Španělé, díky

04. února 2013, 00:00 - Milan Ballík
04. února 2013, 00:00

Z Mexika se vinařství rozšířilo po Jižní Americe. Ta nejlepší vína ale vznikají v Argentině a Chile

Pěstování révy se kdysi po Jižní Americe rozšířilo v takové míře, že se Španělé začali obávat o osud vlastní evropské produkce. Dvakrát se proto pokusili prostřednictvím královského ediktu výsadbu pod Jižním křížem zakázat. Naštěstí neúspěšně. Od poloviny šestnáctého století tak réva na jihoamerickém kontinentu čile prosperuje.

Portugalský nezdar Do Jižní Ameriky přivezl révu Hernán Cortés, conquistador a vrchní velitel vojsk místokrálovství Nové Španělsko, v roce 1522. Z Mexika se pak vinohradnictví a vinařství šířilo pod praporem bílých mužů dále na jih. Stále větší spotřebu mešního vína totiž už nebylo možné zajistit dovozem z domovských vinic Pyrenejského poloostrova.

Španělé ovšem nebyli jediní, kdo se zasloužil o jihoamerické vinařství. Do Brazílie původní révu dovezli Portugalci. Jejich odrůdy tam ovšem neprospívaly. Zlepšení přinesli až italští a němečtí imigranti, sídlící v Rio Grande do Sul na jihu. Vína se ale tehdy expedovala v pětilitrových nádobách, důležité pro spotřebitele bylo především kvantum a příznivá cena. Kvalita nebyla hodnoticím kritériem.

Situace se obrátila v poslední čtvrtině minulého století. Neuvěřitelné podmínky (v oblasti při rovníku lze sklízet révu dokonce čtyřikrát ročně), mimořádná kvalita suroviny, velké investice v posledních letech a citlivá práce posunují brazilská vína stále výš. Najatí věhlasní enologové zpracovali hrozny na první vína, která stála za zmínku. Mezi tisíci vinařů, hospodařících na zhruba 80 tisíci hektarech, není ještě kvalita příliš vysoká. Přesto se v Brazílii najdou velice slušná vína masových producentů i rarity z malých butikových vinařství.

Argentina je oproti svému sousedovi skutečnou velmocí. A to nejlepší z vinic Argentiny se rodí v Mendoze. Pět tamních regionů obstarává na dvě třetiny produkce země, celkem na ploše okolo 130 tisíc hektarů. Víno se zde konzumovalo ve velkém množství, na počátku sedmdesátých let to bylo až devadesát litrů na hlavu a rok. Ovšem co do kvality šlo o vína druhé až třetí garnitury. Následoval propad spotřeby, a tedy i produkce, který se zastavil až v devadesátých letech. Poté zvedli argentinští vinaři hlavu a dnes pěstují jedna z nejlepších vín, která kontinent nabízí. Erbovním vínem Argentiny je odrůda Malbec.

Za pozornost stojí třeba etiketa Piedra Negra, Malbec Gran Reserva, z vyhlášeného vinařství Bodega Lurton.

Jen trp!

Rozmach chilského vinařství nastal v polovině devatenáctého století importem sazenic tradičních francouzských odrůd. Ideální podmínky přinesly nepřetržitý rozvoj prakticky od první sklizně na první vinici. Svou roli sehrála také přirozená ochrana – na severu žhavý písek Atacamy, na jihu potom ledovce Antarktidy, východně Andy a od západu Pacifik. Díky tomu se do země nedostal révokaz, jinde decimující rozlehlé plochy vinohradů.

Na rozloze bezmála 120 tisíc hektarů se ze 76 procent pěstují modré révy, nejvíce odrůda Cabernet Sauvignon. Z bílých potom nejčastěji Chardonnay a Sauvignon blanc. Pokud chcete poznat, co přineslo chilským vínům nový rozměr, zvolte Pinot noir ze sklepa Villard. Víno je dokonalým spojením kvality chilského hroznu s elegancí a jemností francouzské vinařské školy.

Množstvím vína mezi jihoamerickými producenty je Uruguay na čtvrtém místě.

Země s devíti tisíci hektary vinic se opírá především o odrůdu Tannat, dovezenou zhruba před sto lety Basky a dnes představující třetinu plochy vinohradů. Dostat v Česku můžeme například příjemný Tannat Arerunguá.

Z výnosu asi jedenácti tisíc hektarů se velké množství úrody peruánských vinic destiluje na pisco, tamní národní nápoj. Zbylé hrozny zpracovávají moderní vinařské sklepy, výrazně modernizované na přelomu tisíciletí.

Teplé zimy ve vinorodých oblastech umožňují dvě sklizně v roce. Díky vstupu zahraničního kapitálu a moderních technologií peruánská vína zvolna postupují na vyšší stupně žebříčku kvality. Asi nejlepším v zemi je sklep Tacama, nejstarší vinařství na kontinentu. Bolívie se pyšní nejvýše položenou vinařskou oblastí na světě. Vinice se tam nacházejí ve výšce 2000 až 3500 metrů nad mořem. Úmorná denní vedra a následné mrazivé noci znamenají pro révu boj o přežití. Jenže réva nejlépe rodí, když trpí. Nízké výnosy jsou eliminovány jedinečnou, koncentrovanou svěží chutí. Posoudit to lze třeba na produktech vinařství Campos de Solana. l

O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče