Škola korumpuje

10. listopadu 2014, 00:00 - Daniel Deyl
10. listopadu 2014, 00:00

Protikorupčnímu tažení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga padlo za oběť studium na školách obchodního managementu

Pekingské tiskárny měly spolu s designéry obchodních vizitek na přelomu října a listopadu nečekaně mnoho práce. Proudily k nim tisíce státních zaměstnanců s neobvyklým přáním: vytisknout nové vizitky – stejné jako ty současné, jenom bez akademického titulu EMBA. Toho titulu, který předtím na mezinárodních obchodních školách pracně získávali.

Důvod, pro nějž řečený titul upadl v nemilost, je nečekaný i na nevyzpytatelné poměry říše středu. Vedení země v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem zakázalo státním zaměstnancům programy executive MBA studovat, pokud k tomu nebudou mít zvláštní povolení a nedokážou, že si studium zaplatili sami.

Prezident Si totiž po uchopení moci na konci roku 2012 stanovil jako jeden ze svých střednědobých cílů zatočit v Číně s korupcí; součástí této snahy je i řečené opatření. Vláda na samém konci října zakázala studium „vedoucím kádrům“ vládnoucí komunistické partaje, státní správy a státních podniků, protože se obává (podle všeho celkem oprávněně), že studium těchto jinak prestižních programů vytváří ideální korupční mechanismus. Ti zaměstnanci, kteří program již studují, toho musejí s okamžitou platností nechat.

Na první pohled patří zákaz k těm obtížněji vysvětlitelným tahům čínského vedení.

Studium špičkového managementu v mezinárodních podmínkách by na první pohled mělo mít efekt právě opačný: styk s provozem nejlepší praxe by měl ve státních zaměstnancích posilovat správné návyky. Jak už to však bývá, skutečnost je komplikovanější, což platí jak o studiu EMBA, tak o motivaci vládního opatření.

Networking nadevše Programy udělující titul executive MBA čili EMBA se liší od standardního MBA tím, že nejsou určeny lidem mířícím do nejvyšších pater byznysu, nýbrž těm, kteří už je obývají – manažerům zastávajícím obvykle vysoké funkce. Kvalita budoucích kolegů-studentů tak je pro kandidáty jedním z nejsledovanějších kritérií při výběru školy. Programy obvykle vyžadují, aby více než padesát procent úkolů odvedli studenti v týmové práci; značná část výuky probíhá formou seminářů, kde si špičky podnikatelského světa vyměňují zkušenosti a poznávají jeden druhého. Jak napsal deník Wall Street Journal, „pro 78 procent letošních studentů je networking se spolužáky nejméně stejně důležitý jako faktické informace, jež studiem získají“.

Právě tato vlastnost programů EMBA však vzbudila podezření čínského vedení. Stalo se totiž běžnou praxí, že školy působící v Číně, plné špičkových studentů, nabízely vládním úředníkům a vysoko postaveným manažerům státních podniků slevy na školném ve výši mnoha desítek procent. Jinými slovy, západní kandidát prestižního titulu zaplatil vlastně v podobě školného za možnost seznámit se s důležitými lidmi z čínského veřejného sektoru. V Číně, kde osobní vztahy hrají v byznysu ještě významnější roli než na Západě, může to samo o sobě být cennější než jakékoli informace, které taková škola oficiálně prodává, napsal na to téma list Financial Times.

Školné průměrného jedno- až dvouletého programu vychází zhruba na 50 až 100 tisíc dolarů, zatímco průměrný plat čínského zaměstnance ve veřejném sektoru činí přibližně jedenáct tisíc dolarů ročně – a to je ještě o necelou polovinu více, než kolik je platový medián v soukromém sektoru. Nabídka studia (téměř) zdarma má za takových okolností svoji váhu. I proto tvoří podle údajů čínského serveru Chinadaily.com státní zaměstnanci v čínských programech EMBA pět až osm procent studentů; většině z nich hradí školné stipendium. Mezi absolventy těchto programů jsou i vysoce postavení politici, například Chuang Čchi-fan, starosta města Čchung-čching, nedávno odsouzený enfant terrible komunistické partaje Po Si-laj nebo Tu Ťiao-chao, guvernér provincie Chu-nan.

Krysí bobek V oblasti na pomezí akademického a podnikatelského světa, jež dává manažerským školicím programům vzniknout, vyvolalo opatření Pekingu pochopitelný nesouhlas.

Financial Times v tom smyslu citovaly Liou Ťiho, čestného prezidenta ústavu CEIBS (což je mimochodem společný projekt čínské vlády a Evropské unie). „Opatření nebude sloužit čínským zájmům. Najdete individuální případy korupce, ale jeden krysí bobek by neměl zkazit kotel polévky,“ použil čínského ekvivalentu rčení o škodlivém vlivu jednoho shnilého jablka. „V posledních několika měsících byla kvůli korupci propuštěna řada úředníků. Několik z nich studovalo EMBA, ale prakticky všichni studovali na stranické škole. To ji máme kvůli tomu zrušit?“ Prezident Si a jeho lidé vydali už letos v březnu osmičlánkový „manuál“, jímž se má státní zaměstnanec řídit; mimo jiné se má vyvarovat „výstřelků a okázalostí v osobním životě“. Dosud se to vykládalo tak, že státní zaměstnanci nemají dávat okázale najevo své bohatství (mají-li jaké). Říjnové zostření je tak nečekané – a obava z korupce je přitom jen jedním z jeho možných motivů.

Cynické vysvětlení západních blogerů je, že pekingské vedení se obává právě bezprostředního kontaktu svých podřízených s dobrými návyky ze Západu a jejich následné snížené poslušnosti. Dosavadní praxe různých podobných opatření vzešlých z pekingského politbyra však naznačuje motivaci ještě jednodušší. Školy jako počítače?

Letos v květnu například Čína zakázala ve státních institucích používání počítačového operačního systému Windows 8, oficiálně z blíže nespecifikovaných bezpečnostních důvodů. Na první pohled je paušální zákaz to nejlogičtější, co může rozumný vlastník PC udělat, chce-li si uchovat zdravý rozum: osmičky jsou určené především pro tablety a do „odladěnosti“ mají zatím hodně daleko. Hlavní smysl čínského manévru však byl jiný – Peking vytvořil prostor pro zavádění domácího softwaru, Čínského operačního systému (COS), jenž by jinak v konkurenci patrně neobstál.

V případě počítačových operačních systémů tak Peking velmi jednoduše dostal pod kontrolu značnou část aktivity obyvatel celé země. V případě EMBA by taková motivace mohla fungovat podobně. Boj s korupcí by tak čínským komunistům mohl posloužit podobně jako boj s terorismem různým vládám na celém světě: jako přijatelná záminka pro vyšší koncentraci moci ve vlastních rukou.

Kandidáti prestižního titulu vlastně platí školné za seznámení s důležitými lidmi z čínského veřejného sektoru. Boj s korupcí by čínským komunistům mohl posloužit jako záminka k dosažení vyšší koncentrace moci.

Kdo kam chodí studovat Nejoblíbenější destinace pro studium v zahraničí v absolutních číslech a procentech (rok 2013) Zdroj: Institute for International Education

Austrálie vede Procento cizinců z celkového počtu studentů

Zdroj: Project Atlas

Co se v Číně nesmí Vybrané příklady zákazů, které na Západě zřídka najdete • působení zahraničních konzultačních firem • pálení nekvalitního černého uhlí (od 1. ledna příštího roku) • použití OS Windows 8 ve státních institucích • studium EMBA (pro státní zaměstnance) • nejméně 2701 webových stránek (Google, Facebook, Yahoo, Twitter…) • řada filmů a televizních pořadů cizí provenience (The Dark Knight, The Big Bang Theory) • vstup na televizní obrazovku hercům, kteří porušili zákon • půst po období ramadánu • dlouhé vousy, šátky a závoje • pálení oděvu zesnulých

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče