Skotská s ledem v eurozóne

20. ledna 2014, 00:00 - BRIGITTE GRANVILLEOVÁ
20. ledna 2014, 00:00

Nezávislé Skotsko by udělalo nejlépe, kdyby od pocátku emitovalo vlastní národní menu

Která z následujících událostí se letos stane spíš: odhlasuje si Skotsko v zářijovém referendu odtržení od Velké Británie, nebo se alespoň jedna členská zeme rozhodne vystoupit z eurozóny? Selský rozum napovídá, že skotská nezávislost je reálná, byt nepříliš pravdepodobná, zatímco odchod jakékoli zeme od jednotné meny zůstává v ríši fantazie.

V prvních měsících po případném odhlasování nezávislosti by ovšem Skotsko muselo učinit pár rozhodnutí o menových záležitostech, jež by se silne podobala tem, která budou muset v průběhu příštích několika let s neméně velkou pravdepodobností přijmout některé státy eurozóny. Mezi oběma situacemi dokonce existuje přirozená spojitost.

Situaci, v níž by nezávislé Skotsko dál používalo britskou libru – což je oficiální stanovisko skotské vlády –, lze řešit dvěma způsoby. První možnost, kterou má premiér Alex Salmond zrejme na mysli, by zahrnovala měnovou unii s centrální bankou nesoucí zodpovědnost jak za Skotsko, tak i za zbytek Velké Británie.

S LIBROU, NEBO BEZ?

Britská vláda by však mohla jakékoli zmeny zodpovednosti Bank of England v oblasti menové politiky, nancní stability i bankovního dohledu vetovat – a nepochybne by to i učinila.

Jakýkoli jiný myslitelný model menové unie – v četné modelu založeného na centrální bance s tak malým okruhem zodpovednosti, jaký má Evropská centrální banka – by byl pritom vystaven hrozbe stejného odmítnutí.

Jak nedávno poznamenal novinár Martin Wolf, „zbytek Velké Británie se rozhodne nevyhnul hrůzám eurozóny proto, aby si pak podobné hrůzy vytvoril doma“.

Alternativou pro plne suverénní Skotsko by bylo používat libru i nadále, avšak bez zachování sebemenšího vlivu na úrokové sazby ci směnný kurz. Touto cestou se vydal Irský svobodný stát (pozdejší Irská republika), jenž několik desítek let používal irskou libru (punt) vázanou na libru šterlinku. I kdyby se Velké Británii takové řešení nelíbilo, nemohla by Skotsku zabránit v jeho přijetí – stejné jako Evropská unie nese nelibé jednostranné používání eura Cernou Horou, ale nemůže jí to zakázat. Toto rešení by znamenalo značnou politickou nevýhodu – okamžite by totiž rozředilo nove nabytou suverenitu Skotska – a jeho ekonomické důsledky by byly smíšené. Využít duvěry hodnosti zavedené menové autority – zejména takové, která vydává globální rezervní menu – by sice bylo pro nezávislé Skotsko takticky výhodné, avšak nový stát by byl vystaven riziku inacního šoku a krize libry v důsledku expanzivní menové politiky Bank of England.

Z s kálního hlediska je situace podobná.

Úroková prémie, kterou by trh od mladého nezávislého státu, jakým by Skotsko bylo, zákonite vyžadoval, by se dala minimalizovat vydáváním dluhopisu v britských librách, což by investory ochránilo pred dodatečným rizikem devalvace. Bez centrální banky emitující vlastní menu by se však Skotsko z řeklo takzvaného ražebného (výnosu z operací centrální banky, z nichž má obvykle prospech státní pokladna).

A co je možná ještě důležitejší, postrádalo by věřitelé poslední instance schopného stabilizovat v prípade krize bankovní a nancní systém.

Vezmeme-li v úvahu všechny okolnosti, udělalo by nezávislé Skotsko nejlépe, kdyby od pocátku emitovalo vlastní národní menu, čímž by poskytlo skotské národní bance možnost stanovovat úrokové sazby v souladu s domácími ekonomickými podmínkami. Díky exibilitě směnného kurzu by tento prístup soucasne centrální bance umožnil vyhnout se dvojímu riziku menových unií: podhodnocení, které vyvolává in acní tlak, a nadhodnocení, vyžadujícího bolestné vnitřní devalvace (snižování reálných mezd).

DEMONTÁŽ MENOVÉ UNIE Abychom zjistili, jak bolestná muže být druhá možnost, podívejme se na eurozónu. Agonie z vnitřních devalvací ve slabších ekonomikách menové unie stále časteji žene voliče i nancní trhy k volání po návratu národních men – a tento trend muže docela dobre vyvrcholit během květnových voleb do Evropského parlamentu.

Hlavním kandidátem na vystoupení z eurozóny je zrejme Itálie, avšak politický šok by mohl nastat také ve Francii a dohnat ji k jednání s Německem o rozpuštení menové unie. Bez ohledu na to, kdo odejde jako první, by si však všechny státy, které by vyměnily euro za svou bývalou národní menu, musely podobne jako nezávislé Skotsko stanovit optimální míru exibility směnného kurzu.

Plne plovoucí mena by napríklad vytvorila prospešnou kombinaci disciplíny a exibility, možná by však bylo vhodnejší ji odložit a dát dočasne přednost regulovatelnému („posuvnému“) navázání na nekteré operné meny. Tím by daná zeme získala čas, aby si vybudovala důvěryhodnost, a především aby pomohla udržet pod kontrolou verejný dluh.

Poučným příkladem je Slovensko, jehož „sametový“ rozvod s Českou republikou na pocátku roku 1993 vedl ke vzniku nové národní meny. Slovenská koruna byla zpočátku držena v předem de novaných uktuačních pásmech kolem cílových parit vůči nemecké marce a americkému dolaru, než v roce 1998 prešla na plný plovoucí kurz.

Navíc Slovensko na rozdíl od většiny svých sousedu v regionu splnilo svůj právní závazek vstupu do eurozóny – závazek, který by muselo přijmout i nezávislé Skotsko, jakmile by podle očekávání začalo usilovat o členství v EU. Suverénní skotská vláda by se však mohla pokusit vyjednat výjimku z tohoto pravidla – a připojit se tak k vlne dalších evropských zemí hledajících cestu ven z obrovského omylu, jímž se evropská menová unie ukázala. ?

O autorovi| BRIGITTE GRANVILLEOVÁ profesorka mezinárodní ekonomie a hospodářské politiky na Koleji královny Marie pri Londýnské univerzite, Z angličtiny preložil Jiří Kobelka profesorka mezinárodní ekonomie a hospodářské politiky na Koleji královny Marie pri Londýnské univerzite

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče