Srbsko-italský šarm

08. června 2015, 00:00 - Petr Holec
08. června 2015, 00:00

Olive Point nabízí přesně to, co Praze chybí: jednodušší, ale kvalitní lokální restauraci

Kogo dodnes zůstává nejznámější luxusní restaurací, kterou v Praze otevřeli Srbové. Ovšem tamní jídlo určitě nepatří k tomu nejlepšímu, co tenhle přesluhující a značně předražený podnik hlavnímu městu dal. Mnohem zajímavější jsou restaurace, které u nás postupně založili Srbové, kteří z Koga odešli. V Karlíně tak vzniklo třeba výborné Porto, na Vinohradech zase Giardino a také Olive Point.

Posledně jmenovaný podnik, který ze všeho nejvíc naplňuje definici lokálního bistra, jehož funkce se od rána až do pozdního večera mění podle potřeby, sídlí v Americké ulici a slušně vás obslouží po celý den; ráno sem zajdete na kafe a snídani, přes den na lehčí oběd se sklenkou vína a večer si tu můžete dopřát větší a náročnější večeři s láhví vína nebo si jen domů odnést čerstvé delikatesy.

Navíc vinohradská Americká ulice je pro takový podnik ideální: postupně se stala svého druhu gastronomickou tepnou této rezidenční části Vinohrad a najdete tu téměř vše, co pro víceméně spokojený život potřebujete: u náměstí Míru ulice začíná italskou vinotékou Bottega del Vino, následují italské lahůdky, srbsko-italský Olive Point a americký BBQ restaurant Bad Jeff’s a vše končí restaurantem Sapori a stylovou vinotékou/deli Flavours Davida Kuchaře. Někde uprostřed se dokonce ukrývá i bulharský klub s restaurací a klubovnou s televizí, lehce obskurní retro exkurze do 80. let.

Papriky a feta Královnou středomořské gastronomie je samozřejmě Itálie, Srbové však odjakživa fungovali jako most mezi ryzím Středomořím a slovansko germánskou Mitteleuropa, kde se olivový olej mění v máslo, víno v pivo a vše v žaludku dohromady trochu těžkne, což podle potřeby vysvětlujeme větší zimou nebo obéznější tradicí, případně obojím. Spojení srbské pohostinnosti a slovanské ledabylosti s italským espritem a šarmem však v gastronomii málokdy zklame. A přesně to je i případ Olive Pointu, klasického lokálního restaurantu, kde si nikdo nehraje na Michelina, ale především hledí na rozumný poměr ceny a kvality jídla.

Podnik sestává ze tří místností, z nichž ta prostřední a méně uklizená vlastně pro hosty neexistuje, protože slouží pouze pro potřeby kuchyně a personálu. Hned po vstupu vás vítá menší prostor s barem a pultem s delikatesami, jako jsou olivy nebo dorty, a tomu odpovídá i jednoduché sezení: čtyři vyšší barové stolky s židlemi na kratší spočinutí u vína a prkénka se šunkou, paprikami, olivami a sýry, které se ovšem může nečekaně a nebezpečně protáhnout.

Ostatně protáhlo se i při mé první návštěvě v Olive Pointu, když prostě nešlo skončit s popíjením Vranacu, silného a plného černohorského červeného, které vám z hlavy rychle vymaže starosti všedního dne. Díky tomuto posezení jsem zde ochutnal i pečené papriky plněné fetou, kterou tu samozřejmě mají na rozdíl od českých hypermarketů pravou, a ne jen „balkánského typu“. Pečené papriky se salátem a olivami jsou srbskou specialitou, takže jsou logicky stálicí menu podniku. Dělají je zde jako předkrm a stejně tak i samotnou fetu; tu zapékají s rajčaty, bazalkou a olivami a nikdo to neumí tak perfektně jako právě Srbové.

Maso a taky hodně moře Olive Point si nehraje na designovou restauraci, kde nejvíc peněz spolyká nábytek, a proto pak trochu ošidíte jídlo. To ale určitě neznamená, že by tady interiéru nevěnovali dostatek pozornosti; nakonec na vlastním webu hosty lákají právě na atmosféru. Ta panuje, kromě letní zahrádky na chodníku, především v zadní místnosti aranžované trochu jako privátní jídelna, obývák i galerie v jednom.

Zdi, podlaha i stoly jsou světlé, tmavý kontrast dodávají černé židle a lavice. Když se zde kolem sebe pozorněji podíváte, nepřehlédnete, že místy design balancuje na hranici improvizace, záhy si ale uvědomíte, že v takovém podniku to vlastně funguje. Ostatně kdo kromě Rusů chce dnes v restauraci vidět lustr za milion a na talíři tvrdé těstoviny s nivou?

Olive Point nabízí denní i stálé menu. Na tom prvním vždy najdete polévku a taky výběr z jídel jako telecí z pece s opékaným bramborem nebo kalamáry na grilu se salátem a rajčátky, tedy typický středomořský mix. Podobný, jen mnohem pestřejší a rozšířený o předkrmy a dezerty je i stálý jídelní lístek. Začít můžete třeba bruschettou s olivami, kapari a zapečenou mozzarellou a poté pokračovat masem, například jehněčími klobáskami s opékaným bramborem nebo kuřecím steakem al limone, italskou klasikou.

V nabídce ale nechybějí ani mořské plody jako tygří krevety na grilu, grilovaná chobotnice nebo kalamáry na grilu. Právě ty jsem objednal: v Olive Pointu je grilují s rozmarýnem a podávají s lehkým bramborovým salátem se šalotkou a olivami a musím přiznat, že jsem je poslední dobou nikde nejedl tak výborné jako právě v tomto nenápadném a méně známém bistru. Vtip je v tom, že je tady grilují přesně tak dlouho, jak mají; tedy ani moc, aby se vysušily a ztratily chuť i šťávu, ale ani málo, takže nejsou nepříjemně matlavé. Měkké, šťavnaté a vláčné, to jsou kalamáry a la Olive Point.

Lokální kvalita Před kalamáry jsem číšníkovi řekl o nějaký lehčí předkrm a on automaticky doporučil prkénko s prosciuttem, sýry a olivami s domácím chlebem. Prosciutto byl ve skutečnosti pršut, balkánská obdoba italské sušené šunky. Ne že by byl špatný, jen vládl méně výraznou chutí – na rozdíl od pecorina a výborného měkčího sýru s černým pepřem. A taky čerstvého domácího chleba s křupavou kůrkou a hutnějším vnitřkem, typicky balkánského.

Nepříjemně tvrdé a trpké jak nezralé jablko bohužel byly zelené olivy, tečka.

V Olive Pointu nabízejí slušný výběr rozlévaných i lahvových vín, převážně těch z Balkánu, Itálie nebo Francie. V balkánské restauraci jsem symbolicky sáhl po makedonském chardonnay, které vás ani nenadchne, ani neurazí, prostě ho k jídlu bez trápení vypijete, klidně i dvě sklenky.

Nešlo ale neochutnat srbské červené jménem Život teče od Zvonka Bogdana, které v menu nepřehlédnete; ne, fakt nejde o vtip, nakonec sklenka stojí 130 korun a láhev 650

korun. Jedná se o méně obvyklé cuvée Pinotu noir, Cabernetu franc a Merlotu, a jak napovídá složení, jde o mohutné ovocné červené plné nejen života. Podle pár degustačních doušků bych dokonce řekl, že v množství větším než malém by vás tohle víno mohlo o pár dnů života i připravit, přinejmenším mozkově.

O potěšení ze života vás ale určitě nepřipraví Olive Point obecně. Spíše naopak: jestli totiž Praha něco gastronomicky potřebuje, pak právě víc podniků jako tenhle: poctivý, pohostinný, ryze lokální a s dobrým jídlem i vínem za dobrou cenu, který si nehraje na Kogo. Ostatně zlatokopecká devadesátá léta dávno skončila, nebo ne? l

HODNOCENÍ dobré jídlo za dobrou cenu pohostinná obsluha i atmosféra pestré menu tvrdé olivy méně upravená prostřední místnost

Olive Point

Americká 29, 120 00 Praha 2 tel.: 607 161 672 e-mail: info@olivepoint.cz www.olivepoint.cz Otevírací doba Po–Pá 8.00–23.00 So 10.00–23.00 Ne zavřeno Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Fazolova polévka • 46 Kč • Pečené papriky plněné feta sýrem se salátem a olivami • 129 Kč • Feta sýr zapečený s rajčátky, bazalkou a olivami • 119 Kč • Salát Vulcano mix salátů, cherry rajčata, rukola, grilovaný kozí sýr, domácí olivový olej • 149 Kč • Bruschetta s olivami, kapary, sušenými rajčátky a parmezánem zapečená s mozarellou • 119 Kč • Jehněčí klobásky (250 g) s opékaným bramborem • 149 Kč • Čevapčiči v pita chlebu a nebo s opékaným bramborem • 129 Kč • Kuřecí steak s pršutem na šalvěji s grilovanou zeleninou • 179 Kč • Kuřecí steak „al limone“ v citronové omáčce s bramborem na rozmarýnu • 159 Kč • Tygří krevety na grilu s míchaným salátem • 319 Kč • Grilovaná chobotnice se salátem z rukoly a cherry rajčátek s extra panenským olivovým olejem • 279 Kč • Kalamary na grilu s bramborovým salátem • 199 Kč Výběr z vinného lístku • Muscat Temjanika, Makedonie 0,75 l • 300 Kč • Soave Clasicco,Itálie 0,75 l • 415 Kč • Pinot bianco, Slovinsko 0,75 l • 415 Kč • Graševina, Chorvatsko 0,75 l • 415 Kč • Pinot Bianco, Niedrmayr, Itálie 0,75l • 575 Kč • Rose, Poesia, Makedonie 0,75 l • 410 Kč • Prosecco, Millesimato, Itálie 0,75 • 515 Kč • Merlot, Makedonie 0,75 l • 225 Kč • Vranac, Plantaže, Černá hora 0,75 l • 400 Kč • Chianti, Montecchio, Itálie 0,75 l • 400 Kč • Život Teče, Zvonko Bogdan, Serbia 0,75 l • 650 Kč • Syrah-Grenache-Carignan, Francie 0,75 l • 650 Kč • Saint Chinian, Francie 0,75 l • 790 Kč

O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče