Spánek na dálničních odpočívadlech

12. srpna 2013, 00:00 - Jan Hrbáček Petr Weikert
12. srpna 2013, 00:00

Údajní pachatelé stamilionových škod kvůli nevýhodnému pronájmu odpočívadel mohou být klidní. Vyšetřování nabírá stále větší zpoždění

Takovou oslavou třicátých narozenin se může pochlubit málokterý úředník. Je červen roku 2009 a na party v pražské Občanské plovárně si podávají ruce špičky stavebního byznysu se zástupci státní správy.

Rozpočet soukromé akce překračuje hranici 600 tisíc korun. Šťastným oslavencem je někdejší člen ČSSD a výkonný ředitel Ředitelství silnic a dálnic Michal Hala. Nicméně nebude to trvat dlouho a skončí spolu s dalšími manažery ŘSD ve vazbě. Ne kvůli oslavě, jíž je ke cti, že alespoň přispěla nemocným dětem 450 tisíci, ale pro podezření z machinací se státním majetkem. Jenže jak vyplývá ze zjištění týdeníku Euro, cesta k soudnímu procesu se v policejním spletenci čím dál více protahuje.

V hlavní roli účinkují…

Halu policie podezřívá z podílu na nevýhodném pronájmu dálničních odpočívadel u dálnic D5 a D47 (Málkovice, Antošovice, Klimkovice, Vrážné). Spolu s ním figurují v kauze bývalý šéf ŘSD Petr Laušman a podnikatel Jiří Neužil.

Role byly podle policie rozděleny takto: Firmy se sídlem v daňových rájích, za kterými prý Neužil stojí, se dostaly v letech 2005 až 2007 k pronájmu odpočívadel díky ŘSD bez výběrového řízení. Na nich postavily čerpací stanice a výhodně je pronajaly petrochemickým firmám. Halu a Laušmana policie podezřívá, že za vstřícností k podnikateli Neužilovi stojí úplatek. Ředitel Laušman měl dostat 15 milionů maskovaných za fiktivní směnky plus víkendový byt v Krkonoších. Hala si měl přijít ke dvěma milionům. Oba to v minulosti popřeli jako nesmysl. U Haly navíc existuje podezření, že byl tajným společníkem Neužilových firem z daňových rájů.

Posledním z obviněných je bývalý právník ŘSD Robert Wolf, považovaný za mozek skupiny a autora smluv. Státu vznikla podle policie škoda v řádu stovek milionů korun.

Policejní průtahy Po roce a půl vyšetřování přesto nikdo nestanul před soudem. Případ naopak zamotávají další zdržení, které ho mohou zpozdit nejméně o půl roku. Už tak se v případu měnili vyšetřující policisté a nakonec skončila i státní zástupkyně Jana Jahodová.

Klíčovou událostí, která měla za cíl vyšetřování citlivého případu torpédovat, byl celkem nenápadný dokument. Detektiv Rostislav Kotrč letos na jaře sepsal takzvaný úřední záznam, že jeho předchůdci Jan Heřman a Radek Kukla, kteří případ otevřeli, měli nevybíravým způsobem a nátlakem získat výpověď utajované svědkyně Markéty Syrové (spolupracovnice ŘSD Petry Konečné).

Za standardních okolností by Kotrč úřední záznam postoupil svému nadřízenému nebo v případě silného podezření Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), jenomže tak neučinil.

Tento nenápadný záznam Kotrč vložil do vyšetřovacího spisu a ten se stal lákavým soustem pro advokáty obviněných. GIBS následně „vyluxovala“ počítač jednoho z Kotrčem obviněných detektivů a byla také zrušena pracovní cesta vyšetřovatelů na výslech do Lichtenštejnska, kde měli policisté získat klíčové informace o finančních tocích údajných úplatkářů.

„Vyšetřování nadále probíhá. Úřední záznam, o němž se zmiňujete, byl součástí spisového materiálu, z něhož si legálním způsobem pořídil při nahlédnutí do spisu jeho kopii jeden z obhájců obviněných - Jan Szewczyk. Kopii si pořídil se souhlasem policejního orgánu. Záznam postoupil následně dne 30. dubna další z obhájců Jan Schramhauser vrchní státní zástupkyni v Praze a žádal jeho prověření. Ta ještě téhož dne učinila potřebné úkony a věc předala k provedení neodkladných úkonů příslušníkům GIBS,“ stojí v odpovědi sekretariátu vrchního státního zastupitelství týdeníku Euro.

„Informace, které požadujete, vám nemohu poskytnout. Důvodem je skutečnost, že jednak přípravné trestní řízení je neveřejné a jednak v dané fázi řízení nejsou ani dány podmínky pro poskytnutí takových informací veřejnosti. Věřím, že toto vysvětlení přijmete,“ uvedl Pavel Prygl, žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze, který vyšetřování GIBS dozoruje.

Inspektoři na stopě Případ byl kvůli novým skutečnostem předán na expozituru Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) do Českých Budějovic. Jen seznamování se spisem ale bude novým vyšetřovatelům trvat minimálně půl až tři čtvrtě roku. „V současné době probíhá řízení, v němž jsou prověřovány důvodné skutečnosti podezření o spolupráci policejního orgánu s obhájci obviněných mimo rámec trestního řízení, kdy tímto jednáním mělo dojít k ohrožení utajované informace ze spisu, kdy motivace a důvody konání policejního orgánu jsou předmětem prověřování.

Z tohoto důvodu - podezření na nezákonné jednání policistů ÚOKFK, kteří spis doposud zpracovávali, byl tento předán jiné součásti útvaru, která dále provádí vyšetřování,“ pokračují odpovědi vrchního státního zastupitelství.

Advokáti obviněných na položené otázky neodpověděli. „Omlouvám se, ale ze zákona o advokacii jsem bez souhlasu klienta vázán mlčenlivostí,“ zareagoval na otázky týdeníku Euro advokát Jan Szewczyk.

„K některým skutečnostem mám povinnost mlčenlivosti a vzhledem k probíhajícímu vyšetřování mohu sdělovat pouze některé či pouze určitým způsobem,“ odpověděl Jan Schramhauser.

Podle neoficiálních informací jsou poslední vyšetřovatelé případu Rostislav Kotrč a Petr Hoňka, z jejichž dílny pochází klíčový dokument, na nemocenské. „Ke konkrétním policistům našeho útvaru se nikdy nevyjadřujeme a to ani ve smyslu, zda jsou či nejsou na nemocenské. V obecné rovině však mohu uvést, že pracovní neschopnost policisty nemůže být důvodem, že by se na prověřované, vyšetřované věci nepracovalo,“ sdělil týdeníku Euro mluvčí ÚOKFK. Odůvodnění nemocenské má být podle neoficiálních informací velmi neobvyklé – bossing čili příliš autoritářské zacházení na pracovišti.

Týdeník Euro se pokoušel Rostislava Kotrče kontaktovat, jeho mobilní telefon byl vypnutý. Kotrč je farářem Československé církve husitské v Chlumci nad Cidlinou, působil i v Křesťanské policejní asociaci a České asociaci pro psychické zdraví (ČAPZ). Potíže měl i v posledně jmenované instituci. V roce 2008 jej nástupce na postu předsedy ČAPZ Martin Jarolímek obvinil ze špatného hospodaření a zatajování podstatných informací o finančním stavu asociace. Jarolímek prý po Kotrčovi převzal ČAPZ s dluhem kolem jednoho milionu korun. Jarolímkovi měl podle časopisu Esprit vyhrožovat, že se ČAPZ po jeho odchodu z funkce ředitele zhroutí.

„Poslední den zaslal na řadu míst nactiutrhačný e-mail, v němž s lítostí oznamuje, že musí ČAPZ opustit pro nemožnost spolupráce s prezidentem asociace. Před svým odchodem vymazal ze svého počítače veškerou korespondenci se státními institucemi, zahraničními partnery a dalšími důležitými adresáty, což byl podle prezidenta asociace další krok, který měl znemožnit uhašení zažehnutého požáru,“ stojí v článku s titulkem Asociace prochází očistnou krizí. V témže roce, pravděpodobně po odchodu z ČAPZ, měl Kotrč nastoupit k policii. l

O autorovi| Jan Hrbáček Petr Weikert, hrbacek@mf.cz, * weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče