Sportovní fantazie

20. dubna 2015, 00:00 - Daniel Deyl
20. dubna 2015, 00:00

Dělá trenér vašeho fotbalového klubu nesmysly? Buďte lepší než on. Tak fungují „fantasy sports“. Z hobby se stal rychle rostoucí sázkařský byznys

Během posledních zhruba patnácti let se ve Spojených státech uchytil nový kulturní jev: dospělí lidé sedí u počítačů a předstírají, že jsou trenéry profesionálních sportovních mužstev. Jmenuje se to fantasy football (prvním objektem nové vášně se stal americký fotbal, až po něm ten „normální“, evropský), a ačkoli to zní trochu legračně, je to dnes v USA regulérní byznys, na němž se podle profesní organizace (ano, má to svoji profesní organizaci) Fantasy Sports Trade Association pravidelně podílí 41 milionů lidí. Podle časopisu Quartz tímto byznysem ročně proteče jenom kvůli americkému fotbalu jedenáct miliard dolarů. Podle odhadu časopisu Forbes dosáhl v loňském roce globální trh s fantasy sporty – slušný český ekvivalent toho termínu dosud neexistuje – objemu 70 miliard dolarů. A nová zábava se chytá i v Česku: reklama portálu Seznam.cz, jenž jednu ze soutěží provozuje, tvrdí, že má 100 tisíc hráčů.

Celé to začalo jako hobby pro pár fanoušků, kteří si říkali zhruba „proč proboha pořád staví na křídlo toho XXX, když každému musí být jasné, že YYY by tam byl mnohem lepší“, jak už fanoušci kolektivních sportů na celém světě mají sklon říkat. Za posledních několik let se však objevilo pár firem, které pro sebe z téhle činnosti dokázaly udělat lukrativní podnikání. Jednou z okolností, jež jim při tom pomáhá, je pozoruhodná mezera v jinak přísných amerických zákonech omezujících sázení a hazard obecně.

Novodobá prohibice Sázení na sportovní zápasy je ve Spojených státech nezákonné všude s výjimkou státu Nevada. To samozřejmě neznamená, že lidé nesázejí; naopak, má to podobný efekt, jako měla ve 20. letech prohibice: když jinak běžná činnost, byť ne zcela rizika prostá, dostane zákazem punc dobrodružství, stane se z ní národní koníček. Jako vedlejší efekt tím vznikají mocenská centra paralelní k těm oficiálním, ale to je mimo záběr tohoto textu.

Bud jak buď, Američané běžně sázejí na fotbal (ten svůj se šišatým balonem), dostihy i automobilové závody. Úřady jsou k tomu obvykle shovívavé; dokonce natolik, že novi ny zveřejňují odhady výsledků fotbalových utkání, podle nichž se orientují bookmakeři nejen v Las Vegas, kde se to smí, nýbrž i leckde jinde, mimo zákon. Kdo nebydlí v Nevadě, prostě osloví známého nelegálního bookmakera s konexemi v Las Vegas, což mají všichni.

Kurzové sázení samozřejmě není jediná forma hazardu, kterou zákony zakazují.

Stejně ostře pohlíží právo na hry založené na štěstí či náhodě (game of chance); například hrát v kostky za peníze se nesmí. Ovšem – a to je klíčová věc – na hry založené na dovednosti (game of skill) se zákaz nevztahuje, a to ani v případě, že se hraje o peníze.

Hranice mezi oběma typy her není tak jednoznačná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tím pádem se stalo, že například poker je považován za hru, kde rozhoduje náhoda. Naproti tomu fantasy football (a jemu podobné) je v očích úřadů hrou, v níž rozhodují dovednosti. Tak to alespoň vidí příslušný zákon z roku 2006, jehož nevypočitatelným sítem fantasy football prošel, kdežto třeba online poker nikoli – ačkoli obě činnosti vyžadují podobně náročnou přípravu i soustředění. To je také důvodem, proč tenhle kdysi slibně rozjetý byznys z USA prakticky zmizel.

„Rychlý rozvoj fantasy sports lze alespoň částečně připsat nedostatku legálních možností sázení na sportovní události kdekoli mimo území státu Nevada,“ napsal Adam Krejcik, analytik hazardu u firmy Eilers Research, která se zabývá výzkumem legálních i ilegálních sázkařských aktivit.

Draftuj Lafatu Soutěže nemají pevná pravidla ani strukturu.

V klasické podobě to vypadá tak, že na začátku sezony se sejdou hráči, kteří se navzájem obvykle znají, vloží do banku smluvenou částku (ve skutečných penězích) a provedou „draft“, tedy rozdělení existujících hráčů do svých fiktivních klubů. Pro ilustraci z českého fotbalu – autor tohoto textu by si mohl založit tým s názvem FC Švorc Holešovice, do jehož fiktivní branky by postavil Jaroslava Blažka z Jihlavy; v obraně by nechal hrát Tomáše Hübschmana z Jablonce a Davida Limberského z Plzně, v záloze dalšího Plzeňana Václava Pilaře spolu s Bořkem Dočkalem ze Sparty; v útoku by vedle sebe nastupovali slávista Milan Škoda se sparťanem Davidem Lafatou a tak dále.

Draft probíhá podle různých pravidel: v klasické, soukromější podobě se účastníci dohodnou na pořadí, v němž si hráče do svých týmů vybírají. Profesionální poskytovatelé rozhodují o pořadí v draftu losováním nebo přidělováním pořadových čísel podle toho, kdy se účastník do soutěže přihlásí – čím dříve, tím větší šanci má na fiktivní angažmá těch nejcennějších hvězd.

Po draftu pak hráči zasednou a čekají, jak si jimi vybraní fotbalisté vedou ve svých vystoupeních na skutečných hřištích. Lafata dal v reálu proti Ostravě za Spartu dva góly, takže Švorc Holešovice má plus. Škoda si naopak v reálu dal vlastní gól ve skutečném utkání Slavie proti Prachaticím B; fiktivní holešovický tým má minus. Na konci sezony pak manažer nejúspěšnějšího fiktivního týmu shrábne bank.

Kritéria se vyvinula z rudimentárních (za gól a přihrávku body plus, za žluté či červené karty minus) do současné podoby, v níž některé soutěže rozeznávají až 275 různých faktorů. A tady to začíná být obchodně zajímavé. Americká sportovní televize ESPN, jež na své internetové stránce provozuje platformu pro hraní fantasy sportů, odhaduje, že jí jejich hráči vygenerují kolem sedmnácti procent celkové návštěvnosti, jež čítá každý měsíc úctyhodných 90 milionů unikátních přístupů. ESPN také začala vysílat zvláštní pořad Fantasy Football Now, jenž je dlouholight době nejsledovanějším pořadem jejího druhého kanálu ESPN 2.

Mladí dravci Spokojeni jsou i sportovní funkcionáři.

„I když váš skutečný tým nehraje dobře, pořád máte o co hrát,“ citoval časopis Quartz komisionáře NFL Rogera Goodella. Fantasy football také eliminuje jednu z bolestí NFL – pokles diváckého zájmu ve chvíli, kdy je ze soutěže vyřazen oblíbený tým s velkým množstvím fanoušků.

A to je pořád jen klasický formát; loni mu začal šlapat na paty nový, agresivnější model.

Začínající firmičky – FanDuel a DraftKings jsou nejslibnější z nich – lákají účastníky na podstatně vyšší sumy do soutěží, které obvykle trvají jen několik dnů. Účastníci se navzájem obvykle neznají, všechno probíhá přes internet. Sunday Million firmy FanDuel, největší „veřejná liga“, jak se takovým soutěžím říká, vyplácí každý týden zhruba dva a čtvrt milionu dolarů; vítězi jde do kapsy 250 tisíc, zbytek se rozdělí tak, že nejmenší výhra je 50 dolarů.

To už je byznys se vším všudy. FanDuel vyplácí 90 procent všech peněz, jež vybere na startovném, a pevně stanoví výhry. Když se přihlásí hodně hráčů, vydělá kulatou sumičku (dosud ovšem firma žádné výsledky hospodaření nezveřejnila). Když se přihlásí málo, prodělá. Loni získal FanDuel sedmdesát milionů dolarů od renomovaných investorů, mezi nimiž nechybí NBC Sports Ventures, firma soukromého kapitálu KKR, a dokonce americký basketbalový svaz NBA. Největší konkurent FanDuelu, firma DraftKings, loni od investorů vybrala 40 milionů dolarů. Nový byznys je na světě. l

Fantasy football eliminuje jednu z bolestí NFL – pokles diváckého zájmu ve chvíli, kdy je ze soutěže vyřazen oblíbený tým s velkým množstvím fanoušků.

34 let průměrný věk hráče 9,51 hodiny průměrná doba strávená u fantasy sportů týdně

O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče