Skvrna na nové egyptské ústavě

17. prosince 2012, 00:00 - ŠTĚPÁN MACHÁČEK
17. prosince 2012, 00:00

Egypt se dočká nové ústavy. Není sice vyloženě islamistická, ale některé její formulace by mohly přinést pro občanské svobody problémy

Země je v pohybu. „Mám k nové ústavě a ke krokům prezidenta Mursího výhrady, Egypt ale ústavu potřebuje, aby mohl budovat své instituce a aby se země konečně stabilizovala,“ řekl účastník demonstrace na podporu Muhammada Mursího a ústavního referenda redaktorovi jednoho z největších egyptských deníků Al­Ahrám. Vyjádřil tak nejlépe postoj té části egyptské veřejnosti, která není nijak nadšená ze způsobu vládnutí Muslimského bratrstva, která má ale zároveň už dost přešlapování na místě bez možnosti vykročení z přechodného období země. K této skupině patří také ti, kterým se říká Hizb al­Kanaba (Strana kanape) a které pozorovatelé považují za mlčící většinu sledující události z pohodlí svého pokoje. A tato část Egypťanů, stojící uprostřed mezi skalními příznivci Bratrstva a jeho stejně zarputilými oponenty, bude pro osud referenda a ústavy rozhodující.

Opozice, která stojí za poslední vlnou protestů proti Mursího stylu vládnutí, představuje takzvané liberální síly. Pojem liberálové se v Egyptě obecně ujal jako zjednodušené označení levicových i pravicových stran a hnutí, které nevyužívají v politickém boji náboženství. Mursího kroky a návrh ústavy rozdělení na liberální a islamistický tábor prohloubily. Na Mursího podporu se postavilo nejen Muslimské bratrstvo, ale také radikálnější salafistická islámská uskupení. Ani tentokrát ale není rozdělení takto černobílé: na straně opozice stojí i různí islamisté, kteří se od Muslimského bratrstva odštěpili, například strana Silný Egypt neúspěšného prezidentského kandidáta Abú al­Futúha nebo mladí muslimští bratři, kteří hnutí opustili a založili stranu Egyptský proud.

LIDÉ „Z KANAPE“ Opozice nejdříve jednoznačně požadovala zrušení či odložení referenda o ústavě a vypracování pozměněného návrhu jejího textu.

Když už bylo jasnější, že se referendum 15. prosince uskuteční, sjednotili se opozičníci na výzvě svým stoupencům, aby se referenda zúčastnili a do hlasovací urny vhodili lístek Ne. Problém je ale v tom, že zatímco většina lidí „z kanape“ nesouhlasí s Mursího politickými kroky, především s dekrety, kterými si upevnil moc, návrh ústavy podpoří i ve stávající podobě.

A co liberálům na ústavním návrhu, o kterém nechává prezident Mursí národ hlasovat, vat, vadí? Především cítí křivdu v tom, že byli z práce na textu ústavy do značné míry vyšachováni. Stočlennou komisi k sepsání ústavy jmenoval parlament, v němž měli po loňských ských volbách islamisté většinu. Tvořili proto i většinu členů komise a požadavky jejích liberálních členů byly marginalizovány. Ke konci práce na ústavním textu většina z neislamistických členů komisi opustila, a to včetně zástupců koptské církve, egyptských žen, novinářů, dělníků či rolníků. Opozice pak doufala v rozpuštění komise ústavním soudem, tomu ale prezident Mursí zabránil svými dekrety. Zbylí islamističtí členové pak závěrečný návrh ústavy schválili.

Podle liberálů je proto ústava příliš nábožensky orientovaná, důležitou roli v zákonodárství dává islámskému teologickému učilišti al­Azhar a svobodu vyznání poskytuje tuje prakticky jen vyznavačům islámu, křesťanství a judaismu. Velké výhrady mají také k otázkám svobody slova, ústava například kriminalizuje zesměšňování proroků tří uvedených náboženství nebo stanovuje přísné podmínky pro zakládání nezávislých televizních a rozhlasových stanic. Nová ústava také podle nich explicitně nechrání ženská práva, jako tomu bylo u její předchůdkyně z roku 1971. Opozice také poukazuje na postavení armády: návrh ústavy totiž de facto staví egyptské ozbrojené síly mimo dohled civilní vlády. Tento bod by mohl vysvětlovat podezřele hladké srpnové „odstavení“ armády od moci prezidentem Mursím. Neočekávaný ústupek generálů mohl být vykoupen právě slibem, že Muslimské bratrstvo prosadí vysokou míru nezávislosti armády.

NEOCHOTA KE KOMPROMISU Podle logiky opozičních liberálů měla být ústava vytvořena a schválena v referendu ještě před parlamentními a prezidentskými volbami. Zástupci různých sociálních či náboženských skupin by se tak na její podobě podíleli větší měrou. Logika Muslimského bratrstva byla čistě politicky pragmatická: ústavu měla vytvořit komise sestavená až nově zvoleným parlamentem. Muslimské bratrstvo cítilo velkou šanci na volební úspěch a nemýlilo se.

Z realistického hlediska by zcela liberální ústava, obdobná západním ústavám, těžko odpovídala většinovému požadavku celkově konzervativní egyptské společnosti.

Egyptští liberálové představují společenskou avantgardu a inteligenci a vědí, že teď mají na dlouhou dobu poslední šanci, jak svůj pohled na svět ukotvit do ústavy. Kompromisu by sice nejspíše bylo možné dosáhnout, vyžadoval by ale vůli obou stran a zdlouhavou práci a jednání. Většina Egypťanů však pravděpodobně podpoří jednodušší a rychlejší cestu. Většina to ale nebude natolik přesvědčivá, aby novou ústavu nezbavila poskvrnění okolnostmi, za nichž byla schválena: nedostatkem společenského konsenzu a masovými protesty proti ní.

Egyptská ústava

V čem se liší stará a nová verze

Stát a právo

EGYPTSKÁ ÚSTAVA 1971 (čl. 1) Egyptská arabská republika je demokratickým státem založeným na občanském principu. Egyptský národ je součástí arabského národa a usiluje o uskutečnění jeho rozsáhlé jednoty. (čl. 2) Islám je státním náboženstvím a arabština je úředním jazykem. Principy islámského práva (šaríy) jsou hlavním zdrojem zákonodárství.

NÁVRH EGYPTSKÉ ÚSTAVY 2012 (čl. 1) Egyptská arabská republika je nezávislým státem s jednou, nedělitelnou svrchovaností. Její systém je demokratický. Egyptský národ je součástí arabského a islámského národa. Je součástí povodí Nilu, Afriky a Asie. (čl. 2) Islám je státním náboženstvím a arabština je úředním jazykem. Principy islámského práva (šaríy) jsou hlavním zdrojem zákonodárství. (čl. 219) Principy šaríy zahrnují důkazní materiál, pravidla a zákony, stejně jako písemné prameny uznávané školami sunnitského islámu a většinou muslimských učenců. (čl. 4) Názor Rady učenců al­Azhar musí být brán v potaz v otázkách týkajících se šaríy.

KOMENTÁŘ V novém návrhu je důraz na islámskou jednotu. I přes tlaky islamistů zůstal stejný. Islamisté prosadili za svůj ústupek, že bude ponechán termín „principy“, konkretizaci tohoto termínu. Nový článek. Liberálové se v jeho případě obávají, že islámští učenci budou mít poslední slovo při vytváření zákonů země.

Práva menšin

Stát zaručuje svobodu vyznání a svobodu vykonávání náboženských rituálů.

(čl. 3) Principy křesťanského a židovského práva jsou hlavním zdrojem zákonodárství, kterým se řídí egyptští křesťané a židé ve věcech rodinných a náboženských. (čl. 43) Stát zaručuje svobodu vyznání a svobodu vykonávání náboženských rituálů a právo monoteistických náboženství na výstavbu modliteben v souladu se zákonem.

Podle kritiků je v tomto nová ústava diskriminační, protože dává práva jen muslimům, křesťanům a židům. V praxi se tato exkluzivita dotkne především poměrně početné komunity egyptských baháistů.

Morálka

(čl. 10) Stát usiluje o udržení původního charakteru egyptské rodiny, její soudržnosti a stability, a o ochranu jejích morálních hodnot v souladu s právem. (čl. 11) Stát ochraňuje etiku, veřejnou morálku a veřejný pořádek. (čl. 199) Policie má zodpovědnost za udržení pořádku, veřejné bezpečnosti a morálky.

Tento a následující dva uvedené články vzbuzují obavy ze zneužívání paragrafů k omezování osobních svobod.

Svoboda slova

(čl. 44) Urážení proroků a poslů je zakázané. (čl. 45) Stát zaručuje svobodu názoru a myšlení. Každý má právo vyjádřit svůj názor ústně či písemně, kresbou nebo jiným vyjadřovacím prostředkem. (čl. 48) Mediální společnosti nemohou být uzavřeny nebo pozastaveny a jejich účty nemohou být zkonfiskovány, pokud to nenařídí soud. (čl. 49) Pro založení tištěného média je zapotřebí pouhé oznámení úřadům.

Liberály považováno za omezování svobody slova. Pro založení rozhlasové či televizní stanice je ale třeba složitější schvalování.

Ženská práva

(čl. 10) Stát zaručuje ochranu mateřství a výchovy dětí, péči o děti a mládež a poskytuje odpovídající podmínky pro rozvoj jejich schopností. (čl. 11) Stát zaručuje rovnováhu mezi ženskými povinnostmi vůči rodině a ženskou prací pro společnost, a to na základě rovnoprávného postavení s muži v oblasti politického, společenského, kulturního a hospodářského života, aniž by byla narušena pravidla islámského zákonodárství.

(čl. 10) Stát poskytuje služby pro mateřství a výchovu dětí zdarma. Stát zaručuje koordinaci mezi povinnostmi ženy a jejím zaměstnáním. Stát poskytuje ochranu a péči rozvedeným a ovdovělým ženám. (čl. 30) Občané jsou si před zákonem rovni bez výjimky.

Poukazem na tento obecný článek se autoři návrhu brání obvinění, že ústava nechrání práva žen. V předchozí ústavě byla tato práva explicitně zmíněna (viz čl. 11, z roku 1971).

Státní moc

Mandát prezidenta republiky je šest let od oznámení výsledků voleb. Prezident může být znovuzvolen na neomezený počet dalších období.

Mandát prezidenta republiky trvá čtyři roky od oznámení výsledku voleb. Prezident může být znovuzvolen jen na další jedno čtyřleté období, ne více.

Úprava článku je vnímána jednohlasně pozitivně.

Armáda

(čl. 198) Vojenským soudům není dovoleno soudit civilisty, leč v případech, kdy byla poškozena armáda. (čl. 197) Rada národní obrany je odpovědná za metody zajištění bezpečnosti země a za rozpočet ozbrojených sil.

Kritika se obává, že vágní definice „poškozování armády“ může být zneužívána. Jelikož tentýž článek stanovuje, že v Radě mají vojáci nadpoloviční většinu, zůstává vojenský rozpočet mimo kompetence civilní vlády.

O autorovi| ŠTĚPÁN MACHÁČEK, spolupracovník redakce, Káhira

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče