Rok se slabou korunou: úspěch, nebo chyba?

18. listopadu 2014, 00:00 - MARTIN LOBOTKA
18. listopadu 2014, 00:00

Centrální banka má na pozitivním ekonomickém vývoji zjevně menší podíl, než by si přála

Od zahájení devizových intervencí české národní banky (ČNB) uplynul právě rok. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto rozhodnutí a k (mnou vnímanému) nedostatku kritičnosti u české analytické obce je namístě podívat se na to, jakých efektů bylo skutečně dosaženo.

Na úvod lehké, nicméně stěžejní odbočení – v hodnocení kroků ČNB důsledně rozlišujme ex ante (nutnost) a ex post (efekt). ČNB má totiž (nevděčnou) povinnost rozhodovat se v situaci nedokonalých informací a nemá jistotu, jak bude v tom nebo onom scénáři vývoje budoucnost skutečně vypadat. Toto riziko se sice snaží omezit ekonomickým modelováním, to je však nutně zjednodušenou verzí reality a nemůže poskytnout věrný obrázek příštího vývoje.

Nazíráno tímto objektivem a s ohledem na vlastnosti české ekonomiky – malá, otevřená, se sazbami na nule – lze rozhodnutí ČNB z listopadu 2013 odborně chápat. Devizová intervence nebyla ex ante tak nesmyslná, za jakou ji vydávají někteří přehorliví kritici, a dala se očekávat (jako ji očekával autor tohoto textu).

ROZPAČITÝ VÝSLEDEK To ovšem neznamená, že byla ex post efektivní.

A právě na tuto oblast, kde je diskuse nejméně věcná – kritici intervence vyčítají ČNB všechno, i špatný odhad z roku 2008, zatímco ČNB se už půl roku sebeuspokojivě poplácává po ramenou, aniž by reflektovala vývoj v okolních zemích –, se nyní podíváme.

Jako primární vehikl k analýze nám poslouží srovnání s (eurem platícím) Slovenskem, naším ekonomickým sourozencem, zemí strukturálně velmi podobnou, a zaměříme se na vývoj ekonomiky a in? ace.

ČNB tvrdila, že slabá koruna zlomí (údajnou) deflační mentalitu spotřebitelů, podvazující spotřebitelské výdaje, a podpoří export i průmysl, což se projeví v zaměstnanosti, poptávce domácností a in? aci. Výsledek je však rozpačitý.

Maloobchodní tržby (bez aut) se dle dat Eurostatu zvedly od října 2013 na Slovensku i v Česku shodným tempem (kumulativně o tři procenta). U aut je v prvních třech kvartálech roku 2014 patrný rychlejší růst registrací vozidel u nás (17,7 procenta) než na Slovensku (13,1 procenta). Toto tempo však není regionálně nijak unikátní (např. v Polsku nárůst o 15 procent, v Maďarsku o 20 procent), a navíc se trh s automobily v letech 2012 a 2013 vyvíjel v Česku o něco hůř než na Slovensku. Identický vývoj poptávky v Česku i na Slovensku by však neměl být překvapením – nezaměstnanost v obou zemích klesla podobně (o 1,3 procentního bodu na Slovensku, o jeden procentní bod u nás), zatímco důvěra spotřebitelů se zase podobně zvedla.

Průmysl vzrostl v obou zemích od října 2013 také o cca tři procenta a ani zde nejsou patrné rozdíly, které by dokazovaly blahodárný vliv ČNB. Na ten by už spíše ukazovala data ze zahraničního obchodu: ačkoli statistiku kazí volatilní letní měsíce, je zřejmé, že od října 2013 český vývoz (v eurovém vyjádření) vzrostl, zatímco ten slovenský klesl.

Závěr o pozitivním vlivu ČNB však i zde mírně kazí fakt, že se podobně vyvíjel rovněž dovoz (slovenský klesl, český vzrostl), což snižuje příspěvek exportu k růstu českého HDP. A také že rozdíl ve vývoji vývozu nevznikl v důsledku vývoje v nejvíce vývozně orientovaných odvětvích (kapitálové zboží, auta), nýbrž v oborech mezispotřeby a věcí k finální spotřebě domácností.

PŘÍLIŠNÁ SEBEDŮVĚRA Jak se tedy vyvíjely ceny? Na první pohled se zdá, že ke spokojenosti ČNB – cenová hladina měřena indexem spotřebitelských cen HICP se totiž v Česku od října 2013 do září zvýšila o 0,6 procenta, na Slovensku ale o 0,1 procenta klesla. ČNB se ve své studii také holedbá tím, že „riziko de? ace je prakticky uzavřené téma“.

Bližší pohled však ukazuje, že spíše než o důsledek spotřebitelské poptávky vytržené ze spárů de? ace jde pouze o efekt dražších potravin. Ty v Česku ve sledovaném období o tři procenta vzrostly, na Slovensku o více než jedno procento klesly; po očištění byl již vývoj cenové hladiny v obou zemích od října 2013 stejný (plus 0,1 procenta). Stejný byl i vývoj poptávkové in? ace, tj. HICP in? ace bez potravin, energií a regulovaných cen.

Zda jsou na pozadí faktu, že se de? ace na Slovensku zatím negativně neprojevuje, dražší potraviny v Česku a v jejich důsledku in? ace vyšší o 0,7 procentního bodu než na Slovensku – případně jestli je to důkazem úspěchu intervencí ČNB a stálo to za oslabení koruny o sedm až osm procent, ponechávám na čtenáři. Dle mého je však evidentní, že výrazná část pozitivního ekonomického vývoje v posledních 12 měsících, který si ČNB přivlastňuje, by byla nastala i bez její účasti.

Devizová intervence nebyla ex ante tak nesmyslná, za jakou ji vydávají někteří přehorliví kritici. To ovšem neznamená, že byla ex post efektivní.

O autorovi| MARTIN LOBOTKA, hlavní analytik Conseq Investment management

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít