Sázka na Sobotku

19. listopadu 2012, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
19. listopadu 2012, 00:00

Využijte snížení daní, když vám je sociální demokracie nabízí. I tři roky stojí za to

Volte sociální demokracii. Takovou radu by asi většina čtenářů od týdeníku Euro nečekala. Týká se ale těch z vás, kteří chcete sice jen nakrátko, ale přesto daňově optimalizovat své výdělky. Po Novém roce propukne i přes kritiku odborné veřejnosti a odpor poloviny politického spektra naplno důchodová reforma.

Vzhledem k tomu, že levicová politická scéna hrubě nespokojená s její podobou tvrdí, že reformu zruší, jakmile vyhraje volby, a protože je vysoce pravděpodobné, že od voličů mandát opravdu dostane, míníme, že vyvést tři procenta z hrubých výdělků ze státního přerozdělovacího mechanismu by se mělo lidem vyplatit. Když nic jiného, uspoří si na svůj účet pěkných pět procent z mezd, která jim nikdo nevezme. K opt-outu musí totiž každý povinně dospořit další dvě procenta z hrubého platu.

Socdem: O peníze nepřijdete Všichni výdělečně činní lidé si už několik týdnů lámou hlavu, zda využít nabídky vstoupit do nově vzniklých penzijních fondů. Zleva zprava je masírují články a reklamní aktivity finančních společností, které s různou dávkou upřímnosti informují o výhodnosti nového systému. Obecně lze ale seriózně říci jen to, že opt-out by se měl vyplatit lidem, kteří nadprůměrně vydělávají a jsou mladí, aby se jim jejich úspory mohly zhodnocovat po dlouhá léta. Nicméně dle různých propočtů pro hrstku těch, kteří vydělávají nad sto tisíc korun měsíčně, by měl být druhý pilíř výhodný, i kdyby měli již jen dva roky do důchodu.

S vidinou maďarského příkladu se také nedá spolehnout na obecný předpoklad, „že socani si reformu zrušit netroufnou“. „Záměrem sociální demokracie je minimalizovat negativní dopad tzv. druhého pilíře na celý důchodový systém a také na státní rozpočet.

Dosáhnout jeho postupného splynutí se třetím pilířem v jediný spořicí systém a tím i plné finanční nezávislosti průběžného prvního pilíře.

Proto chceme stávající druhý pilíř penzijní reformy po volbách do Poslanecké sněmovny zrušit. Tento požadavek patří k pěti prioritám sociální demokracie v sociální oblasti. Vznik druhého pilíře nebyl založen na širší politické dohodě a ČSSD vždy hlasovala proti jeho zřízení,“ zopakoval týdeníku Euro předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

Zároveň ale garantuje, že lidé o své peníze nepřijdou. „O tyto úložky občané samozřejmě nepřijdou. Zvažujeme několik možných technických řešení: umožnit účastníkům druhého pilíře úplný návrat do prvního pilíře. Zablokovat vstup nových účastníků do druhého pilíře. Zrušit převod tří procent příspěvků účastníků z prvního do druhého pilíře s tím, že si účastníci své naspořené prostředky převedou do třetího pilíře,“ vysvětluje Sobotka.

To znamená, že lidé, kteří se pro nové důchodové spoření rozhodnou, by si mohli připsat mimořádnou úsporu na penzijní připojištění.

Například člověk s průměrným platem 25 tisíc korun by ročně navíc ušetřil devět tisíc korun. Počítejme přitom, že bude trvat zhruba tři roky, než sociálnědemokratická vláda druhý pilíř zruší. Poslanecké volby mají být na jaře roku 2014, pak chvilku trvá, než si noví ministři v úřadech zvyknou – cca do konce roku – a zhruba za rok mohou legislativní úpravy vstoupit v platnost. Uvedený zaměstnanec by tedy mohl na svůj účet odklonit 27 tisíc korun. Ten, kdo bere hrubého pětapadesát tisíc, by své penzijní připojištění jednorázově posílil o necelých 100 tisíc korun a zaměstnanci se stotisícovým platem by úspory vzrostly o 180 tisíc korun. Neuvažujeme přitom žádné zhodnocení nastřádaných úložek, ale na druhou stranu ani poplatky za režii a převody peněz.

Pokud by zůstal v platnosti princip, že za každý rok účasti ve druhém pilíři se procentní výměra důchodu násobí koeficientem 1,2 procenta, zatímco normálně je to 1,5 procenta, lidem by za tyto tři roky nebyl státní důchod nijak podstatně krácen. U průměrného celoživotního příjmu 25 tisíc korun by penze klesla o 130 korun měsíčně, při výdělku 55 tisíc by to bylo o dvě stovky a u velmi dobře postaveného zaměstnance s celoživotním výdělkem 85 tisíc by se důchod krátil o necelé tři stovky. Samozřejmě za předpokladu, že pro výpočet penze platí nynější pravidla.

Výhody jen pro desetinu žen Je to ale trochu vabank. Platí to, jen budou-li splněny dvě nutné podmínky: příští vládu složí sociální demokraté a zároveň dostojí svému slibu. „Samozřejmě že případné zrušení druhého pilíře ze strany možné budoucí vlády, ať už jakékoli, podstatně mění výhodnosti celé reformy. Nicméně nebylo a není naším cílem počítat výhodnost dvou- či tříletého experimentu, nám šlo o dlouhodobé efekty reformy.

Pokud by penzijní fondy fungovaly třeba jen tři roky, jejich výsledky by určitě byly horší a hůře předvídatelné, než kdyby jejich činnost trvala desítky let. V prvních letech budou mít fondy vyšší náklady, a navíc pokud by se schylovalo k případnému konci reformy, fondy by musely prostředky,zlikvidnit‘, což by dále snížilo jejich výnosy. Další problém může být v převádění prostředků z fondu do fondu (či zpátky státu?) – za jaké poplatky, v jakém termínu? Zkrátka rušení reformy po několika letech by bylo škodlivé pro všechny, ale odhadovat nějaká čísla by bylo nezodpovědné,“ namítá ekonom Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií FSV UK.

Spolu s kolegou Jiřím Šatavou připravil na půdě think tanku IDEA studii, jež vyporeport čítává, jakým lidem by se měl vyplatit vstup do druhého pilíře. A došli ke smutným zjištěním: výhodný je jen pro zhruba polovinu mužů a třetinu žen, a to těch s nadprůměrnými příjmy. Nicméně pro většinu příjmových skupin by byl přínos poměrně nízký. Jen třicet procent mužů a desetina žen může očekávat profit alespoň ve výši tří dnešních měsíčních platů.

Největšího přínosu se dle závěrů této studie mohou nadít mladí muži v nejvyšším mzdovém decilu (od platu třicet šest a půl tisíce měsíčně výše). Státní důchod by si zvýšili o částku ve výši tří až pěti procent mzdy.

Naše analýza ukazuje, že při čistě účetním pohledu na přechod do druhého pilíře a při abstrahování od averze k riziku by přechod do nového systému měla zvolit podstatná část mužů ve věku do 40 let. S rostoucím věkem by pak postupně měl růst příjem, při němž je ještě přechod výhodný, ale dva nejvyšší příjmové decily mužů by přechodem (mírně) získaly i v těsně předdůchodovém věku. Celkově by do nového systému podle této úvahy měla přejít zhruba jedna polovina mužů. U žen je křivka,výhodného‘ přestoupení do nového systému nižší: přechod je výhodný v celém věkovém profilu jen pro nejvyšší decil, výhodnost pak poměrně rychle klesá s klesajícím příjmem a pro polovinu žen není přestup výhodný nikdy. Celkový počet žen, jimž by se měl vyplatit, lze odhadnout na 25 až 30 procent,“ upřesňují autoři studie.

Stát nikomu v ničem nepomůže Ostatně penzijní reforma měla hlasité zastánce jen mezi členy kabinetu. Odborná veřejnost byla z její dlouho diskutované podoby nakonec vesměs zklamaná a někdy i více než to. „Česká reforma je hodně opatrná, zřejmě v (oprávněném) očekávaní odporu ze strany politiků, kteří reformě nevěří či nerozumějí (nebo je prostě nezajímá, protože jsou v důchodovém věku), ale i veřejnosti, která je finančně velmi lehkovážná, ale přitom nedůvěřivá.

Opatrná reforma ale bude mít jen malé efekty na budoucí vývoj důchodového systému a bude také zbytečně drahá, protože náklady se budou rozkládat na menší počet účastníků. Dalším specifikem je kombinace fondu v druhém a třetím pilíři, s různými druhy statní podpory. Někdy to vypadá, jako bychom se snažili vytvořit ten nejsložitější a nejdražší systém na světě,“ vypočítává ekonom Schneider.

Stejně tak představitelé bankovních či pojišťovacích skupin výslednou podobou reformy nadšeni nejsou, přestože z pohledu levicové veřejnosti je celá změna penzijního systému motivovaná především snahou přilepšit finančníkům do kapes. Do druhého pilíře se nakonec pouští osmička penzijních společností, a to prý většinou hlavně jen proto, aby finanční společnosti nepřišly o klienty a mohly jim nabízet kompletní portfolio produktů. Navíc tu stále existuje alespoň malá šance, že fondy se chytí, lidé si je oblíbí a spoření v nich bude jednou z posledních možností, kam budou schopni ještě nějaké peníze dávat.

Finanční poradci a zprostředkovatelé využívají všudypřítomné kampaně a jejího hlavního motta, totiž hrozby, že se lidé v budoucnu rozhodně nemají spoléhat, že by jim stát v seniorském věku zajistil důstojné přežití. Lapaným ptáčkům se pak snaží vnutit různé jiné a především pro jejich výdělky vhodnější produkty. Provize za sjednání důchodového spoření může ze zákona totiž dosáhnout maximálně 830 korun (3,5 procenta průměrné mzdy), což je nesrovnatelné s odměnou za životní pojistku či podílové fondy. Ty se mohou pohybovat až v desítkách tisíc.

Přestože nespokojenost je téměř obecná, získává si reforma, jak vyplývá z dosavadních poznatků představitelů penzijních fondů, příznivce mezi mladými lidmi. Ti totiž uvažují podobně jako my v úvodu článku: berou prý opt-out jako jednu z mála možností, kdy mohou aspoň něco – tedy tři procenta z mezd – uloupnout státu.

Takže: Go for it!

Srovnání výše důchodu

Výše státní penze ve srovnání s důchodem při tříletém opt-outu (v Kč)

Průměrný osobní vyměřovací základ (průměrný celoživotní výdělek) 25 000 55 000 85 000

Základní výměra důchodu 9 % z průměrné

mzdy: 2 270

1. redukční hranice 11 060 11 060 11 060

Do 2. redukční hranice 3 624,4 11 424 19 224,4

Součet 14 684,4 22 484,4 30 284,4

Procentní výměra důchodu (1,5 % za 45 let pojištění, celkem 67,5 %) 9 911,97 15 176,97 20 441,97

Státní důchod (základní + procentní výměra) 12 182 17 447 22 712

Tříletá účast ve II. pilíři

Procentní výměra důchodu (1,2 % za tři roky a 1,5 % 9 779,81 14 974,61 20 169,41

za 42 let, celkem 66,6 %)

Státní důchod celkem (základní + procentní výměra) 12 050 17 245 22 440

Rozdíl –132 –202 –272

předpoklady: průměrná mzda v letošní výši 25 137 Kč, odchod do důchodu po roce 2015, 45 let pojištění, do 1. redukční hranice (44 % z průměrné mzdy) se započítává

100 %, do 2. redukční hranice (4násobek průměrné mzdy) se započítává 26 %

pramen: vlastní propočty

Co musíte vědět o penzijní reformě I. pilíř: průběžný státní systém • Provozuje jej Česká správa sociálního zabezpečení • Založen na přerozdělování vybraných odvodů, respektuje hlavně princip solidarity a po posledních úpravách se o něco málo zvýšil princip zásluhovosti • Odvody z mezd dosahují 28 % (6,5 % hradí zaměstnanec, 21,5 % zaměstnavatel) • Loni dosáhly příjmy 320 miliard Kč, výdaje na dávky 360 miliard, čímž se dostal účet do čtyřicetimiliardového deficitu • 80 % výdajů jde na starobní důchody, zbytek na invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí • Průměrný starobní důchod loni dosáhl 10 543 Kč, což je zhruba polovina průměrné čisté mzdy • Po vstupu do II. pilíře se odvody snižují na 25 %

II. pilíř: individuální fondový systém • Začne fungovat od roku 2013 • Budou ho provozovat nově vzniklé penzijní společnosti s licencí ČNB, které musejí do dvou let získat minimálně 50 tisíc klientů • Budou provozovat čtyři typy fondů s různou investiční strategií (dynamický, vyvážený, konzervativní a státních dluhopisů) • Vstup je dobrovolný do 35 let, do 30. června 2013 se mimořádně mohou přidat i starší lidé • Rozhodnutí o vstupu je ale nevratné • Z prvního pilíře se vyvedou 3 % ze mzdy, podmínkou je dospořovat další 2 %, celkově tedy sociální odvody stoupnou na 30 % • Po vstupu do důchodu si klienti mohou vybrat mezi doživotní rentou, či výplatou na 20 let, která podléhá dědění

III. pilíř: dobrovolné spoření se státní podporou • Dosavadní fondy penzijního připojištění se mění na tzv. transformované, nově lze do nich vstoupit pouze do konce letošního listopadu; zachovávají garanci minimálně nulového zhodnocení • Od ledna začnou fungovat nové účastnické fondy s různou investiční strategií, a tedy rizikovostí; nebude v nich platit garance aspoň nulového zhodnocení • Oba typy fondů budou i nadále se státním příspěvkem, ale mění se jeho výše od 90 Kč při pravidelné měsíční úložce ve výši 300 Kč až po 230 Kč při úložce 1000 Kč a více • Zachována bude i možnost snížení základu daně ročně až o 12 000 Kč • Případný příspěvek zaměstnavatele je do 24 000 Kč ročně osvobozen od daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění

Studie think tanku IDEA: Druhý pilíř je výhodný jen pro zhruba polovinu mužů a třetinu žen, a to těch s nadprůměrnými příjmy. Nicméně pro většinu příjmových skupin by byl přínos poměrně nízký Pozitivní příklady penzijních systémů ve světě

Nizozemsko • I. pilíř zajišťuje rovnou sazbu důchodu z veřejného důchodového pojištění • Podmínkou je ale 50 let příspěvků do průběžného pilíře (15–65 let), jinak se důchod za každý rok o 2 % snižuje, a to i za roky studia • II. pilíř tvoří zaměstnanecké fondy, které nejsou povinné, ale tradiční. Proto v nich spoří zhruba 90 % zaměstnanců • III. pilíř: soukromé daňově zvýhodněné spoření • Penze typicky dosahuje 70 % poslední mzdy, třetinu tvoří rovný státní důchod • Soukromé fondy v Nizozemsku drží nejvyšší aktiva ze všech členských zemí OECD (138 % k HDP)

Švédsko • I. pilíř: 16 % mzdy na virtuální účet v průběžně financovaném systému, z něj se vyplácejí dávky odvozené od celoživotních příjmů od 16 let věku • II. pilíř: 2,5 % ze mzdy povinné kapitálové spoření • III. pilíř: zaměstnanecké fondy (spoří v nich více než 90 % zaměstnanců) • Stát garantuje minimální penzi financovanou z daní (nárok mají osoby žijící v EU minimálně po 40 let, ve věku minimálně 65 let) • Existuje možnost spořit si individuálně – daňové zvýhodnění • Důchodový věk je minimálně 61 let (pro I. a II. pilíř), je ale možné se rozhodnout pro pozdější odchod (nárok pracovat do 67 let) • I. pilíř je průběžně balancován (indexace budoucích důchodů), takže není třeba zákonných parametrických změn systému; vše přednastaví každoroční úprava

Austrálie • V roce 1992 byl vytvořen povinný, zaměstnavateli provozovaný plně fondový systém • Zaměstnavatelé do něj odvádějí 9 % z hrubé mzdy zaměstnanců • Výši penze určují minulé příspěvky a investiční výnos • Paralelně existuje nulový pilíř, kdy stát vyplácí z daní důchodcům s příjmem pod určitou hranici rovnou dávku • Vedle toho fungují dobrovolné individuální i zaměstnanecké fondy, kde si lidé spoří na stáří

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče