Spánek za zvuků Afriky

11. února 2013, 00:00 - Tomáš Pohanka Jan Svatoš
11. února 2013, 00:00

Čím dál více tuzemských zahrad přemýšlí o vybudování vlastního kempu či hotelu. Mohou být totiž cestou k větší finanční soběstačnosti

Mzurinko, Mzuri, volá René Franěk a klepe do prázdného kbelíku. Samička geparda si není úplně jistá, ale nakonec se napříč výběhem vydá za slibným zvukem. A vylizování těch pár zbytků doprovází hlasitým vrněním. „Gepard ještě nikdy nezabil člověka ani v přírodě, ani v zajetí,“ tvrdí zakladatel Zoo Chleby. Ředitel zahrady nacházející se na pozemku fary nedaleko Nymburka vsadil na to, že v žádné jiné tuzemské zoo něco podobného návštěvníci nezažijí. Ne že by neměly gepardy, nicméně etické hranice provázející chov divokých zvířat v lidské péči mají zoo sdružené v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) nastavené jinak.

Pointa spočívá v tom, že snaha přilákat co největší množství návštěvníků do zoo má spoustu podob. I ty nejprestižnější české zahrady přemýšlejí nad tím, jak lidem co nejlépe přiblížit divoká zvířata a vysvětlit jim, proč má smysl je chránit. Kontakt je jejich nejcennější devízou. A má potenciál přinést i nějaké peníze do rozpočtu navíc.

Hledají se sponzoři Kontakt se zvířaty, byť zdaleka ne tak přímočarý jako v případě Mzuri, je podstatou většiny aktivit zoo týkajících se návštěvníků.

Zoologické kroužky, které zahrady provozují převážně ve své režii, vtahují děti do nového světa. „Adopce“ podporují vztah lidí ke konkrétním druhům. Firmy, jež přispívají coby sponzoři na provoz zahrad, těší jejich spojení s ochranou přírody. Po ruce jsou i zážitkové programy, které návštěvníkům umožňují poznat zoologickou zahradu z trochu jiné stránky. A čím dál více českých zoo uvažuje o propracovanějším prodeji upomínkových předmětů a možnosti nabídnout svým návštěvníkům ubytování.

Výsadnímu postavení mezi tuzemskými zahradami, pokud jde o výši sponzorských darů, se těší Zoo Praha. Její příjmy z této oblasti dosahují přinejmenším pětinásobku toho, co mají jiné české zahrady. „Pražská zoo na darech stála a stojí. Původní pozemek byl darem statkáře Aloise Svobody československému státu. Nemovitosti v Dolním Dobřejově, kde máme chovnou a aklimatizační stanici pro koně Převalského, nám odkázala Emilie Truhlářová. A nejnovější dar Stanislava Rákose (Euro 5/2013) určený na vybudování expozice exotických ptáků je třetím velkým počinem,“ uvádí Miroslav Bobek, ředitel hospodařící ročně se zhruba 300 miliony korun. Zatímco pražská zoo občas přitáhne sponzory z celé republiky, ostatní tuzemské zahrady podporují hlavně místní přispěvatelé.

„Sponzorů máme necelé čtyři stovky. Tím úplně největším je Plzeňská teplárenská, která ročně poskytuje přibližně 1,5 milionu až dva miliony korun. To je však naprosto výjimečná částka. Většina darů se počítá v tisícikorunách, od firem v desítkách tisíc korun. Ročně tak sponzoři přispějí do rozpočtu dvěma až třemi miliony korun,“ říká ředitel plzeňské zoo Jiří Trávníček, který má k dispozici rozpočet ve výši 120 milionů korun. „Pozitivní je, že tito lidé tvoří spolek přátel zoologické zahrady a strašně rádi se scházejí,“ dodává Trávníček. A podobně to funguje ve většině českých zoo.

Průměrné příjmy od sponzorů v Česku se však spíše blíží výsledkům Zoo Zlín-Lešná.

„Příznivci zlínské zoo v roce 2012 věnovali celkem 1,6 milionu korun a byla to doposud nejvyšší částka sponzorských darů v naší historii,“ uvádí ředitel zahrady Roman Horský.

Svatba mezi zvířaty Vydělat něco málo na kontaktu se zvířaty pomáhají zahradám i různé speciální zážitkové programy. Jejich cílem je představit zoo návštěvníkům v jiné podobě, ve stylu „jeden den ošetřovatelem“ anebo noční prohlídkou zahrady.

Ačkoli jsou tyto programy oblíbené, jejich potenciál je omezený. Zvířata potřebují svůj klid a ani zaměstnanci zahrad nemají tolik času, aby se mohli věnovat většímu množství individuálních návštěvníků. „Program Chovatelem na jeden den jsme záměrně nastavili jako exkluzivní zážitek, který stojí dvanáct tisíc korun,“ uvádí Miroslav Bobek. „Není to příjemné zvířatům, zaměstnává to ošetřovatele a zvyšují se také bezpečnostní rizika,“ dodává ředitel pražské zoo a stejně to vnímá většina jeho kolegů ve vedení českých zahrad.

„Pro náš rozpočet nyní představují podobné prohlídky jen promile. Kdybychom to chtěli dělat jako Tierpark Berlin ve velkém, museli bychom na ně sestavit tým profesionálů, kteří se nebudou věnovat ničemu jinému,“ soudí Jiří Trávníček.

Obdobné zážitkové programy, byť za jiné ceny než v Praze, mají ve své nabídce všechny české zahrady sdružené v UCSZOO. Návštěvníkům však pobyt daleko raději zpestřují komentovaným krmením, za které není třeba platit navíc, a nenásilně je tím vzdělávají. „Volíme mezi tím, abychom zbytečně nezatěžovali zvířata, a zároveň uspokojili návštěvníky. Z toho důvodu jsme zavedli takzvané komentované krmení, kdy zvířata vyjdou z lesa, ošetřovatel k nim řekne pár informací a vysvětlí, proč je ten který druh ohrožený,“ uvádí ředitel ostravské zoo Petr Čolas.

„V Česku kopírujeme vývoj, kterým prošel svět. Lidé, zblblí reklamou, chtějí speciální akce, protože akcí už není, že si uděláte klidný výlet s rodinou nebo přáteli do zoo. A pokud akci nenabídnete, nebudou o vás tolik psát média a přijde méně lidí. Je potřeba nějaký bonus,“ vysvětluje Čolas. „Má to přitom úzkou vazbu na příjmy ze vstupného a tím i na celý rozpočet. A se zvyšujícím se procentem soběstačnosti českých zoo se tento vliv umocňuje.“

„Řada amerických či australských zahrad dnes stále větší procento příjmů získává z pořádání různých eventů, a nikoli ze vstupného. V praxi to vypadá tak, že do některé části zahrady momentálně návštěvníci nesmějí, protože teď se tam koná firemní raut, vedle je konference a o kus dál svatba. Docela se děsím toho, že by měly být české zoo za deset let takto rozdělené. A nejen kvůli tomu, že je nutné vyčleňovat čím dál více lidí na pořádání těchto eventů,“ myslí si Čolas.

Těžké počty České zahrady sdružené v UCSZOO v roce 2011 získaly od sponzorů úhrnem 36 milionů korun, přičemž jejich celkové příjmy tvořily 1,2 miliardy. Výdělky z doprovodných programů nestojí z hlediska jejich rozpočtu za řeč.

I proto přemýšlejí o dalších možnostech, jak zvýšit své příjmy, a tím pádem zmenšit závislost na svých zřizovatelích v podobě krajů či měst.

Čím dál více tuzemských zoo proto přemýšlí o vybudování vlastního kempu či hotelu. Nabídka ubytování udrží návštěvníky déle poblíž zahrady, ta jim navíc může poskytnout další služby, ať už jde o restaurace či zážitky spojené třeba s noční prohlídkou zoo.

A po pravdě řečeno, i samotné nocování poblíž stovek divokých zvířat může být nezapomenutelné. Průkopníkem v Česku je v tomto směru Zoo Dvůr Králové. Vlastní Hotel Safari v těsném sousedství zahrady provozuje už od roku 2001 a před třemi lety k němu přibyl Safari Kemp s bungalovy a místy pro stany. Podle výroční zprávy z roku 2011 se podílely obě ubytovací kapacity na výnosech zoo 9,9 procenta. A to byla po dotacích a vstupném třetí největší položka.

Skutečností však je, že návratnost se podle dostupných čísel bude počítat na desítky let. Za jedenáct sezon do roku 2011 hotel vykázal hrubý zisk necelých 48 milionů korun (viz Stabilizované příjmy) a jeho obsazenost se pohybuje v ročním průměru dlouhodobě kolem padesáti procent. Safari Kemp, částečně postavený z peněz Evropské unie za více než 70 milionů korun, dosáhl do konce roku 2011 za dva roky provozu tržeb 10,6 milionu korun (Zoo Dvůr Králové zisk kempu neuvádí). Královédvorská zoo částečně trpí tím, že mimo sezonu přiláká kvůli svému zaměření na safari návštěvníků poskrovnu. Přesto význam těchto čísel nelze pominout.

Hotely na obzoru O ubytování pro návštěvníky přemýšlí rovněž ředitel zlínské zoo Roman Horský. V hlavě má přitom levnější variantu. Pokud se mu podaří vyjednat koupi přibližně dvaceti hektarů pozemků sousedících se Zoo Zlín-Lešná (viz Napříč kontinenty), chtěl by tam umístit několik stanů. „Několikrát jsem byl v Africe a rád bych to dopřál dětem, takže uvažujeme o stanech v safari stylu na dřevěných podestách. Není nic krásnějšího, než když v neděli ráno vyjdete ze stanu a podíváte se na slony,“ říká Horský. „Na zimu bychom stany sklidili a nemuseli je vytápět ani se o ně jinak starat. Ale zatím je to jenom ve stadiu úvah. Především se musíme dohodnout o pozemcích, a protože město nám vychází vstříc, jak to jde, věřím, že se to podaří,“ dodává ředitel zlínské zoo.

Projekt sezonního autokempu mají už déle než šest let hotový také v Zoo Ostrava. Prozatím z jeho stavby však sešlo. Podobnými úvahami se zaobírá i šéfka jihlavské zoologické zahrady Eliška Kubíková. I když v jejím případě se jedná spíše o penzion či hotel. „Máme zde budovu staré továrny, která by mohla posloužit k ubytování. Myslím, že celému kraji by to prospělo, neboť ani samotné město Jihlava nedisponuje velkým množstvím kapacit,“ říká Kubíková.

V Praze o možnosti ubytování zatím veřejně nepadlo ani slovo, nicméně bývalý pivovar v jihovýchodním cípu zahrady jako by k takovému využití vybízel. Pozemek s památkově chráněnou budovou pivovaru a několika dalšími objekty vlastní společnost Trojský pivovar a v minulých letech sloužil jako sklad pražského obchodního domu Bílá labuť. Na otázku Miroslav Bobek reaguje tak, že evidentně nad možností připojení pozemku a budov k zoo přemýšlel. „Bylo by možné tam udělat východ ze zoo, v němž by mohla být prodejní hala suvenýrů, přednáškový sál, hotel, restaurace nebo kavárna, možná i pivovar ve sklepě. Z pohledu zoo by to rozhodně bylo skvělé,“ prohlásil ředitel pražské zahrady.

Se čtyřnožci na tričku Vzdušné zámky ničemu neublíží. Teprve během následujících let se ukáže, nakolik měly jejich kontury základ v reálném světě. České zoo prozatím budou muset vyžít z toho, co mají k dispozici. A zlepšovat se v oblastech, kde dosud pokulhávaly. „Zisk z vedlejší činnosti dříve tvořil minimální část celkových příjmů, dnes se však jak ve Zlíně, tak v ostatních českých zoo ukazuje, že významně může přispět ke zvýšení jejich soběstačnosti. Proto od letošního roku chceme provozovat obchod se zbožím spojeným s tematikou naší zoo. Něco bylo vytvořeno pouze pro zlínskou zahradu v různých koutech Afriky, v Etiopii nebo Nigérii, navíc prodejem budeme podporovat tamní komunity,“ naznačuje Roman Horský.

„Zatím můžeme ekonomické rozvahy stavět na vstupném, parkovném, darech, prodejích suvenýrů a gastroprovozu, ale snažíme se příjmy zvýšit i jinými způsoby. Výhledově bychom mohli zvýšit příjmy z merchandisingu, který se uskutečňuje mimo zoo. V tomto směru zkoušíme pracovat se zvířaty a značkou zoo, ale přece jen nejsme v západní Evropě, kde je pohled na tyto věci trochu vpředu,“ říká Miroslav Bobek.

Tam, kde jsme začali, je vhodné i skončit. I kdyby jen proto, že Zoo Chleby vnáší do přemýšlení o penězích v zoo úplně jinou perspektivu.

Během jarních a letních měsíců nemají české zahrady o návštěvníky nouzi, ale po zbytek roku je to jinak. Pavilony, jako je Indonéská džungle v Praze nebo Yucatan ve Zlíně, na podzim a v zimě přitáhnou aspoň pár návštěvníků. Zoo Chleby má zavřeno.

Přesto Mzuri a její „spolubydlící“ musejí z něčeho žít. René Franěk se proto snaží stejně jako celý rok, aby udržel své svěřence v dobré kondici: „Jenom za energie platíme měsíčně deset tisíc. Domluvil jsem se s Hypernovou v Nymburce, že mi dávají přebytky potravin, pro které si jezdím. Co nespotřebují zvířata v zahradě, dávám do nedalekého útulku. S kovošroty v okolí si tykám, protože skoro všechno máte ze železa, sedmička barvy je dražší než sedmička koňaku, takže je vykupuji všude v okolí. Ale já jsem na to naprogramovanej, tohle umím.“

České zahrady sdružené v UCSZOO v roce 2011 získaly od sponzorů úhrnem 36 milionů korun, přičemž jejich celkové příjmy tvořily 1,2 miliardy Ačkoli jsou zážitkové programy oblíbené, jejich potenciál je omezený. Zvířata potřebují svůj klid a ani zaměstnanci zahrad nemají tolik času, aby se mohli věnovat většímu množství individuálních návštěvníků

Graf

Darované miliony Přehled sponzorů Zoo Praha (v mil. korun)

pramen: Zoo Praha

Stabilizované příjmy Hrubý zisk (v mil. korun) Hotelu Safari ve Dvoře Králové

pramen: Zoo Dvůr Králové

Vítané ubytování Výnosy Zoo Dvůr Králové v roce 2011 (v %)

Tržby z prodeje obchodního zboží 6,0

Dotace 34,7

Vstupné 33,5

Hotel Safari a Safari Kemp 9,9

Ostatní tržby ze služeb 9,6

Ostatní výnosy 6,3

pramen: Zoo Dvůr Králové

O autorovi| Tomáš Pohanka Jan Svatoš * * pohanka@mf.cz spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče