Státní záchranný kruh pro poštu

14. dubna 2014, 00:00 - Petr Weikert
14. dubna 2014, 00:00

Vyměnila ředitele a čekají ji velké změny. Bude muset upravit síť poboček, vyrovnat se s propadem tržeb a nástupem konkurence

Nový ministr vnitra Milan Chovanec dodržel tradici svých předchůdců -rozloučil se s ředitelem České pošty.

Petr Zatloukal skončil po zhruba třech letech a na jeho post dočasně nastoupil Martin Elkán, někdejší ředitel divize obchodu a marketingu.

Čas samovolného střídání ředitelů však pomalu končí. Zatím o tom nikdo nemluví nahlas, ale úřad, kterým protečou miliardy korun, bude brzy bojovat s propadem zisku a potřebuje pevné vedení. Elkána, který se pravděpodobně stane za čas regulérním ředitelem, čekají nejméně dvě pro poštu zásadní věci, které jeho předchůdci odkládali. Podnik si bude muset velmi brzy udělat jasno v tom, jestli si zařídí vlastní banku, kterou jako jeden z mála v Evropě nemá. A poštu čeká zřejmě také nesmělá žádost o záchranu - přísun peněz od státu.

Psaní pro vládu Že se poměry změnily, ukazují už první kroky ministra vnitra Chovance. Zatímco jeho předchůdcům stačilo, když dostali na stůl koncepci dalšího rozvoje, současný ministr jde dál. Ví, že podnik by mohl svými koncepcemi tapetovat a že se v nich stále opakuje víceméně totéž. Chovanec ve spolupráci s novým ředitelem dávají dohromady materiál, který bude projednávat vláda. Zdánlivý malý posun z ministerstva na vládu má ale velký význam. Totiž jen vláda může rozhodnout o tom, jestli má mít pošta bankovní licenci, a jen vláda může uvažovat o tom, jestli a jak dostane v příštích letech podnik peníze. Na spadnutí jsou tedy důležitá rozhodnutí.

O obou zásadních věcech se mluví zatím velmi opatrně. Zejména o penězích. Stát by porušil evropská pravidla o nedovolené podpoře, pokud by poště peníze přímo poslal.

V úvahu tak přicházejí například dotace takzvané univerzální služby. Teoreticky ji může provozovat kdokoli a není vázaná přímo na poštu, prakticky je ale pošta jediná, kdo má širokou síť poboček a může podmínky univerzální služby plnit.

V současné době se služba platí z fondu, kam přispívají (ke své nelibosti) všichni poštovní operátoři v tuzemsku podle podílu na trhu. Náklady ve výši 1,2 až 1,8 miliardy ročně jdou ale vzhledem k podílu na trhu z drtivé většiny znovu za poštou. Právě zhruba o miliardovou injekci se bude pro příští roky hrát. Banku, nebo ne?

Důležitým datem je rok 2017. V té době vyprší lhůta na univerzální službu a stát na ni bude vypisovat výběrové řízení. Mezi roky 2016 a 2017 se stane ještě jedna důležitá věc. Doběhne smlouva s ČSOB, provozující v pobočkách Poštovní banku, tedy značku, jež poště jako takové nepatří.

Česká pošta je jednou z mála v Evropě, která nemá svoji vlastní bankovní licenci a propad zisku ji vede k úvahám, jestli právě tohle není cesta z krize. A pokud je, musí vláda složitý proces nabytí licence odstartovat co nejdříve. „Po roce 2017 může čistě teoreticky Česká pošta zřídit vlastní banku stejně jako poskytovat finanční služby ve spolupráci se silným partnerem. Obě varianty jsou v zemích Evropy zcela běžné. Rozhodnutí, kterou z variant se bude pošta ubírat, však není na České poště, ale jejím vlastníkovi, tedy státu. Zatím je jisté pouze to, že bez finančních služeb se v budoucím scénáři vývoje pošta zcela jistě neobejde,“ řekl mluvčí České pošty Ivo Mravinac. Od aliančních partnerů, tedy od Poštovní banky, Western Union, pojišťoven a dalších institucí, má pošta ročně zhruba dvě miliardy korun. Částka je to pro ni významná. Jak moc, to ukazují výsledky pošty z předchozích let. Dlouhodobě je jasné, že míří do červených čísel, a musí s tím něco udělat. Lidé přestávají klasické dopisy posílat, meziroční propad bývá u listovních zásilek mezi šesti a deseti procenty. Ztráta na tržbách činila v roce 2012 zhruba 460 milionů, vloni už 662 milionů. Propad není přitom podle průzkumů podniku dán nástupem konkurence ani liberalizací trhu. Co se týče celkových čísel, vloni pošta zaznamenala před zdaněním zisk 305 milionů, v roce 2012 to bylo 306 milionů. Ještě v roce 1998 ale přesahoval miliardu, v roce 2003 se ho podařilo vytáhnout na 916 milionů.

Na Martinu Elkánovi bude úkol, aby propad zastavil a šetřil. Dlouhodobě se podniku nabízí rušení poboček. Pošta má data, že ze současných přibližně 3300 by jich mohla až 900 zavřít, ale udělat to nemůže. Už jen proto, že si to nepřeje vláda ČSSD a narazilo by to na silný odpor starostů. Hromadné rušení koneckonců nepodporovaly ani předchozí pravicové vlády. V úvahu tedy připadá vznik franšíz po německém nebo rakouském vzoru. Poštovní služby by tak byly dostupné třeba na benzinkách nebo ve vesnických krámcích.

Tuhle cestu už nepřímo podpořil při jmenování nového dočasného ředitele i ministr Chovanec. Pošta má nyní 112 různých druhů franšíz. „Problematika poštovní sítě je dneska velkým celospolečenským tématem. Současné vedení pošty připravuje pro zakladatele návrh dalšího směřování České pošty, kde bude popsán i další možný vývoj sítě s finančními dopady na ekonomiku podniku. Franšízy mohou být zajímavým kompromisem, jak zachovat co nejrozsáhlejší poštovní síť, nesnížit kvalitu služby a přitom podniku uspořit značné náklady,“ míní Ivo Mravinac.

Pošta má také podle plánů ministerstva rozšířit své IT služby, pokračovat v rozvoji CzechPointů a upravit podmínky doplňkového prodeje, kvůli kterým sklidil bývalý ředitel od ministra Chovance kritiku.

Mladí a draví Nového ředitele a poštu čeká rovněž boj s konkurenty. Stěžují si na to, že ani patnáct měsíců poté, co je formálně poštovní trh v Česku liberalizován, nemají s poštou podepsanou smlouvu o přístupu k databázi dosílek, P. O. Boxům v pobočkách ani do modrých dodávacích schránek, což by podle zákona firmy mít měli. „Protože jednání nenesla dlouhodobě výsledky, rozhodli jsme se podat řadu podnětů na Český telekomunikační úřad i na soud a připravujeme také podání antimonopolnímu úřadu a Evropské komisi,“ upozornil obchodní ředitel České distribuční Pavel Klaška.

Smlouva s poštou byla prý připravena už dvakrát, pokaždé ale podle něj v rozporu s poštovním zákonem. Ivo Mravinac potvrzuje, že se pošta s konkurenty dosud nedohodla, nesouhlasí ale s tím, že by podnik uzavření kontraktu zdržoval. „Česká pošta se rozhodně uzavření smlouvy nebrání, ale podmínky smlouvy nemohou pro nás být nevýhodné, až likvidační, což jednoznačně obsahoval návrh protistrany,“ řekl.

Konkurenti také kritizují fond pro univerzální službu. Vadí jim, že musejí dotovat službu, kterou vykonává pošta. „Pokud pošta sama nedodržuje zákonem stanovenou povinnost poskytnout nám přístup do své sítě, nevidíme důvod jakkoli přispívat do kompenzačního fondu,“ řekl Pavel Klaška. Ředitel MediaServisu Martin Dzúr si pak stěžuje, že není dosud jasné, kolik by měla jeho firma do fondu vůbec platit. „My jsme stále ještě ztrátoví.

Pokud ta částka přesáhne určitou hranici, může to pro nás být likvidační,“ obává se.

Podle operátorů by měl na univerzální službu přispívat stát. Mohl by přitom využít výnos z DPH, kterou by získal, pokud by poště zrušil osvobození od daně pro základní služby. To by přineslo prý téměř miliardu korun. „Uplatňování DPH na jednotlivé služby není v pravomoci České pošty. Přibližně na třetinu zásilek je aplikována DPH,“ reagoval Mravinac.

Česká pošta, která provozuje 3300 poboček a zaměstnává 32 tisíc lidí, měla do konce roku 2012 monopol na doručování dopisů a dalších adresných listovních zásilek do 50 gramů. Od roku 2013 může tyto služby nabízet i konkurence. Cena pro firmy je až 7,41 koruny za dopis proti běžné ceně 13 korun pro koncového zákazníka.

Co se týče sporů, Česká pošta aktuálně jeden u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) prohrála. Potvrdil jí jedenapůlmilionovou pokutu za zpoždění při doručování zásilek. Ze zákona musí 95 procent psaní doručit následující pracovní den po obdržení, podle ČTÚ se jí dařilo takto doručovat jen 93,23 procenta zásilek.

Pokuty i spory ukazují, jak se poštovní trh přiostřuje. Ministerstvo, vládu i poštu čekají nejdůležitější kroky, které určí fungování podniku na desítky let dopředu. Tím nejdřívějším bude zřejmě obměna dozorčí rady, která obvykle s příchodem nového ředitele a nástupem nového vládního kabinetu následuje. Ale křesla na poště už se nedávají za odměnu.

Pošta každoročně zaznamenává propad u listovních zásilek. Za posledních deset let se jí také významně snížil zisk, od loňského roku je navíc trh plně liberalizovaný. Důležitým datem je rok 2017. V té době vyprší lhůta na univerzální službu a stát na ni bude vypisovat výběrové řízení. Mezi roky 2016 a 2017 doběhne také smlouva s ČSOB, která provozuje v pobočkách Poštovní banku.

305 milionů Tolik činil nezdaněný zisk České pošty za rok 2013. Finanční plán převýšil o 79 milionů.

19,5 miliardy Pošta zaznamenala meziroční pokles tržeb o 532 milionů.

32 391 zaměstnanců Tolik lidí ke konci loňského roku pracovalo pro Českou poštu.

O autorovi| Petr Weikert * weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče