Spása z Číny

14. ledna 2013, 00:00 - Vadim Fojtík
14. ledna 2013, 00:00

Westinghouse staví jadernou elektrárnu v USA za pomoci čínských odborníků. Bez nich se zatím neobejde

Pomohou s dostavbou dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín čínští odborníci? Že se žádná čínská firma do aktuálního tendru nepřihlásila? To přece vůbec nevadí. V případě, že vyhraje americkojaponská společnost Westinghouse, je tato možnost více než pravděpodobná.

Naučíme vás stavět Společnost Westinghouse se totiž dostala do poněkud zvláštní situace, pro jejíž vysvětlení je nutno zabrousit do historie. Před několika lety se vedení Westinghouse úspěšně zúčastnilo tendru na výstavbu nových jaderných elektráren v Číně. Společnost vyhrála, aktuálně staví v zemi čtyři reaktory typu AP1000, který je považován za jeden z vrcholů moderních jaderných technologií. První dva bloky postupně rostou v čínském Haiyangu a další dva v lokalitě Sanmen. V posledně jmenované oblasti práce pokročily nejdále a první blok bude uveden do provozu, alespoň dle aktuálních plánů, již v průběhu letošního roku.

Jenže žádné vítězství není zadarmo. Nebylo tomu tak ani v případě působení firmy Westinghouse v nejlidnatější zemi světa. Výměnou za úspěch v zakázkách společnost podepsala s Čínou dohodu o transferu jaderné technologie. Jinak řečeno: naučí čínské inženýry stavět jaderné bloky typu AP1000. Součástí dohody byl i příslib, že Westinghouse dostane v budoucnu kontrakt na výstavbu dalších jaderných elektráren.

Tady končí první část příběhu.

Pošlete experty Ta druhá začíná o několik let a tisíce kilometrů dál. Loni v únoru americké úřady definitivně posvětily výstavbu dalších jaderných reaktorů na území USA. Jedná se právě o reaktory typu AP1000. Dva nové bloky vzniknou v již existující elektrárně Vogtle, jejich výstavba vyjde zhruba na 14 miliard dolarů. Schválení výstavby přišlo po zhruba třicetileté odmlce. „Dnešek znamená pokrok v naší národní energetické politice,“ komentovala tehdy rozhodnutí úřadů společnost Southern Company, která bude reaktory provozovat.

Za design zařízení a dodávku technologií jsou zodpovědné společnosti Shaw Group a Westinghouse. Oba příběhy se takřka současně začínají protínat. Stavitelé totiž zjistili, že mají tak trochu problém. Zjednodušeně řečeno, američtí experti za dobu třicetileté výluky poněkud ztratili schopnosti a znalosti nutné k postavení kompletní jaderné elektrárny bez zádrhelů. Nezbylo jim nic jiného než obrátit se s žádostí o pomoc na své čínské partnery. Není totiž tajemstvím, že jsou velmi učenliví. Za dobu výstavby reaktorů AP1000 ve své zemi získali řadu zkušeností a stihli vyprodukovat dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců, jejichž znalosti jsou k vybudování jaderné elektrárny nezbytné.

„Pokud chtějí Američané skutečně vybudovat své nové jaderné elektrárny bez nějakých větších technologických zádrhelů a výraznějšího zdržení, bez čínských pracovníků, kteří mají s budováním amerických bloků AP1000 mnohaleté zkušenosti, se neobejdou. Tedy minimálně se od nich musejí vše potřebné přiučit v průběhu budování prvních dvou bloků ve Vogtle. Další stavby by již měli zvládnout bez cizí pomoci,“ sdělil týdeníku Euro jeden z českých odborníků na jadernou energetiku. Jméno si kvůli probíhajícímu tendru na dostavbu Temelína nepřál zveřejnit. Nepracuje však pro žádnou z firem, která se do tendru přihlásila.

Jeho slova ostatně potvrdila dohoda, která byla uzavřena loni v listopadu mezi Američany a čínskou společností State Nuclear Power Technology. Na jejím základě poskytne Čína svým někdejším učitelům technologickou podporu po dobu výstavby prvních elektráren třetí generace, tedy vybavených reaktory AP1000. Tento typ reaktoru nabízí Westinghouse pro dostavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín.

Ale zpět k dohodě. Na jejím základě společnost State Nuclear Power Technology poskytne pro výstavbu nezbytné odborníky minimálně po dobu následujících čtyř let.

Prezident a provozní ředitel společnosti Shaw Power Group Eli Smith konstatoval, že Čína nashromáždila velké technické zkušenosti, kterými Američané nedisponují. „A tak se těšíme na spolupráci,“ dodal Smith.

Pro čínskou jadernou energetiku je zmíněná dohoda stěžejní. Je to vůbec poprvé, kdy v této oblasti pomáhají některému ze svých západních partnerů. Doposud s jadernou energetikou pomáhali rozvojovým zemím, mimo jiné Pákistánu. Jak je ale vidět, v brzké době se to má zcela změnit. Čína chce hrát v oblasti jaderné energetiky stále významnější roli. Jako důkaz tohoto tvrzení může sloužit i další nedávno podepsaná dohoda, mezi francouzskými společnostmi EDF, Areva a čínskou firmou CGNPC o společném vývoji reaktoru třetí generace.

Návrat technologií do Států Westinghouse není jedinou americkou firmou, která se snaží osvěžit výrobní dovednosti, které buď zcela, nebo částečně ztratila. Další firmou je například technologická společnost Apple. Společnost počátkem loňského prosince oznámila, že chce část výroby počítačů Mac vrátit z Číny do Spojených států. Investice s tím spojené vyjdou na sto milionů dolarů. Šéf společnosti Apple Tim Cook v této souvislosti uvedl, že firmy, jako je ta jeho, si Čínu nevybírají k produkci svých produktů proto, že tam jsou nižší výrobní náklady. „Hlavní důvod je ten, že Američané již nedisponují takovými dovednostmi, které jsou k výrobě přístrojů Apple nezbytné,“ sdělil.

Této skutečnosti si je ostatně vědoma i vláda USA. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová před pár měsíci v Economic Club of New York vyhlásila politiku economic statecraft neboli politiku totální státní podpory ekonomického růstu. Jinak řečeno snahy o návrat průmyslu do USA, protože jak prohlásila ministryně, část amerických průmyslových kompetencí je ztracená. Zda se to podaří, to se ukáže teprve v následujících letech. Jak je ale vidno na příkladu společnosti Westinghouse – navzdory jejímu japonskému akcionáři – a firmy Apple, některé významné americké firmy se o uchopení výrobních technologií zcela do vlastní kompetence usilovně snaží.

Jádro v české režii Podobná situace ale panuje i v českém průmyslu, konkrétně v tom jaderném. Česko ještě koncem osmdesátých let disponovalo schopností de facto samostatně vybudovat jadernou elektrárnu. Od tehdejšího socialistického partnera Sovětského svazu „stačilo“ získat tzv. basic design elektrárny a zbytek výstavby zvládli čeští odborníci sami.

V průběhu let se to ale notně změnilo, i když tuzemské firmy stále mohou k výstavbě jaderné elektrárny přispět. Elektrárenská společnosti ČEZ vypsala tendr na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín, hodnota kontraktu se pohybuje dle prvotních odhadů v rozmezí 200 až 300 miliard korun. Svoji nabídku podali tři zájemci: francouzská Areva, rusko-české konsorcium MIR.1200 a výše zmíněná společnost Westinghouse.

Areva z tendru vypadla, alespoň prozatím. ČEZ ji vyřadil kvůli tomu, že firma údajně ignorovala zadávací dokumentaci. Areva mimo jiné ve své nabídce na dostavbu dvou bloků v Temelíně negarantovala maximální cenu a maximální dobu stavby, současně s tím nesplnila požadavky na 24měsíční garanci. Ta totiž měla běžet u každého z nově postavených bloků zvlášť od okamžiku, kdy bylo konkrétní zařízení předáno investorovi, Areva nicméně v předložené nabídce konstatovala, že o termínu naběhnutí garance bude rozhodovat sama. Francouzi s vyřazením ze soutěže nesouhlasí a snaží se rozhodnutí ČEZ zvrátit, mimo jiné tím, že jej napadli u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad následně ČEZ zakázal vynést v tendru konečné rozhodnutí, dokud o dovolání firmy nerozhodne.

Pokud Francouzi neuspějí, zůstanou v soutěži o dostavbu Temelína jen dva uchazeči: Westinghouse a konsorcium MIR.1200 tvořené společnostmi Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport.

Americko-japonská firma nabízí pro Česko svůj reaktor AP1000, ruský uchazeč reaktor MIR.1200. Jejich nabídky před časem v médiích zhodnotil bývalý ředitel Temelína a jeden z předních tuzemských odborníků na jadernou energetiku František Hezoučký. Ten tvrdí, že ruský reaktor má oproti tomu americkému o dvě procenta lepší tepelnou účinnost. Největší rozdíl mezi oběma zařízeními je ale v konstrukci ochranné obálky reaktoru.

Ruský projekt vychází z řešení již vyzkoušeného na menších reaktorech, zatímco americký představuje revoluční technologii, která vyzkoušena nebyla. „První elektrárnou tohoto typu budou bloky v současnosti stavěné v čínském Sanmen. MIR.1200 je naopak evolučním projektem spoléhajícím na již odzkoušená řešení z dvou menších bloků provozovaných v čínském Tianwanu,“ řekl agentuře ČTK Hezoučký.

ČEZ dokončí předběžné hodnocení nabídek na dostavbu Temelína letos koncem února. Dostavba dvou nových bloků by měla být hotova nejpozději v roce 2025. ČEZ ale hodlá budovat jaderné zdroje i po dokončení Temelína. Není proto zcela vyloučeno, že tendr na zbudování dalšího bloku v Dukovanech již vyhraje některá ze státních čínských firem.

Výměnou za úspěch v zakázkách společnost Westinghouse podepsala s Čínou dohodu o transferu jaderné technologie

200 až 300 miliard korun je odhadovaná hodnota tendru na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče