše: „Do kterého Koga půjdeme?“ Původem jihoslovanské impérium se totiž v posledních letech dosti rozrostlo.

V původním Kogu v Havelské ulici je naštěstí oproti Slovanskému domu klid. Upřímně: někdy až klídek. První přátelské varování proto zní: pakliže od restaurace očekáváte v prvé řadě rychlost obsluhy, jste tady na nesprávné adrese. V Kogu totiž nejen podávají středomořskou kuchyni, ale dokážou vytvořit i příjemnou jižní pohodu. I proto tam chodím pravidelně a ráda, protože ta usměvavá parta chlapíků ví, jak si hosty získat.

Nepřeceňte sílu své vůle Velice uklidňující je již samotné umístění restaurace. Najdete ji hned proti kostelu svatého Havla, v klidné uličce, která skýtá v létě dvojí posezení al fresco: buď se můžete usadit ke stolům s výhledem na Havelské náměstí, nebo můžete být ještě méně rušeni při posezení na dvorku vnitrobloku. Podívejme se ale konečně na jídelní lístek. Za ta léta, co do Havelské chodím, jsem se jím vcelku obstojně projedla. Nedávno ho sice změnili, nicméně mí favorité z nabídky nezmizeli. Navíc pokud se člověku po nějakém jídlu ze starého menu stýská, podle možností ho vždy rádi připraví. Takto se mi například zastesklo po linguine al pesto, které snad jen tady doplňují příjemně kyselými kapary, jež dodávají omáčce zajímavý protipól.

V nabídce předkrmů lze bez zaváhání doporučit cokoli z mořských plodů. Carpaccia tady mají nakrájená na velmi slabé plátky, za ochutnání stojí především tuňákové s kapary a oreganem nebo carpaccio z mořského vlka. K vitello tonnato je zase třeba něčeho k přikusování, neboť plátky z telecího hřbetu pokrývá hustá vrstva tuňákové omáčky. Porce jsou takové, že zejména dámy mohou zvolit dva předkrmy a večeře je vyřešena. Výborné jsou také marinované krevety, případně tataráčky z lososa a z tuňáka. Ti, kteří zrovna neholdují mořským plodům, by si neměli nechat ujít místní hovězí carpaccio. Jen mě trochu mrzí, že rukola, se kterou je podávají, je dosti řezavá a ani několikerý pokus ji obměkčit olivovým olejem většinou nepomáhá.

Teď přichází varování druhé: na místním chlebu focaccia by měli mít nálepku s upozorněním, že jeho konzumování vede k záhodnocení vislosti. Kdykoli se objeví na stole, nemám sílu ho nedojíst, protože je přesně takový, jaký má být – ani suchý, ani příliš olejový, nadýchaný a místy propečený až dočerna. Je vůbec třeba zmínit zdejší domácí pečivo. Často už při zasednutí ke stolu volám „pečivo nenosit“, protože tak silnou vůli odolat vůni těchto dobrot opravdu nemám.

Rizoto na vidličku Čím jednodušší těstoviny, tím lepší. Můžeme si říct, že obyčejné spaghetti al pomodoro nejsou žádným uměním. Ovšem je uměním si vybrat dobrá rajčata a v Kogu v Havelské jsem zatím měla jen tu nejlepší zkušenost.

Omáčka je řídké konzistence a rajčata jsou připravena v optimální tvrdosti al dente. A i když se bazalkový lístek občas lepí na patro, jeho vůně je tou pravou tečkou.

Pokud nemáte po obědě hned obchodní schůzku, za pozornost stojí i další „obyčejné jídlo“: těstoviny na česneku a olivovém oleji s krevetami. Miluji ten pocit, když správně tvrdou těstovinu v ústech doplňuje o něco tvrdší kreveta klouzající po rozkousání na vlnách olivového oleje zpěněného jemně nasekanými oblázky osmaženého česneku. Jedna bývalá česká politička nenechá prý dopustit na místní těstoviny s humrem, cuketou a krevetami, mne ale zaujala jiná specialita, na kterou jsem na svých toulkách gastronomickou Prahou ještě nenarazila.

Pod názvem linguine al cartoccio naleznete takzvané těstoviny „v balíčku“. Po uvaření se mořské plody spojí s omáčkou, zabalí do speciálního papíru a nechají chvíli péct. V omáčce jsou mušle, chobotničky, kousky ryb a krevety, přičemž balíček se servíruje na těstovinovém lůžku, je dokonale dochucený a po otevření se z něj line velepříjemná vůně.

Kapitolou o sobě jsou rovněž místní rizota. Buď lze doporučit rizoto s krevetami a omáčkou pesto, nebo opět rizoto s plody moře. Já mám pro rizoto kromě požadavku na dobrou chuť ještě jeden imperativ: musí mít takovou konzistenci, aby bylo možné je jíst vidličkou, jejíž hroty jsou obráceny dolů. Tedy nenabírat jako na lopatku, ale vždy jen na zadní stranu. Mám tuto konvenci ráda, i když je z praktického pohledu neobhajitelná. Jenže to už rovnou můžeme jíst pohodlně s lokty na stole, že? A Kogo je místem, kde se netřeba bát, že by se rizoto na vidličce rozpadlo.

Už i řízek Mezi hlavními jídly mám dva favority: branzino a doradu. Trochu kriticky je ovšem třeba zhodnotit saláty. Nikdy jsem si je v Kogu zvláště nezamilovala, snad jen s výjimkou výtečného caprese z buvolí mozzarelly s rajčátky, ale i v tom případě sním mozzarellu s rajčaty, zatímco zelený salát nedojím.

O co příprava salátů hlavně vinou zálivek pokulhává, o to více je třeba pochválit místní tepelnou úpravu zeleniny. Místní brokolice i karotka jsou vždy chutné, šťavnaté a mají správnou konzistenci. Na požádání kuchař připraví i talíř právě z této teplé zeleniny doplněné hráškem, a to je ideální příloha nejen k rybám, ale i k masům. Kogo má nově v nabídce i smažený telecí řízek (trochu zavádějící je tedy italský výraz cotoletta na jídelním lístku), jehož trojobal je velice tenký, takže ho každý, kdo dbá na kalorie, upřednostní před pražsko-vídeňskou klasikou. V nové dezertní nabídce, která je velmi pestrá a lákavá, mi chybí hlavně jahodový tvarohový dort, na který jsem chodila do Havelské léta. Snad si jednou najde cestu zpět, byl mistrovský.

Na restauracích Kogo je pozoruhodná jedna skutečnost, a to že v nich bez výjimky obsluhují muži. I to mě přenáší do mnoha restaurací v jižní Evropě, kde je číšnická profese v mnoha podnicích ještě stále mužskou doménou. Nezdá se ovšem, že by to návštěvnosti nějak ubíralo. Všichni hosté sem totiž chodí za výborným jídlem a za kouskem jižní pohody a klidu v uspěchaném centru Prahy zabalenými do úhledného balíčku. Jako na těch těstovinách.

poklidná atmosféra

uprostřed staroměstského ruchu

příjemná, neuspěchaná obsluha

dokonale zvládnuté těstoviny a rizota

vždy čerstvé ryby

zcela oddělená část pro kuřáky a nekuřáky

ochucení zeleninových salátů

Ristorante Pizzeria Kogo Havelská

Havelská 499/27, Praha 1 tel.: 224 210 259, 224 214 543 e-mail: havelska@kogo.cz http: www.kogo.cz

Otevírací doba Po–Pá 8.00–23.00, So–Ne 9.00–23.00

Kuchyně středomořská

Země původu nabízených vín zejména Itálie a Francie, doplněné vzorky z celého vinařského světa

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě

Výběr z jídelního lístku

• English breakfast – smažená vejce, opečená slanina, zapečené fazole, rajčátka pečivo, máslo, káva nebo čaj • 160 Kč • Trippa alla Romana – italská dršťková polévka • 160 Kč

• Misto di antipasti freddi – hovězí carpaccio, šunka S. Daniele, marinované krevetky, tataráček z tuňáka, grilovaný lilek, žampiony, zeleninový salát, olivy (pro dva) • 590 Kč

• Vitello tonnato – telecí hřbet s krémovou tuňákovou omáčkou • 290 Kč

• Mazzancolle cotte con vino bianco e aglio – tygří krevety na bílém víně s česnekem a peperoncinem • 230 Kč / 460 Kč

• Insalata di rucola, pomodoro e grana – rukola, rajčátka a hoblinky parmazánu ochucené octem balsamico • 210 Kč

• Rigatoni all’arrabiata – rigatoni s tomatovou omáčkou, česnekem a feferonkou • 210 Kč

• Risotto allo zafferano con porcini e cappesante – šafránové rizoto s hříbky a pečenou mušlí sv. Jakuba • 320 Kč

• Arrosto di vitello – telecí pečeně • 390 Kč

• Medaglioni di coda di rospo avvolti in pancetta – medailonky z mořského ďasa zavinuté ve slanině se špenátem • 580 Kč

• L’ananas cotto in caramello con gelato di vaniglia – pečený ananas v karamelu podávaný s vanilkovou zmrzlinu • 110 Kč

Výběr z vinného lístku

• Moët & Chandon Brut Imperial – Moët & Chandon, France • 2400 Kč

• Gewürtztraminer – Haderburg, Trentino-AltoAdige, Italy • 970 Kč

• Soave Staforte – Prá, Veneto, Italy • 1260 Kč

• Pouilly Fussé – Chateau de Puligny Montrachet, Burgundy, France • 1550 Kč

• Rulandské šedé Turold – Tanzberg, Mikulov, Česká republika • 720 Kč

• Chianti – Villa Toscana, Toscana, Italy • 490 Kč

• Montepulciano d’Abruzzo Marina Cvetić – Masciarelli, Abruzzo, Italy • 990 Kč

• Volnay 1er Cru Les Brouillards – Domaine de Montile, Burgundy, France • 2600 Kč

O autorovi| Irena Blunt-Mastná, spolupracovnice redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče