Státní andělé

03. února 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
03. února 2014, 00:00

Rizikovému kapitálu se ve střední Evropě příliš nedaří. Čím dál častěji ho suplují fondy placené z eráru a peněz EU

Jan Řežáb si ve svých šestadvaceti letech odžil svůj americký sen. Podnikat začal v šestnácti, poprvé zkrachoval v době, kdy se jeho vrstevníci chystali na vysokou školu. Pak ale založil firmu Socialbakers, která byla tak úspěšná, že o ní psali i v New York Times. Analýzu dat ze sociálních sítí dělá dnes kdekdo, jenže Řežáb byl jedním z prvních, kdo se na trhu razantně prosadil. Raketový nástup mladíka, který dodává grafy a analýzy světovým koncernům, je unikátní ještě v jedné věci. Socialbakers totiž získali 8,2 milionu dolarů na rozjezd hned ze dvou zahraničních fondů rizikového kapitálu - Index Ventures a Earlybird Venture Capital. Posledně jmenované sdružení „business angels“ z Německa Řežábovu firmu podpořilo nadvakrát - nejprve jako startup, pak už jako dynamickou mladou společnost, která pohlcuje jiné.

Socialbakers a jejich investoři z Earlybird, kteří před dvěma týdny ohlásili spuštění nového fondu zaměřeného na východní Evropu a Turecko, jsou ale čestnou výjimkou. Přestože střední a východní Evropa má pověst líhně mladých talentů, kteří třeba v IT umějí totéž co jejich kolegové v zámoří, ale s mnohem nižšími náklady, zahraniční rizikový kapitál se regionu vyhýbá. Podle údajů Evropské asociace rizikového kapitálu (EVCA) přiteklo loni do střední a východní Evropy 103 milionů eur, dvaapůlkrát méně než v předkrizovém roce 2008. Počet podpořených společností sice vzrostl na 123, což je nejvíce za posledních pět let, je to však dáno tím, že se snížila průměrná investice. Ta předloni dosáhla 830 tisíc eur. Průměr zemí Evropské unie je přitom 1,1 milionu eur.

Startupy z někdejšího východního bloku jsou zejména ve srovnání s USA chudými příbuznými. Pro srovnání - zmíněných 103 milionů eur odpovídá sumě, kterou fondy zaměřené na venture kapitál loni utratily jen v Connecticutu nebo Tennessee. Tedy v amerických státech, které se v žebříčcích inovací a dynamiky umísťují spíše na chvostu.

S atraktivními americkými regiony pak nedrží krok ani celý evropský kontinent. Jen v rámci státu New York loni „andělé“ proinvestovali v přepočtu 3,2 miliardy eur - přesně tolik, kolik o rok dříve přiteklo rizikového kapitálu do všech zemí Evropy. Zcela nedostižné zůstává pochopitelně Silicon Valley, kde se ročně protočí čtyřikrát více rizikového kapitálu než na starém kontinentu. Podle Ondřeje Bartoše z České asociace pro private equity a venture capital (CVCA) je důvod neutuchající obliby USA nasnadě.

„Zahraniční investoři jsou velmi pragmatičtí a vidí, že drtivá většina těch úspěšných firem vyrůstá právě ve Spojených státech. Je tam jednoduché a funkční prostředí, podnikaví a odvážní lidé, ať už místní nebo cizinci z celého světa. Evropa je z tohoto pohledu strnulejší, a tudíž rizikovější,“ říká investor působící ve společnosti Credo Ventures. Ta podpořila například původně studentský projekt Comprimato zabývající se snadnějším komprimováním videoformátů pro digitální kina.

Startupy za peníze z EU Statistika venture kapitálu ve střední a východní Evropě vykazuje odchylku nejen co do objemu peněz, ale i regionálních disproporcí.

Dvě třetiny všech investic skončily v Maďarsku. Připočteme-li k tomu druhé Polsko a celé Pobaltí, všichni ostatní už jen paběrkovali.

Zbyla na ně totiž jen desetina celkově proinvestované sumy v regionu střední a východní Evropy.

Absolutní primát Maďarska úzce souvisí se strukturou peněz, které fondy rizikového kapitálu získávají. Na rozdíl od západní Evropy chybí zemím někdejšího východního bloku pestrost příjmů. Pro banky, penzijní společnosti, ale i pro akademickou obec nebo korporátní investory není venture kapitál lákavý. O to víc se zapojuje stát. Maďarsko s podporou unijního programu Jeremie spustilo v roce 2010 státní fond, který do roku 2015 podpoří rané fáze firem 128 miliony eur. Sedmdesát procent z této sumy dodá s podporou Bruselu maďarský erár, zbytek pak soukromníci. Magyar Vállalkozásfinanszírozási (Maďarský fond rizikového kapitálu) právně funguje jako společnost s ručením omezením se státní majoritou.

Suplování role byznys andělů státem již vyneslo Maďarsko na první příčku tabulky podílu HDP na investicích do rozjezdu teprve rodících se firem (seed). V poměru rizikového kapitálu k domácímu produktu jsou Maďaři třetí v zemích EU. Díky evropským dotacím poskočilo v tabulce i Pobaltí. V Litvě a Lotyšsku mohou soukromé fondy rizikového kapitálu čerpat peníze z EU až do roku 2015. Podobně zaúčinkovaly v sousedním Polsku státní finance. Od roku 2005 tam funguje Krajowy Fundusz Kapitalowy (KFK), jehož stoprocentním akcionářem je státní Bank Gospodarstwa Krajowego. KFK na rozdíl od maďarského fondu neinvestuje přímo, ale prostřednictvím soukromých fondů, do nichž vkládá peníze.

Připomeňme, že svůj seed fond napojený na peníze z EU má i české ministerstvo průmyslu a obchodu. Jenže stále jen na papíře.

Již téměř rok se táhne spor o to, kdo bude fond spravovat. A bez řádně vytendrovaného správce nedostane fond licenci České národní banky. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu musí podobně jako v Maďarsku a Polsku utratit vyčleněných 53 milionů eur do konce příštího roku, chystá se ministerstvo polovinu sumy raději přesunout do „obyčejných“ dotací na podporu začínajících podniků.

Státem řízené investiční fondy pomáhající malým a středním firmám v rozjezdu jsou ovšem problematické i z jiných důvodů, než jsou administrativní a legislativní potíže, které paralyzovaly český seed fond. Předně není jasné, jestli je po rizikovém kapitálu vůbec taková poptávka, aby roli investičního trhu nahrazoval stát. Studie univerzity v Pécsi z roku 2009, tedy před spuštěním státního fondu, prokázala, že do kategorie firem v rozjezdu, které jsou vhodné pro umístění rizikového kapitálu, spadá v Maďarsku nanejvýš 600 firem. Problémem navíc není ani tak nedostatečná nabídka, jako spíše nízká poptávka.

Hrozí proto, že státní fond nebude mít v případě uplatnění svého venture kapitálu ani z čeho vybírat a pod „andělská křídla“ se dostanou i ti, jejichž projekt by správci soukromého kapitálu vyhodnotili jako nezajímavý a neperspektivní. „Státem zřízené fondy mají zadání proinvestovat určitou sumu kapitálu do lokálních firem, ať už zajímavé firmy najdou nebo ne,“ upozorňuje Bartoš.

Stát neumí exity Stát také neumí zajistit přirozený cíl každého rizikového fondu, kterým je strategie exiglobal tu. Nejde jen o to, vložit peníze do nadějné firmy, ale vydělat na ní. Byť s velkým rizikem krachu, které se v prostředí startupů šplhá až k devadesáti procentům. Zatímco soukromé fondy na exit své klienty aktivně připravují, ty státní musejí čekat, jestli o další investici projeví zájem privátní sektor. „Zůstává nezodpovězenou otázkou, jestli fondy z unijního programu Jeremie dokážou z investice vystoupit, pokud se projekt nebude vyvíjet slibně a na trhu se nenajde žádný jiný investor,“ upozorňuje Judit Karsaiová z Ekonomického ústavu Maďarské akademie věd. Soukromí investoři, kteří se zaměřují na vysoce rizikové startupy, tak nakonec mohou poskytnout mnohem přínosnější službu, než jsou peníze do začátku. Výměnou za zásahy do řízení firmy a diktování strategie je i v jejich zájmu krok, který se označuje jako divestment, tedy výstup z investice. Nejčastěji formou zprostředkování nového investora, odprodejem podílu managementu firmy nebo dovedením na burzu.

Takovou komplexní péči od státu začínající firma očekávat nemůže. V lepším případě ji může připravit na další dotaci z EU.

A tak je nakonec možná dobře, že byznys andělé v regionu střední a východní Evropy, do nějž Česko spadá, prozatím spí. „Samozřejmě bych si nejen já, ale i spousta dalších lidí přál, aby bylo venture kapitálu u nás více. Ale bohužel tento region prostě neumí vyprodukovat větší množství dostatečně zajímavých investičních příležitostí, aby se objem kapitálu navýšil. Dokonce je to naopak. Mám dojem, že díky iniciativě EU je ho v některých zemích střední a východní Evropy až příliš,“ uzavírá Ondřej Bartoš.

Zatímco soukromé fondy na exit své klienty aktivně připravují, ty státní musejí čekat, jestli o další investici projeví zájem privátní sektor.

Graf

STŘEDNÍ EVROPA NA OKRAJI

Investovaný rizikový kapitál v zemích střední a východní Evropy (v mil. eur)

POLOVINA OD STÁTU

Struktura původu peněz ve fondech rizikového kapitálu v zemích střední a východní Evropy (v %)

MAĎAŘI DOHÁNĚJÍ ZÁPAD

Venture capital v podílu HDP (v %)

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče