Šest let a nic

11. srpna 2014, 00:00 - HANA BOŘÍKOVÁ
11. srpna 2014, 00:00

Cestující z vlaku Comenius, který 8. srpna 2008 narazil do zříceného mostu, stále čekají na označení viníka

Šest let agonie. Jak jinak nazvat hledání příčin pádu mostu u Studénky. Osm cestujících v rychlíku Comenius zemřelo a stovka jich byla zraněna. Přeživší a rodiny mrtvých ztrácejí naději, že někdo pojmenuje viníka tragédie, která je stála blízké, zdraví či víru, že mohou bez obav cestovat dopravním prostředkem. 8. srpna 2008 narazil dálkový vlak v rychlosti 134 kilometrů do zříceného mostu krátce poté, co čtyři dělníci stavební firmy Bögl a Krýsl most zvedli a chtěli zasunout do původní polohy, když vybetonovali část nové mostovky.

Jistě, rozplétání technicky složité záležitosti není otázkou týdnů. Ani měsíců. Tři roky táhnoucí se soud, který má rozhodnout, zda a kdo z deseti obžalovaných nese za zřícení mostu trestní odpovědnost, je ale přece jen trochu moc.

Projednávání dva roky stálo kvůli znaleckým posudkům. Údajně se dlouho čekalo, až se podaří otevřít hard disk projektanta, což zvládl až kriminalistický ústav. Nic objevného se ale nenašlo. Od minulého roku probíhají výslechy znalců a rozsudek je stále v nedohlednu. Ten by postiženým umožnil domáhat se na viníkovi náhrad škod v civilních sporech, možná by jim i pomohl se s neštěstím po letech srovnat bez pachuti, že k havárii snad nakonec došlo z vůle boží. Nedošlo. Neštěstí způsobilo řetězení lidských chyb a především neuvěřitelný šlendrián.

Ti z cestujících osudného vlaku, kteří vydrželi a navštěvovali jednání soudu, odcházeli většinou znechuceni. Soudní znalci a právníci dvou stavebních firem se přou o to, zda za zřícení mostu může firma Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia), která odpovídala za založení mostu, nebo společnost Bögl a Krýsl, kterou si najala na úpravy ocelových částí mostu a na manipulaci s ním, jelikož sama neměla na takové práce potřebná oprávnění.

Před soudem se ukazuje, že při stavbě byly porušeny snad všechny možné předpisy a technologické postupy. Nutkavou otázkou ovšem stále zůstává, jak je možné, že někdo schválil a umožnil opravu mostu tímto způsobem a bez výluky nad vytíženou koridorovou tratí.

Selhali pravděpodobně všichni – investor, projektant, dozor, stavební firmy, stavební úřad a drážní orgány. Pojmenovat jejich chyby je důležité i proto, aby se podobná tragédie neopakovala. Pro postižené je ale nejpodstatnější, že most spadl a někdo by za to měl nést odpovědnost. Jinak se stanou obětí podruhé. Tentokrát systému.

O autorovi| HANA BOŘÍKOVÁ, borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče