Sluníčkový zákon

30. listopadu 2015, 00:00 - Jan Novotný
30. listopadu 2015, 00:00

Registr smluv prohlubuje ústavní právo na informace. Kvůli mezerám v zákoně ale mohou padat žaloby na stát

Jako ve snu se prochází sněmovními chodbami poslanec Starostů Jan Farský.

Je úterní podvečer, dolní komora před několika minutami přehlasovala Senát a schválila zákon, který je právem považován za nejdůležitější protikorupční normu Sobotkovy vlády. Nově vytvořený registr smluv povinně odtajní všechny smlouvy veřejných institucí. Farský se tiše usmívá a v jeho tváři je znatelná úleva. Jako by si s každým krokem hluboce oddychoval. Není se čemu divit.

Bývalý starosta východočeských Semil spojil s registrem smluv svou kariéru ve vysoké politice.

Zákon poprvé navrhl ještě za Nečasovy vlády, která ho však nestihla schválit. Komplikované vybrušování kompromisu v současné sněmovně trvalo další téměř dva roky. A do poslední chvíle to vypadalo, že poslanci zákon definitivně pohřbí. „Sám jsem překvapený. Nečekal jsem, že to schválí tak hladce,“ říká Farský. Senátoři totiž registr sněmovně vrátili vykuchaný o nejdůležitější pasáže a ČSSD prohlašovala, že podpoří právě nefunkční senátní verzi. Tyto zvěsti ještě zesílily po poslanecké rozpravě. Nezaujatý pozorovatel by si v tu chvíli vsadil na to, že sněmovna potopí jak senátní, tak i původní návrh prosazovaný mimo jiné i aktivisty z Rekonstrukce státu. Na ty začala být kvůli agresivitě při prosazování protikorupčních opatření navíc řada poslanců alergická.

REKONSTRUKČNÍ TLAK

„Vím, že jsou tady kolegové a přátelé z Rekonstrukce státu. Já bych je chtěl pozdravit. Zdravím, jsou to moji oblíbenci a já jejich,“ začal ironicky svůj projev sociálnědemokratický poslanec a právník Jan Chvojka, který jinak patří mezi zastánce registru, ale s aktivisty není naladěn na stejnou vlnu. Mnoho poslanců si veřejně stěžovalo, že je aktivisté vydírají. V případě nesouhlasu s registrem jim prý vyhrožují veřejným pranýřováním a označením za korupčníky. „Politika bez tajností je naprosto nemožná, nikdy taková nebyla a je vyloučeno, aby se všechno vědělo,“ poučil aktivisty exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Kompromisní návrh sice obhajoval, ale zařadil ho mezi sunshine laws – sluníčkové zákony hnané extrémní touhou po transparentnosti. Mnozí upozorňovali na možné mezery v zákoně. Sociální demokrat Štěpán Stupčuk připomněl, že pokud nebude smlouva do tří měsíců v registru zveřejněna, stane se neplatnou a tuto nečinnost státní správy lze napadnout u soudu jako nesprávný úřední postup. „V důsledku toho, že strany nebudou moci konzumovat obsah té smlouvy a bude opožděné plnění, tak jim může vznikat nárok na náhradu škody a bude to hradit stát,“ varoval Stupčuk.

Také uvedl, že v zákoně není jasná odpovědnost za dodržování zvláštních zákonů při zveřejňování smluv. Při vkládání kontraktů do systému nebude nikdo mimo samotné strany kontrolovat dodržování obchodního tajemství a především ochranu osobních údajů. Uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se totiž provádí zpravidla automatizovaně. Plné účinnosti dosáhne registr smluv až v polovině roku 2017. Zákon je dokonce do určité míry retroaktivní – zveřejnění se nevyhnou ani smlouvy uzavřené před jeho účinností, pokud se později budou doplňovat novými dodatky. Poslanci napříč politickým spektrem se shodují, že v situaci, kdy je z působnosti zákona vyjmut ČEZ, je Budějovický Budvar jako druhý státní podnik fungující na přísně konkurenčním trhu zákonem o registru smluv znevýhodněn. KDU-ČSL, kde za Budvar lobbuje především politický matador Jan Kasal, proto chce zákon co nejdříve novelizovat a schválit úpravu už v prvním čtení.

STOŠESTKOVÝ RÁJ

Navzdory legislativní nedokonalosti registr smluv zásadním způsobem prohlubuje ústavní právo na informace, které se v Česku rozvíjí od roku 1999, kdy byl přijat informační zákon. Takzvaná „stošestka“ proměnila fungování veřejné správy a podrobila ji kontrole veřejnosti. Navíc v dalších letech judikatura „stošestku“ významně rozšířila a mezi veřejné instituce se v důsledku rozhodnutí nejvyšších soudů řadí třeba i soukromé korporace. Ty však dodnes judikáty vesměs neuznávají, a žadatelé se tak o informace často musejí soudit.

Registr smluv tedy dál přispívá k větší transparentnosti veřejných výdajů tím, že nutí i tyto korporace zveřejňovat kontrakty přímo bez žádosti. Zároveň jim nepřináší žádné zásadní náklady, jak se bojí mnozí poslanci či ministr průmyslu Jan Mládek. Registr totiž v ochraně obchodního tajemství a osobních údajů navazuje na informační zákon, a zachovává tak současnou právní úpravu. Nejdůležitější je, že posiluje právo voličů snadno se dozvědět o zneužití peněz, které odvedli na daních.

O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít