Stará kolena na teplém písku

14. července 2014, 00:00 - PAVEL PĺRAL
14. července 2014, 00:00

Toulavost důchodců je mimo jiné důkazem, že dnešní šedesátníci zdaleka nejsou na odpis

Že by si čeští penzisté kupovali bungalovy na Kanárech jako Němci před pár lety, asi nehrozí. Nicméně jak na jiném místě tohoto vydání týdeníku Euro uvádíme, dostupná data České správy sociálního zabezpečení ukazují, že těch důchodců pobírajících českou penzi v zahraničí docela dost přibývá. Za posledních pět let jejich počet narostl o polovinu.

Je to dáno jistě především tím, že už pětadvacet let funguje Česko jako otevřená země, do níž přijíždějí cizinci za prací a po ní se vracejí s českou penzí domů. Stejně tak ale rodilí Češi mají šanci trávit čas na stará kolena s nohama v teple, protože si za život něco uspořili a v řadě zemí, třeba zrovna v té Latinské Americe nebo v Thajsku, jsou životní náklady v porovnání s tuzemskem docela příznivé. Už jenom tím, že člověk ušetří za otop v zimě. Má to samozřejmě svůj rub v tom, že zdravotní péče v těchto levných zemích není zrovna dvakrát srovnatelná ani s podprůměrnou českou okresní nemocnicí, a pokud důchodce nedisponuje prostředky na drahou péči v privátních klinikách, je to trochu risk.

Nicméně skutečnost, že lidí trávících své stáří daleko od rodné vísky přibývá, a zjevně i nadále přibývat bude, celkem jasně dokazuje, že pomalu, ale jistě končí doba prázdnin u babičky, protože ta se zrovna opaluje někde v Punta Cana. Toulavost důchodců je kromě jiného i projevem toho, že šedesátníci dnes ještě vůbec nejsou na odpis a mnoho z nich si dovede užívat života.

A jestliže nyní zase přemýšlíme a vynalézáme nějaký zázračný důchodový systém, měli bychom i tuto skutečnost brát v úvahu.

A přestat vymýšlet systém na principu perpetua mobile, kde budou mít všichni více a nikdo z produktivní generace na to nedoplatí. Naprostá většina populace je schopna se na stáří zajistit, byť významná část k tomu potřebuje nějakou pomoc státu, tedy nás ostatních. Je jen třeba neutopit tuto schopnost v silně demotivujícím a zlodějsky přerozdělovacím systému, a naopak každého nutit, ať na ta zadní kolečka opravdu myslí a stará se.

Jen tak totiž poroste počet těch, kteří si mohou stáří skutečně užívat podle svých představ a zdravotního stavu. I když na to samozřejmě nebude mít zdaleka každý, tak všem se v takové zemi bude žít lépe. O mnoho lépe, než pokud budeme dál betonovat nespravedlivý rovnostářský a neu? nancovatelný systém podle představ současné vlády.

Měli bychom přestat vymýšlet systém na principu perpetua mobile, kde budou mít všichni více a nikdo z produktivní generace na to nedoplatí.

O autorovi| PAVEL PĺRAL paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče