Současnost je absurdní

26. listopadu 2012, 00:00 - Jakub Křešnička
26. listopadu 2012, 00:00

Česká ekonomika je v lepší kondici, než si lidé myslí. To ale neznamená, že nemá co dohánět

Že by konečně přišel čas na dobré zprávy z ekonomiky? Byla by to rozhodně příjemná náplast na nedávno zveřejněný mezikvartální pokles českého HDP o 0,3 procenta. České hospodářství je v lepším stavu, než si většina lidí myslí, shodli se ekonomičtí odborníci, kteří se sešli na konferenci Euro pro export s podtitulem Konkurenceschopnost, euro a koruna v pražském hotelu Augustine. „Nemáme takový problém s finančním sektorem, jeho likviditou, předlužením ani nám nehrozí deflační past. Proto ani nemáme důvod přistupovat ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky tak, jak se v Evropě děje. A kdyby deflační past hypoteticky začala hrozit, mezi první úvahy o řešení by v ČNB nepatřilo nakupování dluhopisů po vzoru Japonska, to už by bylo jako vyhazovat peníze z helikoptéry,“ řekl Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky.

Podle něj ČNB už v devadesátých letech zvolila za svůj cíl udržovat v rámci mezí stabilní inflaci, a tak vyhlazovat výkyvy ekonomického cyklu. Na rozdíl například od Maďarska, které konkurenceschopnost své ekonomiky zvýrazňovalo politickým změkčováním kurzu, až ztratilo schopnost účinně se vyrovnat s hrozícími problémy a hyperinflací. S postupně sílící ekonomikou pak v Česku rostla i hodnota měny, což může exportérům zhoršovat pozici. Pokud se pak z ČNB ozývají zmínky o změkčování výkyvů přes devizový kurz, není na pořadu dne dlouhodobé zajišťování podmínek pro konkurenceschopnost ekonomiky, ale opět snaha o stabilní inflaci ve chvíli, kdy jsou úrokové sazby prakticky nulové.

Největším problémem ekonomiky pak je, že ji skeptičtí Češi vnímají v horším stavu, než v jakém se skutečně nachází. Přitom jak domácnosti, tak podniky mají stále prostředky na to, aby spořily a snižovaly své závazky. „Zachází to až do extrému, kdy se objevují takové absurdity, že guvernér tak konzervativní národní banky, jako je ta naše, vystoupí s apelem na lidi, aby utráceli,“ dodal Hampl.

Blížíme se bohatým Aktuální stav české ekonomiky, říkají odborníci, vyplývá z postupně se dokončující transformace centrálně plánovaného hospodářství, kdy Česku kromě plovoucího měnového kurzu pomohl i příliv zahraničních investic.

Ty s posilováním ekonomiky začaly klesat a naopak mateřské společnosti začaly od svých dcer vyvádět část zisků.

„To ale znamená, že se blížíme bohatým vyspělým ekonomikám. Teď před námi jako výzva stojí zvýšení podílu reinvestování zisků na míru obvyklou v rozvinutých hospodářstvích. Zároveň potřeba diverzifikovat export tak, aby nebyl závislý na automobilovém průmyslu a na Evropské unii,“ řekla Milena Horčicová, ředitelka odboru finanční politika na ministerstvu financí.

Připomněla také, že Česko je na Unii se svými 80 procenty exportu stále ještě méně závislé než Maďarsko nebo Slovensko, které se blíží 90 procentům vývozu do EU. Menší slovenská ekonomika je také ještě o něco závislejší než Česko na průmyslu, a zvláště automobilovém. „To pak vede k otázkám ohledně daleko lepších čísel HDP za třetí kvartál. Dalo by se uvažovat nad tím, nakolik růstu pomohlo uvedení aktuálně velmi úspěšných vozů Volkswagen a Kia. U tak malé ekonomiky by to klidně mohlo představovat celý rozdíl oproti našim výsledkům,“ zauvažoval hlavní ekonomický analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník, který setkání expertů s manažery moderoval.

To, že se o Česku vtipkuje jako o páté vývozně nejaktivnější spolkové republice Německa, může sice znít jako uznání, ale exportérům to příliš nepomáhá. Zvlášť v případě, kdy jejich výsledky mohou velmi ovlivnit kurzovní změny. Dlouhodobé posilování ze zhruba 39 až k 25 korunám za euro jim komplikuje život, i když jde o pochvalu pro ekonomiku jako takovou. Podle Hampla už ani sami exportéři, kteří se se zástupci ČNB chtějí scházet vždy, když se kurz přiblíží k hranici 25 korun za euro, po přijetí společné evropské měny tak hlasitě nevolají. Jedním z důvodů může být i to, že se naučili zajišťovat se proti změnám kurzů. „Našli se i podnikatelé, kteří se zajišťovali takovým způsobem, že si v podstatě vytvořili další zdroj příjmů. Jiní naopak se těsně před krizí hodně ztratili. Nyní jsou opatrnější a stejně jsou obezřetnější banky, i s ohledem na různé evropské regulace. Do budoucna bude podle nás dál ubývat beznákladových zajišťovacích operací, které jsou méně flexibilní. Zároveň pak možná i zavedeným médiím začnou ve čtenosti konkurovat záznamy ze zasedání rady ČNB,“ přidal pár výhledů Filip Koutný, ředitel oddělení treasury v bance HSBC, jež je generálním partnerem projektu Euro pro export.

Akci zaštítilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Praxe bez pomoci Pohled z druhé strany nabídl za exportéry Vladimír Plašil, předseda představenstva společnosti Alta Invest. Připomněl personální rošádu v Exportní garanční a pojišťovací společnosti i České exportní bance, která je zneklidňující i kvůli tomu, že jde o jedinou banku, jež je řízena v Česku. „Ostatní banky mají zahraniční vlastníky. Třeba i ze zemí, odkud pocházejí naši konkurenti z různých výběrových řízení. Už se nám stalo, že jsme dostali závaznou nabídku na úvěr, který pak ale nakonec zamítla centrála zvenčí,“ uvedl Plašil.

Že nejde jen o jeho názor, potvrdil i návrh z publika na transformaci družstevních záložen na bankovní domy. Podle odborníků by to ale exportérům příliš nepomohlo; na konzervativním českém trhu by se kampeličky uplatnily především jako poskytovatelé drobných úvěrů.

S příznivějším ohlasem se setkal návrh na pěti- až desetiletý plán navyšování prostředků pro ČEB. Místo jednorázové miliardové „prorůstové injekce“ by do banky mohly prostředky plynout rozpuštěné do několika let. Tím by se zajistila stabilita systému, kterému by navíc prospěla jasná a ucelená koncepce.

„To je dobrá myšlenka, dlouhodobá podpora by určitě byla lepší. Problémem by ale asi bylo vybojovat to v rozpočtu. A koncepce pro podporu exportu existuje, i když prozatím hlavně na papíře,“ odpověděla Horčicová.

O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče