Se Sovětským svazem na věčné časy?

27. května 2013, 00:00 - Vadim Fojtík
27. května 2013, 00:00

Nečas bude v Moskvě vysvětlovat vlažný přístup ke společnému jadernému výzkumu i k tendru na dostavbu Temelína

Když se v Moskvě roku 1946 zakládal Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV), byla to velká sláva. Mezi zakládajícími členskými státy bylo i Československo. O rok později bylo v Dubně u Moskvy vybudováno první výzkumné zařízení.

„Naše účast na tomto projektu byla od samého počátku pro tuzemskou vědu velmi důležitá, bez ohledu na tehdejší politickou situaci. Naši vědci se tak dostali k mnoha projektům a výzkumným programům, o kterých si v Čechách mohli nechat jen zdát. Za dlouhá desetiletí se jim i díky tomu podařilo získat ve světě jaderného výzkumu relativně velkou prestiž. Teď ale stát postupně tlumí veškeré příspěvky související s účastí českých vědců v institutu a hrozí reálné nebezpečí, že nás z této organizace vyhodí,“ tvrdí jeden z vědců oslovených týdeníkem Euro. Jméno si s ohledem na citlivost problému nepřál zveřejnit.

S jeho tvrzením však souhlasí i další kolegové. Vyloučí nás A jejich obavy potvrdil koncem března ve své parlamentní interpelaci určené premiérovi Petru Nečasovi i poslanec Ivan Ohlídal (ČSSD). Z dokumentu, kterým týdeník Euro disponuje, mimo jiné vyplývá, že stát utnul téměř veškerý přísun financí, čímž takřka znemožnil účast českých vědců na projektech uvedeného výzkumného ústavu.

České členství v SÚJV má na starost ministerstvo zahraničních věcí, z jehož rozpočtové kapitoly se platí náš každoroční členský příspěvek do této mezinárodní organizace. Odbornou gescí zase disponuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které českým zástupcům v SÚJV poskytovalo v rámci tříletého projektu finanční prostředky na cesty do Dubna i náklady na další náležitosti spojené s členstvím v tomto ústavu. Poslední takový projekt skončil ke konci loňského roku. Ministerstvo školství od té doby žádné další finanční prostředky na cesty vědců do Moskvy a podobně neposkytlo.

„To znamená, že se naši zástupci nemohou zúčastnit vědeckých aktivit a setkávání odborníků v Dubně jako dříve. V důsledku této činnosti bude ochromena naše participace na činnosti této významné vědecké organizace, což může vést až k ukončení našeho členství. To by bylo velkou ztrátou pro náš výzkum v oblasti jaderné fyziky,“ konstatoval v interpelaci poslanec Ohlídal. Ten rovněž argumentoval tím, že se výzkumná střediska vhodně doplňují s výzkumným zaměřením Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), jejíž je Česko rovněž členem.

Musíme šetřit Co na to premiér? Ten názor některých vědců a Ohlídala nesdílí. Ministerstvo školství prý neudělilo zmíněné finance kvůli tomu, že projekt SÚJV neuspěl ve veřejné soutěži programu resortu na podporu mezinárodní spolupráce a výzkumu.

„Podporu nelze přidělovat na základě administrativního či politického rozhodnutí, ale na základě kvality předloženého projektu,“ tvrdí premiér. Stát dle něj musí kvůli omezenému objemu finančních prostředků klást důraz na co nejefektivnější čerpání. Škoda jen, že se státní úředníci tohoto pravidla nedrží i ve všech podobných případech.

Ale zpět k tématu. Zhruba před rokem schválila vláda usnesení, které má za úkol mimo jiné zastavit růst nákladů České republiky na její členství v mezinárodních organizacích. Ministerstva zahraničních věcí a financí navíc mají ve druhém letošním čtvrtletí předložit společnou analýzu efektivnosti financí, které stát za tímto účelem vynakládá. Nečas v této souvislosti upozornil, že náklady na členství v jednotlivých organizacích rok od roku rostou. I z toho důvodu, že jednotlivé mezinárodní organizace mají stále vyšší finanční nároky na své členy.

Nutno poznamenat, že je to i případ Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.

V roce 2008 Česko přispělo na provoz SÚJV částkou 1,629 milionu dolarů, letos je to již 4,22 milionu a v roce 2015 to bude dokonce 5,58 milionu dolarů (skoro 113 milionů korun).

Nečas rovněž v odpovědi na Ohlídalovu interpelaci konstatoval, že se bude vláda zabývat posouzením, zda extrémně vysoké a rychle rostoucí náklady na naše členství v SÚJV - jak sám tvrdí v řádu sta milionů korun ročně - nebylo vhodnější využít jinak. „Tato částka je hrazena z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí a představuje náklady nejméně na pět průměrných velvyslanectví České republiky. V rámci nutností úspor ve státním rozpočtu je tak třeba hledat priority,“ dodal Nečas.

Putin bude kárat Uvidíme, zda předsedovi české vlády tento zamítavý postoj vydrží i v dalších měsících.

Premiér se totiž v brzké době chystá na oficiální pracovní návštěvu Ruska.

Nejprve se v Moskvě potká s premiérem Dmitrijem Medveděvem. Tady se žádné problémy a rozpory očekávat nedají, jednání bude zcela jistě v přátelském duchu. Jak by také ne, vždyť oba premiéři mají až překvapivě hodně společného, jejich pobyt ve vrcholné funkci se pomalu chýlí ke konci, a jak to vypadá, jsou za zenitem své politické kariéry. Další setkání, tentokrát v Soči s prezidentem Vladimirem Putinem, již pro Nečase tak veselé nebude. Dle zdrojů týdeníku Euro blízkých ruskému velvyslanectví v Praze je Putin, slušně řečeno, poněkud rozmrzelý z českého postupu v tendru na Temelín i z chabého zájmu o spolupráci na projektech SÚJV.

„Putin dá jasně najevo svoji nelibost s vývojem situace v těchto dvou oblastech. Bude žádat o větší vstřícnost a konec některých protiruských reakcí v souvislosti se soutěží o dostavbu Temelína a větší podporu české vlády v otázce SÚJV. Nečas bude rovněž upozorněn na to, že české firmy získávají v ruské federaci velké, miliardové zakázky, což by se mělo projevit větší vstřícností Česka v některých oblastech,“ dodal bez dalšího vysvětlení zdroj blízký ruskému velvyslanectví.

Ale zpět ke Spojenému ústavu jaderných výzkumů. Ten je i přes Nečasův postoj považován za jedno z nejlepších badatelských center v oblasti jádra na světě. Dnes se na jeho provozu podílí 18 členských států, rekrutovaných převážně z řad bývalých nebo nástupnických států někdejší RVHP. Od roku 1957 sloužil SÚJV jako protipól „kapitalistického“ CERN.

Dnes si obě organizace v některých oblastech výzkumu částečně konkurují, na některých projektech ale spolupracují. Kromě České republiky jsou členy obou badatelských organizací jen Slovensko, Polsko a Bulharsko. Tehdejší NDR ze SÚJV vystoupila krátce po sjednocení Německa, členství zrušilo i Maďarsko, které ale zvolilo formu dvoustranné spolupráce, především z finančních důvodů. Podobnou cestu si možná vybere i Česko, za ideální ji údajně považuje i premiér Nečas. Možná ale po setkání s Putinem změní názor.

Stát šetří, čímž takřka znemožnil účast českých vědců na projektech výzkumného jaderného ústavu v Dubně. Některé významné objevy SÚJV

1959 Nezářivé přechody v mezoatomech

1960 Antisigma-minus hyperon

1963 Prvek 102

1972 Regenerace buněk po zásahu radiací

1973 Zákon zachování počtu kvarků

1975 Jev uvěznění pomalých neutronů

1988 Pravidelnost v rezonantních formacích muonických molekul v deuteriu

1999-2005 Těžké prvky 114, 116, 118, 115 a 113

2006 Chemická identifikace prvku 112

2010 Prvek 117

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče