Stát zaměstnává externí právníky mnohdy zbytečně

22. září 2014, 00:00 - Petr Weikert
22. září 2014, 00:00

Při velkých sporech by měl stát sázet na špičkové právníky, jsou dražší, ale ušetří miliardy, říká šéf české pobočky advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges

Weil, Gotshal & Manges zastupuje v Česku významné soukromé firmy i státní instituce. Stála například na straně ČEZ u mezinárodního rozhodčího tribunálu, který dal firmě za pravdu a přiznal jí odškodnění ve sporu o nedodržení smluvních podmínek v projektu elektrárny Gacko v Bosně a Hercegovině. Karel Muzikář, šéf české pobočky advokátní kanceláře, přesto podporuje snahu státu seškrtat výdaje na externí právníky. „Je pravda, že pro stát dělají najaté kanceláře někdy i malichernosti,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro.

* V řadě případů zastupujete státní instituce. Proč ale má stát externí právníky objednávat? Nestačí ti, které úřady sami zaměstnávají?

Osobně si myslím, že by stát měl mnohem častěji využívat služeb vnitřních právníků na agendu, která tomu přísluší. Každý úřad by si měl lépe specifikovat, co je náplní práce interních právníků, a pokusit se oddělit, co už je natolik závažné, že to vnitřním právníkům nenáleží, a co ne. Jde o to, že stát může v některých sporech utrpět zásadní škodu v řádu stovek milionů či miliard. Nelze po interních právnících požadovat, aby pracovali na všech komplikovaných právních záležitostech, navíc v nasazení čtrnácti hodin denně i více.

* Mnohdy ale najatí právníci řeší za státní peníze maličkosti…

Samozřejmě je špatně, když se externí právníci zabývají základními věcmi běžného provozu, přirozeně to pak vrhá špatné světlo na všechny externí právníky. Ale je nutné posuzovat vždy případ od případu, naše advokátní kancelář žádné banální věci pro stát, kraje či města nikdy nedělala. Vždy šlo o komplikované transakce či spory o stovky milionů nebo miliardy.

* Proč by nemohla státní správa dozrát k tomu, aby i ona měla své specialisty?

Státní správa je nikdy nebude schopná zaplatit. Možná budou někdy výjimky třeba na ministerstvu financí, kde se řeší velké arbitráže, ale jak chcete stanovit odměnu těch lidí? Pokud by šlo o interní zaměstnance, musela by být úměrná každý měsíc, ale ty kauzy přijdou třeba tři za rok. Také je velice těžko odhadnutelné, jaké specialisty zaměstnat. Nakonec by to možná vyšlo dráž než si na konkrétní věc najmout externí právníky. Jistě, stát zaměstnává externí právníky v řadě případů zbytečně. Proto je správná snaha ministerstva financí výdaje na ně seškrtat.

* Kolik procent vaší práce je pro stát a kolik pro soukromé subjekty?

Čistě pro stát je to pod 50 procent. Vždycky jsem se snažil, aby ten stav byl vyvážený, zhruba půl na půl. Zastupovat soukromý sektor je z jistého pohledu zajímavější, protože ten je schopen reagovat na potřeby okamžitě a v komplikovaných věcech najmout právníky takzvaně z ruky a zaplatit částku, o níž si myslí, že je odpovídající kvalitě advokátní kanceláře. To znamená, že hodinové sazby pro soukromý sektor jsou obecně spíše vyšší, než jaké se účtují státu.

* Vy jste řekl v jednom z rozhovorů, že jste státu zachránili více než 28 miliard korun. Opravdu by to nikdo jiný nezvládl?

To je takové, co by kdyby. Odpověď snad ale najdete ve výsledcích naší práce. Míra našich úspěchů při hájení zájmů státu mě přesvědčuje o tom, že přidaná kvalita, která samozřejmě něco stojí, je pro stát výhodná.

* V současné době se chystá novela zákona o veřejných zakázkách, která má za cíl uvolnit pravidla. Jak vy se na ni díváte?

Všechny detaily té novely neznám, ale z praxe mohu říci, že ten stávající zákon v podstatě zastavil rozvoj státu. Stát kvůli tomuto extrémně komplikovanému systému často není ani schopen vyčerpat evropské dotace. Konkrétně u právních služeb by neměla hrát roli pouze nabízená cena. V momentě, kdy má stát řešit mezinárodní spor za miliardy korun, nemůže si přece vybírat nejlevnější kanceláře. Je potřeba nastavit model, aby lidé, kteří právníky pro stát vybírají, nenesli jen odpovědnost za technicky správně provedené výběrové řízení, ale i za výsledek sporu. Stává se, že úředníci rovnou dávají najevo, že si určitě nenajmou finančně náročnější služby, protože se bojí kriminalizace. Raději si najímají ty nejlevnější, soudní spor pak jejich úřad prohraje, ale je jim to jedno, protože jim osobně o nic nejde. Tohle je přece systém, který nevede k efektivnímu nakládání s veřejnými prostředky. Současně je to i bič do ruky subjektů, které chtějí stát poškodit. Snaží se totiž vytvořit silný legislativní i mediální tlak, aby si stát proti nim nemohl najmout renomované právníky, čímž je stát a priori v jasné nevýhodě.l

O autorovi| weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče