Smlouvy musejí platit

03. října, 00:00 - Markéta Žižková
03. října, 00:00

Zahraniční vlastníci chtějí rychlou odvolatelnost zaměstnanců Mezi nejzajímavější právní spory, které advokátní kancelář Dentons v poslední době vedla, patří pře s hlavním městem Prahou o výši nájemného v budově Škodova paláce.

„Myslím, že soudy rozhodly správně, když řekly, že řádně uzavřené smlouvy se mají plnit,“ říká Ladislav Štorek, řídící partner pražské a bratislavské pobočky dnes největší právní kanceláře na světě.

* Poslední roky přinesly změny ve smlouvách pro vysoké manažery. Jednou z diskutovaných oblastí je větší odpovědnost za řízení firmy. Jak často se tímto tématem zabýváte ve své praxi?

Oblast manažerských smluv je určitě zajímavá, byť otázka odpovědnosti je jen jedním z palčivých témat. Principy se díky zákonu o obchodních korporacích vurčitých ohledech zpřísnily, současně však potvrzují již existující manažerskou praxi.

Mnohem častěji ale řešíme souběhy funkcí. Mnoho manažerů stále působí ve funkci statutárního zástupce a vedle toho vykonává v pracovním poměru funkci generálního ředitele. Konzervativní a podle nás správné stanovisko je, že takový souběh není přípustný, protože manažer pak vykonává stejnou činnost na základě dvou různých vztahů se společností a podle každého má jinou odpovědnost. Snažíme se vysvětlit klientům, že si v takové situaci musejí zvolit jeden právní režim a tím se řídit, aby do budoucna předešli problémům.

* Jakou další oblast u tohoto typu smluv řešíte?

Často řešíme konkurenční doložky u vrcholných manažerů. Ty zavazují odcházející manažery nevykonávat po určitou dobu konkurenční činnost. Za to mají nárok na kompenzaci, většinou ve výši poloviny měsíčního platu za každý měsíc trvání doložky. Poměrně často se stává, že zaměstnavatelé na doložce netrvají a při skončení pracovního poměru se jí hodlají jednoduše vzdát. S tím mnoho manažerů nesouhlasí a na doložce trvají, neboť chtějí v zásadě sedět doma a řečeno jejich slovy „neškodit“. Dosavadní judikatura však jednostranné ukončení doložky podmiňuje sjednáním určitých kvalifikovaných důvodů, což ve výsledku způsobuje zaměstnavatelům nemalé potíže se z konkurenční doložky vyvázat. Výsledný spor mezi oběma stranami pak často skončí na našem stole. Další takovou oblastí je obecně odvolatelnost a skončení pracovního poměru vedoucích zaměstnanců. Zde stále narážíme na představy některých zahraničních vlastníků, podle kterých pokud vedoucí zaměstnanec udělá vážnou chybu, druhý den už ve firmě nebude. To ale v Česku není možné. Z jejich pohledu je naše úprava nepraktická a příliš ochranářská.

* Když se ještě vrátíme k odpovědnosti manažerů, bude na ni podle vás kladen čím dál větší důraz?

Pravděpodobně ano. Nemyslím si, že se bude dále zpřísňovat, respektive měnit právní úprava (zákon o korporacích), ale budou přibývat rozhodnutí potvrzující, že manažeři na postu členů statutárního orgánu jsou skutečně odpovědní za podnikání firmy a jejich odpovědnost není zcela jistě jen formálního charakteru. V minulosti se tato problematika často uzavřela tak, že pokud například představenstvo společnosti posuzuje určitý krok, má k tomu alespoň nějaké podklady, věc projedná a dospěje k rozhodnutí, je to z hlediska odpovědnosti v zásadě v pořádku. A to i v případě, kdy se rozhodnutí nakonec ukázalo jako zcela špatné afirma byla poškozena. Dnes jde úprava dále a míra zkoumání péče řádného hospodáře je větší. Hledí se skutečně na to, jak kvalitní podklady si představenstvo obstaralo, zda o věcech rozhodovali lidé, kteří k tomu mají potřebné znalosti, informace, jsou loajální atd. Člen představenstva či jednatel musí být fakticky schopen prokázat, že jednal tak, jak by na jeho místě jednal jakýkoli rozumně uvažující pečlivý manažer s odpovídající kvalifikací. Manažerská odbornost je tak dnes klíčová.

* Dalším z často diskutovaných témat je novela insolvenčního zákona. Mimo jiné by měla řešit i šikanózní insolvenční návrhy.

O jak velký problém se podle vaší zkušenosti jedná?

Ačkoli naše insolvenční praxe patří na trhu mezi největší, se šikanózními návrhy se setkáváme zřídka. Zde je třeba říci, že jedna věc jsou medializované kauzy a druhá věc běžná praxe většiny společností.

Medializované šikanózní návrhy nejčastěji směřují proti společnostem, o kterých se nepíše poprvé. Často se jedná o součást obchodních válek nebo dlouhodobých bojů mezi určitými podnikatelskými skupinami. Velmi zřídka se stává, že byste slyšeli o podání šikanózního návrhu na firmu, která je úplně v pořádku a nikdo o ní nic špatného neslyšel. Firmy, které fungují transparentně, jsou na trhu etablované a nezapojují se do věcí, které jsou za hranou, většinou cílem šikanózních návrhů a podobných praktik nejsou.

* Jaký zajímavý spor řešila vaše advokátní kancelář v poslední době?

Velmi zajímavý byl spor našeho klienta s hlavním městem Prahou. Tři roky jsme vedli soudní pře ohledně výše nájemného za budovu Škodova paláce, kde sídlí většina magistrátních úředníků. Poté, co soudy první i druhé instance daly našemu klientovi za pravdu, dohodly se obě strany nedávno na definitivním a oboustranně výhodném smíru, a spory tak byly jednou provždy ukončeny. V rámci tohoto smíru mimo jiné poskytl majitel budovy městu slevu na nájemném ve výši téměř jedné miliardy korun. Z hlediska vzniku tohoto soudního sporu šlo však o typický případ toho, kdy jedna politická reprezentace řádně uzavřela určitou smlouvu, kterou jiná politická reprezentace posoudila jako nevýhodnou s tím, že je třeba ji změnit. A pokud to nejde dohodou, napadne smlouvu z nějakého v zásadě pofiderního důvodu u soudu, například pro tvrzený rozpor s dobrými mravy. Soudy zde stály před otázkou, zda něco takového připustí. Myslím, že rozhodly správně, když řekly, že smlouvy se mají plnit.

* Ve vaší advokátní kanceláři pracujete téměř pětadvacet let. Pod značkou Dentons pak působíte od roku 2013, kdy došlo ke spojení tří mezinárodních právních kanceláří. Co vám to přineslo?

Z pohledu pražské kanceláře se toho moc nezměnilo. Přístup všech zahraničních firem, pod jejichž hlavičkou jsme od našeho vzniku v roce 1991 působili, byl stejný. Vždy se snažily najít ty nejlepší české advokáty, kterým daly poměrně velkou svobodu v tom, jak bude pobočka na daném trhu fungovat. Nikdy jsme nezažili model, že by tu musel být zahraniční manažer, respektive partner, který by pobočku takzvaně hlídal. Naše kancelář byla po většinu doby řízena českým advokátem. Navíc jsme vždy měli velkou míry flexibility. To se za ta léta nezměnilo vůbec, naopak. Dentons se hrdě prezentuje označením polycentrická firma, což znamená, že nemá jedno dominantní ústředí a v j e j ím vedení jsou lidé ze všech částí světa. Samozřejmě došlo i k určitým změnám. Tou hlavní je, že jsme se stali podle počtu právníků největší právní firmou na světě, což se v provozu kanceláře nutně musí nějak promítnout.

* Vedete pražskou a bratislavskou pobočku.

Jaké výhody vidíte v tom, že kancelář řídí lokální advokát, a ne cizinec?

Hlavními výhodami jsou znalost trhu a podnikatelského prostředí a flexibilita v řízení. Svoboda, která je ve společnosti Dentons daná lokálním pobočkám a lidem, kteří v nich pracují na partnerské úrovni, nám dává flexibilitu, kterou řada firem řízených centrálně z jednoho místa - ať už třeba Spojených států, nebo Velké Británie -nemá. Velmi zjednodušeně, mým zadáním je plnit finanční plán, strategické cíle a dosažení určitých výsledků, přičemž globálnímu vedení je v podstatě jedno, jak se kvýsledkům dopracujeme. V sektoru poradenských služeb je toto poměrně zásadní, protože prochází velkými změnami.

Zatímco před deseti patnácti lety jsme účtovali hodinové sazby a klient faktury v zásadě nezkoumal, dnes všude hledá úspory a prohlíží je pod drobnohledem. Musíme tak pro každý případ zvolit takový finanční model, aby byl klient spokojen a zároveň to pro nás mělo komerčně smysl.

* Mění se s léty výběr lidí, které zaměstnáváte?

V podstatě ne. Snažíme se najít chytré a schopné lidi, kteří mají chuť pracovat ještě o něco více, než je zvykem. Obsah, respektive povaha naší práce se nezměnily. Už se ale nejedná o klasickou starou advokacii, kdy si advokát s klientem sedl, dvě hodiny si povídal apak problém týden promýšlel. Dnes je vše mnohem rychlejší. Klienti v mnoha případech čekají odpověď v řádu minut, nejdéle hodin, přičemž kvalita a neomylnost se očekávají samozřejmě. Tempo naší práce je tak mnohem vyšší. Paradoxně se mi však zdá, že je dnes složitější najít mladé lidi, kteří mají skutečně chuť a vůli tvrdě pracovat.

Od současné generace slýcháme u pohovorů často hned dotaz na benefity, délku dovolené apod. V době, kdy jsem se já ucházel o práci, mě podobné dotazy na pohovoru vůbec nenapadly. *

Manažeři ponesou větší zodpovědnost za rozhodování. Klíčová je odbornost.

O autorovi| Markéta Žižková, zizkova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče