Strašák v centru Evropy

08. února, 00:00 - TOMÁŠ HOLLMANN
08. února, 00:00

Všichni, kdo zavedli speciální bankovní daň, oslabili výkon celé ekonomiky

Polská konzervativní strana Právo a spravedlnost získala po loňských říjnových parlamentních volbách v Sejmu absolutní většinu. Jedním z prvních kroků, ke kterému se nová vláda odhodlala v ekonomické oblasti, je zvýšení daňové zátěže pro banky a supermarkety.

Již od 1. února 2016 platí banky v Polsku, které mají aktiva nejméně v hodnotě čtyř miliard zlotých, daň z aktiv ve výši 0,39 procenta ročně. Vedle uvedené daně polská vláda přenesla na banky náklady na konverzi hypoték ve švýcarských francích do polských zlotých. To představuje pro banky podle studie Société Générale náklad ve výši až 44 miliard zlotých.

Polská vláda ohlásila ústy nové premiérky Beaty Szydłové, že v prvních sto dnech vlády hodlá zvýšit minimální hodinovou mzdu a dětské přídavky. Zdroje pro financování těchto opatření má přinést právě zaváděná zvláštní sektorová daň. Polská centrální banka se již vyjádřila v tom smyslu, že by toto daňové opatření mohlo narušit stabilitu finančního sektoru.

Špatný příklad z Maďarska

Polští konzervativci si vzali při formulování svých ekonomických plánů zřejmě příklad v Maďarsku, kde ovšem tento experiment k deklarovaným cílům nevedl. Zdanění bankovního sektoru se v Maďarsku objevilo v roce 2012 společně s návrhem na zdanění dalších významných oborů, jako jsou telekomunikace a energetika. Původním plánem bylo podpořit ekonomický růst, zlepšit stav veřejných financí.

Výše sazby bankovní daně byla stanovena progresivně, a to od 0,15 procenta do 0,53 procenta v závislosti na velikosti aktiv banky. Dále bylo schváleno navýšení daně z finančních transakcí a zavedena velice kritizovaná sedmiprocentní daň na úhradu obecního dluhu převzatého státem, kterou lze bez nadsázky označit za bezprecedentní znárodnění zisků bankovního sektoru.

Všechna tato opatření měla znamenat přínos do státní pokladny přibližně 136,5 milionu eur.

I přes velkou kritiku ze stran bankovního sektoru a EU prostřednictvím Evropské komise byla navrhovaná opatření maďarskou vládou prosazena. Již v roce 2012 to pro banky znamenalo významný pokles zisků zhruba o 508 milionů eur. Následné snahy o vyrovnání vzniklých ztrát vedly k uzavření části poboček některých bankovních institucí.

V dubnu loňského roku proto maďarský premiér Viktor Orbán oznámil dlouho vyhlížené snížení bankovní daně v letech 2016 až 2019. Maďarská vláda, která od bank vybírá od roku 2010 největší daně v EU, slíbila, že svůj postoj vůči bankovnímu sektoru zmírní a na oplátku očekává zvýšení množství úvěrů domácnostem a podnikatelům.

S odstupem téměř pěti let od zavedení bankovních daní lze konstatovat, že sektorové zdanění v Maďarsku znamenalo nejen očekávaný výrazný propad výkonnosti bankovního sektoru. Především totiž znamenalo zvýšení nezaměstnanosti a odlákání zahraničních investorů, kteří se obávali dalšího vývoje v zemi.

sEktOrOVÁ daŇ V rakOUskU

Bankovní daň byla v Rakousku zavedena v roce 2010, v roce 2012 se poté zvýšila o 25 procent kvůli financování upadající Volksbank. Podobně jako v Maďarsku i zde bankovní sektor podléhá progresivnímu zdanění na základě celkových aktiv banky.

V současné podobě banky platí vyšší minimální daň z příjmů právnických osob. Výše daně je stanovena na 0,09 procenta z aktiv nad jednu miliardu eur a 0,11 procenta z aktiv nad 20 miliard eur. Původní plán bylo zachovat bankovní daně do roku 2017, aby došlo k naplnění účelu financování záchrany zestátněné Hypo Alpe Adria Bank.

Podle rakouského tisku se současná vláda chystá podpořit ekonomiku přijetím balíku zákonů, v rámci kterého zvažuje mimo jiné snížení bankovní daně. Jednání mezi vládou a zástupci bankovních domů probíhají již delší dobu, zatím však bez konkrétních výsledků. Je ale zřejmé, že ani rakouské ekonomice zavedení a udržování bankovní daně neprospělo a probíhající jednání o podpoře ekonomiky a snižování bankovní daně jsou toho důkazem.

Slovensko zvýšilo v roce 2012 selektivní zdanění bankovního sektoru na 0,4 procenta z vkladů, které mají u banky uloženy její klienti. Tuto daň nemohou bankovní domy přenést do cen za služby svým klientům. Ne náhodou bankovní sektor zaznamenal za rok 2012 snížení zisku o 27 procent oproti roku 2011.

Slovenský bankovní trh již některé banky opustily a další se snaží nenechávat příliš velhydepark ký objem vkladů na slovenských účtech. Některé banky dokonce ze slovenských vkladů poskytují hypotéky v okolních zemích, například v Česku. I přes všechna negativa, která tato daň slovenské ekonomice přinesla, se zatím o jejím snížení neuvažuje.

BankOVní daŇ HrOzí I V ČEskU

V České republice má zavedení sektorových daní ve svém programu mimo jiné vládní ČSSD, zatím k němu nedošlo pouze kvůli odporu hnutí ANO.

Situace v České republice je však ve srovnání s Polskem a Maďarskem odlišná. Na rozdíl od Polska a Maďarska totiž české banky neposkytovaly hypotéky navázané na cizí měnu. Případné oslabení koruny tak hospodaření českých domácností nedestabilizuje.

Právě ochrana klientů před touto ztrátou byl také jeden z hlavních důvodů pro zavedení sektorových daní v Polsku a Maďarsku. České banky si však v tomto ohledu počínaly vůči klientům odpovědněji, a proto tento důvod pro případné zavedení bankovních daní nikdy nevznikl.

V rámci diskuse českých politiků o možném zavedení sektorové daně v ČR bude zajímavé sledovat, zda bude mít polský přístup opět, stejně jako při předchozích pokusech v jiných evropských zemích, negativní dopady na celou ekonomiku. V minulosti se tyto dopady projevovaly například tak, že se dotčené subjekty pokoušely vzniklou ztrátu kompenzovat přenesením bankovní daně na klienta, zdražovaly a omezovaly služby, rušily pobočky, omezovaly poskytování úvěrů či zvyšovaly samotné úrokové sazby.

Doufejme, že se český zákonodárce z opakovaných negativních dopadů zavedení sektorové daně poučí a že politické strany, které sektorové zdanění prosazují, od tohoto nesystémového tématu ustoupí.

O autorovi| TOMÁŠ HOLLMANN • ekonom a specialista na oblast daní

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče