Rumunský převrat

16. července 2012, 00:00 - Johanna Grohová
16. července 2012, 00:00

euroglosa

Nejdřív to bylo Maďarsko, které vzbuzovalo obavy o stav tamní demokracie – poté, co vládnoucí strana posílila vlastní kontrolu nad soudci, centrální bankou a médii. Ještě větší zděšení nyní vyvolává dění v sousedním Rumunsku. Podle některých hlasů Bukurešť ústavní pořádky nejen mění, ale v podstatě je rozbíjí. A Evropská unie s tím, vyjma ostrých apelů, mnoho nenadělá.

Je to nevypočitatelný, divoký Balkán, ozývá se rezignovaně na adresu Rumunska, jehož premiér nechal upravit zákony a okleštit moc ústavního soudu tak, aby mohl být odvolán prezident pocházející z opačného politického tábora, vyměněn ombudsman a předsedové obou komor parlamentu. „Je to další důkaz toho, že Rumunsko vkročilo do EU bez zažitých demokratických principů.

Ostatní balkánské země se nemohou divit, že je Brusel vůči nim přísnější a požaduje víc než dřív,“ glosoval situaci jeden z bruselských diplomatů, který v Rumunsku několik let žil.

Po překotných změnách politického systému pomocí vládních dekretů musel rumunský premiér Victor Ponta minulý týden na kobereček do Bruselu. Ačkoli tam ujišťoval o oddanosti demokratickým principům, debata o případných trestech na sebe nedala dlouho čekat: odklad vstupu Rumunska do schengenské zóny na neurčito či dlouhodobé zmražení plateb z unijních fondů.

Někteří němečtí politici si dokonce pohrávají s myšlenkou pozastavení volebního práva Rumunska na unijní úrovni. To se zatím stalo pouze jednou, když v Rakousku koncem 90. let vstoupili do vlády krajně pravicoví svobodní Jörga Haidera.

Unijní politici doslova zírají na to, co je v jedné členské zemi možné. Spekulace o motivech uchvacování moci pak jen dokreslují ponurý obrázek: dosavadní prezident musel být odstaven, aby se na jeho místo dostala nová hlava státu, blízká premiérovi. Ten pak omilostní bývalého socialistického premiéra a Pontova stranického mentora Adriana Nastaseho, který byl odsouzen na dva roky vězení za zneužití veřejných prostředků.

Victor Ponta, který sám čelí výzvám k rezignaci kvůli obvinění z plagiátorství své doktorandské práce, se tváří sebevědomě. Případný návrat odstaveného prezidenta je podle něj v rukou lidí – v referendu na konci měsíce, jehož pravidla Ponta rovněž změnil. Rozhodne většina lidí, která se dostaví k volbě, aniž by byla nutná minimální účast.

Rumunský příběh mimo jiné dál posiluje skepsi vůči rozšiřování EU. Politický idealismus o sjednocené Evropě vystřídala nedůvěra až odpor k „východní divočině“. Pro unii je navíc těžké kázat ostatním státům o vládě zákona a o demokracii, pokud existuje podezření, že jedna členská země tyto principy zásadním způsobem porušuje.

O autorovi| Johanna Grohová, spolupracovnice redakce, Brusel

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče