Šifrou proti šmírákům

Jakub Křešnička 12. srpna 2013, 00:00
12. srpna 2013, 00:00

Zájem o zabezpečené telefony roste stejně jako o sledovací techniku. Šikovní obchodníci tak mohou vydělat dvakrát

Mazánek, Kolibřík, žrádlo pro psy anebo klasičtější „tady Orel“. Soudě podle okolností vzniku několika mediálních kauz z nedávných let by prodejci neodposlouchávatelných telefonů měli zažívat žně. Ve skutečnosti se však celý tuzemský trh šifrovaných telefonů pohybuje kolem pár desítek milionů korun. A má-li firma takový obrat, většinou se noviny z důvodu článků o ní nepřetrhnou. „Aktuálně bych celý trh se šifrovanými telefony odhadl na zhruba 35 milionů korun ročně, s prodeji okolo 500 kusů,“ říká Jiří Schmidt, šéf společnosti Probin, která podobně zabezpečené telefony nabízí.

O těch několik stovek zájemců a necelé čtyři desítky milionů korun se pere více firem. Kromě Probinu jde o šifrovacího velikána, českou společnost Circletech. Zatímco Probin podle Schmidta zatím prodával až sto telefonů ročně, Circletech jich na trh vypouští zhruba čtyřikrát tolik. Zbylých pár přístrojů si rozdělují menší firmy a doplňuje je nabídka společností, které dodávají místo zabezpečených telefonů šifrovací systém. Příkladem jiného přístupu je třeba portál Odposlechy.com, jenž spadá pod firmu Tango.

Sexy jako Nagyová Téma šifrovaných hovorů je stejně sexy jako kauza Nagyová a podobné aféry, v nichž se odposlechy objevily. „U podobných případů, jako byla loni kauza poslance Davida Ratha, registrujeme vždy nárazové zvýšení zájmu asi o třetinu. Jinak poptávka po šifrovaném volání i technice proti odposlechu roste stabilně, meziročně o patnáct až dvacet procent,“ říká Antonín Jelínek, manažer obchodního oddělení portálu Odposlechy.com.

Jana Nagyová, bývalá vrchní ředitelka kabinetu předsedy vlády, byla obviněna mimo jiné z toho, že nechala sledovat dnes již bývalou manželku expremiéra Petra Nečase. Kromě toho byla pro potřeby vyšetřování odposlouchávána i ona sama, podobně jako loni David Rath. Kdyby se ti dva počítali mezi lidi s „malým“, jak šifrovaný telefon nazývali bývalý pražský primátor Pavel Bém s lobbistou Romanem Janouškem, nemuselo se toho o nich vědět až tolik. Podle lidí z oboru se podobně chráněná skupina lidí se šifrovaným

Celý trh se šifrovacími telefony v Česku se odhaduje na 35 milionů korun a 500 prodaných kusů.

měl dostat k zisku tří milionů korun. Všechny uvedené firmy nicméně nabízejí také jiné produkty, přičemž šifrované telefony zodpovídají jen za menší část tržeb.

Jedním z důvodů pro nepříliš rychle rostoucí zisky uprostřed „boomu na trhu“ je zvyšující se počet firem v oboru. Druhým důvodem je klesající cena šifrovaných mobilů. Kdysi stály 200 tisíc, teď se dají sehnat i pod 30 tisíc korun. Samozřejmě se musí počítat i s měsíčním paušálem, který je například 1700 korun, což je další část tržeb pro firmy. Každému jeho právo Šifrované telefony se dají koupit jako jakýkoli jiný mobil. Nevedou se záznamy o kupujících, firmy ani nezkoumají motivy zákazníků.

Nikdo nedává vyplnit formulář s kolonkami typu „potřebuji utajit hovory před policií“ nebo „jsem terorista“. „Neexistuje, jak bychom mohli poznat, k čemu chce zákazník telefon používat. Zneužít k nekalým účelům se dá všechno. Já naše služby přirovnávám k práci pojišťovny. Lidé se před něčím chrání, aniž by si plánovali, že taková situace nastane,“ říká Schmidt z Probinu.

Podobné vysvětlení mají po ruce i ostatní prodejci. Na ochranu soukromí má právo každý. I kdyby jim mohl být nějaký člověk podezřelý, platí presumpce neviny a jednat musejí soudy. Případné omezení takto zajištěného soukromí nevoní ani lidem mimo obor. „Listovní tajemství je ústavně zaručené lidské právo, které se v dnešní době vztahuje i na komunikaci uskutečňovanou přes telefon nebo internet. Každý má právo přijmout taková opatření, aby k jeho komunikaci neměl nikdo nepovolaný přístup. Chápu, že to může ztěžovat práci policii nebo zpravodajským službám, neumím si ale představit, že by se právo chránit si obsah komunikace jakkoli omezovalo,“ tvrdí Jan Vobořil, právní expert z organizace Iuridicum Remedium, který se specializuje na ochranu osobních údajů a soukromí.

Zákazníky šifrovací techniky i telefonů lze rozdělit do několika skupin. Jde o státní instituce – státní správu, samosprávu, policii, tajné služby, politiky. Další skupinou jsou střední a větší soukromé firmy všeho druhu, které chrání své obchodní tajemství. Nejčastějšími klienty jsou stavaři, častí jsou i zájemci ze zdravotnictví. Dalšími klienty bývají advokáti, podnikatelé, manažeři i soukromé osoby. Hardware i s oftware Původně platilo, že šifrovaný telefon vypadá jako „hloupý“ mobil, který umí telefonovat a psát SMS. Podobně působí levnější zabezpečené přístroje Probinu či Circletechu. Přes zdání jednoduchosti ale zvládají i datová připojení, neboť hovor je možné šifrovat pouze digitálně. Kvůli právním předpisům v Evropě se nesmí manipulovat přímo s hlasem, hovor se tedy v takových telefonech převádí do dat a až ta se šifrují. Čtyři minuty šifrovaného hovoru představují zhruba jeden megabyte dat. Komunikace se chrání jen mezi systémy stejného typu.

V nabídkách firmy mají ovšem i chytré dotykové telefony. U Probinu jde o Samsung

S III přepracovaný s technologií Cryptosmart, kterou vyvinula francouzská armáda a následně ji uvolnila pro komerční využití.

Firmám poskytujícím tuto technologii udělují Francouzi licenci. Česká technologie CryptoCult konkurenčního Circletechu funguje na telefonech s operačním systémem Symbian a plánuje se také verze pro Android. Server Odposlechy.com nabízí software Silentel, jenž se dá nainstalovat do telefonů i tabletů většiny operačních systémů. Posledně jmenovaná společnost je zajímavá tím, že na svých webových stránkách kromě nabídky „chci chránit informace“ nabízí o kliknutí vedle i možnost „chci získat informace“. S jejich pomocí podobně jako u řady detektivních agentur člověk může sám sebe chránit a ostatní sledovat.

„Běžný obchodní model je, že společnosti nabízejí sledovací techniku i nástroje, jimiž se lze proti sledování bránit. Na šmírování tak vydělávají hned dvakrát. Nabízení takových produktů podle našich informací v Česku nijak postihováno nebývá. Je obtížně prokazatelné, že konkrétní výrobek má sloužit k páchání trestné činnosti,“ upozorňuje Vobořil.

Český trestní zákoník zná jen trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv. Například v něm chybí trestní úprava neoprávněných prostorových odposlechů. Na shromažďování odposlechů a jiných údajů se vztahuje zákon na ochranu osobních údajů. Ten se dá uplatnit, jde-li o systematické shromažďování odposlechů. Posuzování může bránit už to, když se argumentuje shromažďováním dat pro soukromou potřebu nebo výmluvou, že jde o náhodně získané údaje.

Smyšlené příklady Server Odposlechy.com má v nabídce například mikrodiktafony velikosti jeden a půl kostky cukru, které mohou fungovat jako štěnice v kancelářích zaměstnanců, zařízení pronesitelná přes detektor kovů nebo nahrávající záznam z tašky na notebook i přes rušičku. K dispozici je zařízení pro sledování vozidla, adaptér, který zaznamenává vše, co se napíše na klávesnici, software pro monitorování počítače a konečně i systém na sledování veškerých aktivit na chytrém telefonu.

Na stránce jsou i příklady z praxe, které ukazují, jak se sledovací prostředky dají využít.

Pro podezření majitelů firem na vynášení informací o klientech, práce zaměstnanců „bokem“, záznamy z obchodních jednání, mikochrana rodiktafonu jako „černé skříňky“ u právníka, podezírání partnerky či partnera z nevěry či kvůli strachu ze zneužívání dětí. Všechny jsou samozřejmě uvedeny s varováním: „Berte prosím na vědomí, že použití odposlechové techniky a zde uvedených postupů může být v rozporu s platnými právními předpisy. Všechny příklady jsou smyšlené a slouží pro studijní účely a pro orientaci v této problematice.“

Také byste „napíchli“ partnerovi či dítěti telefon, abyste mohli pro klid svědomí sledovat jejich veškerou aktivitu? Z telefonu si stáhnete prakticky cokoli – kontakty, fotky, videa, polohu telefonu, hlasové hovory, zprávy SMS i přes internet stejně jako odposlech okolního prostoru. Pořízení softwaru s kompletním zaškolením a provozem na rok vyjde na necelých 24 tisíc korun. „Nejsme povinni a ani nezkoumáme důvody, které klienta vedou k nákupu techniky. Ve své podstatě nabízíme zařízení a technickou konzultaci, kde se v naprosté většině případů nedozvíme, k čemu bude zařízení sloužit, a to ani rámcově,“ reaguje na otázky možného zneužití k nelegálnímu jednání manažer obchodního oddělení serveru Odposlechy.com Antonín Jelínek.

Punk je jinde S trochou ironie se dá říct, že kdyby byla bývala Nagyová o podobné nabídce věděla, nemusela se zaplést do obvinění ze zneužití vojenské rozvědky. Podobnými spekulacemi pak mohou být i informace objevující se o firmě Circletech. Dnešního velikána v prodeji šifrovaných telefonů kdysi založili „svérázní matfyzáci“, bývalý punker Jiří Šatánek a specialista na kryptografii Marian Kechlibar s pomocí andělského investora Alexandra Brányika. Firmu spustili v roce 2004 se šifrovanými SMS007, mezi varianty patřily i ty s přídomkem CzechTekk nebo Huli. Jedna měla pomoci chráněnému domlouvání ilegálních technoparty, druhá bránit uživatele marihuany.

Prodalo se ale jen pár licencí, na rozdíl od verzí Profi a Special, které uspěly mezi firmami a politiky. Punk je prostě jinde. Za zhruba

20 milionů pak firma vyvinula systém CryptoCult pro šifrování telefonu.

O firmě bylo slyšet, když prý v roce 2010 odolala nabídce BIS na nezdaněné peníze, aby jí vytvořila zpětná vrátka v systému a ona tak mohla šifrovanou komunikaci sledovat.

Znovu se o firmě hodně mluvilo letos, když ze společnosti odešel jeden z otců zakladatelů Šatánek. Mezi spolumajiteli se pak objevila firma Hightech investiční. Ta má stejnou adresu, jako advokátní kancelář bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce, odkoupení akcií zajišťoval u něj zaměstnaný advokát. V Hightech investiční jsou lidé, kteří se v Němcově okolí pohybovali i za jeho působení na ministerstvu spravedlnosti.

„Takový postup je standardní a nikoli výjimečný,“ uvedl Němec pro Hospodářské noviny s tím, že této firmě jeho kancelář poskytuje jen právní servis stejně jako jiným firmám. Podobně se do médií vyjadřoval Kechlibar, který na otázky týdeníku Euro neodpověděl.

Že Němcova kancelář produkty Circletechu využívá, může být jen shoda náhod. Že by Němec mohl se svým napojením na vysokou politiku i byznys přivést velké množství klientů, zůstává spekulací, kterou obě strany popírají.

Oprávněná paranoia Podobně se dá donekonečna spekulovat o tom, jestli člověka sledují, nebo ne. U firem dbajících na svá obchodní či výrobní tajemství se ale paranoia často vyplní. Při prohlídkách proti odposlechům se zhruba na každých 500 až 1000 metrech čtverečních štěnice najde. Rádiový odposlech je stále tou nejčastější formou. Aby ne, když profesionální zařízení, které bylo před šestnácti lety k mání za 50 tisíc, se dá dnes pořídit za třináct tisíc korun. Štěnice i kamery se navíc podstatně zmenšují a daleko lépe schovávají.

Stejně se ovšem rozvíjí i odhalování odposlechů.

Asi nejspolehlivější metodou je klasická fyzická prohlídka, kdy technici podezřelý prostor rozeberou a detailně prohlédnou. Detekční zrcadla s přísvitem pomáhají prohlédnout těžko dostupná místa, například podhledy v místnosti nebo podvozky u aut. Využívají se „kukátka“ s lasery, které odhalují mikrokamery. Jednoduché štěnice upozorní na adaptéry a scannery rádiového spektra s frekvencí od 10 kHz až po 3,66 GHz. Detektor nelineárních přechodů, který vypadá podobně jako zařízení pro hledání zlata na plážích, odhaluje vypnuté odposlechy.

„Štěnice dnes bývají odstíněné, pro jejich odhalení se používá termokamera. Podobá se variantě, která se využívá pro posouzení energetické náročnosti budov, je ale citlivější, zaměřuje se na menší součástky a má větší rozlišení,“ přibližuje Jiří Schmidt z Probinu.

Taková kontrola může podle tabulek vyjít až na 50 tisíc korun, ceny se liší podle náročnosti a velikosti prostoru. Při dlouhodobé spolupráci se dá cena snížit. Podle zkušeností Probinu zhruba třetina společností chce prohlídky opakovaně jako jistotu, že se odposlechy nevrátí. Podobné prohlídky u Probinu zodpovídají za významnou část tržeb.

Kontroly nabízí také portál Odposlechy.com. Kromě toho si ale zákazník může pořídit samotné přístroje na odhalování odposlechů.

Podle Jelínka je zájem o ruční detektory štěnic i kamer. „Vyzdvihnout bych chtěl především systém Druid-D06, jediné zařízení chránící proti všem odposlechům. Jedná se o přenosné zařízení založené na generování digitálního rušení současně s lidskou řečí. Účastníci jednání spolu mluví prostřednictvím sluchátek s mikrofony, které zároveň zakrývají rty,“ dodává Jelínek.

Elegantnější, zato dražší řešení jsou odstíněné jednací místnosti fungující na způsob Faradayovy klece. Jsou izolované od okolí a jejich funkčnost se pozná podle toho, že po zavření masivních dveří přestanou fungovat mobilní telefony nebo rádia. Dají se ve standardní velikosti pořídit za 1,2 milionu korun, cena však může přesáhnout i deset milionů. Najít se dají ve státních institucích, kde probíhají utajená jednání. Zákazníky jsou ale i výzkumné ústavy, které potřebují odstíněné laboratoře pro výuku nebo výzkum. Například firma Probin je staví zhruba tři roky a i díky nim Jiří Schmidt pro letošek předpovídá zhruba dvouapůlnásobný nárůst obratu firmy pro rok 2012, který by mohl dosáhnout 43 milionů korun.

Nejlepší je mlčet Pokud člověk prochází veřejně dostupné nabídky odposlouchávací techniky, kde je s trochou financování nakupování stejně snadné jako v běžných e-shopech, do šifrování by hned investoval. Pakliže se tedy nerozhodne netelefonovat nebo raději úplně mlčet. Základem totiž je, že musí důvěřovat přinejmenším firmám, které šifrovaná zařízení nabízejí. I servery, jejichž prostřednictvím utajená komunikace probíhá, mohou být „cinknuté“.

Tomu, kdo se bojí „zotročení“ telefonu, se doporučuje nedávat přístroj z ruky. Šmírovací software se totiž dá nainstalovat překvapivě rychle. A člověk to může nevědomky udělat i sám, když otevírá nedůvěryhodné přílohy e-mailů nebo MMS.

A když už máte pocit, že vás sledují? „Ten, kdo má pocit, že je sledován, se může obrátit na policii, na Úřad pro ochranu osobních údajů, v případě zaměstnanců na inspektoráty práce, případně lze problém řešit na základě ustanovení o ochraně osobnosti prostřednictvím soudu,“ uzavírá Vobořil z Iuridicum Remedium.

telefonem rozroste v Česku během letoška na pět tisíc členů. „Po kauze Nagyová zájem nerostl tak markantně. Sice stoupal, ale jako by už si Česko zvyklo. Lidé snad ty zprávy ani nečtou. Loni po kauze Rath byl zájem takový, že jsme fungovali tři měsíce prakticky v kuse,“ přibližuje vzrůstající odolnost na „kauzální výkyvy“ Schmidt. Možnosti se však rýsují i v zahraničí. Díky reportáži Reuters zaznamenala firma Probin zájem z Chorvatska, Maďarska, Rumunska i Litvy. Společnost Circletech zase kvůli aféře PRISM a s ní souvisejícím poklesem důvěry v americké produkty registruje poptávku zpoza oceánu. Sečtou-li se výkony tří nejznámějších firem v oboru (Circletech, Probin a Tango), pohybovaly se v roce 2011 okolo 45 milionů korun. Provozní zisky se většinou drží pod hranicí 1,5 milionu korun. Jen Probin byl před dvěma lety ve ztrátě přesahující půl milionu kvůli nákladům na stěhování kanceláří, letos by se

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Musíte si přečíst

Hollande kvůli útoku v Normandii zrušil středeční…

Soudce v USA udělil souhlas s miliardovým vyrovnáním…

Obrana obejde Českou zbrojovku, domlouvá obchod s USA

Vlaková přeprava ropy v USA stojí. Byl to omyl

Bitcoiny nejsou peníze, rozhodl americký soud

Česko bude mít svůj 24hodinový závod

Eva Liba: Snapchat nepochopí nikdo nad 30 let
Nejrychleji rostoucí sociální síť světa Snapchat sází jen na mladé, pro starší je extrémně nepřístupná. Microsoft ani Google to nedotáhli tak daleko, říká v pořadu Euro TV Eva Liba, social media manager společnosti Coca-Cola.
Zhlédnout další videa