Rozdrobování Bretton Woodsu

08. září 2014, 00:00 -
08. září 2014, 00:00

Evropa se musí vzdát části vlivu v MMF a Světové bance, jinak tyto brettonwoodské instituce postupně ztratí relevanci

Od roku 1944, kdy se političtí lídři čtyřiačtyřiceti spojeneckých států sešli v Bretton Woodsu v americkém státě New Hampshire, aby vytvořili institucionální rámec poválečného hospodářského a měnového uspořádání, se svět značně proměnil.

Co se ale za posledních 70 let nezměnilo, je potřeba silných multilaterálních institucí.

Zdá se však, že národní politická podpora brettonwoodských institucí – Mezinárodního měnového fondu a Světové banky – dosáhla historického minima, což podkopává schopnost globální ekonomiky naplňovat svůj potenciál a přispívá ke geopolitické nejistotě.

Když byla konference v Bretton Woodsu svolána, její účastníci chápali, že MMF a Světová banka jsou nedílnou součástí globální stability. Obě instituce byly koncipovány tak, aby odrazovaly jednotlivé země od zavádění krátkozrakých politik, které by poškozovaly výkonnost jiných ekonomik, vyvolávaly odvetné kroky a v konečném důsledku škodily celé světové ekonomice. Jinými slovy bylo jejich cílem bránit státům v politice typu „ožebrač bližního svého“, kterou během velké hospodářské krize ve 30. letech provozovalo mnoho velkých ekonomik.

Díky podpoře lepší koordinace politik a sdružování finančních zdrojů navíc brettonwoodské instituce zvyšovaly efektivitu mezinárodní spolupráce. A také posilovaly stabilitu tím, že nabízely kolektivní pojištění státům čelícím dočasným těžkostem nebo snažícím se uspokojit vlastní potřeby rozvojového ? nancování.

Je obtížné identifikovat více než malou hrstku zemí, které neměly z existence MMF či Světové banky nějaký prospěch. Přesto se zdá, že země váhají s příspěvkem k reformě a posílení těchto institucí. Stále větší počet systémově důležitých států naopak přijímá opatření, která fond i banku podkopávají, byť převážně neúmyslně. V posledních letech dohání sílící domácí politický tlak západní vlády k zavádění stále izolovanějších politik. A právě před několika týdny podnikly země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) kroky k navýšení fondu měnových rezerv, který má pomoci zmírnit krátkodobé tlaky na likviditu, a k založení vlastní rozvojové banky – je to přímo hozená rukavice MMF a Světové bance.

ZÁPADU NAVZDORY Na rozdíl od stávajících paralelních uspořádání, která měla vždy regionální charakter a jejich cílem bylo doplňovat činnost MMF a Světové banky, nejsou Nová rozvojová banka a Dohoda o rezervách pro nepředvídatelné případy BRICS založené na kulturních, zeměpisných či historických vazbách. Místo toho stojí na společné frustraci ze zastaralých nároků, na nichž USA a Evropa lpějí – nároků, které snižují důvěryhodnost a efektivitu bretton woodských institucí.

Ze všeho nejdůležitější však je, že Evropa a USA dál vzdorují úplné demontáži systému jmenování podle státní příslušnosti, který při výběru do funkcí v nejvyšším vedení MMF a Světové banky upřednostňuje jejich občany, přestože čas od času nabídne příslib změny. Navíc Evropa a USA dusí snahu o byť jen mírnou rekalibraci rovnováhy zastoupení. V důsledku toho se západní Evropa těší značně nepřiměřené míře zastoupení, zatímco rozvíjející se ekonomiky navzdory rostoucí systémové důležitosti prakticky nemají hlas. A během dluhové krize v eurozóně evropští lídři téměř bez váhání přinutili MMF k tomu, aby popřel vlastní pravidla půjčování.

V tomto smyslu dnes největší hrozbu pro legitimitu, vliv a v konečném důsledku i důležitost brettonwoodských institucí představují právě země, které stály u jejich zrodu.

Koneckonců nelze dost dobře očekávat, že rozvíjející se ekonomiky budou podporovat instituce, jež poskytují nefér výhody zemím, které tak často kážou o významu meritokracie, konkurence a průhlednosti. Proto jsou dnes tyto státy odhodlané zmíněné instituce obejít. Další hozená rukavice pro mezinárodní měnový systém spočívá v šíření bilaterálních platebních dohod. Obcházením efektivnějších a vstřícnějších struktur podkopávají tyto dohody multilateralismus.

Důsledky tohoto postupného procesu rozdrobování dalece přesahují promarněné ekonomické a ? nanční příležitosti – patří mezi ně také slabší politická kooperace, nižší vzájemná provázanost a potažmo i rostoucí geopolitická rizika. Stačí se podívat na současnou vřavu na Ukrajině či v Iráku, aby člověk pochopil, co se může stát při absenci důvěryhodných multilaterálních struktur schopných určovat vývoj v krizových situacích.

UDĚLAT SE TO MUSÍ Takové jsou tedy problémy. A co jejich řešení? Jednoduše řečeno MMF a Světová banka naléhavě potřebují reformy, které je posílí.

Přijetím hrstky klíčových opatření – z nichž žádné není technicky složité – se mohou bretton woodské instituce oprostit od ideové koncepce z roku 1944, re? ektovat realitu dneška a rozšířit příležitosti pro zítřek. Mezi tyto reformy patří eliminace najímání zaměstnanců podle státní příslušnosti, úpravy systému zastoupení tak, aby rozvíjející se ekonomiky získaly větší vliv na úkor Evropy, a větší rovnost a spravedlnost při půjčování a rozhodnutích o ekonomickém dohledu.

Hlavní výzvou bude překonání politického odporu – což v době, kdy se politici kvůli domácí polarizaci mají na pozoru před veřejnou podporou ekonomického multilateralismu, nebude nic snadného.

Osvícený vlastní zájem musí tyto politické překážky překonat. Čím déle budou vedoucí světoví představitelé odolávat ohromující potřebě reforem, tím horší budou ekonomické a ? nanční vyhlídky světa do budoucna – nemluvě o jeho bezpečnostní situaci.

O autorovi| Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka MOHAMED A. EL?ERIAN hlavní ekonomický poradce skupiny Allianz a len jejího mezinárodního výkonného výboru, p edseda Rady pro globální rozvoj amerického prezidenta Baracka Obamy a autor knihy When Markets Collide (Kdy se trhy st etávají)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče