Sám voják v poli

30. září 2013, 00:00 - Petr Weikert
30. září 2013, 00:00

Bohuslav Sobotka se stává opuštěným mužem uprostřed ČSSD. Po volbách nebude premiérem on, ale Jiří Rusnok, zní teorie lidí blízkých prezidentu Zemanovi

Na konečné metra v pražských Hájích stojí skupinka asi pěti hlučných lidí. Hledají mítink ČSSD, který byl na dané místo a hodinu ohlášen. Snaží se marně, kromě sousoší kosmonautů tu žádné osoby s levicovým puncem nejsou. Padne jedno či dvě jadrná slova na adresu strany a příznivci odjíždějí hledat straníky na Opatov. Historka z úterního odpoledne jako by definovala stav, ve kterém vítězná partaj příštích voleb je. Je slabá, až neviditelná, což je dáno zejména tím, že jí chybí výrazný předseda.

Sociální demokracie, jejíž vláda odešla ze Strakovy akademie v roce 2006 s Jiřím Paroubkem, sahá po historické šanci znovu vládu sestavit. Jenže na rozdíl třeba od sousedního Slovenska nedrží stranu pevně pohromadě charismatický lídr.

Není nic jednoduššího než vedle sebe seřadit holá fakta z posledních předvolebních dní. Dobře vypovídají o vnitřním rozložení ČSSD.

Jeden naschvál za druhým Prapříčinou všeho je samozřejmě prezidentská volba, což v nedávném rozhovoru pro týdeník Euro připustil i šéf strany Bohuslav Sobotka, ale tu teď nechme stranou.

Čili zaprvé: Sobotka prohrál vnitrostranický boj o to, jak se postavit k podpoře Rusnokovy vlády. Ač si přál a orodoval, kde mohl, aby ČSSD řekla kabinetu jasné ne, neuspěl a pokorně ustoupil. Jako hlavní argument uváděl, že nechce, aby se ze sociální demokracie stala strana ovládaná z Hradu, ale hrdá a nezávislá partaj. Jeho obavy se brzy naplnily.

Přišla drobná škodolibost od kolegů. Bohuslav Sobotka se měl podle hlasování krajského výkonného výboru stát jedničkou na kandidátce v tradičně pravicové Praze a nechat se porazit od Karla Schwarzenberga a dost možná i Andreje Babiše. Sobotka chtěl ale kandidovat raději v Jihomoravském kraji, kde má šanci posbírat víc hlasů. Tamní krajská organizace mu vyhověla a Praha si za lídra vybrala odboráře Jaroslava Zavadila.

Druhý důkaz. Je konec srpna a ústřední výkonný výbor ČSSD, tedy mimo sjezd nejvyšší instance strany, rozhoduje o volebním superlídrovi. Určuje se proti Sobotkově vůli v tajném hlasování a šéf strany si natvrdo ověřuje, že jeho podpora je velmi těsná. Zhruba pětapadesát procent. Na sjezdu letos v březnu přitom zvítězil čtyřiaosmdesáti procenty. Sobotka prý dokonce podle interních zdrojů zvažoval po hlasování ÚVV rezignaci, ale nakonec nic výrazného neudělal.

10. září už bylo jasné, že Bohuslav Sobotka hraje ve straně roli statisty. Bývalý volební manažer strany Jaroslav Tvrdík se setkává v pražském hotelu Augustine se Sobotkovými vnitrostranickými oponenty - stínovým ministrem vnitra Jeronýmem Tejcem, místopředsedou Michalem Haškem a se zemanovci Martinem Nejedlým a Miroslavem Tomanem. Jejich verzi, že schůzka byla spíše náhodná a rozhodně na ní neřešili nic zásadního, neuvěřil ani Sobotka. „Kolegové Hašek a Tejc by se měli podle mého názoru věnovat spíše volební kampani. V dosti drahém pražském hotelu Augustine se, jak známo, mnoho voličů sociální demokracie nevyskytuje,“ vzkázal oběma. Žádný ostřejší výpad z jeho strany opět nepřišel. A aby toho nebylo málo, paty Sobotkovi okopává hradní kancléř Vratislav Mynář. „Asi není tajemstvím, že v sociální demokracii je vnitřní pnutí. Umím si představit, že v případě, že kdokoli ze strany významně uspěje díky preferenčním hlasům, ČSSD zváží, kdo je tím správným lídrem,“ prohlásil prezidentův kancléř 27. září v Právu.

Ještě na jedné věci je poznat, že Sobotka nemá stranu pevně v rukou. Jsou to stranické kandidátky, kde se mu rodí podhoubí oponentů. V Ústeckém kraji je jedničkou Jaroslav Foldyna, bývalý boxer obdivující Miloše Zemana. V Ostravě vyřadila ČSSD z boje bývalého primátora a Sobotkova oblíbence Petra Kajnara, který se na kandidátku nedostal. Kajnar se bránil dokonce soudně. Úspěch mu to nepřineslo. Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl jeho návrh na vydání předběžného opatření, jímž by byla kandidátka pro předčasné volby pozastavena. Sobotka se na Kajnarovu stranu postavil jen vlažně. A v soukromí mu soud rozmlouval, aby prý nepoškodil stranu před volbami.

Předseda místopředsedou?

Otevřeně spolustraníci Bohuslava Sobotku ještě nekritizují. Před volbami se domluvili, že nebudou straně ubírat body. „Věřím, že pan Sobotka dovede stranu k vítězství,“ prohlašuje stínový ministr průmyslu Milan Urban, jinak také člen tábora předsedových oponentů. Mimo záznam však Sobotkovi odpůrci přiznávají, že jim lídr nesedí. „Jenže není nikdo, kdo by to chtěl dělat. Hodně se uvidí po volbách, jaký bude výsledek,“ řekl týdeníku Euro jeden z někdejších poslanců strany.

Preference straně také moc nenahrávají.

Podle průzkumů ČSSD ztrácí. Ještě počátkem

roku měla podle CVVM šanci na zisk 40 procent hlasů, následně klesla z červnových pětatřiceti procent na zářijových třicet. Babišovo ANO naopak vyskočilo na 14 procent, ODS je na sedmi procentech a SPOZ balancuje na pětiprocentní hranici. Právě její vstup do sněmovny by znamenal pro Sobotku velké potíže.

Existuje navíc jedna teorie, kterou lidé kolem SPOZ, potažmo Miloše Zemana, nastiňují jako reálný povolební vývoj. Silný vliv na něj bude mít právě prezident Miloš Zeman, který nemá Bohuslava Sobotku na seznamu oblíbenců. Ať je účel vypouštění té teorie jakýkoli, zní takto: Sobotka, lídr vítězné strany, se stane místopředsedou vlády, dost možná ministrem financí. Nikoli premiérem. Michal Hašek si bude moci vybrat. Buď hejtman, anebo ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády. Premiérem bude Jiří Rusnok, který pokukoval po místě v České národní bance. Vše se má rozhodnout po volbách, podle toho, zda se SPOZ dostane do sněmovny a jak se Jiří Rusnok rozhodne. Ve hře je i varianta, že premiérem jmenuje prezident Zeman rovnou Haška.

Teorií kolem osudu Bohuslava Sobotky je mnoho, skoro stejně jako jeho přezdívek (z těch uveřejnitelných je to třeba Sodovka nebo Milhaus). Sobotka pnutí kolem sebe dobře vnímá, ovšem dostává se podle spolustraníků do čím dál větší izolace. Jeden z mála, komu předseda strany věří, je právník a lobbista Radek Pokorný. Jeho životní příběh je pozoruhodný. Vyrůstal na venkově v hájence kdesi v moravských hvozdech. V Praze se při studiu práv začal točit kolem politiky. Pracoval jako asistent ve Federálním shromáždění, později jako koncipient u nynějšího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. V současnosti zastupuje v Česku významné zahraniční investory, zastupoval i jednu z firem impéria Andreje Babiše. Se Sobotkou se znají ze studií z gymnázia v Bučovicích, Pokorný předsedu ČSSD nějaký čas zaměstnával. Je považován za spojku Sobotky a lidí z velkého byznysu. Má blízko k Martinu Romanovi, Zdeňku Bakalovi nebo důležitým stavebním firmám. Sami sociální demokraté, i ti z Haškova tábora, ho víceméně respektují, není prototypem kmotra ve špičatých botách. Otevřeně proti němu vystoupil pouze bývalý předseda strany Jiří Paroubek. Pokorný má být údajně Sobotkovým trumfem, který mu pomůže postavit povolební „protizemanovskou“ koalici. Výhodou má být jeho blízkost lidem z okruhu TOP 09. Pro Sobotku by to nebyl krok bez rizika: zatímco Schwarzenbergova strana by s takovou formou koalice či skryté podpory souhlasit mohla, Sobotka by se musel pustit do otevřeného boje, jemuž se dosud vždy vyhýbal.

Hlavně opatrně Sám Bohuslav Sobotka kromě obměny stínové vlády, z níž zmizel třeba Zdeněk Škromach, neudělal proti svým kritikům nic. „Nejsem ten, kdo bude někoho vylučovat ze strany za jeho názory. ČSSD je demokratickou stranou,“ uvedl k tomu Sobotka. Brzy po volbách ho to možná bude stát post. Jeho liknavost dost možná pramení z obav, jak by jeho případný konec oponenti zosnovali. Sobotku totiž tíží téma, na němž se v předvolební vlně ČSSD ráda vozí. Je to kauza OKD. Byl to on, kdo se v roli ministra financí (a Stanislav Gross v roli premiéra) zbavil 45procentního státního podílu, který prodal společnosti Karbon Invest. Karbon obratem koupila firma Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG Industries, za níž stál finančník Zdeněk Bakala. Sobotkovi kolegové o prodeji taktně mlčí nebo dotazy odbývají tím, že šlo o menšinový podíl. Cena za státní účast byla v roce 2004 něco málo přes čtyři miliardy korun.

Nebýt zásahu antimonopolního úřadu, který označil původní odhad za příliš nízký, byla by cena ještě o miliardu přátelštější. Hodnota uhrazeného podílu je i tak podhodnocená, vždyť v roce 2006 vyplatilo OKD dividendu 8,5 miliardy korun.

Pokud Bohuslav Sobotka po volbách ještě více oslabí, bude to potíž i pro jeho soukmenovce. Spolehnout se může už jen na Jiřího Dienstbiera, Vladimíra Špidlu, Jana Mládka a Lubomíra Zaorálka. Když po volbách tyto členy své stínové vlády nepřevede do ministerského týmu, bude to jeho další prohra. Zároveň začne nová éra sociální demokracie -pod starou vlajkou s tváří Miloše Zemana.

Volební preference

Strana Procenta Počet křesel

ČSSD 26,2 % 68

KSČM 16,7 % 39

TOP 09 13,8 % 32

ANO 10,9 % 24

ODS 8,0 % 17

KDU-ČSL 6,7 % 13

SPOZ 5,1 % 7

Zdroj: PPM Factum

Šéf ČSSD si „vyrobil“ špatnou opozici už při prezidentské volbě, když prosazoval Jiřího Dienstbiera. Kromě obměny stínové vlády, z níž zmizel třeba Zdeněk Škromach, neudělal šéf ČSSD proti svým oponentům nic. Brzy po volbách ho to možná bude stát post.

Bohuslav Sobotka

* Do ČSSD vstoupil v prosinci 1989, ještě dříve než Miloš Zeman. V roce 1990 spoluzakládal hnutí Mladí sociální demokraté. * V roce 1996 se poprvé dostal do sněmovny, bylo mu pětadvacet let. Od té doby je stále poslancem. * Od roku 2002 do roku 2006 byl ministrem financí, mezi lety 2003 a 2006 byl s krátkou přestávkou i místopředsedou vlády. Pracoval pod ministry Špidlou, Grossem a Paroubkem. V září 2003 prosadil jmenování Jaroslava Tvrdíka do čela Českých aerolinií. * Za Sobotkova úřadování na ministerstvu rekordně rostly výdaje státního rozpočtu. Nejsilnějším příkladem je rok 2006, kdy navzdory 6,8procentnímu růstu HPD české ekonomiky vytvořil do té doby rekordní deficit 111,3 miliardy korun. * Nevyhýbal se ani komunální politice. Zastupitelem ve Slavkově u Brna byl v letech 1998 až 2010. * Od 18. března 2011 je předsedou ČSSD. Soka Michala Haška porazil jen o 19 hlasů. * Narodil se v říjnu 1971, vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Je ženatý, má dva syny.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče