S Valentou do Afriky

22. prosince 2014, 00:00 - Vladan Gallistl
22. prosince 2014, 00:00

To, že se po nás jmenuje fotbalová liga, nám v zahraničí otevírá dveře, říká vládce hazardního impéria Synot

Letošní rok je pro Ivo Valentu zásadní. Na podzim se slovácký patriot a miliardář stal senátorem a jeho skupina Synot začala sponzorovat českou fotbalovou ligu. Na tuzemském trhu ale Synotu klesají příjmy z hazardu, a proto míří do ciziny. Kromě Austrálie a Antarktidy chce působit na všech kontinentech.

* Jak se dařilo skupině Synot v letošním roce?

Celé skupině dobře. Provozní výnosy budou 12,1 miliardy a předběžný provozní zisk téměř 778 milionů korun.

* Je to lepší než loni?

Obrat je přibližně stejný jako loni, a zisk je dokonce zhruba o 18,6 milionu korun vyšší. Na českém trhu ale došlo k výpadkům příjmů. Firmy jsou nervózní a méně kupují loterijní techniku. Krize měla dopad i na další části podnikání, jako jsou informační technologie, prodej aut, restaurace a turistický ruch. Byznysová sféra neutratila tolik peněz, a proto jsme otevřeli nové trhy v cizině.

* Kam chcete expandovat?

Jdeme do Řecka, otevřeli jsme trhy ve Španělsku a v Africe.

* V Africe půjde o videoloterijní terminály?

Ano. Začínáme s touto komoditou a pak investujeme do hotelů a turistického ruchu, do technologických startupů.

* Ve kterých afrických zemích působíte?

Jsme v Kamerunu a chystáme se do Tanzanie a do Konga. V Asii pak začínáme startovat podnikání ve Vietnamu. Připravujeme spolupráci s velkými partnery.

* S kým hodláte spolupracovat?

Jedná se o firmy a investiční skupiny působící v daných destinacích, takže by vám jejich název moc neřekl. Každopádně jde o subjekty, které mají zájem na daném trhu podnikat a mají zde své kořeny. Naši obchodní strategii však zatím nebudu prozrazovat.

* V Kamerunu provozujete síť terminálů, nebo je pouze dodáváte?

V těchto zemích jde vždy o dodávku herních zařízení. Nejedná se však pouze o síť videoloterijních terminálů, ale také o internetové online hry nebo kurzové sázení.

* Jakým směrem půjdete v ostatních afrických zemích a Vietnamu?

Jednoznačně budeme dodávat řešení „na klíč“, a to včetně poradenství v oblasti výstavby a provozování kasin, vedení lidí a podobně. Ve všech nových destinacích se ale zároveň rozhlížíme i po jiných příležitostech. Předpokládám proto, že i zde budeme v horizontu pár let sami zařízení provozovat nebo investovat v dalších oblastech podnikání.

* Není složité rozjíždět byznys v cizině?

Podnikání je svým způsobem složité všude. Je to jen o umění se tam pohybovat a být se správnými lidmi. Musíte mít na paměti, že jste tam na návštěvě. Musíte se tak chovat, přijmout jejich zvyky a zvyknout si na jejich mentalitu, protože když si na ni nezvyknete, tak byznys nikde neuděláte, ani na Balkáně, ani na Východě.

* Jaký je podíl tržeb z České republiky a ze zahraničí?

Pokud se bavíme o přímé činnosti a provozu, pak Česko tvoří přibližně třicet procent. Je ale nutné doplnit, že celkově objem byznysu stoupá, a to i pro české společnosti. Některé z nich se totiž podílejí na přípravě našeho vstupu a působení na zahraničních trzích.

* V Řecku jste měli získat velkou zakázku na dodávky výherních videoloterijních terminálů (VLT) pro společnost OPAP. Už jste podepsali dohodu?

Už je to hotové.

* Kolik dodáte kusů terminálů?

Je to ještě ve stadiu nějakého dolaďování, bude to několik tisíc.

* Jak velká je to zakázka?

Pro nás je atraktivní. Je to byznys na deset let. Ten vstup je zajímavý, protože příští rok se budou vyhlašovat licence pro další koncesionáře. Tento druhý krok je možná ještě zajímavější. OPAP má totiž na provoz videoloterijních terminálů monopol, ale podle zákona má povinnost 18,5 tisíce VLT nabídnout dalším až deseti koncesionářům. To je ještě několik tisíc terminálů, které můžeme dodat.

* Budete dodávat terminály, nebo byste v Řecku chtěli i působit?

Budeme dodávat VLT včetně softwaru.

* Budete měnit strategii rozvoje společnosti?

Je to pořád v pohybu, jde o postupné obsazování dalších a dalších zemí. Chystáme se jít do Latinské Ameriky. Hodně se rozšiřujeme ve startupech. V současnosti máme asi osm devět startupů a chceme je mít i ve Španělsku. A chceme oslovit i startupy v Indii, které mají vztah k informačním technologiím. Jak k IT v oblasti loterií, tak k IT v jiných segmentech – hrách na mobilech, aplikacích, které jsou zajímavé.

* Do kterých zemí Latinské Ameriky hodláte jít a v jaké oblasti tam chcete podnikat?

Jedná se například o Mexiko, Peru, Chile nebo například Panamu. Rádi bychom se i zde zaměřili na stejné segmenty, kterým se věnujeme jinde – tedy loterie, IT, startupové projekty a v neposlední řadě vývoj softwaru.

* Proč se chystáte do Indie?

V Evropě začínají docházet IT odborníci a jsou hodně drazí. Ale například v Indii zaplatíte za jednoho zaměstnance i s kanceláří měsíčně tisíc dolarů. Takže když si tam necháte dvacet třicet lidí, tak to máte za třicet tisíc dolarů, za což to tady nemáte šanci pořídit.

* Skupina Synot začala podporovat českou fotbalovou ligu. Co bylo důvodem? Je to fotbal v celé republice od první ligy až po děcka. Jako mezinárodní seskupení potřebujeme mít marketingové nástroje a musíme se zviditelňovat ve všech směrech. Takový brand, když jde okolo nás, tak by bylo trestuhodné ho nepodchytit. A co od toho očekáváme? Určitě zviditelnění společnosti. Můžu říct, že ve Španělsku nebo na Balkáně vám to, že se po vás jmenuje fotbalová liga, otevře dveře o 45 stupňů víc, než kdybyste toto partnerství neměl. Představuje to jistou vážnost a garanci finanční solidnosti a lidé s vámi úplně jinak jednají.

* Před deseti lety jste dostal trest za účast v korupční aféře, když jste vlastnil 1. FC Synot. Tehdy jste říkal, že fotbal je uzavřená kapitola. Proč jste se k němu vrátil?

Neberu to tak, že jsem se vrátil. Pamatuji se, že jsem řekl, že nevstoupím do žádného klubu, což jsem neudělal. Tento brand je však ryze marketingový. Chceme využít našich mezinárodních zkušeností ve zvýšení návštěvnosti, bezpečnosti a zlepšení marketingu.

* Jak toho chcete dosáhnout?

Ze startupových projektů máme spoustu krásných aplikací a nápadů, jak zatraktivnit pro fanoušky návštěvu fotbalu. Přímo ze stadionu mohou lidé sdílet videa, posílat kamarádům fotky z fotbalu, což v současnosti nejde, protože přenosová síť si s tím neporadí. Je proto zapotřebí stadiony zasíťovat. Nabízí to okamžitě spoustu příležitostí. Základ ovšem je mít zasíťovaný stadion.

* Jakým způsobem by to pomohlo ke zvýšení návštěvnosti?

Spousta mladých na fotbal nechodí, protože se tam nudí. Oni potřebují interaktivnost. Je sice zvláštní, že budou stát na fotbale a přitom si budou přehrávat záběry, dívat se na úplně jiný zápas, posílat si fotky nebo chatovat, ale to k tomu patří. Mládež potřebuje žít ve vteřinách, nestačí jí minuty. A když jí to dáme, tak se na stadiony přijdou podívat.

* Několik týdnů jste již také senátorem. Překvapilo vás něco v politice?

Je to úplně jiný svět. Zatím je však brzo, abych měl nějaký pevný názor. Byl jsem ovšem překvapený, když jsem zjistil, že do Senátu chodí zákony na poslední chvíli a někdy jsou postavené tak, že senátor je nucen zvolit menší zlo. To je naprosto špatně.

* Jaké jsou rozdíly mezi politikou a byznysem?

Obrovské.

* V čem?

Pravidla, která jsou v podnikání, v politice vůbec nejsou. V politice se věci neřeší tak razantně, některé se odkládají nebo nedokončují. V podnikání se daná problematika musí vždy vyřešit. Nemůžete se s partnerem rozejít bez nějaké finální dohody, i když je špatná nebo je to kompromis. V politice je to neustálé proplouvání, hledání kompromisů nebo poslouchání stranických příkazů, což u mě naštěstí není.

* Co chcete v Senátu prosazovat?

Hlavní rolí senátora je, aby byl bojovníkem za svůj region, protože s tím ho lidé do Senátu poslali. Chci bojovat za Slovácko u kolegů senátorů, v Parlamentu a u ministrů. Vytvářím si vlastní tým, který mi bude zpracovávat témata, na která se chci vrhnout. Půjde o podporu Slovácka a podnikání a rovněž o sport. Těmto oblastem se chci věnovat a sledovat je od sněmovny až po Senát. A získávat pro ně faktickou i mediální podporu, abychom je prosadili.

* Proč jste vlastně kandidoval do Senátu, když jste miliardář a řídíte skupinu Synot?

Těch důvodů bylo víc. Nikdo zde podnikatelům nepomáhal a nepřinášel informace. Dalším důvodem bylo, že do Senátu kandidoval před osmnácti lety táta. Tehdy jsme se o tom bavili a řekli si, že to někdy zkusím já, až budu dospělejší. A člověk chce poznat ještě další nové věci – to byl třetí důvod, proč jsem do toho šel.

* Proč jste si vybral Stranu soukromníků?

Znova to má souvislost s tátou, který byl jedním ze zakladatelů Sdružení podnikatelů, z něhož postupně vznikla Strana soukromníků. Z toho důvodu jsem požádal o pomoc při kandidatuře. Navíc jsou mi blízcí svými názory.

* Jste už členem nějakého senátorského klubu?

Nejsem.

* A vstoupíte do nějakého?

Zatím se nechystám a nevidím ani žádný přínos. Snažím se hovořit s kolegy z pravice, levice i ze středu. Nemám pocit, že bych byl vyčleňován, naopak jsou velice vstřícní.

* Poslanci před pár týdny schválili zvýšení svých platů o tři procenta. Co na to říkáte?

Pravidla měla být stanovená již dávno, protože je to stále takový horký brambor. Jako v každém zaměstnání by měla být určitá kontinuita růstu platů. Přijde mi však nešťastné to dohadování. Pokud se kluby na něčem dohodly, tak to tak měly nechat. Mě osobně se to však vůbec netýká, protože já svůj plat posílám do fondu na podporu studentů a Slovácka. Kdybych to vzal úsměvně, tak čím víc by si poslanci přidali, tím víc by Slovácko a studenti dostali. Nicméně k tomu platu přidávám další vlastní peníze, protože pomoc ve výši zhruba 700 tisíc by nestačila.

* Kandidaturu jste oznámil na poslední chvíli. Proč?

Zvažoval jsem, zda si nechám obnažit soukromí a změnit úplně život. Nechtěl jsem se zároveň na to dlouho připravovat. Říkal jsem si, že moment překvapení je nejlepší.

* Jak vám změnil vstup do politiky život?

Hodně časově a tím, že člověk musí začít přemýšlet úplně jinak – v globále, nad regionem. Musíte začít stavět tým a věnovat se úplně jiným procesům než v podnikání. Na druhé straně mi to osobně může hodně přinést, člověk nahlédne do světa lidí s prostými starostmi, protože v senátní kanceláři si vyslechnu příběhy, které jsem nikdy předtím neslyšel, které mohou být zajímavé, ale taky nemusejí. A pak je zde senátní život.

* Chodí za vámi do senátní kanceláře hodně lidí?

Ano, hodně. Už jsem plnil i některé předvolební sliby. Navštívil jsem také pár hospod, kam jsem přišel poděkovat lidem a říct, že jsem tady, abych dodržel slib z kampaně, že za nimi opět přijdu. Měl jsem setkání i se staršími občany s muzikou.

* Je to časově náročné? Jak to stíháte, když žijete v Monaku a řídíte Synot?

Chtěl bych napravit chiméru, že řídím Synot. Neřídím, protože to není možné, ani kdybych se naklonoval. Je to skupina, která působí ve třinácti státech.

* Máte ale nad skupinou dohled…

Mám na starost strategická rozhodnutí, nové trhy, vyhledávání příležitostí, domlouvání hlavních kontraktů a financování všech věcí. V každém státě je výkonný management, který je místní. Někde se objevím jednou za čtrnáct dní, někde jednou za měsíc. V současnosti je to o výkonu zaměstnanců, dennodenní práci, bez toho by se to rozpadlo.

* Budete to tedy stíhat?

Ano. I když jsem v Monaku a je schůze v Senátu, která je maximálně třikrát čtyřikrát za měsíc, tak sednu do letadla a jsem tady za dvě a půl hodiny. Jsem na schůzi do večera, pak si udělám do půlnoci čtyři pět dalších jednání a odletím nebo zůstanu do dalšího dne.

* Jezdíte také do senátní kanceláře v Uherském Hradišti? Setkáváte se s lidmi?

Je tam asistentka od rána do večera, sbírá podněty, a pokud někdo chce se mnou hovořit nebo je to něco důležitého, tak mi domluví setkání a já přijedu. Jednám s lidmi a řeším jejich věci. Přinejhorším, kdybych nestíhal, tak jsem do kanceláře pořídil videokonferenci, jsou tam tablety, takže se s tím člověkem mohu bavit z celého světa.

* V Senátu budete rozhodovat o protihazardním zákonu. Jak budete hlasovat?

Mé názory jsou známé už dlouho. Každý může předvídat, jak budu hlasovat. Určitě nebudu potichu, chystám semináře, budu si o tom s kolegy povídat. Nicméně před každým takovým hlasováním dám oznámení, že mohu být ve střetu zájmu. Nedomnívám se, že bych byl, ale nemám s tím nejmenší problém. Ale určitě budu hlasovat tak, jak si myslím, že je to správné.

* Co se vám nelíbí na návrhu ministerstva financí?

Nejvíc mi vadí, že se zákon neprobíral s průmyslem. Jednalo se o něm jen mlhavě při jednom či dvou sezeních, což je strašně málo. Všude ve světě se vytvoří tým na ministerstvu financí a tým z herních asociací, které jsou přizvány. Diskutuje se a návrh se porovnává se zákony v jiných zemích, berou se na zřetel připomínky, ale tady k tomu vůbec nedošlo. Jen se označil hazard měkký a tvrdý, což je úsměvné, protože takové rozdělení nikde ve světě není. To je možné jen u alkoholu, ale stejně je to vždy alkohol.

* Ministerstvo navrhuje, aby videoloterijní terminály byly pouze v kasinech a hernách…

Není to určitě správné. I kdybychom přijali, že budou v kasinech a hernách, tak se v kavárnách a hospodách v tu ránu objeví tablety, kde si každý bude moci zahrát. Zákon sice zakáže tu „bednu“ v hospodách, ale povolí naprosto stejné hry na internetu. Majitel kavárny nebo hospody si udělá účet s internetovou firmou, která bude mít povolení. A ještě od ní dostane dvacet tabletů, aby herní síť rozjel.

* Nenahradíte také herní přístroje tablety?

To víte, že nahradíme. Půjdeme tímto směrem, legálním. Tímto způsobem to již provozujeme ve třech státech. Město sice vytlačí terminály ven, ale přijdou internetové hry, které však daní stát. Výnosy půjdou přímo státu a těchto zařízení bude ve městech pětkrát víc, než je videoloterijních terminálů.

* Do politiky míří čím dál víc bohatých podnikatelů. Co je důvod?

To je pravda. Možná je to tím, že je pětadvacet let od revoluce a v podnikání je spousta lidí v mém věku, kteří mají chuť jít do něčeho dalšího a chtějí něco změnit.

* Co mohou do politiky přinést?

Rychlé rozhodování, zavádění klasických procesů, které znají z podnikání, konečná rozhodnutí, zodpovědnost a odvahu, což tam strašně chybí. V komunální i vysoké politice má spousta lidí strach rozhodnout, podepsat se pod něco. l

Když si v Indii necháte dvacet třicet lidí, tak to máte za třicet tisíc dolarů; za to to tady nemáte šanci pořídit.

12,1 mld. Kč Takové tržby očekává za letošní rok skupina Synot. 13 V tolika zemích Synot působí. 15 let Tolik let žije Ivo Valenta v Monaku. Ivo Valenta (58) • Rodák z Čeladné se nejprve vyučil kuchařem, následně vystudoval Střední hotelovou školu v Mariánských Lázních. • Po škole působil jako barman a číšník například ve Slušovicích. • Na konci 80. let vycestoval do západního Německa, kde pomáhal kamarádovi v hospodě. Tehdy si přivezl první dva hrací přístroje. • V roce 1991 společně s bratrem a otcem založil Synot, který začal provozovat rovněž automaty. • Posledních patnáct let žije v Monaku. • Ivo Valenta nehraje automaty, nesází a do kasina chodí jen kvůli společenským povinnostem. • Jezdí BMW, lze ho zahlédnout i za volantem ferrari, ale nejčastěji létá.

O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče