Salát místo silikonu

01. září 2014, 00:00 - Jakub Křešnička
01. září 2014, 00:00

Technologické firmy spouštějí industriální revoluci v zemědělství. Místo čipů produkují v továrnách zeleninu

Walkmany, discmany, videopřehrávače, kalkulačky, flashdisky, herní konzole. S tím vším ovládaly japonské technologické firmy trh. Teď se jejich továrny místo křemíkových mikročipů zaměřily na saláty na jahody. S hi-tech postupy chtějí měnit zemědělství.

A zemědělství změnu potřebuje. Jen podle odhadů Organizace spojených národů bude okolo roku 2050 na zemi devět miliard lidí. A produkce jídla nebude schopná udržet krok. Prostor pro pole a pastviny se nezvětšuje, spíše naopak.

Není ani divu, že se na zemědělství zaměřují ve velkém právě japonské technologické firmy. Jejich tradiční produkce jako plazmové televize nebo polovodiče pro mobilní zařízení kvůli levnější konkurenci trpí. A proč nechat nevyužívanou továrnu chátrat, když je možnost usídlit se v novém perspektivním oboru? Zvlášť když by si firmy mohly pomoci při zlepšování tržeb – podle odhadů výzkumné firmy Seed Planning poptávka po zemědělských systémech vylepšených informačními technologiemi stoupne do roku 2020 jen v Japonsku na 60 miliard jenů, tedy více než 12 miliard korun.

Vývozem proti dovozu V Japonsku navíc rostou i ceny potravin, protože se jejich produkce komplikuje. Loňské léto totiž bylo v ostrovním státě jedno z rekordně nejteplejších. „Posledních čtyři až pět let kvůli horku rostly ceny zeleniny. Farmáři nemohou pěstovat letní zeleninu, tvrdí, že takové vedro nezažili. Stále častější jsou i prudké deště. Nezvyklé počasí se stává čím dál tím větším ‚normálem‘,“ řekl agentuře Reuters Takayoshi Tanizawa, manažer projektu skleníků ve firmě Panasonic.

Skleníky firmy představují „pasivní“ pěstitelská centra. Využívají senzory, které hlídají, aby rostliny vyrůstaly za stálé teploty a vlhkosti. Místo klimatizace ale ovládají větráky, ostřikovače a zatemnění skel. Svou technologii už Panasonic i vyváží, na konci července otevřel první licencovaný skleník v Singapuru. Tím pomáhá snížit závislost urbanizovaného státu na dovozu potravin, který podle Světové banky dosahuje 90 procent.

„V zemědělství vidíme velký potenciál pro růst daný světovým nedostatkem orné půdy, klimatickými změnami, rostoucí poptávkou po kvalitních potravinách a stabilních dodávkách,“ uvedl při otevření továrny na zeleninu Hideki Baba, ředitel továrních řešení firmy Panasonic pro asijsko-pacifický region.

V Singapuru otevřená vertikální farma Sky Greens prozatím produkuje ročně 3,6 tuny zeleniny, kterou dodává místním restauracím a obchodům. Prostředí, kde rostlinám dodávají světlo narůžovelé LED diody, si firma hlídá tak, že omezuje i možnost návštěv provozu. I když v továrně vypěstovaná zelenina stojí dvakrát tolik než levnější dovoz z Číny, firma má velké plány. Chce rozšiřovat jak farmu, tak skleníky samotné, jejichž základní sada stojí v přepočtu 11 milionů korun. Do roku 2017 jich chce prodávat tisícovku ročně. Podle firmy se vyšší investice vyplatí. S ohledem na provoz o polovinu levnější, než jaký vyžadují klimatizované systémy, se prý koupě vrátí do sedmi let.

Biologie v akci V podobném směru se proměnila i továrna na polovodiče firmy Sony, kterou převzala společnost Mirai ve spolupráci s japonskou pobočkou GE. S plochou přesahující 2,3 tisíce metrů čtverečních jde o zatím největší „továrnu na zeleninu“, už dnes produkuje deset tisíc hlávek salátu denně. Za projektem stojí vystudovaný rostlinný fyziolog Shigeharu Shimamura, který se pro svoji kariéru inspiroval jako náctiletý při návštěvě podobného konceptu na světové výstavě Expo 1985.

„Jako biolog jsem věděl, jak vypěstovat dobrou zeleninu, chtěl jsem tyto znalosti spojit s vhodným technologickým vybavením,“ říká vědec, který firmu Mirai založil v roce 2004. Byznys se mu podařilo více rozhýbat, když mu před třemi lety společnost GE nabídla využití LED diod speciálně vyvinutých pro co nejlepší růst rostlin. Nynější systém podle firmy Mirai umožňuje 2,5krát rychlejší pěstování rostlin, které zároveň obsahují více vitaminů a minerálů. Myslí i na snížení produkce „zmetků“. Zatímco u běžných metod může být ke konzumaci nevhodná až polovina úrody, Shimamurův způsob tento podíl snižuje k jedné desetině. Tak se může produktivita pěstování údajně zvýšit až stonásobně. Kontrolované prostředí zároveň šetří vodou, vyžije jen s jedním procentem vody oproti běžným polím. Koncept tandemu GE a Mirai se i díky těmto statistikám rozšiřuje za hranice Japonska, podobné farmy připravují i v Hongkongu či v Rusku.

„Konečně se odstartuje opravdová industrializace zemědělství,“ věří Shimamura.

Proti nemocem Izolované prostředí je další výhodou, na niž technologové sázejí. I Toshiba pěstuje svou zeleninu v takzvaných čistých prostorách, které se běžně využívají pro výzkum či výrobu v prostředí bez bakterií, prachu a podobných nežádoucích prvků. V těch svých kdysi vyráběla diskety, teď z 1969 metrů čtverečních rozsáhlého provozu dodává do supermarketů i restaurací zeleninu bohatou na vitamin C a polyfenoly, tedy v moderní stravě populární antioxidanty.

„Uzavřená výroba s takřka sterilními podmínkami je ideální pro to, abychom vyšli vstříc zvyšující se poptávce,“ tvrdí Kaori Hiraki, mluvčí Toshiby, která v Japonsku toužícím po zelenině pěstované bez pesticidů plánuje roční tržby přes 60 milionů korun.

Podobné továrny místo půdy často využívají hydroponické systémy, v nichž rostliny žijí z živných roztoků. To dělá i společnost Fujitsu. Ve sterilních prostorách továrny ve Fukušimě, kde dříve vznikaly silikonové čipy, firma nyní pěstuje salát s obsahem draslíku pětkrát nižším, než je běžné. Zvlášť se tak zaměřuje na více než milion Japonců s chronickými problémy ledvin, ti by speciálně pěstovanou zeleninu ani nemuseli mýt.

„Díky využití čistých prostor se do kontaktu se zeleninou nedostane takřka žádné znečištění. V prostředí se nevyskytuje ani prach, který může být živnou půdou pro bakterie,“ tvrdí Koji Nomaki, mluvčí firmy Fujitsu, jež s touto produkcí míří na roční tržby v přepočtu 81 milionů korun.

Farmville v reálu Fujitsu využívá pro pěstování svých rostlin systém Akisai, který kombinuje data ze senzorů u pěstovaných rostlin s cloudovou službou a ovládat se dá přes tablet. Podobně jako v kdysi populární hře Farmville tak může člověk v reálu odkudkoli kontrolovat a upravovat kvalitu vzduchu, vlhkosti, úrovně CO2 i hnojiva ve svých sklenících.

Objevují se ale aplikace, které pomáhají i v „běžném“ zemědělství. Projekt Nosho Navi pod hlavičkou Univerzity Kjúšú například sbírá v cloudu data zaslaná farmáři z chytrých telefonů a po vyhodnocení radí se sklizní rýže. Podobně se činí i systém GeoMation Farm od firmy Hitachi.

Zvlášť Japonsku by mohly moderní aplikace prospět v tom, že k farmaření přitáhnou i mladší generaci. Tamní zemědělci totiž stárnou a s využíváním nových technologií jsou opatrní.

„Japonské zemědělství tradičně představuje rodinné podnikání s malými pozemky. Není úplně automatizované, ale někteří farmáři se o využití IT snaží,“ zhodnotil situaci analytik firmy Gartner Takeshi Ikeda.

Nevynalézají ale jen Japonci, speciální aplikace vyvíjí v americké Indianě i 29letý farmář Neil Mylet. Do zařízení Apple se už dá stáhnout jeho program YellowBox, jenž umožňuje vzdálenou kontrolu nakládání obilných zrn pro transport. Připravuje ale i aplikaci Rural Start, která by začínajícím farmářům měla pomoci vyhnout se chybám.

Pro rozjezd svých vynálezů Mylet založil společnost LoadOut a chráněno už má pět patentů od USA přes Rusko až po Nový Zéland.

S jejich uváděním na trh ale nechvátá, stále se totiž věnuje rodinné farmě, která funguje už 150 let. Navíc leckdy myslí hodně napřed. „Koncept některých mých vynálezů byl hotový pět či šest let předtím, než se objevily technologie, které umožňují jejich fungování,“ tvrdí Mylet.

Světová vlna Japonci nejsou sami ani v byznysu uzavřených farem, i když už je vyvážejí do světa, tak jako Sharp svoji továrnu na japonské jahody v Dubaji. I v USA se objevují hi-tech městské skleníky – z newyorské čtvrti Brooklyn je rozšiřuje i firma Gotham Greens. První skleník postavila za 1,4 milionu dolarů (29,5 milionu korun) v roce 2010 a hydroponickou metodou produkuje zhruba 30 tun ovoce a zeleniny ročně. Dodává místním řetězcům, jako je Whole Foods. Loni otevřená druhá farma stojí přímo na střeše areálu obchodu.

„Sklízíme ráno a naše zelenina je v obchodě odpoledne. Dostávají čerstvou zeleninu každý den a jsme schopni to tak dělat po celý rok,“ pochlubil se serveru Fast Company Viraj Puri, spoluzakladatel a šéf firmy.

Při dodávkách společnost díky vlastním náklaďákům ušetří i na dopravě, za niž prostředníci účtují farmářům deseti- až 15procentní marži. Levnější a rychlejší doprava prospěje i celému New Yorku, který každoročně importuje zeleninu za miliardu dolarů.

A jak tvrdí další společnost New York Sun Works, která se věnuje vzdělávání a zároveň pěstování rostlin na střechách škol a dalších institucí – obsazení volných střech v New Yorku by mohlo poskytnout zeleninu až 20 milionům lidí.

Inovace se samozřejmě nevyhýbají ani Evropě a živočišné výrobě. Jak ve své reportáži upozornil týdeník Economist, v Nizozemsku se dají najít farmy jako Hoeve Rosa v provincii Limburg, kde se o stáda krav starají roboti. Majitele chytrý telefon upozorní, když některé zvíře vyžaduje lidskou pozornost. Díky investici půl milionu eur (skoro 14 milionů korun) mohla Hoeve Rosa zdvojnásobit počty dobytka a zvýšit dojivost o 10 až 15 procent.

Podobné inovace působí velmi impozantně, ale ani slibovaná čísla leckdy tradiční farmáře nepřesvědčí. Drony sledující pole, po nichž budou jezdit přes GPS řízené traktory, roboti starající se o stáda a další novinky se tak budou probojovávat do praxe teprve tehdy, až se k farmaření dostanou nové generace farmářů.

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče