Slávek to zařídí

23. března 2015, 00:00 - Petr Holec
23. března 2015, 00:00

Premiér Bohuslav Sobotka ovládl sjezd ČSSD. Koupil si rok a půl času

Václav Klaus by to nazval nesjezdem.

„Na tomhle sjezdu o nic nejde. Strana je úplně prázdná, bojí se Andreje Babiše, a proto nechce vůbec nic dělat. Všechny problémy jen odloží až po krajských volbách na podzim 2016. Ty pak rozhodnou,“ předpověděl krátce před sjezdem ČSSD jeden z lobbistů obeznámený s fungováním strany. Moc se nespletl.

Chce to řez „Pořád mluví o gayích a menšinách, ty nám ale volby nevyhrají, když jsou to menšiny. Jestli do toho neřízneme, tak nás ANO sežere během deseti hodin. Přijde nějaký charismatický vůdce s levicovou dynamikou a bude po nás,“ řekl mi na chodbě krátce před zahájením sjezdu severočeský poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Doslova plál odhodláním.

Děčínský boxer a politický bojovník, jehož strana několikrát zkusila zašlápnout, do hry ho ale vždy vrátili voliči svými preferenčními hlasy, celkem vystihl paradox ČSSD: na jaké voliče chce cílit po pádu k dvaceti procentům a vzestupu postideologického ANO, jemuž se v předvolební mobilizaci voličů nevyrovná? Foldyna mluvil o tom, že strana přestává zastupovat „třídu lidí žijících na hranici chudoby“ a nechá si Andrejem Babišem i lidovci diktovat příliš středový politický program. Jiní naopak mluvili o příklonu ke středu.

„Já do toho říznu,“ slíbil Foldyna s odkazem na svůj projev ke kandidatuře na místopředsedu strany. „Držím ti palce, ale ve straně nejsi oblíbený,“ povzbudil ho jeden z povolebních pučistů a senátor Zdeněk Škromach, jenž se nyní ve straně očišťuje facebookovou kandidaturou na prezidenta. S tou neoblíbeností se nemýlil, Foldyna se místopředsedou strany skutečně nestal. Přesto do toho řízl, jak slíbil: hned po sjezdu oznámil založení levicové frakce. A taky si rýpl do nové místopředsedkyně vlastní strany, náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Teska Arnoštové, že ji vůbec nezná.

Teď mluví boss „Ostrý start máme za sebou. Teď potřebujeme udržet směr a neztratit tempo,“ řekl delegátům Sobotka. Ten na posledním sjezdu partaji slíbil, že vyhraje volby, což i splnil: bohužel ale s podobně hubeným výsledkem jako tři roky před ním expremiér a exšéf ČSSD Jiří Paroubek, jenž kvůli tomu okamžitě rezignoval. Od pádu nebyl daleko při povolebním puči ani Sobotka, nakonec však místo něj padli sami pučisté. Jestli měl pražský sjezd nějaký program, pak právě finální zúčtování s nimi. Předtím totiž Sobotka ukázal na několik lidí, které chce ve vedení strany, a v Praze jen čekal, jestli mu je delegáti schválí.

Sobotka před sjezdem mluvil také o potřebě modernizace ČSSD a přinejmenším v Kongresovém centru strana vypadala moderněji; oranžově nasvícené pódium zdobila hesla „Hospodářský růst, bezpečná budoucnost a sociální soudržnost“. Pryč jsou Paroubkovy jistoty i Michal David, stejně jako sláva Václava Kočky; starý kolotočář stál osamoceně v bufetu, kde se s ním kamarádily jen chlebíčky.

Vypadal, jako by neměl daleko ke svému pověstnému breku.

A zmizely i praskající maturitní obleky mnohých kandidátů, tradiční kolorit sjezdů ČSSD: i socialistické kádry obměnily za více než rok ve vládě šatník a začínají vypadat jako ze současného století. Tohle obvykle znamená vládní peníze, jak dobře vědí například v ODS. Kdysi neohrozitelnou vládní stranu ostatně začíná ČSSD připomínat i tím, jak přitahuje mladé atraktivní ženy – od té doby, co vystoupila z dlouholeté opoziční karantény. V Kongresovém centru jsem dokonce potkal i hipstery, v ČSSD ještě před časem zcela nemyslitelná věc.

Zmodernizoval se i sám Sobotka. Starý mladý technokrat, jenž v životě nepoznal nic jiného než politiku a stále postrádá emoce, mluvil na sjezdu sebevědoměji, ani hlas mu nepřeskakoval. Snad aby demonstroval, že ví, jak to chodí v soukromých firmách, stoupl si jako velký boss na pódiu k tabuli a odškrtal jako splněné všechny své sliby. Samozřejmě kromě vyšších daní pro nevoliče ČSSD, ty mu blokuje Babiš. O něm prohlásil, že „v jedné osobě koncentruje ekonomickou, politickou i mediální moc, jaká v naší historii nemá obdoby“. Proto má nejspíš ČSSD z nejpopulárnějšího politika v zemi takový strach.

Zlý trend „Mám dojem, že je ta partaj nějak vysílená, že jen tak proplouvá,“ sdělil mi svůj dojem z vlastní strany bývalý poslanec Vlastimil Aubrecht. Jako by mluvil i za jiné kandidáty; ti říkali, že přestože pražský sjezd probíhá nejhladčeji, co pamatují, něco mu chybí. „Je to jen mezisjezd. Panuje velký strach z toho, aby se neudělalo něco, za co bychom mohli být pokáraní. Zmizely politické názory a začal boj o koryta. Jen se bojím, jaké to bude mít důsledky do budoucnosti,“ poznamenal další delegát.

Narážel na to, že se Sobotkovým utužováním moci se ze strany vytratila politická diskuse. Asi nejlépe to ilustruje fakt, že v programu sjezdu stála až na konci, tedy po volbě vedení; doposud to vždy bývalo naopak a právě diskuse podávala o straně nejvěrnější obraz. Nová situace to určitě byla i pro jihomoravského hejtmana a tvář hradních pučistů Michala Haška, jenž se utkal se Sobotkou o nejvyšší partajní post v roce 2011: v Praze hřímal k téměř prázdnému sálu.

„Jaký mám dojem ze sjezdu? Nejvíc se mi asi líbil Fico,“ vystihl atmosféru Jakub Landovský, mladý náměstek ministra obrany.

Na volebním sjezdu ČSSD ho nejvíc ze všech ohromil slovenský premiér, který pronesl pár vět k Ukrajině. „Asi aby se správně usměrnil tok myšlenek,“ vysvětlil s úsměvem Foldyna absenci politické diskuse. ČSSD má navíc problém se svými voliči, jak delegáty upozornil kandidát na prvního místopředsedu Jiří Dienstbier. Ministr bez portfeje sice jako obvykle neodhadl svou pozici, když mu dala hlas pouhá desetina delegátů, jako jeden z mála však straně připomněl tvrdou pravdu: ČSSD ztrácí i těch pár mladších voličů, co měla, stejně jako přichází o podporu ve větších městech. Jestli si zakáže politickou diskusi i dál, bude se brzy o voliče rvát s komunisty. „Pokud nezvrátíme tento trend, nemáme garantováno vůbec nic,“ varoval Dienstbier delegáty.

Jsem trochu citlivý „Tohle je mimořádně silný mandát, s ním se můžu směle pustit do dalších bitev,“ pochvaloval si Sobotka vítězství ve volbě šéfa ČSSD, v níž neměl soupeře, takže dostal 85 procent hlasů. Delegáti, kteří se tomu jen usmívali, ještě netušili, že bavičský vrchol teprve přijde. Postaral se o něj ministr vnitra a domluvený favorit volby prvního místopředsedy Milan Chovanec. „A pak že strana nemá esprit!

Já ho tady cítím,“ hecoval někdejší zelinář mdlý sál.

Načež pokračoval projevem, který vejde do dějin politiky jako nejhorší děkovačka šéfovi, kterého jste chtěli ještě před patnácti měsíci zničit. Chovancův výstup byl o to bizarnější, že během něj stál přímo nad Sobotkou a servilní řečí těla naznačoval, že mu možná spadne do klína. „Koukli jsme se na dno propasti a prohlédli…,“ dávkoval Chovanec nejhorší rétorická klišé sepsaná údajně profesionální PR agenturou. „Chci být v týmu Slávka Sobotky…,“ dostal se teprve ve finiši k meritu věci.

Ministrovi vnitra moc nepomohl ani Jeroným Tejc, jeho nechtěný soupeř ve volbě prvního místopředsedy. Tejcovi v ČSSD naznačili, že se může stát řadovým místopředsedou, jen když přestane chtít být prvním místopředsedou, což dlouhodobý Sobotkův věrný spojenec odmítl. „Usilujme o to, abychom nebyli vnímáni jako strana sociálních dávek, ale práce… Pokud se předseda obklopí pouze těmi, kteří mu lichotí, nebude to jeho výhoda. I když si to teď možná myslí,“ rýpl si Tejc.

I kvůli němu se Chovanec zřejmě nestal prvním místopředsedou hned, ale až napodruhé.

Když pak přišel do poloprázdného sálu poděkovat za napravení první volby, pokračoval jen ve své sladké lázni. „Vše, co jsem řekl, za tím si stojím. I ministr vnitra může mít kus duše citlivé,“ řekl.

Kupředu Sjezd nakonec zvolil místopředsedy ČSSD všechny ty, které si Sobotka vybral: Lubomíra Zaorálka, Jana Hamáčka, Michaelu Marksovou Tominovou, Martina Starce a již zmíněnou Lenku Teska Arnoštovou. Sobotka tak k příštím volbám vykročil podobně jako exprimátor Tomáš Hudeček k těm pražským: zcela zašlápl vnitrostranickou opozici a doufá v zázrak v souboji s Babišem. Hudečkovi to v Praze úplně nevyšlo a prý teď někde učí. Sobotku rozhřešení teprve čeká.

O bavičský vrchol se postaral ministr vnitra a domluvený favorit volby prvního místopředsedy Milan Chovanec. „A pak že strana nemá esprit! Já ho tady cítím,“ hecoval někdejší zelinář mdlý sál. Pryč byl Michal David, stejně jako sláva Václava Kočky; starý kolotočář stál osamoceně v bufetu, kde se s ním kamarádily jen chlebíčky.

O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče