S Němci do světa

07. října 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
07. října 2013, 00:00

Státní gigant chce s bezpečnostními aplikacemi vyvinutými v Německu proniknout na evropské trhy

V digitální éře je až s podivem, na co všechno se hodí obyčejné razítko z poctivé gumy. Jeho otisk zaručí vydání zbrojního pasu, umožní vystavovat povinné revizní zprávy, převede nemovitost na podvodníka, aniž by o tom měl skutečný majitel potuchy, nebo rovnou přihraje miliony do kapsy díky zmanipulované složence. Tomu všemu by měla zabránit softwarová aplikace, na níž se podílí česko-německý tým. Pracuje v opačném gardu, než jsme zvyklí. Zatímco dodavatelem je berlínský Fraunhoferův ústav pro produkční zařízení a konstrukční techniku (IPK), zakázku mu zadal Odštěpný závod ICT služby (ČPOZ), IT větev státního gigantu Česká pošta.

„Na poli ověřování pravosti úředních dokumentů máme velké zkušenosti a v České poště jsme zase našli partnera, který má zájem o pronikání do světa mobilních aplikací,“ říká Bertram Nickolay, ředitel oddělení bezpečnostní techniky IPK. Spolupráci si pochvaluje také česká strana. „Šlo o šťastnou náhodu. Pošta hledala unikátní technická řešení, která by integrovala do svých produktů a služeb. A Němci se zase v Česku rozhlíželi po partnerech, s nimiž by realizovali některé projekty zaměřené na zvýšení úrovně bezpečnosti společného evropského prostoru,“ líčí Petr Zatloukal, generální ředitel České pošty.

Pilotní fázi česko-německého projektu chce berlínský ústav představit příští měsíc na mezinárodním veletrhu Euro ID 2013 s tím, že pokud o aplikaci bude zájem, stane se chystaná česká pobočka Fraunhoferova ústavu v Praze branou pro další programy digitálních technologií do mobilů a přenosných zařízení. A zavádění do praxe připravuje i česká strana. „V blízké době chystáme pilot na vybraných poštách, cílem je samozřejmě službu ověřování pravosti nejen razítek co nejvíce rozšířit v celé naší síti,“ upřesňuje Zatloukal. Experti na pravost V případě Němců je jisté, že půjde o znovuoživení vyzkoušené technologie. Pro IPK není digitalizace a analýza otisku razítka ničím novým. V roce 2001 ústav vytvořil speciální software pro Global Refund, organizaci, která turistům z nečlenských zemí EU vrací na hranicích daň z přidané hodnoty, kterou zaplatí při nákupech v unijních zemích.

Program SIC Stampulus již tehdy dokázal pravost razítka na základě barevnosti, síly otisku nebo linie čar vyhodnotit během dvou vteřin. Tehdy ovšem ještě za pomoci klasického skeneru a stolního počítače. Na rozpoznávání originálů od falzifikátů si IPK pořídil vlastní laboratoř – Security Verification Lab, kterou provozuje společně se Spolkovou tiskárnou.

Ani pro ICT pobočku České pošty není kontrakt, který svěřila berlínským expertům, úplnou novinkou. Připomeňme, že ČPOZ vznikl nařízením vlády loni v dubnu, a to jako státní organizace, která má být „centrálním mozkem“ desítek roztříštěných IT projektů úřadů státní správy. Ideálem je, aby všechny internetové a datové služby šly právě přes ČPOZ jako dodavatele – čímž by úřady mohly podle pravidla „stát státu“ obejít zdlouhavé zadávání veřejné zakázky.

Zároveň má ČPOZ v popisu práce vyvíjet produkty, které by mohl nabízet i soukromníkům.

Letos v lednu představil první z nich, společný projekt s firmou Software602. Jde o digitální aplikaci pro elektronické podpisy FormSigner. Ta využívá certifikátu PostSignum, který Česká pošta nabízí od roku 2005. Digitální podpis v mobilu umožňuje například ofotit do telefonu dokument nebo pořídit snímky dopravní nehody a vloženým kódem stvrdit jejich pravost. Podobně funguje i takzvané kvalifikované časové razítko.

Know-how pro biometrii Portfolio bezpečnostních aplikací pro mobilní zařízení chce ČPOZ dále rozšiřovat. Součástí dohody s berlínským Fraunhoferovým ústavem je kromě digitálního ověřování razítek také biometrický projekt, který využívá autentifikaci obličeje vyfoceného smartphonem.

Také tady má IPK know-how, které České poště nabízí. Berlínský institut vyvinul vlastní Verifier, zařízení, které porovnává snímek z kamery s údaji z čipu na biometrickém pasu, a odzkoušel ho na německých letištích při odbavení letů mimo schengenský prostor. Teď si IPK slibuje, že zařízení běžící na notebooku dokáže právě s pomocí expertů z České pošty „překlopit“ do zabezpečeného smartphonu.

Nickolay je přesvědčen, že spojení jeho oddělení pro bezpečnostní techniku s českými experty bude přínosné. „V ověřování pravosti razítek zatím nemáme v Evropě konkurenci, takže věřím, že se projekt rozjede i komerčně,“ říká vystudovaný elektrotechnik, který si udělal jméno především na rekonstrukci skartovaných dokumentů bývalé východoněmecké tajné policie Stasi.

Mimochodem i tuto unikátní technologii IPK v Praze nabízel, i když jednání s Ústavem pro studium totalitních režimů zatím nemá konkrétní výsledek. Komerční úspěch s Čechy by kromě dobrých referencí IPK přinesl i peníze na licenčních poplatcích. A bez těch se výzkumníci neobejdou. Ústav s ročním rozpočtem 20 milionů eur si na sebe ze tří čtvrtin musí vydělat sám.

Vyhlídka byznysu je to samozřejmě i pro IT sekci České pošty, která zatím vydělává především na tom, že dostává exkluzivní zakázky od státu a vyrábí produkty pro úřady. Opravdu komerčních projektů je poskrovnu. „Pošta musí hledat všechny zajímavé cesty, jak vylepšit svoje postavení na trhu,“ upozorňuje Zatloukal.

Malá domů Jednou ze zmíněných cest může být právě sázka na rozpoznávání falz pomocí jednoduchých koncových zařízení, jako jsou smartphony.

Co do objemu trh s ověřováním pravosti dokumentů nebo osob nabízí slušné vyhlídky. Jen biometrické rozpoznávání obličeje přinese podle výpočtů agentury Markets and Markets v roce 2018 v Evropě zakázky za 1,33 miliardy amerických dolarů.

O čistě komerčním boomu nemůže být ale ani řeč. Zadavatelé budou v drtivé většině úřady státní správy nebo obecní samosprávy. Také převážně z eráru poputují zakázky na elektronickou kontrolu razítek. A stejné je to i s digitálním podpisem, který si téměř polovina malých a středních firem v EU pořizuje právě kvůli komunikaci s úřady, nikoli kvůli snadnějšímu obchodnímu styku.

Pro Českou poštu to nemusí být nevýhoda.

„Aplikace, které vyvíjíme s německou stranou, lze využít komerčně nebo v rámci státních úřadů. Zvlášť pro stát může tato služba přinést zajímavé benefity, protože těch, kteří se snaží obcházet pravidla, je stále dost,“ podotýká Zatloukal. A to nejen u nás, ale i v zahraničí.

Pro IT sekci České pošty tak bude nakonec spolupráce s Němci především nástrojem, jak se dostat k zakázkám z eráru, který nemusí být nutně český. I to je pro gigant, který je na státní peníze prozatím napojen téměř stoprocentně, malý úspěch.

Miliardová biometrie

Objem trhu s biometrickými aplikacemi (v mld. USD)

2013 2018

Severní Amerika 0,58 1,74

Evropa 0,55 1,33

Asie 0,40 1,94

Afrika a Blízký východ 0,15 0,55

Latinská Amerika 0,12 0,84

Zdroj: Markets and Markets

Ve státním zájmu

Důvody používání elektronického podpisu

v malých a středních firmách (možnost více

odpovědí; v %)

E-government 47,03

Finanční transakce 34,30

Elektronické faktury 15,87

Archivace dokumentů 11,04

Veřejné zakázky 10,50

Uzavírání smluv 9,68

Zdroj: Evropská komise

O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče