Rozladěná svědectví

22. dubna 2014, 00:00 - Tomáš Pergler
22. dubna 2014, 00:00

Výpovědi bývalých příslušníků StB vyhovují Babišovi, místy si ale odporují

Dobrý zpravodajský důstojník nikdy neprozradí svého agenta – ani když musel po změně politických poměrů odejít ze služby a spolupráce dávno skončila. Tuhle poučku si autor článku před pár měsíci vyslechl od osoby, která měla před rokem 1989 opravdu silné slovo v tehdejších bezpečnostních složkách. Zda se touto zásadou řídil někdo z trojice bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří svědčili ve sporu mezi Andrejem Babišem a slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN), se dá jen spekulovat. Faktem je, že všichni tři, i když každý jiným způsobem, podpořili ministra financí, jenž tvrdí, že s StB vědomě nespolupracoval, a tudíž je v archivech neprávem veden jako agent.

Po posledním jednání bratislavského okresního soudu 14. dubna to vypadá tak, že váha svědeckých prohlášení převáží nad důkazní hodnotou dobových záznamů o agentu Burešovi, které zůstaly ve složkách tajné policie. Výpovědi bývalých důstojníků ekonomické kontrarozvědky z 12. správy Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě, kteří měli v 80. letech postupně na starost podnik zahraničního obchodu Petrimex, si nicméně zaslouží souvislejší pozornost. Leccos z toho, co před soudem padlo, spolu úplně neladí.

Vygumovaná paměť Připomeňme si jednotlivé postavy a jejich tvrzení. Bývalý major Július Šuman, který podle dochovaného zápisu v listopadu 1982 získal Babiše ke spolupráci s StB, se objevil minulý týden u soudu a popřel, že by se dotyčné schůzky ve vinárně U obuvníka zúčastnil. Zápis z ní, který se uchoval v archivu ÚPN, ho prý nadřízení donutili podepsat rozkazem.

Druhého řídícího důstojníka agenta Bureše, Františka Hákače, před soudem postihl rozsáhlý výpadek paměti. A třetí v pořadí, Andrej Kuľha, ještě v lednu vypověděl o rozsáhlém falšování agenturních svazků.

Zastavme se nejprve u Hákačova „nevědomí“. Osmašedesátiletý, velmi zmateně působící muž vícekrát argumentoval dvojnásobnou mrtvicí a nedokázal si vzpomenout téměř na nic z působení v kontrarozvědce.

Babiše zná údajně pouze z televize, nebyl schopen posoudit ani svůj podpis pod agenturním záznamem, ve kterém před zhruba třiceti lety zachytil informace od agenta Bureše o podplácení v jeho podniku. Přítomní v soudní síni si nicméně všimli, že si bez zaváhání vzpomněl na přesné datum svého nástupu k bezpečnosti – 1. 10. 1970 (datum je správně, dá se ověřit v databázích ÚPN).

Rozkaz podepsat Jeho někdejší kolegové Šuman a Kuľha se naopak rozpomínali velmi dobře a zpochybnili Babišovo zverbování do agenturní sítě. Každý ale popisuje situaci jinak. Štíhlý a elegantně vystupující Šuman zastřeným hlasem vypověděl, že donucení k podpisu pod zprávu o získání ke spolupráci bylo ojedinělé a nikdy víc se s takovým postupem nadřízených nesetkal. Kuľha však prohlásil, že v příslušném oddělení se záznamy o agentech falšovaly ostošest. V rozhovoru s týdeníkem Euro vloni v listopadu dokonce hovořil o tom, že zmanipulovaných bylo až 60 procent evidencí.

Vinu přitom dával hlavně Šumanovi, s nímž podle dochovaných kádrových hodnocení na pracovišti válčil. „Šuman si to vymyslel a zfalšoval,“ prohlásil o Babišově agenturním spisu Kuľha, který se před sametovou revolucí jen těsně vyhnul vyhazovu z StB kvůli pochybnému nákupu auta přes jiného agenta.

Sám Šuman označil za hlavního manipulátora Rastislava Mátraye, tehdejšího šéfa oddělení pro sledování podniků zahraničního obchodu. Ten prý předložil vyplněný zápis o schůzce s Babišem k podpisu, a když jej Šuman odmítal podepsat, přišel rozkaz od tehdejšího šéfa slovenské sekce ekonomické kontrarozvědky Milana Greguše. Jemu se prý Šuman zkrátka musel podvolit. Přehození viny na Mátraye a Greguše je těžko zpochybnitelné. Ani jeden z nich už totiž nežije. Ve prospěch žaloby, tedy Babiše, hraje i fakt, že oba v roce 1987 odešli z bezpečnosti spolu s dalšími příslušníky poté, co inspekce z federálního ministerstva vnitra odhalila zneužívání financí na operativní činnost. Mátray musel zaplatit škodu pět tisíc korun a Greguš 1300 korun, což na tehdejší dobu nebyly mizivé částky. Svědek je víc Babišovi právníci se v posledních měsících dostali do úzkých s tím, jak ÚPN postupně nacházel další písemné zmínky o agentu Burešovi z různých svazků. Jak si při uznání teze, že byl souhlas s tajnou spoluprací zfalšován, vysvětlit „prostupování“ agenta Bureše do záznamu o konspiračním bytě, zpráv o sledování bývalých kolegů z Petrimexu nebo z jiných podniků a do dalších dokumentů? Jeden dokonce pochází z českého Archivu bezpečnostních složek. Babišovi lidé před soudním jednáním celkem podrobně v archivu ÚPN pátrali, některé později nalezené zmínky o Burešovi jim ale zjevně unikly. Jediné možné vysvětlení nabídl Kuľha tvrzením o rozsáhlých manipulacích s písemnostmi. Několik kontrol a ministerská inspekce v roce 1986 ale prohřešky tohoto typu nezjistily, počet aktivních agentů se sice ve druhé polovině 80. let podstatně ztenčil, podle dochovaných závěrů kontrol však důvod spočíval v jejich nízké výkonnosti, nikoli v administrativních machinacích.

Uvedené rozpory ale nemusejí sehrát před soudem podstatnou roli. Zejména díky výpovědi Šumana, tedy jediného přeživšího z údajného získání Babiše pro spolupráci s StB, má navrch ministr financí a majitel Agrofertu. Verdikt může padnout už po dalším jednání soudu v polovině května. Nedá se předjímat, platí však, že zapomnětlivost, respektive zpochybňování písemných důkazů jejich samotnými autory v podobných sporech v minulosti zabíraly. Jedna z mála věcí, která by mohla vrátit trumf do rukou ÚPN, je případné doložení písemného prohlášení o závazku ke spolupráci s Babišovým vlastnoručním podpisem. A taková listina v archivech není.

Svědek Hákač nedokázal posoudit ani svůj podpis, na datum nástupu k bezpečnosti si ale vzpomněl bez váhání. Svědci, kteří už nic neřeknou Rastislav Mátray (1949–2012) K ekonomické kontrarozvědce 12. správy SNB v Bratislavě nastoupil v roce 1974. Později vedl 1. oddělení 3. odboru, které sledovalo podniky zahraničního obchodu. Podle oficiální zprávy se v listopadu 1982 spolu se Šumanem setkali s Babišem a získali ho pro tajnou spolupráci. V roce 1987 odešel po udělení finančního trestu na vlastní žádost z SNB jako kapitán.

Milan Greguš (1940–2005) V první polovině 70. let začínal na hlavní správě StB v Bratislavě, v době údajné schůzky Babiše s podřízenými vedl 3. odbor 12. správy SNB (tj. ekonomickou kontrarozvědku se sídlem v Bratislavě). Před nuceným odchodem ze SNB v roce 1987 působil v analytickém odboru 12. správy.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Víte, kdo vlastní vaši banky? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Jak napsat správně CV, aby vás pozvali na pohovor
Jak přijímat a posílat balíky do zahraničí aneb kdy se platí DPH a clo?
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
GeForce na bázi Volty letos nebudou. Masová výroba na 12nm procesu začne koncem roku
Elektromobilů a hybridů u nás přibývá. Je jich přes jedno procento
Synology uvádí základní čtyřdiskový NAS. Je rychlejší a úspornější
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít