Sháním investora. Zn.: Nutně

21. ledna 2013, 00:00 - Vadim Fojtík
21. ledna 2013, 00:00

Čtvrt miliardy korun. Tak vysoké závazky má v Česku, Polsku a na Slovensku uhradit skupina Energy Supplier No. 1 do konce ledna

Na první pohled zcela běžná situace. Máte firmu, počty jejích zákazníků rostou a vy se začnete zabývat myšlenkou na další expanzi. V bance vám nepůjčí, a tak hledáte „movitého“ investora. Stejná situace teď prý panuje ve společnosti České energetické centrum (ČEC). Tedy alespoň na první pohled. Na trhu ale kolují informace, že firma, která v tuzemsku prodává elektřinu a zemní plyn, bez investora nebude schopná dostát svým závazkům. Údajně musí do konce letošního ledna splatit až deset milionů eur, což je zhruba 250 milionů korun.

Chtějí moc Navzdory této skutečnosti usiluje o majetkový vstup do ČEC relativně vysoký počet zájemců. Na jejich seznamu mimo jiné figuruje i Pražská energetika. „Ano, jsme mezi zájemci,“ sdělil bez bližších podrobností mluvčí firmy Petr Holubec. Dalšími zájemci jsou například společnost Bohemia Energy či Centropol.

„Mateřská společnost Českého energetického centra, významná mezinárodní skupina Energy Supplier No. 1, podnikající mimo jiné v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku, obdržela v posledních měsících několik konkrétních nabídek od zájemců o koupi podílu ve společnosti,“ vzkázala před časem společnost ČEC. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že firma případné zájemce sama oslovovala. „Jenže v okamžiku, kdy se část z nich dozvěděla o aktuální ekonomické situaci ČEC a požadovanou cenu, z jednání o majetkovém vstupu rychle vycouvala,“ tvrdí zástupce jedné z nich. Jeho slova ostatně potvrzuje i Petr Paukner, majitel společnosti Carbounion Bohemia, jedné z oslovených společností. „Z analýzy, kterou jsme si udělali, vyplývá, že firma je již několik let po sobě ztrátová,“ konstatoval Paukner.

Zatímco v roce 2010 ČEC prodělalo 38 milionů korun, o rok později to bylo již 48 milionů korun. Ve ztrátě pohybující se v řádech několika desítek milionů korun mělo skončit i loňské hospodaření. Důvodů, proč se tak stalo, je několik. Například Paukner s odkazem na svoji analýzu tvrdí, že České energetické centrum platilo obchodníkům na provizích za každého nově získaného klienta vyšší částky, než jakých u něj posléze dosahovalo na maržích za prodej elektřiny a zemního plynu.

Moc citlivé, počkejte si Týdeník Euro zaslal vedení Českého energetického centra několik otázek, které se mimo jiné týkaly jmen konkrétních zájemců o podíl ve firmě a její skutečné ekonomické situace. Společnost sice nejprve prostřednictvím své mediální agentury vzkázala, že na otázky odpoví, po několika dnech ale zaslala e-mailem zprávu, ve které oznámila: „S ohledem na citlivost tématu se svým vyjádřením počkáme do doby, než bude prodej podílu definitivně potvrzen a management ČEC bude mít vše připraveno a promyšleno.“

Jenže dle informací, kterými týdeník Euro disponuje, bude muset vedení energetické společnosti začít vše chystat a promýšlet velmi rychle. Celkové závazky skupiny v České republice a na Slovensku údajně dosahují dohromady půl miliardy korun. I s polskou dceřinou firmou pak mají atakovat hranici jedné miliardy korun.

Poněkud v rozporu s těmito údaji je reakce ČEC na článek o chystaném prodeji celé firmy.

„S ohledem na dlouhodobou strategii společnosti expandovat na další zahraniční trhy a zvyšovat portfolio a kvalitu služeb pro své zákazníky nevylučuje vedení skupiny Energy Supplier No.1 vstup strategického partnera a odprodej minoritního podílu ve skupině,“ uvedla firma v prohlášení.

Zatím to spíš vypadá na nucený prodej.

Přitom právě přecenění sil při zahraničních expanzích je další z příčin, které stojí za prodělečným hospodařením firmy. To ostatně začínají pociťovat i její klienti v Česku. V tuzemských internetových diskusích se začínají množit stížnosti na to, že ČEC vrací přeplatky za odběr energií s několikaměsíčním zpožděním.

České energetické centrum má v tuzemsku zhruba 78 tisíc odběratelů elektřiny a 50 tisíc odběratelů plynu.

Zatímco v roce 2010 ČEC prodělalo 38 milionů korun, o rok později to bylo již 48 milionů korun

O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče