Sbohem, civilizované Polsko

14. prosince 2015, 00:00 - Daniel Deyl
14. prosince 2015, 00:00

Strana Právo a spravedlnost chce ústavním pučem získat neomezenou moc – a většině Poláků je to docela jedno

Klasicistní zámeček, symbolicky stojící ve varšavském centru na půli cesty mezi zahradami sídla předsedy vlády a policejním velitelstvím, byl 2. prosince svědkem neobvyklého výjevu. Zhruba pět stovek lidí se sešlo před kovanou bránou s červenobílým nápisem Trybunał Konstitucyjny a skandovalo slogany „Zachraňte Polsko“ a „Zachraňte ústavu“. Pozoruhodný na tom byl fakt, že šlo o dva znepřátelené hloučky demonstrantů; zachránit Polsko a zachránit ústavu byly v jejich očích dvě docela odlišné věci.

K tak paradoxnímu stavu věcí je naneštěstí dobrý důvod. Polský ústavní soud se na začátku prosince stal nejčerstvějším terčem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) – a zároveň patrně poslední překážkou – v jejím tažení za uchopením neomezené moci. Poté, co na jaře kandidát PiS Andrzej Duda nečekaně vyhrál prezidentské volby, zvítězila strana sdružená kolem Jarosława Kaczyńského 25. října ve volbách parlamentních tak výrazně, že mohla sama sestavit vládu. Od té doby se v Polsku začaly dít věci, z nichž jde mráz po zádech.

Vláda Kaczyńského

Již v první půli listopadu nadzvedla nejedno obočí skutečnost, že jednáním o složení kabinetu velel namísto designované premiérky Beaty Szydłové partajní boss Kaczyński.

„Nebude to vláda jednoho člověka, nýbrž vláda Práva a spravedlnosti,“ nechal Kaczyński vzkázat novinářům. Šestnáctého listopadu převzala Szydłová a spol. své exekutivní funkce – a události dostaly ohromující spád.

Hned na druhý den vyšel z vězení jistý Mariusz Kamiński. Odpykával si tříletý trest za to, že v čele protikorupčního úřadu CBA (v době koaliční vlády vedené PiS v letech 2005 až 2007) z něho de facto vytvořil špionážní organizaci, již používal k soukromým účelům. Sedmnáctého listopadu jej prezident Duda nečekaně omilostnil. Takový pardon obvykle ospravedlňují humanitární důvody; zde tomu bylo jinak.

Hned následující den, 18. listopadu, si podle informací deníku Gazeta Wyborcza Duda pozval do své rezidence velitele všech čtyř hlavních zpravodajských služeb. Něco přes hodinu tam jednali nejen s prezidentem, nýbrž i s premiérkou Szydłovou a především s Kaczyńským. Týž večer všichni čtyři generálové – oficiálně nezávisle na sobě – podali demisi. O několik hodin později nastoupil do funkce koordinátora zpravodajských služeb, jenž bude všechny čtyři dosavadní funkce kumulovat – kdo jiný –, Mariusz Kamiński.

Usvědčený zločinec v čele tajných služeb není zdaleka jediným kontroverzním členem vlády Beaty Szydłové. Během kampaně budoucí premiérka několikrát výslovně slíbila, že nedá žádnou funkci jistému Antonimu Macierewiczovi. Někdejší náměstek ministra obrany (jeho největším úspěchem bylo zlikvidování vojenské rozvědky) je považován za náboženského fanatika (do politiky jej dostalo spojení s ultrakonzervativním Radiem Maryja), konspiračního teoretika par excellence a nebezpečného pošuka obecně. Sešel se však den se dnem a Macierewicz je ministrem obrany.

A vláda se začala činit pěkně od podlahy.

Jako první pocítili její tvrdou ruku šéfové několika velkých státních firem. Energetická společnost Tauron ohlásila minulý týden dvanáctiprocentní meziroční růst zisku, což předčilo odhady trhu; týž den však dozorčí rada bez udání důvodu odvolala CEO Jerzyho Kurellu. Minulý týden odstoupil na nátlak vlády i Andrzej Klesyk, šéf největší středoevropské pojišťovny PZU. Krzysztof Zamasz, boss druhé největší polské utility Enea, podal demisi v prvním prosincovém týdnu. Podobně se vedlo i generálním ředitelům polských drah PKP a další státní energetické firmy Energa. Předpoklad, že uvolněná místa obsadí lidé především loajální PiS, se přitom blíží jistotě, napsal ekonomický list Puls Biznesu.

Mezitím se vláda pustila do své dosud nejvyšší hry – o ústavní soud. Svůj nezanedbatelný podíl na jejím rozehrání mají všichni, kromě Kaczyńského a spol. i předcházející vláda Ewy Kopaczové (pravé ruky expremiéra Tuska, jenž slouží v Bruselu) a do jisté míry i ústavní soudci sami.

Prosincoví soudci

Všechno začalo 8. října, kdy Sejm, v němž tehdy ještě měli hlavní slovo lidé kolem Tuska a Kopaczové, zvolil pět nových ústavních soudců.

Na první pohled je to volba logická – devítiletý mandát končí letos právě pěti soudcům. Problém je v tom (jak to alespoň vidí sám ústavní soud), že tři soudci končili již v listopadu a dva až v prosinci. Ačkoli polská ústava je na udávání příslušných časových lhůt skoupá, soud řekl, že Tuskovi lidé správně zvolili tři soudce, kteří měli nahradit končící v listopadu. Naopak neměli co volit další dva „prosincové“.

Jestliže však první rána pod pás tentokrát vyšla z řad bývalé vlády, strana PiS se v tomto ohledu překonala. První se vyznamenal prezident Duda, který měl od 8. října čas na jmenování nových soudců (pravidla velí, že sudí navrhuje premiér, Sejm je potvrdí a prezident jmenuje), ale prostě je nejmenoval. Nový Sejm pak zvolil pět jiných soudců (jak později řekl ústavní soud, opravovat chyby starého Sejmu musí právě ústavní soud, nikoli Sejm).

Tady se ona story začíná zamotávat. Ve čtvrtek 3. prosince měl ústavní soud rozhodnout, jestli původní volba (zvolení pěti soudců starým Sejmem) byla košer, čili nic. Nový Sejm z jakéhosi důvodu čekal se svým výše popsaným protitahem až do 2. prosince – ale pak začal aparát PiS jednat rychle. Ještě druhého kolem půlnoci přivezly vládní limuzíny zvolené soudce do Dudovy rezidence, kde je prezident jmenoval – několik hodin po jejich zvolení a několik hodin předtím, než měl ústavní soud rozhodovat o legálnosti jmenování lidí, které oni sami nahradili. Jmenovaní soudci byli jen čtyři, poslední soudkyně se dočkala jmenování až minulou středu, ale to na věci nic nemění. Vládní limuzíny ráno dovezly nové soudce rovnou do práce, aby rozhodli, jestli jsou jmenováni správně.

Ústavní soudci se v tu chvíli rozhodli hrát chytrou horákyni. Namísto aby své nové kolegy vyhnali bičem, přidělili jim v budově kanceláře – ovšem bez možnosti soudit do doby, než se krize vyřeší.

V nejdůležitějším bodě jednání, jež se týkalo pro změnu legálnosti volby Dudou již jmenovaných soudců, však soud minulou středu PiS nevyhověl. Řekl, že zákon, jímž si nový Sejm jmenování této čerstvé várky sudích umožnil, je protiústavní. Prezident Duda – jinak doktor práv z Jagellonské univerzity ve službách strany nazvané Právo a spravedlnost – vzápětí prohlásil, že „své“ soudce považuje nadále za právoplatně jmenované a basta. Za Dudu se postavila v pátek i vláda, která oznámila, že ústavní soud není kompetentní rozhodovat v pěti členech, a proto jeho výrok neplatí.

Proč se PiS rozhodla takto tlačit na pilu? Odpověď je schovaná v jednacím řádu ústavního soudu. Tři jeho soudci končí během následujícího půldruhého roku. Až je vláda jmenuje, měla by v nejvyšší justiční instituci osm svých lidí. Vtip je v tom, že další soudce bude mít šanci volit až v roce 2019, tedy v roce, kdy se budou konat parlamentní volby, na jejichž výsledek PiS nemůže spoléhat. Potřebuje tedy nyní protlačit svých pět soudců do funkcí stůj co stůj, jinak jí může ústavní soud házet klacky pod nohy po celou dobu jejího vládnutí.

Zbývá poslední otázka, k čemu PiS naprostou loajalitu ústavního soudu potřebuje. Některé plánované ekonomické reformy mohou Polsko dostat na cestu směřující mimo Evropskou unii, na což by jiní než bezmezně loajální soudci nemuseli slyšet. Totéž platí o možných budoucích opatřeních směřujících ke konsolidaci moci v rukou PiS. Již dnes je zřejmé, že v ochotě zajít v tom smyslu velmi daleko se PiS mnoho neliší od maďarského premiéra Orbána nebo tureckého prezidenta Erdogana.

Přezbrojení armády

A nakonec nelze podcenit ani motiv prozaičtější než vylepšení života chudých Poláků, o němž v předvolební kampani tak často mluvila Beata Szydłová: osobní prospěch. Již zmiňovaný ministr obrany Antoni Macierewicz nechal těsně po příchodu do úřadu zrušit již hotové tendry na nákup vrtulníků Airbus Group SE a raketového systému Patriot od amerického Raytheonu, celkem v hodnotě plus minus pět miliard dolarů. Je možné, že další budou následovat. Dohromady chce jeho ministerstvo vynaložit na přezbrojení polské armády tučných 38 miliard dolarů. Blízkost takových peněz svede leccos.

Na pěti stovkách lidí z úvodu textu demonstrujících před ústavním soudem je však zajímavá ještě jedna věc: že jich bylo pouhých pět set. Přes zmiňované excesy PiS její podpora u veřejnosti během tří týdnů její vlády nijak viditelně nepoklesla. Po minulé vládě se mnoha Polákům prostě nijak nestýská, říká Maciej Kisilowski, jenž přednáší právo na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Pro server Politico napsal: „Je to nepříjemná otázka. Jak jsme mohli dopustit, aby tolik našich lidí vnímalo liberální demokracii a právní řád jako nesnesitelně nespravedlivé?“ Uspokojivou odpověď marně hledají zbývající liberální demokraté nejen v Polsku.

Co chtějí Kaczyńského lidé udělat:

Během první 100 dnů vládnutí (jejich uplynutí připadá na 23. únor) slíbila premiérka Beata Szydłová splnit následující: • zrušení zákona z roku 2012, jenž postupně zvyšuje důchodový věk až na 67 let; vláda chce vrátit 60 let pro ženy a 65 pro muže • zvýšení nezdanitelného osobního příjmu

o 160 procent na osm tisíc zlotých ročně • 500 zlotých příspěvku na každé dítě pro rodiny

s alespoň dvěma dětmi • veškeré léky zdarma pro lidi starší 75 let • minimální hodinová mzda 12 zlotých Dále vláda chce (bez časové specifikace): • snížit daň z příjmu malých firem z 19 na

15 procent • získat 23 miliard zlotých ročně lepším výběrem

daní • získat pět miliard zlotých ze zvláštní bankovní

daně • získat 3,5 miliardy zlotých ze zvláštní daně vyměřené maloobchodním řetězcům (nově oproti kampani chce daň vyměřovat podle objemu tržeb, nikoli podle plochy prodejních prostor) • odněkud (patrně zvýšením rozpočtového deficitu, jenž hrozí přerůst čtyři procenta) si napískat zbývajících nejméně 3,5 miliardy zlotých na financování výše uvedených sociálních opatření, která podle odhadu ekonomů budou stát 35 miliard zlotých ročně • přivést do polské ekonomiky jeden bilion zlotých především z evropských fondů a programu centrální banky LTRO (jenž by měl umožnit levně financovat firemní úvěry, aniž by se to účetně projevilo na státním rozpočtu) • zvýšit počet aktivních vojáků ze 100 tisíc na

150 tisíc • požádat NATO o vybudování americké vojenské

základny na polském území A co už stihla: • oznámit, že nebude respektovat rozhodnutí předcházející vlády přijmout po dohodě s ostatními zeměmi Evropské unie 4500 až sedm tisíc uprchlíků z Blízkého východu • zrušit systém rotace předsednictví

parlamentních výborů mezi vládou a opozicí • zrušit již dohodnutý nákup zbraní z Francie a USA za celkem 3,4 miliardy dolarů (a několik domácích výběrových řízení v různých stadiích dokončení) • znovu otevřít vyšetřování pádu letadla v ruském Smolensku, při němž zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński • požadovat trestní stíhání expremiéra (a současného šéfa Evropské rady) Donalda Tuska • v nejméně třech případech porušit předvolební

sliby stran personálnho obsazení kabinetu • na hodinu vyhodit čtyři nejdůležitější muže polské bezpečnosti a nahradit je čerstvě omilostněným zločincem • zrušit státní financování umělého oplodňování

Polsko v číslech

Údaje se vztahují k první polovině roku 2015

Počet obyvatel 38 480 000

Meziroční růst HDP (v %) 0,9

Nezaměstnanost (v %) 9,7

Inflace (v %) –0,5

Klíčová úroková sazba (v %) 1,5

Výše státního dluhu vyjádřená 50,1

jako procento HDP

HDP na hlavu 23 952 USD

(podle parity kupní síly)

Výnos z desetiletých vládních 2,91

dluhopisů (v %)

46 % o tolik byl loňský HDP vyšší než v roce 2005, ale mzdy jsou přitom na třetině německých a chudoba se zvyšuje.

10 je členů rady centrální banky – osm z nich napřesrok v únoru skončí, nové jmenuje prezident Andrzej Duda.

15 je soudců ústavního soudu – v současné době jich funguje jen deset, status pěti soudců zmiňovaných v textu je sporný, během 18 měsíců se budou měnit další tři soudci včetně současného předsedy.

O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče