Rozporcovat a prodat

10. listopadu 2014, 00:00 - Vadim Fojtík
10. listopadu 2014, 00:00

Nejbohatší Čech Kellner dělí O2, některou z částí nejspíš prodá. Asi Číňanům

Koupili jsme si těžkotonážní parník, ze kterého uděláme obratnou plachetnici, komentoval akvizici O2 Martin Štefunko, někdejší investiční šéf PPF a současný předseda dozorčí rady telekomunikační firmy.

Cíl dobrý, jeho naplnění ale zatím poněkud vázne.

Zdroje týdeníku Euro hovoří o tom, že začínají poněkud váznout původní představy PPF firmu rychle zeštíhlit, zjednodušit obchodní model, vykoupit minoritní akcionáře, začít rozvíjet firmu a s tím i zisk. „Původní optimistická očekávání a plány se musejí přepracovávat na mnohem pesimističtější variantu. Navíc se protahuje diskuse o základním bodu, jak bude firma v budoucnu vypadat, jakou bude mít přesnou strukturu, co se případně vyčlení a prodá,“ sdělil zdroj z vedení O2.

Scénářů, jak by se mohl další vývoj v O2 ubírat, je několik. Nereálný není ani ten, že se PPF nepodaří z O2 udělat flexibilní a vysoce ziskovou firmu a z oboru se stáhne. O budoucím uspořádání telekomunikační společnosti nemají zcela jasno ani nejvyšší manažeři firmy a její majoritní vlastník PPF. Týdeník Euro se na základě dostupných informací snažil aktuální stav v O2 zmapovat. Zatím nejreálnější variantou je rozsekání největší české telekomunikační společnosti na čtyři samostatné části.

Na čtvrtky Do první samostatné sekce by měl být vyčleněn společný joint venture s T-Mobilem, pod nějž budou spadat všechny BTS, tedy takzvané základnové stanice. Ty nejsou ničím jiným než anténami pro šíření signálu pro mobilní telefony, které vidíte na domech či stožárech. Obě firmy významnou část již sdílejí i kvůli tomu, že společně budují síť pro síť vysílačů pro nejrychlejší 4G LTE mobilní internet.

Další nově vzniklá firma by měla obhospodařovat veškerou infrastrukturu. Což lze zjednodušeně označit jako „dráty“. V nově budované struktuře by se mělo jednat o nejdůležitější součást Kellnerova telekomunikačního impéria, která bude spravována z ÚTB (Ústřední telekomunikační budova) na Žižkově, jež neoddělitelně patří k imagi celé značky. Z hlediska vstupu možných investorů je toto vůbec nejzajímavější část. O podobné firmy jeví zájem řada světových investičních fondů, pro které investice do infrastruktury nabízí zajímavé zhodnocení v delším horizontu. To je stejný důvod, proč například České Radiokomunikace v roce 2011 koupila investiční skupina Macquarie Infrastructure and Real Assets Europe. O investice do infrastruktury dlouhodobě projevuje zájem i čínský telekomunikační obr Huawei. Třetí nově postavená firma by spravovala pouze pevné linky (DSL), ale bude poskytovat jen velkoobchodní služby. To v podstatě znamená, že tato nově vzniklá firma bude pronajímat jednotlivé kabely ostatním velkým hráčům na trhu (T-Mobilu, Vodafonu atd.), ale i menším poskytovatelům internetu. K tomu dochází již v současnosti, ale vzhledem k tomu, že společnost O2 poskytuje i retailové (maloobchodní) služby, nic ji nenutí služby pro velkoobchodní zákazníky (konkurenci) zlepšovat a zvýhodňovat. To by se mělo kompletně změnit a od tohoto kroku se dá očekávat zlepšení dostupnosti připojení k internetu v celém Česku. Kellner si naopak slibuje, že se díky vzniku této firmy dostane k zajímavým firemním zákazníkům. Velmi dobře si navíc uvědomuje, že O2 s ADSL linkami na trhu prohrála a stagnuje (ovládá zhruba 30 procent trhu). Boom naopak zažívají poskytovatelé bezdrátového připojení, kteří stále častěji pokládají i kvalitní optické kabely. Kvalitnější internetové připojení poskytují i kabelové televize.

V poslední, čtvrté firmě „skončí“ celý zbytek původní firmy, tedy hlavně služby pro běžné zákazníky. Jde v podstatě o mobilního operátora. Pro Kellnera má osamostatnění této části jednu nezanedbatelnou výhodu.

Zbytek O2 již totiž nebude možné vnímat jako významnou sílu na trhu a čeká jej citelně menší regulace ze strany Českého telekomunikačního úřadu. Firma by dle dostupných informací mohla fungovat i jako virtuální mobilní operátor. Možná i proto se v pražském ústředí O2 začíná hovořit o oživení značky Eurotel. Svého virtuálního mobilního operátora má ostatně i konkurenční T-Mobile. Jeho Kaktus je zaměřen především na mladou klientelu.

Na půlku Aby bylo všechno jednodušší, je tu i další varianta – v té se zvažuje rozdělení společnosti „jen“ na dvě samostatné firmy. Do prvního celku by se vyčlenila veškerá infrastruktura s tím, že by bylo ještě nutné vyřešit, co s joint venture s T-Mobilem.

Veškeré plány na dělení ale může zastavit několik překážek. Stále vázne výkup podílů od minoritních akcionářů společnosti.

Pokud by se jich PPF nezbavila, bude muset počítat s tím, že každý z minoritářů bude muset získat odpovídající podíl v nově vzniklém subjektu. Každou část bude kvůli tomu nutné nejprve ocenit, což bude zcela jistě zdlouhavý a nákladný proces. Stejně tak se bude muset vymyslet klíč na rozdělení pětadvaceti miliard korun, které si PPF chce půjčit od O2. Zjednodušeně řečeno, rozdělit dluhy mezi nově vzniklé subjekty. I tady bude zapotřebí znaleckých posudků a dalších dokumentů.

A aby toho nebylo málo, případné rozdělení O2 a jeho dopad na trh bude muset nejprve posoudit Český telekomunikační úřad.

Vítej, soudruhu Na trhu se navíc již několik měsíců hovoří o tom, že PPF vážně zvažuje prodej části firmy. Zájemců je údajně několik, především z Číny, další, kteří nejsou za současné situace asi příliš průchozí, pak z Ruska. Ostatně, jak týdeníku Euro sdělily tři na sobě nezávislé zdroje, majitel PPF, miliardář Petr Kellner, který byl součástí podnikatelského doprovodu na poslední státní návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Číně, se sešel se zástupci několika tamních telekomunikačních firem.

Kdo by mohl o O2, respektive některou z jejích částí projevit zájem? První je čínská společnost Huawei. Technologie firmy pohání všechny mobilní sítě v Česku a dalších evropských zemích. Společnost již funguje jako správce mobilních sítí O2 a je blízko i k rozšíření dohody s O2, která počítá s tím, že bude spravovat i její pevné linky. Právě Huawei má otestovat evropské prostředí pro další čínské společnosti, zajistit dobré vztahy a ukázat dobrou vůli v podobě vybudování výzkumných a vývojových center.

Již delší čas se spekuluje také o zájmu čínské firmy China Mobile, ta by stála především o datovou, hlasovou a mobilní část O2. China Mobile je co do počtu klientů (má jich zhruba 790 milionů) největší telekomunikační firmou na světě. Jen za první tři letošní čtvrtletí vydělala 292 miliard korun po zdanění. I z tohoto pohledu je pro ni případná česká akvizice na hranici rozlišitelnosti. Česko ale bude ideálním předpolím pro další akvizice v Evropě, pokud by k transakci vůbec došlo. Je tu ještě jeden důvod, proč by mohla být akvizice části O2 pro China Mobile zajímavá – Číňané platí vysoké poplatky za přepojování svých hovorů do Evropy a dalších částí světa, tzv. peering. Čína má sice zatím dohodu o poskytování služeb se španělskou Telefónikou a Vodafonem, a ne náhodou dělá technickou podporu oběma firmám Huawei, nákup telekomunikační části O2 by ale cenu přepojovacích poplatků zcela jistě výrazně srazil.

V této souvislosti stojí za zmínku i informace, která již několik měsíců koluje v českých telekomunikačních kuloárech. V nejmenovaném pražském luxusním hotelu již několik měsíců bydlí skupinka čínských manažerů, kteří pravidelně dostávají z O2 reporty o hospodaření a dalším dění ve firmě. Údajně jsou všechny nové důležité dokumenty v O2, mimo jiné smlouvy s velkými klienty, vždy vyhotoveny ve dvoujazyčných verzích – češtině a čínštině.

Spolupráce s čínskými telekomunikačními firmami dává Kellnerově PPF docela smysl.

Firma je v Číně velmi aktivní, mimo jiné společnost Home Credit je na tamním trhu relativně úspěšná. Podobný výměnný obchod již v minulosti udělala společnost IBM, když prodala svoji počítačovou divizi čínskému Lenovu, Peking pak dovolil americké společnosti na svém trhu více věcí.

Otázkou ale zůstává, jak by byl prodej, byť části, české telekomunikační firmy čínským dravcům politicky průchozí. V nové zprávě BIS se společnost Huawei objevila jako případné riziko pro kybernetickou bezpečnost České republiky. Sobotkův kabinet však takovou hrozbu nebere příliš vážně.

Ale zpět k možnému prodeji. I zde existuje víc variant. Kromě zmíněných Číňanů se hovoří o tom, že PPF zkoumá možnosti na dalších evropských trzích, respektive která aktiva v oblasti telekomunikací jsou na prodej.

K úspěchu v této oblasti by mohla přispět i dohoda o možné spolupráci s předchozím majitelem O2 – španělskou Telefónikou. Přece jen velká a zkonsolidovaná telekomunikační firma se bude prodávat mnohem lépe a za vyšší cenu než jedna malá „firmička“ z Česka.

Dej miliardu a koupíme Úspěch akce O2 ale patrně ovlivňují i spory mezi hlavním architektem obchodu Martinem Štefunkem a nejbohatším Čechem, miliardářem Petrem Kellnerem. Posledně jmenovaný prý s transakcí souhlasil pod podmínkou, že Štefunko do obchodu vloží i vlastní finanční prostředky. Údajně se jednalo o miliardu korun, kterou manažerovi půjčila PPF. I přes tuhle angažovanost ale existují velké rozpory. Kellner mimo jiné Štefunkovi vyčítá, že byl při koupi O2 příliš optimistický. A navíc i přes podíl na financování prý Štefunko postrádá vnitřní motivaci, kvůli které není schopen podávat takové pracovní výkony jako další vrcholní manažeři PPF. Údajně i proto, že si vydělal zhruba osm set milionů korun v době, kdy působil v investiční skupině Penta. Tím ale třenice v O2 nekončí. Lidé z firmy upozorňují, že se do dění ve společnosti snaží zasáhnout příliš mnoho „kibiců“ z PPF. Ideální nejsou ani vztahy mezi vedením dosazeným PPF a někdejším šéfem telekomunikační společnosti Luisem Antoniem Malvidem, který je dnes členem představenstva.

Původní optimistická očekávání a plány se musejí přepracovávat na mnohem pesimističtější variantu. Firma by podle dostupných informací mohla fungovat i jako virtuální mobilní operátor. Možná i proto se v pražském ústředí O2 začíná hovořit o oživení značky Eurotel. 83,15 % akcií ovládala společnost PPF ve firmě O2

21,773 mld. Kč dosáhly celkové konsolidované provozní výnosy O2 v prvním pololetí roku 2014, v meziročním srovnání o 8,9 procenta méně.

O2 ujel vlak Podíl na trhu s připojením k internetu v období 2007 až 2013 (v %) 40

xDSL Digitální uživatelská linka (např. ADSL či VDSL)

Wi-Fi Bezdrátové připojení

CATV Připojení prostřednictvím sítí kabelových televizí

Mobilní sítě Připojení v mobilních telefonech, tabletech apod.

FTTx Optické kabely

Kellnerův telekomunikační operátor má sice největší podíl na trhu s vysokorychlostním připojením k internetu, ale vytrvale klesá a dosahuje necelých 30 procent (xDSL). O2 prohrává především s poskytovateli bezdrátového připojení (Wi-Fi), kteří se nebojí pokládat i kvalitní optické kabely (FTTx). Nedaří se ani kabelovým televizím (CATV), přestože ty zákazníkům poskytují výrazně vyšší rychlost připojení. Naděje, že se O2 podaří trend obrátit, se pomalu vzdaluje.

Zdroj: ČTÚ

O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz Michal Půr • pur@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče