Růží i kamenem

24. března 2014, 00:00 - Tomáš Pergler
24. března 2014, 00:00

Robert Fico nabil před finále prezidentské volby všechny zbraně, Kiska se nemůže spoléhat na počty z prvního kola

Hlavně jděte toho 29. března volit, vzkázal Robert Fico asi čtyřem tisícům svých fanynek, které minulý týden dorazily do bratislavského Národního tenisového centra na poněkud opožděné oslavy Mezinárodního dne žen. Věta pronesená na úvod premiérova vystoupení měla vyznít jako nadsázka, po zbytek zábavného programu o prezidentských volbách nepadlo ani slovo. Není ale pochyb, že vyjadřovala hlavní účel Ficova putovního varieté. Fico bude tuto sobotu potřebovat každý hlas, aby se mohl stát celkově třetím přímo zvoleným prezidentem Slovenska.

Podvečerní oslavy MDŽ pod taktovkou vládního Směru – sociální demokracie pokračují v různých koutech země až do této středy. Co na tom, že od svátku uplynuly skoro tři týdny. Téměř dvouhodinové estrády, v nichž se podbízivá slova k něžnému pohlaví střídají s opakovanými vtipy premiéra a jeho ministrů, vystoupením cimbálovky, polozapomenutých zpěváků venkovského popu nebo skupiny Elán (na žehlení nebo věšení prádla letos nedošlo), mají ve straně dlouholetou tradici. Každé jaro pomáhají Směru upevňovat podporu mezi voličkami. Letos navíc suplují klasické mítinky před prezidentskými volbami. Potlachy ve sportovních halách a kulturních domech, při kterých se Fico a jeho spolustraníci snaží vystupovat jako zábavní a hodní chlapíci, obdařující každou návštěvnici růží, jsou ale jen jednou tváří kampaně. Fico nasadil od začátku minulého týdne proti svému soupeři těžký kalibr.

Nepřesvědčivé vítězství Když popradský podnikatel Andrej Kiska před rokem a půl ohlásil svoji prezidentskou kandidaturu, na slovenské politické scéně to vyznělo jako přistání mimozemšťana. Spolumajitel splátkových společností, který většinu svého kmenového byznysu prodal bance VUB a už sedm let vystupuje hlavně jako zakladatel charitativní organizace Dobrý anděl, zpočátku opravdu působil trochu mimozemsky. A nejen proto, že mluví a vystupuje dost prkenně (už se hodně zlepšil, na Ficovu razanci ale pořád zdaleka nemá). Pro veterány parlamentních rozprav, zvyklé na nekonečné hašteření, byl těžce uchopitelný. Nicméně právě jeho „nepolitický“ background podnítil od začátku úvahy o tom, že Kiska může prezidentskými volbami pořádně zamíchat. Už první průzkumy potvrdily, že kouzlo Kiskovy neotřelé tváře, podpořené finanční nezávislostí na stranických penězovodech, zabírá.

Předseda vlády svoji kandidaturu potvrdil až v polovině loňského prosince. Očekávalo se, že první kolo naplánované na 15. března s přehledem vyhraje a do finále nastoupí proti Kiskovi s velkým náskokem. Rozdíl byl nakonec jen asi čtyři procentní body (28 ku 24 procentům hlasů). Analýzy výsledků ukázaly, že mnoho voličů Směru zůstalo doma nebo volilo někoho jiného. Co víc, souhrn hlasů pro kandidáty z pravého spektra pak dvojnásobně přesahoval premiérův výsledek. Fico pochopil, že musí před druhým kolem napnout všechny síly a pokud možno oslabit protivníka tvrdým zásahem. Klidně i podpásovým. Jinověrec a lichvář Už před prvním volebním kolem se začaly přetřásat Kiskovy kontakty s církví scientologů. V dopisních schránkách po celém Slovensku se objevily statisíce letáků s nadpisem „Odhalení“ a „Potvrzená fakta“, jež měly dokazovat Kiskovo spojení s kontroverzní náboženskou skupinou a lichvářské praktiky jeho bývalých firem. Fico odmítl, že by za letáky stál on nebo Směr (pátrání deníku Sme odhalilo stopy vedoucí k jeho členům), každopádně téma začal téměř současně sám vířit v médiích. Poukazoval na to, že jeho soupeř v minulosti vydal knížku ve vydavatelství, jež vedl přední slovenský scientolog, nebo vystupoval na akcích organizovaných členy tohoto sdružení (nebo spíš sekty). Na tiskové konferenci po prvním kole, zřejmě účelově narychlo svolané půl hodiny před Kiskovým brífinkem, Fico hřímal, že údajné napojení jeho soupeře na scientology by v případě zvolení ohrožovalo bezpečnost státu. Jedno se mu povedlo – dostal protivníka do komunikační defenzivy. Namísto toho, aby předkládal vlastní agendu, musel Kiska odrážet nekonečné otázky na to, jak je to s jeho vírou.

„Nejsem scientolog,“ bránil se zpocený Kiska, který vypadal z Ficova náletu zaskočený. V očích tradicionalistických Slováků mu nepomohlo ani přiznání, že v minulosti koketoval s židovskou vírou, nebo projevované sympatie k buddhismu.

Ficova hra na náboženskou strunu samozřejmě není náhodná. Už dávno před prvním kolem se stratégové Směru rozhodli vsadit na získání aspoň části konzervativních voličů, přesněji aktivních katolíků, kteří zpravidla hlasují pro politiky proklamující křesťanské zásady. Premiérův volební štáb vypustil v zimě do oběhu videorozhovor, v němž Fico vypráví o své katolické výchově. Od předsedy Směru to vyznělo jako hodně přikrášlená pohádka. Novináři si premiéra následně vychutnali, když zveřejnili kopii jeho životopisu, ve kterém se jako mladý svazák hlásí k přísnému ateismu. Připomněli také jeho vstup do komunistické strany v druhé polovině 80. let. Fico naštěstí nezašel tak daleko, aby se nyní ke katolictví veřejně přihlásil. Otázku televizní moderátorky na svou víru odbyl větou, že je to jeho soukromá věc. A na rozdíl od Kisky taková odpověď stačila, aby měl od podobných otázek pokoj.

Lepší rudý než liberál Přestože to s „katolickým“ videem Fico zjevně přehnal, může spoléhat na jakousi podtatranskou zvláštnost – totiž politickou blízkost socialistů a křesťanských demokratů, navenek hlavních soupeřících proudů. Raději s rudými než s liberály, kteří podporují potraty, homosexuální sňatky a užívání marihuany, říkají někteří politici v Křesťanskodemokratickém hnutí (KDH). Fenomén, kterého si už dříve všimli sociologové, má před druhým kolem volby jeden hmatatelný důkaz – dohodu mezi Směrem a KDH o ústavních změnách v samosprávě soudů, s níž se na podnět KDH svezl i „přílepek“ v podobě věty o ochraně tradičního manželství.

Politologové upozorňovali, že z pohledu opoziční strany vypadá takový krok trochu sebevražedně, KDH totiž postavilo vlastního prezidentského kandidáta Pavla Hrušovského. Dohoda o novele navíc mohla klidně počkat, až bude po volbách. Hrušovský na to také pěkně doplatil, v prvním kole volby skončil na potupném šestém místě s třemi procenty získaných hlasů, ačkoli ho formálně podpořily i další dvě středopravicové strany. Voliči KDH dali přednost Radoslavu Procházkovi, který nakonec překvapil ziskem pětiny odevzdaných hlasů a skončil třetí. V nejvíce religiózních okresech na Horní Oravě nebo na Spiši Procházka dokonce vyhrál. Minulý týden sice doporučil, aby jeho voliči podpořili ve druhém kole Kisku, mnozí z nich ale mají s podporou kandidáta bez jasné katolické preference problém.

Promarněný restart Fico ví, že si proklamovaným příklonem ke křesťanským hodnotám a ocejchováním Kisky jako scientologa nevystačí. Minimálně do oficiálního konce předvolební kampaně, tedy do středy, povede boj na více frontách. Dá se například skoro s jistotou očekávat, že se objeví další příklady necitlivého zacházení Kiskových společností Triangel a Quatro se zákazníky.

Ficovi hodně ulehčuje práci jemu blízký deník Pravda, který už několikrát přinesl na titulní straně příběhy tohoto druhu.

Podobně jako v českých prezidentských volbách před rokem se bude o vítězství rozhodovat také v televizních debatách. V plánu byly celkem čtyři, ve veřejnoprávní RTVS i dvou komerčních televizích. Poslední z nich se odvysílá ve středu večer. Pokud chce Kiska uspět, bude muset jeho tým hodně zapracovat na přípravě. Sekundovat Ficovi v televizi může být nadlidský úkol. S dosavadní agendou – důrazem na to, že se levicové vládě nedaří plnit volební sliby, hlavně v boji s vysokou nezaměstnaností, už si nevystačí. Na začátku druhé fáze kampaně přitom Kiska evidentně zaspal. Nejen že se nechal zatlačit do kouta premiérovou teorií o napojení na scientology, ale navíc se na rozdíl od Fica stáhl do ústraní, několik dní nepořádal žádná setkání s voliči, nedával rozhovory ani nepředkládal vlastní témata. Jako by spoléhal na naivní počty, podle nichž by se k němu přelily všechny hlasy neúspěšných kandidátů z prvního kola.

Projevy politické nezkušenosti mohou Kiskovi nakonec odlákat rozhodující část voličů.

V tomto ohledu je třeba uznat, že Slováci tak trochu netuší, co by jeho nástup do Prezidentského paláce znamenal. U Fica mají jisté jedno, že se výkonná moc ještě více nahromadí v rukou jedné strany. Jakkoli tato varianta zní pro demokratický vývoj země poněkud nezdravě, pro spoustu lidí pod Tatrami je to stravitelná představa. l

Ficův videorozhovor o katolické výchově vyzněl jako hodně přikrášlená pohádka. Kiska se po prvním kole stáhl na pár dní do ústraní a přenechal iniciativu soupeři.

Tématu se věnuje také rozhovor na následující dvoustraně.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče