Rudý Harvard

13. října 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
13. října 2014, 00:00

Moskevská diplomatická líheň MGIMO slaví sedmdesátiny. Češi jsou dodnes jejími věrnými studenty i absolventy

Podnikatele Igora Kebluška znají u nás jen lidé, kteří mají dobrou paměť na dění ve světě venkovní reklamy. Doby, kdy společnost Europlakat, v níž figuroval, polykala své konkurenty, jsou pryč. Zato když Keblušek přijede do Ruska, mnohým čtyřicátnicím je pořádně povědomý. Má tu dokonce i svůj fanklub. Ne snad, že by Rusy zajímalo jeho studium na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), prestižní škole pro diplomatické kádry východního bloku, kterou absolvoval a jež tento týden slaví sedmdesát let svého vzniku.

Popularitu mu zajistilo stříbrné plátno.

Jako fotogenický student si Keblušek zahrál jednu z hlavních rolí v Cirkusové princezně, adaptaci slavné operety Imricha Kálmána, kterou v roce 1982 v Mosfilmu natočila režisérka Světlana Družininová. A ve svých čtyřiadvaceti letech se stal hvězdou sovětské kinematografie. Herectví ale pověsil na hřebík a vydal se na dráhu diplomata. Stejně jako jeho otec, ostatně jeden z prvních československých absolventů MGIMO. Ještě před rokem 1989 Igor Keblušek působil jako druhý tajemník československé ambasády v Belgii. Hovoří Moskva Týdeník Euro se s Kebluškem pokusil spojit, ovšem neúspěšně. „Hovořím na druhé lince s Moskvou, zavolejte později,“ ozvalo se v telefonu. Pak už ovšem Keblušek jen po SMS vzkázal, že se k otázkám zaslaným po e-mailu nebude vyjadřovat. Spojení s Ruskem bývalý „mgimák“ neudržuje jen díky stříbrnému plátnu. Keblušek je majitelem firmy C. I. S. consulting, jejíž název odkazuje na Společenství nezávislých států. Soudě podle jeho rozhovorů pro ruská média je na MGIMO hrdý.

„Je to kvalitní platforma pro život, díky níž pevně stojím na nohou. O kvalitě výuky se ani nemá cenu zmiňovat – institut vždy patřil k elitě ruských škol,“ řekl Keblušek v roce 2009 magazínu Panorama Čechija.

Mezi zhruba pětistovkou českých a slovenských absolventů MGIMO, kteří se pravidelně před Vánocemi scházejí na večírku pořádaném ruskou ambasádou, není Keblušek rozhodně sám, kdo na svou alma mater nedá dopustit. Řada z „mgimáků“ udělala slušnou kariéru v diplomacii i byznysu. Jen namátkou – školu absolvoval končící český eurokomisař Štefan Füle i jeho slovenský kolega Maroš Šefčovič. MGIMO má za sebou realitní magnát Miloš Červenka i partner skupiny PwC Peter Chrenko. Studiem na sovětské diplomatické akademii odstartovali svou kariéru lídři investiční skupiny Penta – Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Ten dokonce loni přispěl do fondu školy. Asociace pro mezinárodní otázky letos v srpnu spočítala, že mezi absolventy MGIMO je i šest současných velvyslanců. Tedy těch, co moskevskou školu udávají ve svém životopise. Původní verze služebního zákona totiž počítala s tím, že absolventi moskevského institutu o své vzdělání kvůli ideologické průpravě a provázanosti se sovětským režimem přijdou. Nakonec muselo u poslanců orodovat ministerstvo zahraničí. A některé absolventy to pořádně popudilo. „Zařadit MGIMO na úroveň Vysoké školy politické ÚV KSČ a jiných učilišť je zřejmá účelová degradace a významový posun. Nám se dostala komplexní univerzitní výuka,“ stěžuje si Petr Šikola, absolvent ročníku 1984, dnes key account manager pojišťovací skupiny Marsh.

Nejsme turbodoktoři Slovo komplexní je třeba chápat v tehdejším sovětském duchu. Od pečlivého kádrového výběru studenta, který probíhal na tehdejším federálním ministerstvu zahraničí, až po povinné brigády, vojenská cvičení nebo ideová školení. Do toho ovšem studenti skládali průběžné zkoušky každý týden, dostávali hutnou domácí četbu a sepisovali referáty. Pevná ideologická ruka většině z nich vyhovovala. „Samozřejmě nás spojuje větší hrdost na vzdělání než třeba turboabsolventy plzeňských práv,“ vysvětluje Šikola. A že má MGIMO pověst školy, z níž studenti vycházeli řádně politicky indoktrinovaní? „Humanitní obory mají nutně větší ideologické zabarvení, než s jakým se setkávali naši kolegové při studiu třeba jaderné fyziky nebo baletu,“ dodává Šikola.

Studium na MGIMO už dnes sovětský dril nepřipomíná. Neučí se šest dní v týdnu, nechodí se na zemědělské brigády, odpadlo i povinné branné cvičení v zákopech. Do školy také studenti nenastupují těsně po gymnáziu, jako tomu bylo za časů Sovětského svazu. Místo partnerství s univerzitami socialistického bloku je tu možnost získat paralelní diplom na pařížské Science Po nebo univerzitě v Ženevě. Češi jsou ale co do počtu studentů moskevské škole věrní. Loni jich tu studovalo čtrnáct. Tedy zhruba stejně jako v perestrojkových letech.

Prověrka na syfilis Stipendium od ruské vlády přitom získali jen tři, letos dokonce jen dva adepti z Česka. A ty si Kreml důkladně prověřuje – přinejmenším po zdravotní stránce. Letos kupříkladu po českých žadatelích o studium vyžadovala moskevská škola rentgen plic, očkovací průkaz, vyšetření na syfilis a HIV nebo ruskou zdravotní pojistku. Pověst elitní školy pro vyvolené si tak někdejší „rudý Harvard“ udržuje i po sedmdesáti letech. A o zachování pocitu výjimečnosti tu nejspíš jde především. l •

Mezi absolventy MGIMO je i šest současných velvyslanců. Tedy těch, co moskevskou školu udávají ve svém životopise.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče