Severští premianti

13. ledna 2014, 00:00 - Slavoj Czesaný
13. ledna 2014, 00:00

K hlavním pilířům ekonomiky Finska patří kvalitní školství a výzkum

Finsko ve své hospodářské politice směřuje k několika hlavním cílům. Jedním z věcných záměrů je orientace na dosahování vnitřní a vnější finanční stability. Druhým významným cílem je navýšení a propojení zdrojů ekonomického růstu, které tvoří vysoká kvalita vzdělání, výkonnost výzkumu a špičková konkurenceschopnost dosahovaná jak na domácích, tak i zahraničních trzích zboží a služeb.

Finanční stabilita V porovnání s řadou jiných zemí eurozóny patří Finsko k menšímu počtu států, které praktikují obezřetnou makroekonomickou politiku směřující k dosahování hodnot, jež se příliš nevzdalují od vnitřní a vnější makroekonomické rovnováhy. Potvrzuje to statistická evidence, jež uvádí, že v předkrizové růstové fázi hospodářského cyklu v letech 2005 až 2008 se dluh vlády snížil ze 42 procent HDP na 34 procent HDP, a vytvořil se tak prostor pro nezbytné navýšení dluhu vlády v krizových letech 2009 až 2012. Dlouhodobý vývoj svědčí o tom, že se finské vládě daří udržovat jeden z nejnižších dluhů v rámci zemí eurozóny.

Obdobně příznivá situace v mezinárodním srovnání Finska je evidována i u meziročního deficitu veřejných financí, který se udržuje pod úrovní tří procent HDP, takže je plněno příslušné maastrichtské kritérium pro konsolidaci veřejných financí.

Pozitivní trend probíhá rovněž u běžného účtu platební bilance, jehož saldo se pohybuje v blízkosti hranice vnější makroekonomické rovnováhy. Ta signalizuje, že investiční aktivity jsou pokryty národními úsporami.

Kvalitní trh práce Finsko dosahuje v rámci mezinárodního srovnání komponent trhu práce nadprůměrných pozic vůči průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Patří k nim především míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která se i v roce 2012 udržela na pouhých 22 procentech z celkového počtu nezaměstnaných, zatímco průměr OECD činil 34 procent.

Obdobně příznivá je aktuální pozice Finska, co se týče míry zaměstnanosti, která činí 70 procent z celkového množství práceschopného obyvatelstva. Zaměstnanost žen dosahuje 68 procent, zaměstnanost seniorů 58 procent. Vysoká míra zaměstnanosti je doprovázena růstem mezd, což svědčí o dobré kondici trhu práce.

Veřejné výdaje na politiku zaměstnanosti byly v krizi vyšší u pasivních složek politiky,

tj. především na pokrytí nákladů na nezaměstnanost, které v roce 2012 činily 1,5 procenta HDP. Naopak v předkrizové fázi cyklu dominovaly výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, aby s předstihem napomáhaly rekvalifikacím a zvyšování dovedností v rámci celoživotního vzdělávání. Záměrem bylo s předstihem řešit restrukturalizační procesy a pokrýt mezery mezi nabídkou a poptávkou u hlavních typů profesí.

Dynamický výzkum Jedny z hlavních pilířů finské ekonomiky tvoří zdroje a výkonnost výzkumu. Špičková pozice v rámci mezinárodního porovnání je evidována u finančních zdrojů použitých ve výzkumu a vývoji, a to ve výši 3,5 procenta HDP, zatímco průměr OECD dosahuje jen 2,4 procenta HDP. Obdobně silnou pozici zaujímá počet výzkumníků na tisíc zaměstnaných osob, jenž je evidován ve výši 17 procent, přičemž průměr OECD je pouze poloviční.

Čtvrtá pozice na světě patří Finsku u úhrnného indexu inovační výkonnosti a pátá pozice u intenzity patentové činnosti. Přední postavení zaujímá Finsko také u indikátoru kooperace univerzit a podnikatelského sektoru, u dostupnosti rizikového kapitálu, u kvality ICT infrastruktury i ve výdajích na jednoho studenta.

V předkrizové fázi let 2004 až 2007 rostl HDP Finska velmi dynamicky, a to o 3,9 procenta ročně. K růstu přispívaly obdobně vysokými tempy hlavní komponenty poptávky, tj. spotřeba domácností, investiční aktivity a čistý vývoz. Napomáhala i vyváženost potenciálního a reálného produktu svědčící o adekvátním využití výrobních kapacit.

Podpůrnou roli měl z dlouhodobých faktorů ekonomického růstu nejen výzkum, ale i vysoká kvalita vzdělání. Ta je ve Finsku podle výsledků šetření OECD (PISA) jedna z nejvyšších na světě.

Finsko si udržuje příznivé postavení nejen v ekonomické oblasti, ale i ve srovnání neekonomických trendů a kvality života. Nadprůměrné charakteristiky dosahuje v hodnocení životního prostředí, zdraví obyvatelstva, životní spokojenosti a občanské angažovanosti.

O autorovi| Slavoj Czesaný • VŠE v Praze

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče