Sanitka v čekárně

19. listopadu 2012, 00:00 - Hana Boříková
19. listopadu 2012, 00:00

Pražská záchranka chce konečně svou vlastní budovu. Plavci a sloni se svých stamilionů dočkali, proč tedy ne záchranáři?

Žlutý dům na břehu Vltavy by měl být jednou z největších budoucích investic Prahy. O mnoho víc už toho zřejmě město, prohýbající se pod tíhou finančních potřeb nenasytného tunelu Blanka nebo trasy metra A, neunese. „Jsme nejstarší záchranka na světě a nemáme vlastní budovu. Všichni na nás myslí, až když jim je zle,“ podivuje se ředitel Záchranné služby hlavního města Prahy Zdeněk Schwarz nad debatou, kterou plánovaná výstavba servisního střediska vyvolává. Náklady na novou centrálu odhaduje na půl miliardy korun, město mluví o 270 milionech, když ještě před dvěma lety kalkulovalo s cenou 450 milionů korun.

Viděno optikou dvou letos dokončených staveb města se jeví snad i trochu neslušné o stavbě zázemí pro první pomoc pochybovat. Proč nestavět záchranku, když máme vodní hybrid Šutka za 750 milionů korun? Když může mít deset slonů a pět hrochů stáj za půl miliardy, proč by ji nemohlo mít pět stovek záchranářů?

Debatovat by se ale mělo právě proto, že pár příkladů staveb města nebo městských částí nesvědčí tak úplně o osvícenosti veřejných investorů.

Nulový pozemek? Jak pro koho „Občas mi tu zabouchá na dveře nějaký kverulant.

Většinou jim poradím, aby se obrátili na ombudsmana,“ říká Zdeněk Schwarz. Už několik let úřaduje z budovy v Korunní ulici na Vinohradech, kterou obývají především městští strážníci.

S centrálou město počítalo nejprve v dosavadním areálu záchranky ve smíchovské Nádražní ulici. Ústředí mělo vzniknout i v blízkosti malešické spalovny, zřejmě nejdál pokročil projekt v areálu Bulovky. Všechny zůstaly jen na papíře. Dejte nám nějaký pozemek s nulovou hodnotou, navrhl politikům po letech marného hledání Schwarz. Parcela u Vltavy u křižovatky, která propojí Trojský most s vyústěním tunelu Blanka, toto zadání splnila. Myslel si, že jej Troja přivítá s otevřenou náručí. Žlutý monoblok o 20 tisících metrech čtverečních podlažních ploch ovšem narazil na tuhý odpor místního starosty. Argumentaci, že budova vylepší zdevastované území, považuje Tomáš Drdácký za nesmyslnou. Lokalita je Zásadami územního rozvoje určena pro sport a rekreaci, taková masa betonu se podle něho do trojské kotliny nehodí. Nekoncepční řešení jen malé části území navíc hodnotí jako po Radnice, nebo obchoďák?

Jeden z pražských developerů aktuálně předělává projekt nákupního centra na kancelářskou budovu. Ve spádové oblasti si už totiž naplánovala obchoďák městská část Praha 8. Nová multifunkční radnice osmičky bude stát zhruba 1,2 miliardy korun. Kromě kanceláří pro úředníky budova nabídne i komerční prostory, jež zaberou téměř 70 procent plochy. Představitelé městské části v době, kdy ji vedl současný radní pro dopravu Josef Nosek, využili soutěžní dialog, který zákon o veřejných zakázkách zná, ale příliš se nepoužívá. Výsledkem je, že vítěz tendru – společnost Metrostav Development – připraví návrh, projektovou dokumentaci, budovu postaví a následně ji bude 20 let spravovat včetně toho, že zajistí pronájmy komerčních ploch. Odpůrci tohoto řešení (zastupitelé jej odsouhlasili převahou jediného hlasu na posledním předvolebním zasedání) poukazují na to, že propočty ekonomické výhodnosti novátorského postupu a návratnosti peněz nebyly potvrzeny veřejně dostupnou analýzou. Už sám fakt, že do výnosů je započítán i zisk z nájmů ploch pro samotnou radnici – tedy peníze, které zaplatí osmička sama sobě – opozice zpochybňuje.

Bývalý starosta Prahy 13 Petr Bratský známý tím, že si nevezme ani volňásek do fitcentra, dokázal před deseti lety postavit radnici za 350 milionů korun. Exprimátor Pavel Bém dokázal městu pronajmout dům na Jungmannově náměstí na dvacet let za čtyři miliardy korun. Systém od něj okopíroval starosta Prahy 4 Pavel Horálek, který úřadu pronajal budovu bývalé polikliniky na 35 let za 40 milionů ročně.

pření trendu, které město v územním plánování nastolilo.

S výhledem na vodu Samotné umístění servisního střediska není opravdu tak bezproblémové, jak by se mohlo zdát. Shodli se na tom i architekti z komise pro územní rozvoj, kterou si zřídila Rada města. Architekt Jakub Fišer postrádá studii, která by prokázala, že právě toto místo je pro stavbu ideální. Nebude totiž dobře dostupná veřejnou dopravou pro zaměstnance, což nevyváží ani sousedství s městským okruhem, jelikož budova by měla sloužit jako zázemí pro záchranáře – stanoviště záchranky zůstanou roztroušená po celé Praze – nemá tedy strategický význam pro dojezd k pacientům. Samá voda Pražané dostanou k Vánocům nové plavecké centrum Šutka. Ježíšek bude tentokrát hodně velkorysý. Náklady na padesátimetrový bazén a další miniaquahrátky dosáhly podle magistrátních zpráv 748 milionů. Stavba byla vysoutěžena před dvěma lety za 715 milionů, ovšem s tím, že vítězné sdružení SMP CZ a CL Evans dostaví jen první etapu s krytým padesátimetrovým bazénem za 340 milionů. Po změně koalice na radnici udivená nová reprezentace podle archivních zpráv z médií zjistila, že tato částka byla už proinvestována a bazén nestojí. Stavebníci za to zvládli vybetonovat základovou desku pro celý aquapark. Radní Aleksandra Udženija dnes tvrdí, že to bylo potřeba kvůli nestabilnímu podloží. „Šutku jsem dostala do své kompetence v době, kdy byly již investovány obrovské finanční prostředky. Nedokončení by znamenalo zmařenou celou investici a udržovat zakonzervovaný stav stálo město rovněž nemalé finance,“ zdůvodňuje Udženija rozhodnutí dostavět celý aquapark. To, že byl nakonec překročen rozpočet jen o pár procent, považuje za úspěch.

Město sice letos schválilo vícepráce za 43 milionů korun a necelých deset milionů jako kompenzaci pro stavaře za pozastavení díla, radnice ale zároveň seškrtala některé dodávky, které byly součástí původní smlouvy, například bowling, tělocvičnu či wellness v celkové hodnotě 25 milionů korun. Výstavba aquaparku trvala téměř čtvrt století.

Pozemek je města, takže odpadá podezření, že by se chtěl na jeho prodeji někdo „nakapsovat“, je ale součástí tzv. velkého rozvojového území Pelc-Tyrolka, ze kterého musela být částečně sejmuta stavební uzávěra.

Město následně muselo měnit územní plán: změna prošla navzdory zamítavému stanovisku komise až minulý měsíc. Území u řeky je navíc vedeno jako zátopová oblast. Po dostavbě protipovodňových opatření by mělo být chráněno proti stoleté vodě, nicméně technologické provozy záchranky budou muset být umístěny v horních patrech a samotná budova bude stát na osmimetrových pilotech zavrtaných do skály.

Spousta vzduchu Starosta Troje přirovnává dům záchranky k slušovické přidružence. Množství navrhovaných provozů se mu nelíbí. Už hotovou dokumentaci pro územní rozhodnutí nechal posoudit architektem Patrikem Hockem, který ji shledal značně naddimenzovanou. Kancelářská plocha by pohodlně stačila pro 180 osob místo 120 deklarovaných zaměstnanců. Takto vychází na osobu téměř 20 metrů čtverečních. Sloni v betonové bavlnce Letos na jaře se přestěhovali sloni v pražské zoo do nových pavilonů. Radost některých návštěvníků, že mají zvířata pojízdná krmítka a samodoplňující pítka, drbátka nebo vyhřívanou podlahou snad může pokazit jen fakt, že sloninec a hrošinec nakonec bude stát 519 milionů korun. Za tuto částku by se dala mimochodem dostavět chybějící kanalizace pro 13 tisíc Pražanů.

V soutěži, ve které zůstalo po vyřazení losem pět firem, zvítězila před dvěma lety společnost Skanska s cenou 431 milionů. Celá akce se prodražila o ochranné konstrukce, dodatečné projekty a ionizující technologii čištění vody. „Je to trošku megalomanský projekt a utopila se v něm spousta betonu, na druhou stranu taková zařízení jsou efektivní, přitahují lidi,“ říká pražská radní Helena Chudomelová, která dostala zoo na starost.

Konferenční sál by pojal 250 osob místo požadovaných 120. Jen v administrativní části by se podle něho dalo ušetřit téměř osmdesát milionů korun. Zamýšlí se také nad tím, proč je v suterénu navrženo místo pro 49 záložních sanitek, když záchranka má těch skříňových celkem 55 po celé Praze.

Otázkou je, zda mají být součástí záchranky i hotelové pokoje nebo heliport, o kterém sám Schwarz tvrdí, že na něm bude přistávat vrtulník tak dvakrát do roka. „Připadá mi, že se jedná o připomínky laika, který si plně neuvědomuje, k jakému účelu má tato budova sloužit a že má vytvořit zázemí pro téměř 460 lidí. Přesto jsou navrhovány některé úpravy, a tím i částečné zeštíhlení projektu,“ brání objekt náměstek primátora Ivan Kabický.

Schwarz nevidí na rezervách nic špatného. „Počítáme s tím, že se budeme dále rozrůstat. Jen za posledních deset let stoupl objem práce záchranky o sto procent. Na školení si najímáme školní třídy,“ argumentuje. Vlastní benzinku by chtěl proto, aby sanitky nemusely tankovat po celé Praze za komerční ceny, myčku, aby nemusel tyto služby draze outsourcovat, Vodní svět na Jižáku Postavit projekt Jedenáctka VS za 512 milionů se chystá Praha 11. Bazén a wellness centrum tamní radnice plánuje už 30 let. Nedávno si politici jeho výstavbu odhlasovali s konečnou platností. Opozice byla proti. Není totiž jasné, jaké budou provozní náklady centra, a radní navíc nepředložili kompletní smlouvy. Roční náklady by se podle kritiků mohly pohybovat v řádech desítek milionů korun. Nedaleký Aquapark Čestlice totiž majitel dotuje 30 až 40 miliony korun každý rok, a to přesto, že má ročně 900 tisíc návštěvníků. Ač se bazén dosud nezačal stavět, stačila v něm radnice v posledních čtyřech letech proinvestovat už 58,4 milionu korun. (kre)

a prádelnu, aby se nemusely prát uniformy kdesi v Liberci. „Budovu architekti snížili o patro a namalovali ji členitější,“ dodává Schwarz. Původně tam měl být i bazén, kam by mohly kromě záchranářů chodit i místní školy a školky. Ten už zmizel. Dál už ale Schwarz osekávat odmítá.

Architekti nedostali šanci Jakub Fišer se domnívá, že město by jako investor mělo jít soukromým subjektům příkladem a mělo by nastavovat standard chování. Potom by ale některé otázky neměly zůstat bez odpovědi. Má budova skutečně stát na pozemku s „nulovou“ hodnotou? Proč nechalo město zpracovat a zaplatit projekt a dokumentaci pro územní rozhodnutí (jen loni bylo pro tento účel vyčleněno deset milionů korun) ještě před tím, než byla schválena změna územního plánu? Proč vlastně radnice na tak významnou zakázku nevyhlásila otevřenou architektonickou soutěž a přiklepla ji ateliéru Bomart, který zakládal dlouholetý šéf Útvaru rozvoje města Bořek Votava?

Desítka myslí na seniory Do kopule vršovického zámečku vložil minulý měsíc starosta Prahy 10 Milan Richter za přítomnosti médií poselství pro příští generace ve voděvzdorné nádobě. Škoda jen, že tam pro pobavení potomků potomků nepřidal i popis peripetie rekonstrukce této historické dominanty Vršovic. Před šesti lety přišel tentýž starosta s ambicí uvést v život jeden z prvních PPP projektů v Česku. V otevřeném výběrovém řízení, které proběhlo v rámci celé Evropské unie, si městská část vybrala partnera, s nímž za 330 milionů korun rekonstruuje zříceninu na čtyřhvězdičkový hotel, pochlubil se tehdy politik mířící na pražský magistrát. Vítězem se stal pražský podnikatel Vlastimil Riedl, který prokázal dostatečnou erudici provozováním jednoho hotelu v Praze a jednoho ve Špindlerově Mlýně. Nikdo jiný se do tendru, kde cena měla pětiprocentní váhu, ostatně ani nepřihlásil. Už dva měsíce po podpisu smlouvy vyplatila městská část vítězi 30 milionů korun za jakési bourací práce a zálohu na projektovou dokumentaci. Potom se zřejmě hoteliér uložil k zimnímu spánku, ze kterého se probral až po čtyřech letech, kdy seznal, že na takovou investici není vhodná doba. Ještě před tím ovšem stihl vysoutěžit firmy Syner a OHL, se kterými uzavřel smlouvu o dílo, kde je uvedena cena rekonstrukce 395,7 milionu korun. Týden po podpisu smlouvy schvaluje zastupitelstvo městské části změnu záměru. V objektu vznikne Domov spokojeného stáří, jehož investorem bude sama městská část. Riedl dostal na „odchodnou“ ještě 9,5 milionu a radnice uzavřela dodatek ke smlouvě, kterým jej vystřídala v roli zadavatele. A jak staví na základě té samé smlouvy místo hotelu dům pro seniory? Postupuje metodou jednacích řízení bez uveřejnění, což by se jistě velmi líbilo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jaká bude konečná cena za domov pro sedmdesát seniorů, zatím nikdo neví. Jisté je, že jedno místo přijde minimálně na tři miliony korun, radnici se ovšem konečně podaří zachránit chátrající památku, ve které si pořídí i obřadní síň. Konec dobrý, všechno dobré. To, že územní rozhodnutí pro rekonstrukci zámečku je v části v rozporu s územním plánem, se už jeví jako marginálie.

O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče