Stačí jiskra

29. března, 00:00 - Daniel Deyl
29. března, 00:00

Rekordní loňská ztráta Deutsche Bank a následný propad akcií straší světové finančnictví. Může být spouštěčem další krize

Dvěma stopadesátimetrovým mrakodrapům frankfurtského ústředí Deutsche Bank (DB), jež dominuje tamní finančnické čtvrti, říkají místní ironicky „Má dáti“ a „Dal“. Ač architektonicky stojí obě budovy stejně spolehlivě, v posledních měsících se sloupec „Má dáti“ plní povážlivě rychleji. Natolik, že finančníci po celém světě sledují dění ve Frankfurtu se zatajeným dechem v obavě, že Deutsche Bank, která je de facto garantem ekonomického úspěchu poválečného Německa, se dostane do šeredného průšvihu, z něhož nebude bezbolestná cesta.

Čísla jsou věru nepěkná: za loňský rok nashromáždila DB celkovou ztrátu ve výši 6,8 miliardy eur. Je to první ztráta od apokalyptického roku 2008 – jenže i tehdy byla banka v červených číslech „jen“ do výše 3,9 miliardy. Loňská ztráta je bezprecedentní.

Tomu odpovídal i propad ceny akcií. „Investoři v Deutsche Bank úplně ztratili důvěru,“ řekl na konci února jeden z deseti největších akcionářů ústavu anonymně agentuře Reuters.

A skutečně, během měsíce banka ztratila 30 procent své tržní hodnoty, takže už je menší například i než Danske Bank (je to zhruba ekvivalent tabulky fotbalové soutěže, v níž Real Madrid figuruje za FK Tatranem Prachatice). Cena derivativního cenného papíru známého jako credit default swap, jímž se investor pojišťuje proti nesplácení dluhu, u DB od letošního ledna stoupla na více než dvojnásobek.

Důvody k obavám

Aby toho nebylo málo, přispěchali funkcionáři

s ujišťováním o tom, že situace je pod kontrolou. Šéf banky John Cryan se nechal slyšet, že „Deutsche Bank je absolutně pevná jako skála“, zatímco spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil pro agenturu Bloomberg, že nemá „žádné důvody k obavám“ stran řečeného ústavu. To mělo pochopitelně efekt právě opačný od zamýšleného; každý ví, že bankéř nemůže přiznat problém, protože by tím spáchal korporátní sebevraždu. Už samotný fakt, že se dva z nejmocnějších finančních bossů planety cítili povinováni ujišťovat veřejnost o dobrém zdraví klíčové instituce, je varováním. Vedení banky Bear Stearns se v roce 2008 prakticky týmiž slovy dušovalo, že zvěsti o nedostatku likvidity jsou „naprosto nepodložené“. O čtyři dny později jejich banka přestala existovat.

Podle týdeníku Der Spiegel, jenž v únoru věnoval trablům v DB obsáhlou analýzu, „jsou investoři skeptičtí nejen k Deutsche Bank, nýbrž ke všem bankám a dost možná k celému finančnímu systému obecně“. Co se tedy v Deutsche Bank děje?

Základním problémem je to, co týdeník Der Spiegel nazývá krizí identity. Deutsche Bank, založená v roce 1870 a v dnešní akciové podobě v roce 1957, patří k základům ekonomického úspěchu Německa. Ač je zcela v soukromých rukou, je zvykem, že její vedení úzce spolupracuje jak s německou centrální bankou Bundesbank, tak s vládou. (Večeře s telecími steaky a květinovou výzdobou, již v roce 2008 na počest šedesátin tehdejšího šéfa DB Josefa Ackermanna vystrojila kancléřka Angela Merkelová, toho budiž anekdotickým dokladem.) Banka drží až 25 procent v drtivé většině velkých německých firem a lze říci, že nic ekonomicky důležitého se bez jejího souhlasu v Německu neděje.

Tato tradiční role se nabourala právě až za Ackermannova působení v letech 2002 až 2012. Z komerční banky udělal v souladu s dravým anglosaským trendem instituci investiční a podstatně rizikovější. Výsledkem byl úspěch v době před finanční krizí, ale také nevídaná míra angažovanosti v rizikových oblastech, jako je měnový trh Forex, a deriváty. Zatímco Ackermann ořezal retailovou část banky o 19 procent, její investiční část rostla. Banka se tak značně přiblížila globálnímu finančnímu kasinu. Dnes má DB otevřené obchody s deriváty s potenciální ztrátou ve výši 55 bilionů eur. To není překlep. Je to nejvyšší takové riziko na světě. Pro srovnání: jeho objem čítá zhruba dvacetinásobek německého ročního HDP. Kdyby začalo přituhovat, bude DB extrémně zranitelná – a pro německou vládu by bylo mimořádně obtížné banku účinně sanovat.

Rozředěné podíly

I proto se současný šéf Cryan, který převzal funkci po období dvojvládí (kdy banku vedli společně šéf investiční divize Ind Anshu Jain a šéf německého byznysu Jürgen Fitschen), snaží na riziku ubrat, jak to jde. Není to bezbolestné. Po loňském desetiprocentním navýšení kapitálu třídy I (jež příslušně rozmělnilo podíly stávajících akcionářů) letos chystá další. Zároveň omezuje riziko ve vlastním obchodování banky (viz graf), což má ovšem za následek nižší zisky.

Přičtěme k tomu další skutečnosti: DB má hodně nainvestováno v energetickém sektoru, jejž tlačí pokles cen. Kromě toho je tu fakt, že jen od roku 2012 zaplatila banka přes 12 miliard eur na pokutách různým regulátorům a další 4,8 miliardy si odložila stranou na letošní rok. „Je jen iluze, že banky v pohodě přestály krizi z roku 2008,“ řekl deníku Handelsblatt Robert Halver z Baader Bank, „stačí jiskra, a…“ Nedořečený citát doplňuje obchodní ředitel tamní Komory průmyslu a obchodu Martin Wansleben (pro Frankfurter Allgemeine Zeitung): „Není divu, že máme obavy. Německé firmy působící v zahraničí potřebují velkou německou banku, která jim usnadní přístup do Asie a Ameriky. To není role, kterou může jen tak převzít třeba Commerzbank.“

Za zavřenými dveřmi

Deutsche Bank se dlouhodobě pohybuje na hraně první

desítky největších institucí privátního bankovnictví. Čísla

označují objem aktiv spravovaný jednotlivými ústavy

v rámci jejich praxe privátního bankovnictví (v miliardách

dolarů, za rok 2015).

UBS 2035,2

Morgan Stanley 2025

Bank of America Merrill Lynch 1984,3

Credit Suisse 883,7

Royal Bank of Canada 704,4

Citigroup 550,5

J.P.Morgan 428

BNP Paribas 370,7

HSBC 365

Goldman Sachs 363

BMO Financial Group 326,4

Deutsche Bank 292,9

Julius Baer 289,2

ABN Amro 231,7

Wells Fargo 225

Northern Trust 224,5

Santander 218,3

Safra Sarasin Group 213,2

BNY Mellon Wealth Management 191

Crédit Agricole 171,4

Picter 167,7

Lombard Odier 135,9

CIC 134,9

Société Générale 131,3

Barclays 130,5

Zdroj: statista.com

Dnes má DB otevřené obchody s deriváty s potenciální ztrátou ve výši 55 bilionů eur. To není překlep. Je to nejvyšší takové riziko na světě.

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče